Skip to main content

CAPÍTULO 8

KAPITOLA OSMÁ

Los hijos de Sagara ofenden al Señor Kapiladeva

Synové Sagary potkávají Pána Kapiladevu

El capítulo octavo trata de los descendientes de Rohita. En esa dinastía nació el rey Sagara, cuyos hijos, como se menciona en esta historia, fueron destruidos por Kapiladeva.

Osmá kapitola přináší popisy potomků Rohity. K Rohitově dynastii patřil král jménem Sagara, o němž bude zmínka v souvislosti s Kapiladevou a zkázou Sagarových synů.

El hijo de Rohita fue Harita, y el hijo de Harita fue Campa, que construyó la ciudad de Campāpurī. El hijo de Campa fue Sudeva, el hijo de Sudeva fue Vijaya, el hijo de Vijaya fue Bharuka, y el hijo de Bharuka fue Vṛka. Bāhuka, el hijo de Vṛka, debido a los trastornos que le causaban sus enemigos, abandonó el hogar y se marchó al bosque con su esposa. Cuando Bāhuka murió, su esposa quiso seguir los principios de satī y morir con él, pero, cuando estaba a punto de hacerlo, un sabio llamado Aurva descubrió que estaba embarazada y le prohibió sacrificarse. Las demás esposas de Bāhuka le envenenaron la comida, pero, con veneno y todo, dio a luz un hijo. Por esa razón, ese hijo recibió el nombre de Sagara (sa significa «con», y gara significa «veneno»). Siguiendo las instrucciones del gran sabio Aurva, el rey Sagara reformó muchos clanes, entre ellos los de los yavanas, los śakas, los haihayas y los barbaras. No los mató, sino que los reformó. Después, siguiendo también instrucciones de Aurva, el rey Sagara celebró una serie de sacrificios aśvamedha. Sin embargo, Indra, el rey del cielo, robó el caballo destinado al sacrificio. El rey Sagara tenía dos esposas, Sumati y Keśinī. En busca del caballo, los hijos de Sumati cavaron la superficie de la Tierra y formaron una zanja, que más tarde recibió el nombre de océano Sāgara. Mientras buscaban el caballo, se encontraron con Kapiladeva, la gran personalidad, y pensaron que era Él quien había robado el caballo. Cuando Le atacaron con esa mentalidad ofensiva, fueron reducidos a cenizas. Keśinī, la segunda esposa del rey Sagara, tuvo un hijo llamado Asamañjasa, que fue padre de Aṁśumān, quien, más adelante, buscó el caballo y liberó a sus tíos. Al llegar a donde Se encontraba Kapiladeva, Aṁśumān vio el caballo destinado al sacrificio y un montón de ceniza. Aṁśumān ofreció oraciones a Kapiladeva, quien, muy complacido con sus oraciones, le devolvió el caballo. Sin embargo, aun después de recibir el caballo, Aṁśumān siguió de pie ante Kapiladeva, de modo que este pudo entender que Aṁśumān oraba por la liberación de sus antepasados. Kapiladeva le dio entonces una instrucción: El agua del Ganges podía liberar a sus tíos. Aṁśumān ofreció entonces respetuosas reverencias a Kapiladeva, caminó alrededor de Él, y se fue con el caballo del sacrificio. El rey Sagara, después de completar su yajña, entregó el reino a Aṁśumān y, siguiendo los consejos de Aurva, alcanzó la salvación.

Syn Rohity se jmenoval Harita a Haritovým synem byl Campa, který postavil město zvané Campāpurī. Synem Campy byl Sudeva, ten měl syna Vijayu, Vijayův syn se jmenoval Bharuka a jeho synem byl Vṛka. Bāhuku, Vṛkova syna, velmi sužovali jeho nepřátelé, a proto i s manželkou odešel z domova a uchýlil se do lesa. Když tam zemřel, jeho žena chtěla zemřít s ním podle principu satī, ale mudrc jménem Aurva jí to na poslední chvíli zakázal, neboť zjistil, že je těhotná. Bāhukovy ostatní manželky jí daly do jídla jed, ale přesto se jí narodil syn, společně s jedem. Dostal proto jméno Sagara (sa znamená “s” a gara znamená “jed”). V souladu s pokyny velkého mudrce Aurvy napravil král Sagara mnoho kmenů, jako například Yavany, Śaky, Haihaye a Barbary. Nezabíjel je, ale měnil. Potom prováděl oběť aśvamedha, rovněž podle Aurvových pokynů, ale nebeský král Indra ukradl koně, který byl pro tuto oběť nezbytný. Král Sagara měl dvě manželky, Sumati a Keśinī. Synové Sumati hledali koně a přitom rozsáhle rozkopávali zemský povrch. Tak vyhloubili příkop, který se později proslavil jako Oceán Sāgara. Během svého pátrání spatřili vznešeného Kapiladevu a mysleli si, že koně ukradl On. S těmito urážlivými myšlenkami na Něho zaútočili a všichni shořeli na popel. Keśinī, druhá manželka krále Sagary, měla syna jménem Asamañjasa, jehož syn Aṁśumān později hledal koně a své strýce vysvobodil. Když přišel ke Kapiladevovi, uviděl koně určeného pro oběť i hromadu popela. Přednesl Kapiladevovi uctivé modlitby, jimiž Ho uspokojil, a tak získal koně zpět. Zůstal však i nadále stát před Kapiladevou, a Pán z toho vyrozuměl, že se modlí o vysvobození svých předků. Poradil mu tedy, že je může osvobodit vodou z Gangy. Aṁśumān se Mu pak s úctou poklonil, obřadně Ho obešel a spolu s obětním koněm odešel. Král Sagara po ukončení své yajñi předal království Aṁśumānovi a následováním pokynů mudrce Aurvy dosáhl osvobození.

Text 1:
Śukadeva Gosvāmī continuó: El hijo de Rohita fue Harita, y el hijo de Harita fue Campa, que construyó la ciudad de Campāpurī. El hijo de Campa fue Sudeva, y el hijo de Sudeva fue Vijaya.
Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Synem Rohity byl Harita, který měl za syna Campu, jenž postavil město zvané Campāpurī. Synem Campy byl Sudeva a jeho synem byl Vijaya.
Text 2:
El hijo de Vijaya fue Bharuka, el hijo de Bharuka fue Vṛka, y el hijo de Vṛka fue Bāhuka. Los enemigos del rey Bāhuka le despojaron de todos sus bienes, de modo que el rey entró en la orden de vānaprastha y se marchó al bosque con su esposa.
Sloka 2:
Vijayův syn se jmenoval Bharuka, Bharukův syn byl Vṛka a Vṛkův syn nesl jméno Bāhuka. Nepřátelé připravili Bāhuku o veškeré jmění, a proto vstoupil do stavu vānaprasthy a odešel se svou manželkou do lesa.
Text 3:
Cuando Bāhuka murió, a una edad ya avanzada, una de sus esposas quiso seguir el rito de satī y morir con él. Sin embargo, Aurva Muni se lo prohibió, pues sabía que estaba embarazada.
Sloka 3:
Bāhuka ve stáří zemřel a jedna z jeho manželek chtěla odejít s ním vykonáním obřadu satī. Tehdy ji však Aurva Muni zadržel, neboť věděl, že je těhotná.
Text 4:
Al saber que estaba embarazada, las demás esposas de Bāhuka conspiraron para envenenarle la comida, pero el veneno, en lugar de hacer efecto, salió de su cuerpo junto con el recién nacido. Debido a ello, aquel hijo fue famoso con el nombre de Sagara [«el nacido con veneno»]. Más adelante, Sagara fue coronado emperador. Sus hijos excavaron el lugar conocido con el nombre de Gaṅgāsāgara.
Sloka 4:
Když se ostatní Bāhukovy manželky dozvěděly o jejím těhotenství, spikly se proti ní a podaly jí s jídlem jed. Ten však nezapůsobil a místo toho se jí narodil syn spolu s jedem. Proto byl znám pod jménem Sagara (“ten, kdo se narodil spolu s jedem”). Později se stal císařem a jeho synové odkryli místo zvané Gaṅgāsāgara.
Texts 5-6:
Sagara Mahārāja, siguiendo la orden de su maestro espiritual, Aurva, se abstuvo de matar a los incivilizados tālajaṅghas, yavanas, śakas, haihayas y barbaras. En lugar de matarles, a unos les impuso un vestir descuidado, a otros les afeitó la cabeza pero les permitió llevar bigote, a otros les dejó llevar el pelo suelto, a otros les afeitó parcialmente, a algunos les prohibió el uso de ropa interior, y a otros les prohibió la ropa de vestir. Así, el rey Sagara impuso a cada clan una vestimenta distinta, pero no les mató.
Sloka 5-6:
Sagara Mahārāja uposlechl nařízení svého duchovního mistra Aurvy a nezabíjel necivilizované lidi, jako byli Tālajaṅghové, Yavanové, Śakové, Haihayové a Barbarové. Místo toho některé z nich donutil nosit směšné oblečení, jiné do hladka oholil s tím, že si mohou nechat knír, některým ponechal rozpuštěné vlasy, jiné napůl oholil, některé propustil bez spodního prádla a další bez svrchních oděvů. Tak byly těmto různým kmenům vyhrazeny různé šaty, ale nikoho z nich král Sagara nezabil.
Text 7:
Siguiendo las instrucciones del gran sabio Aurva, Sagara Mahārāja celebró una serie de sacrificios aśvamedha, y de ese modo satisfizo al Señor Supremo, que es el controlador supremo, la Superalma de todos los sabios eruditos, y el conocedor de todo el conocimiento védico, la Suprema Personalidad de Dios. Pero Indra, el rey del cielo, robó el caballo destinado al sacrificio.
Sloka 7:
Podle pokynů, které mu dal vznešený mudrc Aurva, prováděl Sagara Mahārāja oběti aśvamedha, jimiž uspokojoval Nejvyššího Pána, který je svrchovaným vládcem, Nadduší všech moudrých učenců a znalcem všech Véd, Nejvyšší Osobností Božství. Nebeský král Indra však ukradl koně připraveného k obětování.
Text 8:
[El rey Sagara tuvo dos esposas, Sumati y Keśinī]. Siguiendo la orden de su padre, los hijos de Sumati, que estaban muy orgullosos de su poder e influencia, salieron en busca del caballo. En su búsqueda, cavaron grandes extensiones de tierra.
Sloka 8:
(Král Sagara měl dvě manželky, Sumati a Keśinī.) Synové Sumati, kteří byli velmi pyšní na svou sílu a moc, na otcův příkaz hledali ztraceného koně a rozkopávali přitom rozsáhlá území.
Texts 9-10:
Cuando iban en dirección nordeste, vieron el caballo cerca del āśrama de Kapila Muni. «Ya tenemos al ladrón del caballo —dijeron—. Helo ahí, con los ojos cerrados. En verdad, es un gran pecador. ¡Muera! ¡Muera!». Con este grito, los sesenta mil hijos de Sagara levantaron sus armas. Pero el sabio, cuando se acercaron a Él, abrió los ojos.
Sloka 9-10:
Potom na severovýchodní straně uviděli tohoto koně poblíž āśramu Kapily Muniho. “Tady je ten, kdo ukradl našeho koně,” pravili. “Sedí tu se zavřenýma očima. Je to jistě velký hříšník-zabte ho, zabte ho!” S těmito výkřiky Sagarovi synové, kterých bylo celkem šedesát tisíc, pozdvihli své zbraně. Jakmile se k mudrcovi přiblížili, otevřel oči.
Text 11:
Por la influencia de Indra, el rey del cielo, los hijos de Sagara habían perdido la inteligencia y faltaron al respeto a una gran personalidad. Debido a ello, fueron reducidos a cenizas por el fuego que emanó de sus propios cuerpos.
Sloka 11:
Zásahem nebeského krále Indry pozbyli Sagarovi synové inteligence a znevážili vznešenou osobnost. Následkem toho z jejich těl vyšlehl oheň a v mžiku shořeli na popel.
Text 12:
A veces se argumenta que los hijos del rey Sagara fueron quemados por el fuego que emanó de los ojos de Kapila Muni. Esa afirmación, sin embargo, no cuenta con la aprobación de los grandes eruditos, pues el cuerpo de Kapila Muni se halla plenamente bajo la influencia de la modalidad de la bondad, de modo que no puede manifestar la modalidad de la ignorancia en forma de ira, del mismo modo que el cielo puro no puede ser contaminado por el polvo de la tierra.
Sloka 12:
Někdy se říká, že synové krále Sagary byli spáleni na prach ohněm vycházejícím z očí Kapily Muniho. S tímto tvrzením však velcí učenci nesouhlasí, neboť Kapilovo tělo je zcela prostoupené kvalitou dobra, a nemůže tedy projevit kvalitu nevědomosti v podobě hněvu, stejně jako se čisté nebe neznečistí prachem země.
Text 13:
Kapila Muni formuló en el mundo material la filosofía sāṅkhya, que es una sólida nave para cruzar el océano de la nesciencia. En verdad, la persona deseosa de cruzar el océano del mundo material puede refugiarse en esa filosofía. ¿Cómo podría hacer diferencias entre amigos y enemigos una personalidad tan erudita, situada en el elevado plano trascendental?
Sloka 13:
Kapila Muni představil v tomto hmotném světě filozofii sánkhyi, která je pevnou lodí, na níž lze překonat oceán nevědomosti. Tato filozofie může poskytnout útočiště každému, kdo touží překonat oceán tohoto hmotného světa. Jak by tak vznešená a učená osobnost, která je na vyšší úrovni transcendence, mohla rozlišovat mezi přítelem a nepřítelem?
Text 14:
Otro hijo de Sagara Mahārāja fue Asamañjasa, que nació de Keśinī, la segunda esposa del rey. El hijo de Asamañjasa fue Aṁśumān, quien siempre estaba ocupado en trabajar por el bien de Sagara Mahārāja, su abuelo.
Sloka 14:
K synům Sagary Mahārāje patřil rovněž Asamañjasa, který se narodil z lůna jeho druhé ženy, Keśinī. Asamañjasův syn se jmenoval Aṁśumān a neustále jednal pro dobro svého děda, Mahārāje Sagary.
Texts 15-16:
En el pasado, en su vida anterior, Asamañjasa había sido un gran yogī místico, pero la mala compañía le había hecho caer de su excelsa posición. Ahora, en su siguiente vida, había nacido en una familia de la realeza y era jāti-smara, es decir, contaba con el especial privilegio de recordar su vida pasada. Sin embargo, quería hacerse pasar por un malvado, y para ello hacía cosas que la gente consideraba abominables y eran mal vistas por sus familiares. Cuando veía a algún niño jugando en la orilla del río Sarayū, lo arrojaba a la parte profunda del río.
Sloka 15-16:
Asamañjasa byl ve svém minulém životě velkým mystickým yogīnem, ale vlivem špatné společnosti ze svého vznešeného postavení poklesl. Nyní se narodil v královské rodině a byl jāti-smara, což znamená, že měl zvláštní schopnost pamatovat si svůj minulý život. Chtěl však vypadat jako darebák, a proto se dopouštěl skutků, které byly v očích veřejnosti hanebné a vrhaly nepříznivé světlo na jeho příbuzné. Trápil chlapce hrající si v řece Sarayū tím, že je házel do vodní hlubiny.
Text 17:
Las actividades de Asamañjasa eran tan abominables que su padre renunció al afecto paternal y le exilió. Asamañjasa manifestó entonces su poder místico, resucitando a los niños y mostrándolos al rey y a sus padres. Acto seguido, se fue de Ayodhyā.
Sloka 17:
Když Asamañjasa prováděl tyto ohavnosti, jeho otec na něj zanevřel a poslal ho do vyhnanství. Tehdy Asamañjasa projevil svou mystickou sílu, kterou všechny chlapce oživil a ukázal je králi i jejich rodičům. Poté opustil Ayodhyu.
Text 18:
¡Oh, rey Parīkṣit!, al ver que sus hijos habían vuelto a la vida, los habitantes de Ayodhyā quedaron atónitos. El rey Sagara lamentó muchísimo la ausencia de su hijo.
Sloka 18:
Ó králi Parīkṣite, když obyvatelé Ayodhyi spatřili, že chlapci znovu ožili, užasli a král Sagara hořce naříkal nad odchodem svého syna.
Text 19:
A continuación, el rey, Mahārāja Sagara, ordenó a su nieto, Aṁśumān, que buscase el caballo. Siguiendo el mismo camino que sus tíos, Aṁśumān acabó por llegar al montón de cenizas, cerca del cual encontró el caballo.
Sloka 19:
Potom nařídil Mahārāja Sagara svému vnukovi Aṁśumānovi, aby se vydal hledat koně. Aṁśumān se vypravil stejnou cestou, jako předtím jeho strýci. Došel tak až k hromadě popela, kde koně našel.
Text 20:
El gran Aṁśumān vio al sabio Kapila, la santa encarnación de Viṣṇu, sentado cerca del caballo. Aṁśumān Le ofreció respetuosas reverencias, unió las manos y Le ofreció oraciones concentrando toda su atención.
Sloka 20:
Velký Aṁśumān tam spatřil mudrce jménem Kapila-světce, který je inkarnací Viṣṇua-jak sedí u koně. Složil Mu uctivé poklony, sepjal ruce a soustředěně přednesl své modlitby.
Text 21:
Aṁśumān dijo: Mi Señor, ni siquiera el Señor Brahmā ha podido hasta hoy entender Tu posición, que está muy fuera de su alcance, ni con la meditación ni con la especulación mental. ¿Qué puede decirse entonces de quienes, como nosotros, hemos sido creados por Brahmā con formas de semidioses, seres humanos, aves o mamíferos? Nuestra ignorancia es completa. ¿Cómo podemos conocerte a Ti, que eres la Realidad Trascendental?
Sloka 21:
Aṁśumān řekl: “Můj Pane, ani Pán Brahmā pomocí meditace či myšlenkové spekulace stále nechápe Tvé postavení, kterým ho dalece převyšuješ. Co potom říci o ostatních, jako jsme my, jimž dal Brahmā různé podoby polobohů, zvířat, lidských bytostí, ptáků a šelem? Toneme v naprosté nevědomosti. Jak můžeme znát Tebe, jenž jsi Transcendencí?”
Text 22:
Mi Señor, Tú estás plenamente situado en el corazón de todos, pero las entidades vivientes, cubiertas por el cuerpo material, no pueden verte, pues se hallan bajo la influencia de la energía externa, dirigida por las tres modalidades de la naturaleza material. Con la inteligencia cubierta por sattva-guṇa, rajo-guṇa y tamo-guṇa, solamente pueden ver las acciones y reacciones de esas tres modalidades de la naturaleza material. Debido a las acciones y reacciones de la modalidad de la ignorancia, las entidades vivientes, tanto si están despiertas como si duermen, solo pueden ver las obras de la naturaleza material, pero no pueden ver a Tu Señoría.
Sloka 22:
“Můj Pane, sídlíš v srdcích všech, ale živé bytosti pokryté hmotným tělem Tě nevidí, neboť jsou ovlivněny vnější energií, řízenou třemi kvalitami hmotné přírody. Jejich inteligenci zahaluje sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa, a proto vnímají pouze akce a reakce těchto tří kvalit. Působením kvality nevědomosti vidí v bdělém stavu i ve spánku jen činnosti hmotné přírody a Tebe vidět nemohou.”
Text 23:
¡Oh, mi Señor!, los sabios liberados de la influencia de las tres modalidades de la naturaleza material —sabios tales como los cuatro Kumāras [Sanat, Sanaka, Sanandana y Sanātana]— pueden pensar en Ti, que eres conocimiento concentrado. ¿Pero cómo puede pensar en Ti una persona ignorante como yo?
Sloka 23:
“Ó můj Pane, myslet na Tebe, který jsi koncentrovaným poznáním, dovedou jen mudrci oproštění od vlivu tří kvalit hmotné přírody-osobnosti, jako jsou čtyři Kumārové (Sanat, Sanaka, Sanandana a Sanātana). Jak na Tebe ale může myslet taková nevědomá bytost, jako jsem já?”
Text 24:
¡Oh, Señor completamente apacible!, aunque la naturaleza material, las actividades fruitivas, y sus consecuentes nombres y formas materiales son creación Tuya, su influencia no Te afecta. Por consiguiente, Tu nombre trascendental es diferente de los nombres materiales, y Tu forma es diferente de las formas materiales. Tú adoptas una forma semejante a un cuerpo material solo para darnos instrucciones como las que nos ofreces en el Bhagavad-gītā, pero, en realidad, Tú eres la persona suprema original. Por ello Te ofrezco respetuosas reverencias.
Sloka 24:
“Ó Pane, jsi naprosto klidný. Hmotná příroda, materialistické činnosti i hmotná jména a podoby, které jsou jejich důsledkem, jsou Tvoje výtvory, ale přitom Tě neovlivňují. Proto se Tvé transcendentální jméno liší od hmotných jmen a Tvá podoba od hmotných těl. Přijímáš podobu připomínající hmotné tělo jen proto, abys nám udělil pokyny (jako například Bhagavad-gītu), ale ve skutečnosti jsi nejvyšší původní osobou. Proto Ti skládám uctivé poklony.”
Text 25:
¡Oh, mi Señor!, en este mundo, que es creación de Tu māyā, aquellos que tienen el corazón confundido por la influencia de la lujuria, la codicia, la envidia y la ilusión, solo se sienten atraídos por la falsa ilusión de la vida en el hogar. Apegados al hogar, la esposa y los hijos, vagan perpetuamente por el mundo material.
Sloka 25:
“Ó můj Pane, ti, jejichž srdce jsou zmatena vlivem chtíče, chamtivosti, závisti a iluze, se zajímají pouze o falešný domov v tomto světě, který vytváří Tvoje māyā. Jelikož lpí na domovu, manželce a dětech, neustále putují hmotným světem.”
Text 26:
¡Oh, Superalma de todas las entidades vivientes!, ¡oh, Personalidad de Dios!, por el simple hecho de verte, me he liberado de todos los deseos de disfrute, que son la causa básica de la ilusión insuperable y del cautiverio en el mundo material.
Sloka 26:
“Ó Nadduše všech živých bytostí, ó Osobnosti Božství, stačilo, abych Tě jen spatřil, a byl jsem zbaven veškerého chtíče, který je hlavní příčinou nepřekonatelné iluze a pout v hmotném světě.”
Text 27:
¡Oh, rey Parīkṣit!, después de que Aṁśumān glorificase al Señor de esta forma, el gran sabio Kapila, la poderosa encarnación de Viṣṇu, Se mostró muy misericordioso con él y le explicó la senda del conocimiento.
Sloka 27:
Ó králi Parīkṣite, poté, co Aṁśumān takto velebil Pánovu slávu, mu velký mudrc Kapila, mocná inkarnace Viṣṇua, na projev své milosti vyjevil cestu poznání.
Text 28:
La Personalidad de Dios dijo: Mi querido Aṁśumān, ese es el animal de sacrificio que busca tu abuelo. Llévatelo, por favor. En cuanto a tus antepasados, que han sido reducidos a cenizas, solo podrán ser liberados con agua del Ganges. No hay otra manera.
Sloka 28:
Pán pravil: “Můj milý Aṁśumāne, zde je zvíře, jež tvůj děd hledá pro svou oběť. Vezmi si ho, prosím. Co se týče tvých předků, kteří shořeli na popel-ti mohou být vysvobozeni jedině vodou z Gangy, a nijak jinak.”
Text 29:
A continuación, Aṁśumān caminó alrededor de Kapila Muni y Le ofreció respetuosas reverencias, postrando su cabeza. Tras satisfacerle por completo de esta forma, Aṁśumān regresó con el caballo del sacrificio; con ese caballo, Mahārāja Sagara celebró las restantes ceremonias rituales.
Sloka 29:
Potom Aṁśumān Kapilu Muniho obešel a poklonou Mu vzdal úctu. Poté, co Ho takto plně uspokojil, přivedl zpátky koně určeného pro oběť a Mahārāja Sagara s ním vykonal zbývající část obřadu.
Text 30:
Tras dejar en manos de Aṁśumān la responsabilidad del reino, y de ese modo liberarse de la ansiedad y del cautiverio material en todas sus formas, Sagara Mahārāja, actuando conforme a las indicaciones de Aurva Muni, alcanzó el destino supremo.
Sloka 30:
Poté, co Sagara Mahārāja svěřil své království Aṁśumānovi, a tak se zbavil veškeré hmotné úzkosti a pout, dosáhl následováním pokynů od Aurvy Muniho nejvyššího cíle.