Skip to main content

CAPÍTULO 4

KAPITOLA ČTVRTÁ

Durvāsā Muni ofende a Ambarīṣa Mahārāja

Durvāsā Muni napadá Mahārāje Ambarīṣe

Este capítulo relata la historia de Mahārāja Nabhaga, de su hijo Nābhāga, y de Mahārāja Ambarīṣa.

Tato kapitola líčí příběh Mahārāje Nabhagy, jeho syna Nābhāgy a Mahārāje Ambarīṣe.

Nabhaga, el hijo de Manu, tuvo un hijo, Nābhāga, que vivió durante muchos años en el gurukula. Mientras se hallaba ausente, sus hermanos se repartieron el reino sin tenerle en cuenta, y, cuando Nābhāga regresó al hogar, le dijeron que la parte reservada para él era su propio padre. Nābhāga fue a ver a su padre y le contó lo que sus hermanos habían hecho; el padre entonces lo descubrió el engaño y le aconsejó que, para asegurarse el sustento, fuese al recinto de sacrificios y explicase dos mantras para que se cantasen allí. Nābhāga cumplió la orden de su padre, de modo que Aṅgirā y otras grandes personas santas le entregaron todo el dinero reunido en el sacrificio. Para probar a Nābhāga, el Señor Śiva le cuestionó su derecho sobre aquellas riquezas, pero, satisfecho con su conducta, acabó ofreciéndoselas.

Syn Manua se jmenoval Nabhaga a jeho syn, Nābhāga, žil mnoho let v gurukule. Nābhāgovi bratři si v jeho nepřítomnosti rozdělili království mezi sebou, aniž by mu nechali nějaký podíl. Když se pak Nābhāga vrátil domů, bratři mu dali jako podíl svého otce, ale jakmile se vydal za otcem a popsal jejich jednání, otec mu vysvětlil, že to je podvod. Poradil mu, aby šel do obětní arény a získal prostředky na živobytí tím, že mudrcům předá dvě mantry, které mají recitovat. Nābhāga jednal podle otcových pokynů, a tak mu Aṅgirā a další velcí světci věnovali všechny peníze, které tato oběť přinesla. Pán Śiva chtěl Nābhāgu vyzkoušet, a proto zpochybnil jeho nárok na čerstvě nabytý majetek. Když byl však upokojen Nābhāgovým chováním, všechno bohatství mu věnoval.

De Nābhāga nació Ambarīṣa, devoto muy célebre y poderoso. Aunque fue emperador del mundo entero, Mahārāja Ambarīṣa consideraba sus opulencias algo temporal. En verdad, sabiendo que las opulencias materiales son causa de caída a la vida condicionada, estaba desapegado de ellas. Mahārāja Ambarīṣa ocupó la mente y los sentidos en el servicio del Señor. Ese proceso de renuncia positiva recibe el nombre de yukta-vairāgya, y es muy apropiado para adorar a la Suprema Personalidad de Dios. Mahārāja Ambarīṣa, como emperador, gozaba de una opulencia inmensa, que empleó en su práctica de servicio devocional. Debido a ello, a pesar de sus riquezas, no sentía apego por su mujer, sus hijos o su reino. Sus sentidos estaban constantemente dedicados al servicio del Señor, de modo que ni siquiera deseaba la liberación, por no hablar del disfrute de la opulencia material.

Nābhāgovi se narodil Ambarīṣa, mocný a proslulý oddaný. Mahārāja Ambarīṣa byl králem celého světa, ale své bohatství považoval za dočasné. Nelpěl na něm, protože věděl, že je příčinou poklesnutí do podmíněného života. Všechny své smysly a mysl tedy zaměstnal službou Pánu. Tento proces se nazývá yukta-vairāgya, pravé odříkání, které je velmi vhodné k uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož byl Mahārāja Ambarīṣa jakožto král nesmírně bohatý, prováděl oddanou službu za pomoci nesmírného bohatství, a díky tomu nebyl připoutaný ke své ženě, dětem či království navzdory svému majetku. Své smysly a mysl stále zaměstnával službou Pánu, a proto netoužil ani po osvobození — ani nemluvě o tom, že by si chtěl užívat hmotného bohatství.

Un día, mientras Mahārāja Ambarīṣa adoraba a la Suprema Personalidad de Dios en Vṛndāvana, observando el voto de dvādaśī, el gran yogī místico Durvāsā se presentó en su casa. Era dvādaśī, el día que sigue a ekādaśī, y el rey Ambarīṣa estaba a punto de romper su ayuno. El rey consideró a Durvāsā Muni su invitado y le ofreció una respetuosa bienvenida. Durvāsā Muni, después de aceptar su invitación a comer, fue a bañarse al río Yamunā. Era mediodía, y Durvāsā, debido a su estado de samādhi, tardó en regresar. Mahārāja Ambarīṣa, viendo que el plazo para romper su ayuno estaba a punto de expirar, consultó con brāhmaṇas eruditos y bebió un poquito de agua para cumplir con la formalidad de romper el ayuno. Mediante su poder místico, Durvāsā Muni se dio cuenta de lo ocurrido y se puso furioso. A su regreso reprendió a Mahārāja Ambarīṣa; pero, no contento con ello, se arrancó unos cabellos y creó un demonio que tenía el aspecto del fuego de la muerte. Sin embargo, la Suprema Personalidad de Dios, que siempre protege a Su devoto, envió Su disco, el cakra Sudarśana, para proteger a Mahārāja Ambarīṣa. El disco acabó rápidamente con el demonio en llamas y comenzó a perseguir a Durvāsā, que tanta envidia tenía de Mahārāja Ambarīṣa. Huyendo de él, Durvāsā pasó por Śivaloka, Brahmaloka y todos los demás planetas superiores, pero no hallaba protección contra la ira del cakra Sudarśana. Por último, fue al mundo espiritual y se rindió ante el Señor Nārāyaṇa; pero el Señor Nārāyaṇa no podía disculpar a una persona que había ofendido a un vaiṣṇava. Para que la ofensa le fuese perdonada, tendría que humillarse ante el vaiṣṇava a quien había ofendido. No hay otra manera de ser perdonado. De ese modo, el Señor Nārāyaṇa aconsejó a Durvāsā que regresase a pedir perdón a Mahārāja Ambarīṣa.

Jednou Mahārāja Ambarīṣa uctíval Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, ve Vṛndāvanu tím, že dodržoval sliby spojené s Dvādaśīm, což je den následující po Ekādaśī. Byl právě nejvyšší čas přerušit půst, když vtom do jeho domu přišel jako host velký mystický yogī Durvāsā. Král Ambarīṣa ho uctivě přivítal a Durvāsā Muni přijal jeho pozvání k jídlu, ale nejprve šel vykonat polední koupel v řece Yamuně. Jelikož se pohroužil do samādhi, trvalo mu dlouho, než se vrátil. Mahārāja Ambarīṣa však viděl, že již končí doba, kdy by měl přerušit půst, a proto se podle rady učených brāhmaṇů trochu napil vody. Durvāsā Muni díky svým mystickým schopnostem poznal, co se stalo, a velmi se rozhněval. Když se vrátil, začal Mahārāje Ambarīṣe kárat, ale to ho neuspokojilo, a proto nakonec stvořil ze svého vlasu démona, který vypadal jako smrtonosný oheň. Nejvyšší Pán však stále chrání svého oddaného, a proto seslal svůj disk, Sudarśana cakru, aby Mahārāje Ambarīṣe ochránil. Disk ohnivého démona okamžitě zničil a pak pronásledoval Durvāsu, jenž vůči Mahārājovi Ambarīṣovi projevil tolik zloby. Durvāsā prchal na Brahmaloku, Śivaloku a všechny ostatní vyšší planety, ale stále se nemohl před hněvem Sudarśana cakry zachránit. Nakonec zamířil do duchovního světa a odevzdal se Pánu Nārāyaṇovi, ale Nejvyšší Pán nemohl odpustit někomu, kdo napadl vaiṣṇavu. Takový přestupek může být odpuštěn jedině tehdy, když se člověk skloní před vaiṣṇavou, proti němuž se provinil. Jinak odpuštění nikdy nezíská. Pán Nārāyaṇa tedy Durvāsovi poradil, aby se vrátil k Mahārājovi Ambarīṣovi a omluvil se mu.

Text 1:
Śukadeva Gosvāmī dijo: El hijo de Nabhaga llamado Nābhāga vivió durante mucho tiempo con su maestro espiritual. Por esa razón, sus hermanos pensaron que no iba a ser gṛhastha y que no volvería; de modo que, sin dejarle nada a él, se repartieron la propiedad paterna. Cuando Nābhāga regresó del āśrama de su maestro espiritual, sus hermanos le dijeron que su parte de la herencia era su padre.
Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Syn Nabhagy, který se jmenoval Nābhāga, žil dlouho u svého duchovního učitele. Jeho bratři si proto mysleli, že se nechce stát gṛhasthou a už se nevrátí — rozdělili si tedy majetek svého otce mezi sebe a Nābhāgovi žádný podíl nenechali. Když se vrátil od duchovního učitele, dali mu jako podíl svého otce.
Text 2:
Nābhāga preguntó: «Mis queridos hermanos, ¿qué parte me han reservado de la propiedad de nuestro padre?». Sus hermanos mayores respondieron: «Te hemos dejado a nuestro padre». Pero cuando Nābhāga fue a ver a su padre y le dijo: «Mi querido padre, mis hermanos mayores me han dicho que tú eres mi parte de la herencia», el padre le contestó: «Mi querido hijo, no confíes en sus palabras. Te engañan. Yo no soy de tu propiedad».
Sloka 2:
Nābhāga se ptal: “Co jste mi vyhradili jako podíl z otcova majetku, milí bratři?” Jeho starší bratři mu odpověděli: “Jako tvůj podíl ti přenecháváme našeho otce.” Když však Nābhāga šel za svým otcem a řekl mu: “Otče, moji starší bratři mi jako podíl z majetku přenechali tebe,” otec odvětil: “Nedej na jejich klamná slova, milý synu. Já nejsem tvůj majetek.”
Text 3:
El padre de Nābhāga dijo: Los descendientes de Aṅgirā van a celebrar un gran sacrificio, pero, aunque son muy inteligentes, al sexto día se confundirán en los rituales y cometerán errores en sus deberes diarios.
Sloka 3:
Nābhāgův otec pravil: “Všichni potomci Aṅgiry se dnes chystají vykonat velkou oběť, ale přestože jsou velmi inteligentní, budou při jejím provádění každý šestý den zmateni a dopustí se chyb ve svých denních povinnostech.”
Texts 4-5:
El padre de Nābhāga continuó: «Ve donde esas grandes almas y explícales dos himnos védicos relacionados con Vaiśvadeva. Cuando los grandes sabios hayan completado el sacrificio y se estén marchando a los planetas celestiales, te darán los remanentes del dinero que hayan recibido en el sacrificio. Así pues, ve allí inmediatamente». Así, Nābhāga hizo todo lo que su padre le había aconsejado, y los grandes sabios de la dinastía de Aṅgirā, antes de marcharse a los planetas celestiales, le dejaron todas sus riquezas.
Sloka 4-5:
Nābhāgův otec pokračoval: “Jdi k těm velkým duším a sděl jim dva védské hymny týkající se Vaiśvadevy. Až tito mocní mudrci skončí svou oběť a půjdou na nebeské planety, dají ti zbytek peněz, které z oběti získali. Hned se tam proto vydej.” Nābhāga tedy jednal přesně podle rady svého otce. Velcí mudrci Aṅgirovy dynastie mu dali všechno své bohatství a pak se odebrali na nebeské planety.
Text 6:
Después de esto, mientras Nābhāga recogía las riquezas, una persona de aspecto negruzco que venía del norte se le acercó diciendo: «Todas las riquezas de este recinto de sacrificios me pertenecen».
Sloka 6:
Když si Nābhāga bral toto bohatství, přišel za ním ze severu člověk tmavého vzhledu a promluvil: “Všechno bohatství z obětní arény patří mně.”
Text 7:
Nābhāga dijo entonces: «Estas riquezas son mías. Las grandes personas santas me las han dado». Cuando Nābhāga dijo esto, la persona de aspecto negruzco contestó: «Vamos a ver a tu padre y que él resuelva la disputa». Conforme a esto, Nābhāga preguntó a su padre.
Sloka 7:
Nābhāga pak řekl: “Toto bohatství je moje. Velcí světci mi ho dali.” Když to Nābhāga vyslovil, člověk s tmavým zevnějškem odvětil: “Pojďme za tvým otcem a požádejme ho, ať náš spor rozsoudí.” Nābhāga se tedy zeptal svého otce.
Text 8:
El padre de Nābhāga dijo: Todo lo que los grandes sabios sacrificaron en el recinto del Dakṣa-yajña, se lo ofrecieron al Señor Śiva para que participara de ello. Por lo tanto, no cabe duda de que todo lo que hay en el recinto de sacrificios pertenece al Señor Śiva.
Sloka 8:
Nābhāgův otec prohlásil: “Vše, co vznešení mudrci obětovali v aréně Dakṣa-yajñi, nabídli jako podíl Pánu Śivovi. Všechno v obětní aréně tedy nepochybně patří Pánu Śivovi.”
Text 9:
Entonces, después de ofrecer reverencias al Señor Śiva, Nābhāga dijo: ¡Oh, señor adorable!, todo lo que hay en el recinto de sacrificios es tuyo. Así lo ha afirmado mi padre. Ahora, con gran respeto, postro mi cabeza ante ti para pedir tu misericordia.
Sloka 9:
Nābhāga potom složil Pánu Śivovi poklony a pravil: “Ó ctihodný pane, vše v této aréně oběti je tvé. To je tvrzení mého otce. S velkou úctou před tebou skláním svoji hlavu a žádám tě o milost.”
Text 10:
El Señor Śiva dijo: Todo lo que tu padre ha dicho es verdad, y tú estás repitiendo la misma verdad. Por esa razón, yo, que conozco los mantras védicos, voy a explicarte el conocimiento trascendental.
Sloka 10:
Pán Śiva řekl: “Všechno, co prohlásil tvůj otec, je pravda a ty mluvíš také pravdu. Proto ti já, který jsem znalcem védských manter, vyložím transcendentální poznání.”
Text 11:
El Señor Śiva dijo: «Ahora puedes quedarte con todos los remanentes de riquezas del sacrificio, pues yo te los doy». Tras decir esto, el Señor Śiva, que es un firme seguidor de los principios religiosos, desapareció del lugar.
Sloka 11:
Pán Śiva pravil: “Nyní si můžeš vzít všechno bohatství, které zbylo po oběti. Dávám ti ho.” Pán Śiva, který je dokonale věrný náboženským zásadám, takto promluvil a vzápětí zmizel.
Text 12:
Quien escuche, recite o recuerde esta narración por la mañana y al anochecer, poniendo en ello mucha atención, ciertamente llegará a ser un erudito, experto en la comprensión de los himnos védicos y en la autorrealización.
Sloka 12:
Pokud někdo ráno a večer s velkou pozorností poslouchá a vypráví tento příběh nebo na něj vzpomíná, jistě se stane učencem chápajícím védské hymny a znalcem seberealizace.
Text 13:
De Nābhāga nació Mahārāja Ambarīṣa, que fue un devoto excelso y glorificado por sus grandes méritos. A pesar de ser maldecido por un brāhmaṇa infalible, la maldición no logró afectarle.
Sloka 13:
Nābhāgovi se narodil Mahārāja Ambarīṣa, vznešený oddaný, proslulý svými vynikajícími vlastnostmi. Ačkoliv ho proklel neomylný brāhmaṇa, toto prokletí na něho nemělo žádný vliv.
Text 14:
El rey Parīkṣit preguntó: ¡Oh, gran personalidad!, Mahārāja Ambarīṣa era realmente una persona muy excelsa y de grandes méritos. Deseo escuchar acerca de él. ¡Qué sorprendente es que la maldición de un brāhmaṇa, que es algo insuperable, no pudiera actuar sobre él!
Sloka 14:
Král Parīkṣit požádal: “Ó velká osobnosti, Mahārāja Ambarīṣa byl jistě ušlechtilý a měl úctyhodnou povahu. Přeji si o něm slyšet. Překvapuje mě, že na něj nepůsobilo prokletí od brāhmaṇy, které jinak nelze překonat.”
Texts 15-16:
Śukadeva Gosvāmī dijo: Mahārāja Ambarīṣa, la más afortunada personalidad, obtuvo el gobierno del mundo entero, que está compuesto de siete islas; su prosperidad y su opulencia en la Tierra fueron inagotables e ilimitadas. Aunque esa posición rara vez se alcanza, Mahārāja Ambarīṣa no le dio la menor importancia, pues sabía perfectamente que toda aquella opulencia era material y que, como las cosas imaginadas en los sueños, acabaría destruida. El rey sabía que esa opulencia, en manos de un no devoto, se convierte en la causa de su progresivo hundimiento en la modalidad de la oscuridad de la naturaleza material.
Sloka 15-16:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Požehnaný Mahārāja Ambarīṣa získal vládu nad celým světem, složeným ze sedmi ostrovů, a nevyčerpatelné, neomezené bohatství a blahobyt na této Zemi. Přestože dosáhnout takovéhoto postavení je velice vzácné, Mahārāja Ambarīṣa na ně vůbec nedbal, protože dobře věděl, že všechno to bohatství je jen hmotné. Nakonec bude zničeno stejně jako to, co zahlédneme ve snu. Král věděl, že každý neoddaný, který získá takové bohatství, se noří čím dál hlouběji do hmotné kvality nevědomosti.
Text 17:
Mahārāja Ambarīṣa era un gran devoto de la Suprema Personalidad de Dios, Vāsudeva, y de las personas santas que son devotos del Señor. Debido a esa devoción, consideraba el universo entero tan insignificante como un simple guijarro.
Sloka 17:
Mahārāja Ambarīṣa byl velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudevy, a světců, kteří jsou oddanými Pána. Díky této oddanosti byl pro něho celý vesmír stejně bezvýznamný jako kus kamene.
Texts 18-20:
Mahārāja Ambarīṣa ocupó siempre la mente en meditar en los pies de loto de Kṛṣṇa, las palabras en cantar las glorias del Señor, las manos en limpiar el templo del Señor, y los oídos en escuchar palabras de Kṛṣṇa o acerca de Kṛṣṇa. Los ojos, los ocupó en ver a la Deidad de Kṛṣṇa, los templos de Kṛṣṇa y los lugares en que vivió Kṛṣṇa, como Mathurā y Vṛndāvana; el tacto lo ocupó en tocar el cuerpo de los devotos del Señor, el olfato en oler la fragancia de las hojas de tulasī ofrecidas al Señor, y la lengua en saborear el prasāda del Señor. Mahārāja Ambarīṣa ocupaba las piernas en caminar hasta los lugares sagrados y los templos del Señor, la cabeza en postrarse ante el Señor, y todos Sus deseos en servir al Señor, las veinticuatro horas del día. En verdad, nunca deseó nada para complacer sus propios sentidos. Ocupó todos sus sentidos en servicio devocional, en diversas ocupaciones relacionadas con el Señor. Esa es la forma de aumentar el apego por el Señor y estar completamente libre de todo deseo material.
Sloka 18-20:
Mahārāja Ambarīṣa v meditaci neustále upíral mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy, svá slova používal k popisům Pánovy slávy, ruce k čištění chrámu Pána a uši k poslouchání toho, co Kṛṣṇa řekl nebo co pojednává o Kṛṣṇovi. Očima se díval na Božstva Kṛṣṇy, Kṛṣṇovy chrámy a místa, kde Kṛṣṇa žil, jako je Mathurā a Vṛndāvan. Svůj hmat používal k dotýkání se těl Pánových oddaných, nosem čichal vůni lístků tulasī obětovaných Pánu a jazykem ochutnával Pánovo prasādam. Nohy používal k chození na svatá místa a do chrámů Pána, hlavu ke skládání poklon Pánu a všechny jeho touhy se pojily se službou Pánu dvacet čtyři hodin denně. Mahārāja Ambarīṣa nikdy netoužil po ničem pro svůj smyslový požitek. Všechny své smysly zaměstnával oddanou službou, různými činnostmi ve vztahu k Pánu. To je způsob, jak posílit svou připoutanost k Pánu a zcela se zbavit hmotných tužeb.
Text 21:
Mientras cumplía con sus deberes prescritos como rey, Mahārāja Ambarīṣa siempre ofreció los resultados de sus actividades como rey a la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, que es el disfrutador de todo y está más allá de la percepción de los sentidos materiales. Siguiendo los consejos de brāhmaṇas que eran fieles devotos del Señor, gobernó el planeta Tierra sin dificultad.
Sloka 21:
Když Mahārāja Ambarīṣa vykonával své předepsané povinnosti krále, výsledky svých panovnických činností vždy obětoval Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi, který je tím, kdo si všeho užívá, a který je mimo dosah vnímání hmotných smyslů. Jelikož zároveň přijímal rady brāhmaṇů, věrných oddaných Pána, bez potíží vládl planetě Zemi.
Text 22:
En los países desérticos por donde fluía el río Sarasvatī, Mahārāja Ambarīṣa celebró grandes sacrificios, como el aśvamedha-yajña, y de ese modo satisfizo al señor de todos los yajñas, la Suprema Personalidad de Dios. Esos sacrificios se celebraron con gran opulencia, con los útiles adecuados y con donaciones de dakṣiṇā a los brāhmaṇas, supervisados por grandes personalidades como Vasiṣṭha, Asita y Gautama en representación del rey, por cuya voluntad se celebraba el sacrificio.
Sloka 22:
V pouštních zemích, kudy tekla řeka Sarasvatī, prováděl Mahārāja Ambarīṣa velkolepé oběti, jako je například aśvamedha-yajña, a takto uspokojoval pána všech obětí, Nejvyšší Osobnost Božství. Tyto yajñi vykonával s použitím velkého bohatství a všech nezbytností. Patřilo k nim i rozdávání dakṣiṇ brāhmaṇům, na něž dohlíželi vznešení mudrci — Vasiṣṭha, Asita, Gautama a další — kteří zastupovali krále, konatele obětí.
Text 23:
En el sacrificio organizado por Mahārāja Ambarīṣa, los miembros de la asamblea y los sacerdotes [en especial el hotā, el udgātā, el brahmā y el adhvaryu] iban vestidos tan suntuosamente que parecían semidioses. Todos ellos velaron con suma atención por la correcta celebración del yajña.
Sloka 23:
Při obětech pořádaných Mahārājem Ambarīṣem byli všichni účastníci shromáždění i kněží (zvláště hotā, udgātā, brahmā a adhvaryu) honosně oblečeni a všichni vypadali jako polobozi. Nadšeně se starali o to, aby byla yajña vykonána správně.
Text 24:
Los súbditos del estado de Mahārāja Ambarīṣa se acostumbraron a cantar y escuchar las gloriosas actividades de la Personalidad de Dios. Así, nunca aspiraron a elevarse a los planetas celestiales, que hasta a los semidioses les son muy queridos.
Sloka 24:
Občané státu Mahārāje Ambarīṣe byli zvyklí zpívat a naslouchat o slavných činnostech Osobnosti Božství, a proto se nikdy neucházeli o dosažení nebeských planet, které jsou i polobohům tak drahé.
Text 25:
Aquellos que rebosan de la felicidad trascendental de ofrecer servicio a la Suprema Personalidad de Dios no sienten interés ni siquiera por los logros de los grandes místicos, pues esos logros no aumentan la bienaventuranza trascendental del devoto puro que siempre piensa en Kṛṣṇa en lo más profundo de su corazón.
Sloka 25:
Ti, kteří jsou prostoupeni transcendentálním štěstím plynoucím ze služby Nejvyšší Osobnosti Božství, se nezajímají dokonce ani o dokonalosti, kterých dosahují velcí mystici, neboť ty nezvětší transcendentální blaženost oddaného, který v hloubi svého srdce myslí stále na Kṛṣṇu.
Text 26:
De esta forma, el rey de este planeta, Mahārāja Ambarīṣa, se ocupó en el servicio devocional del Señor, y, en ese esfuerzo, se sometió a rigurosas austeridades. Satisfaciendo siempre a la Suprema Personalidad de Dios mediante las actividades propias de su posición constitucional, poco a poco fue abandonando todos los deseos materiales.
Sloka 26:
Tímto způsobem vykonával král této planety, Mahārāja Ambarīṣa, oddanou službu Pánu, a přitom podstupoval přísnou askezi. Činnostmi, jež patřily k jeho věčné přirozenosti, neustále uspokojoval Nejvyšší Osobnost Božství, a tak se postupně zbavil všech hmotných tužeb.
Text 27:
Mahārāja Ambarīṣa abandonó todo apego por los asuntos domésticos, las esposas, los hijos, los amigos y familiares, los elefantes mejores y más poderosos, las hermosas cuadrigas y carruajes, los caballos, las joyas de incalculable valor, los adornos, las ropas y su inagotable tesoro. Considerándolo temporal y material, abandonó el apego por todo ello.
Sloka 27:
Mahārāja Ambarīṣa se vzdal veškerých svých pout k domovu, manželkám, dětem, přátelům a příbuzným, k nejlepším ze silných slonů, pěkným kočárům, vozům, koním a šperkům s neklesající hodnotou, ke svým ozdobám, šatům a nevyčerpatelné pokladnici. V ničem takovém si již neliboval, neboť to vše považoval za dočasné a hmotné.
Text 28:
Muy complacido con la devoción pura de Mahārāja Ambarīṣa, la Suprema Personalidad de Dios dio al rey Su disco, que causa temor a los enemigos y siempre protege al devoto de enemigos y adversidades.
Sloka 28:
Nejvyššího Pána těšila čistá oddanost Mahārāje Ambarīṣe. Dal mu proto svůj disk, který protivníkům nahání hrůzu a oddané vždy chrání před nepřáteli a před vším zlým.
Text 29:
Para adorar al Señor Kṛṣṇa, Mahārāja Ambarīṣa y su reina, que era tan cualificada como él, observaron el voto de ekādaśī y dvādaśī durante un año.
Sloka 29:
Pro uctění Pána Kṛṣṇy se Mahārāja Ambarīṣa společně se svou královnou, která byla stejně pokročilá jako on, řídil po dobu jednoho roku slibem dodržovat Ekādaśī a Dvādaśī.
Text 30:
En el mes de Kārtika, después de seguir ese voto durante un año, Mahārāja Ambarīṣa observó ayuno durante tres noches y, después de bañarse en el Yamunā, adoró a la Suprema Personalidad de Dios, Hari, en Madhuvana.
Sloka 30:
V měsíci Kārtiku, když uplynul rok dodržování tohoto slibu, se Mahārāja Ambarīṣa tři noci postil, vykoupal se v Yamuně a pak v Madhuvanu uctíval Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství.
Texts 31-32:
Siguiendo los principios regulativos de mahābhiṣeka, Mahārāja Ambarīṣa celebró la ceremonia de baño de la Deidad del Señor Kṛṣṇa con todos los útiles necesarios; después, vistió a la Deidad con hermosos vestidos, adornos, collares de flores fragantes y otros artículos con que se adora al Señor. Con atención y devoción, adoró a Kṛṣṇa y a todos los brāhmaṇas, que eran muy afortunados y estaban libres de deseos materiales.
Sloka 31-32:
Podle usměrňujících zásad mahābhiṣeku provedl Mahārāja Ambarīṣa se všemi náležitostmi obřad koupání Božstva Pána Kṛṣṇy. Potom Božstvo oblékl do krásných šatů, ozdobil Je šperky a voňavými květinovými girlandami a uctil Pána i dalšími k tomu určenými předměty. Uctíval Kṛṣṇu pozorně a s oddaností a spolu s Ním i všechny požehnané brāhmaṇy, kteří byli prosti hmotných tužeb.
Texts 33-35:
A continuación, Mahārāja Ambarīṣa satisfizo a todos los que visitaron su casa, y en especial a los brāhmaṇas. Como caridad, dio sesenta karors de vacas, que llevaban los cuernos chapados en oro y las pezuñas cubiertas con plata. Todas las vacas llevaban mantos decorativos y tenían las ubres llenas de leche. Eran de naturaleza mansa, jóvenes y bonitas, y venían acompañadas de sus terneros. Después de dar las vacas, el rey dio de comer suntuosamente a todos los brāhmaṇas y, cuando estuvieron plenamente satisfechos, con su permiso se dispuso a observar el final del ekādaśī rompiendo su ayuno. Sin embargo, justo en ese momento hizo su aparición una visita inesperada: el muy poderoso místico Durvāsā Muni.
Sloka 33-35:
Poté Mahārāja Ambarīṣa uspokojil všechny hosty, kteří přišli do jeho domu, počínaje brāhmaṇy. Rozdal šest set miliónů krav s pozlacenými rohy a postříbřenými kopyty. Všechny byly ozdobené přehozy a měly plná vemena, byly mírné, mladé a krásné a byly doprovázené svými telátky. Potom král všechny brāhmaṇy hojně nasytil, a když byli dokonale spokojeni, přichystal se s jejich svolením ukončit Ekādaśī přerušením půstu. V tu chvíli se tam však jako nezvaný host objevil velký a mocný mystik Durvāsā Muni.
Text 36:
El rey Ambarīṣa se levantó para recibir a Durvāsā Muni, y le ofreció un asiento y artículos de adoración. A continuación, sentándose a sus pies, el rey rogó al gran sabio que comiese.
Sloka 36:
Král Ambarīṣa vstal, aby Durvāsu Muniho přivítal, nabídl mu místo k sezení a uctil ho patřičnými předměty. Potom usedl u jeho nohou a vybídl velkého mudrce, aby se najedl.
Text 37:
Durvāsā Muni aceptó complacido la invitación de Mahārāja Ambarīṣa, pero antes fue al río Yamunā para realizar las ceremonias rituales prescritas. Una vez allí, se sumergió en las aguas del auspicioso Yamunā y meditó en el Brahman impersonal.
Sloka 37:
Durvāsā Muni s radostí přijal Ambarīṣovo pozvání, ale nejprve se vydal k řece Yamuně vykonat nezbytné obřady. Ponořil se do jejích příznivých vod a meditoval o neosobním Brahmanu.
Text 38:
Mientras tanto, solo quedaba un muhūrta del día de dvādaśī para romper el ayuno, de modo que era absolutamente necesario romperlo sin más demora. En esa peligrosa situación, el rey consultó con brāhmaṇas eruditos.
Sloka 38:
Mezitím ze dne Dvādaṣī, kdy bylo třeba půst přerušit, zbývala již jen poslední muhūrta. Bylo tedy nutné to učinit neprodleně. Král se v této ožehavé situaci poradil s učenými brāhmaṇy.
Texts 39-40:
El rey dijo: «Ciertamente, quebrantar las leyes del respeto debido a los brāhmaṇas es una gran ofensa. Por otra parte, si se deja pasar el dvādaśī sin romper el ayuno, el voto observado es imperfecto. Así pues, ¡oh, brāhmaṇas!, si lo consideran auspicioso y no les parece irreligioso, beberé un poco de agua para romper mi ayuno». El rey tomó esta decisión después de consultar la opinión de los brāhmaṇas, quienes estimaron que beber agua puede considerarse comer, pero también puede considerarse no comer.
Sloka 39-40:
Král řekl: “Porušit zásady uctivého chování vůči brāhmaṇům je hrubý přestupek. Na druhou stranu, když se nepřeruší půst na Dvādaśī, je to porušení slibu. Proto, ó brāhmaṇové, pokud si myslíte, že to bude příznivé a v souladu s náboženskými zásadami, přeruším půst tím, že se napiji vody.” Po poradě s brāhmaṇy tedy král dospěl k tomuto rozhodnutí, podle mínění bráhmanů může být pití vody bráno jako jedení stejně jako nejedení.
Text 41:
¡Oh, el mejor de la dinastía Kuru!, después de beber un poco de agua, el rey Ambarīṣa, meditando en la Suprema Personalidad de Dios dentro de su corazón, esperó el regreso del gran místico Durvāsā Muni.
Sloka 41:
Ó nejlepší z Kuruovské dynastie, král Ambarīṣa se trochu napil vody a při meditaci o Nejvyšší Osobnosti Božství v srdci očekával návrat velkého mystika Durvāsy Muniho.
Text 42:
Tras cumplir con las ceremonias rituales del mediodía, Durvāsā regresó del Yamunā. El rey le recibió bien, con grandes muestras de respeto, pero, con su poder místico, Durvāsā Muni se dio cuenta de que el rey Ambarīṣa había bebido agua sin su permiso.
Sloka 42:
Durvāsā se po vykonání poledních obřadů vrátil od řeky Yamuny. Král ho se vší úctou náležitě přivítal, ale Durvāsā Muni díky svým mystickým schopnostem poznal, že se král Ambarīṣa napil vody bez jeho svolení.
Text 43:
Aún hambriento, con el cuerpo temblando, el gesto torvo y el ceño fruncido, Durvāsā Muni dirigió palabras cargadas de ira al rey Ambarīṣa, que permanecía ante él con las manos juntas.
Sloka 43:
Tělo stále ještě hladového Durvāsy Muniho se začalo třást, zkřivil se mu obličej a rozčílením svraštil obočí. Pln hněvu pak promluvil k Mahārājovi Ambarīṣovi, jenž před ním stál se sepjatýma rukama.
Text 44:
¡Ay!, ¡miren cómo se porta este hombre cruel!, ¡No es devoto del Señor Viṣṇu! Orgulloso de su opulencia material y de su posición, se cree Dios. No hay más que ver cómo ha faltado a las leyes de la religión.
Sloka 44:
“Jen se podívejte, jak se tento krutý muž chová! Ani v nejmenším není oddaným Pána Viṣṇua. Jelikož je pyšný na své hmotné bohatství a postavení, považuje sám sebe za Boha. Podívejte se, jak porušil pravidla náboženství!”
Text 45:
Mahārāja Ambarīṣa, me has invitado a comer, pero, en lugar de servirme a mí, que soy tu invitado, te has puesto a comer sin esperarme. Aguarda y verás el castigo que te doy por tu mala conducta.
Sloka 45:
“Mahārāji Ambarīṣi, tys mě jako hosta pozval k jídlu, ale místo abys mě nasytil, najedl ses nejprve sám. Za to, jak špatně ses zachoval, ti teď za trest něco předvedu!”
Text 46:
Al decir esto, con la cara roja de ira, Durvāsā Muni se arrancó un mechón de pelos de la cabeza y, para castigar a Mahārāja Ambarīṣa, creó un demonio que parecía el fuego de la devastación.
Sloka 46:
Jakmile to Durvāsā Muni dořekl, obličej mu zrudl hněvem. Vytrhl si z hlavy chomáč vlasů a stvořil démona připomínajícího planoucí oheň zpustošení, aby Mahārāje Ambarīṣe potrestal.
Text 47:
Con un tridente en la mano, aquella criatura ardiente llegó ante Mahārāja Ambarīṣa, haciendo temblar la superficie de la Tierra con sus pasos. Pero el rey, al verle, ni se alteró, ni cambió en lo más mínimo su posición.
Sloka 47:
Tento planoucí netvor se blížil k Mahārājovi Ambarīṣovi s trojzubcem v ruce a jeho kroky otřásaly zemským povrchem. Krále však pohled na něj neznepokojil a neustoupil ani o píď.
Text 48:
Como un fuego que, en el bosque, convierte rápidamente en cenizas a una serpiente furiosa, el cakra Sudarśana, el disco de la Suprema Personalidad de Dios, cumplió la orden del Señor y redujo inmediatamente a cenizas al demonio creado. De ese modo, protegió al devoto del Señor.
Sloka 48:
Tak jako lesní požár ihned spálí podrážděného hada, podobně i disk Nejvyššího Pána, Sudarśana cakra, ve shodě s Jeho předchozím nařízením, okamžitě spálil na popel stvořeného démona, aby ochránil Pánova oddaného.
Text 49:
Al ver que su intento había fallado y que el cakra Sudarśana avanzaba hacia él, Durvāsā Muni, muy atemorizado, huyó en todas direcciones para salvar su vida.
Sloka 49:
Když Durvāsā Muni viděl, že jeho pokus selhal a že se Sudarśana cakra blíží k němu, velmi ho to vylekalo a začal prchat všemi směry, aby si zachránil život.
Text 50:
Del mismo modo que las ardientes llamas de un incendio persiguen a una serpiente en el bosque, el disco de la Suprema Personalidad de Dios salió en persecución de Durvāsā Muni. Este, al ver el disco a sus espaldas, a punto de tocarle, corrió a toda velocidad hacia la montaña Sumeru para refugiarse en una cueva.
Sloka 50:
Disk Nejvyšší Osobnosti Božství začal pronásledovat Durvāsu Muniho stejně, jako žhnoucí plameny lesního požáru pronásledují hada. Mudrc viděl, že se disk téměř dotýká jeho zad, a proto velmi rychle utíkal s úmyslem skrýt se v některé z jeskyní v hoře Sumeru.
Text 51:
Durvāsā Muni huyó por todas partes y en todas direcciones; buscó protección en el cielo, en la superficie de la Tierra, en las cuevas, en el mar, en los planetas de los gobernantes de los tres mundos, e incluso en los planetas celestiales, pero, allí donde iba, siempre veía tras él el insoportable fuego del cakra Sudarśana.
Sloka 51:
Durvāsā Muni prchal do všech stran, aby se zachránil — po nebi, po zemi, do jeskyní, po oceánu, na různé planety vládců tří světů a dokonce i na nebeské planety — ale ať se vydal kamkoliv, stále viděl nesnesitelný oheň Sudarśana cakry za sebou.
Text 52:
Con el corazón lleno de miedo, Durvāsā Muni fue de un lugar a otro en busca de refugio, pero, al ver que no lo hallaba, finalmente fue a ver al Señor Brahmā y le dijo: «¡Oh, mi señor!, ¡oh, Señor Brahmā!, por favor, protégeme del ardiente cakra Sudarśana enviado por la Suprema Personalidad de Dios».
Sloka 52:
Se srdcem plným děsu běhal Durvāsā Muni z místa na místo a hledal útočiště. Když ale žádné nenacházel, obrátil se nakonec na Pána Brahmu a řekl: “Pane Brahmo, ó můj pane, prosím, zachraň mě před planoucí Sudarśana cakrou, kterou na mě seslal Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.”
Texts 53-54:
El Señor Brahmā dijo: Al final de un dvi-parārdha, cuando el Señor da fin a Sus pasatiempos, el Señor Viṣṇu, con un simple gesto de Sus cejas, destruye el universo entero, y con él, nuestras propias moradas. Grandes personalidades como yo y el Señor Śiva, así como Dakṣa, Bhṛgu y los demás grandes santos, junto con los gobernantes de las entidades vivientes, de la sociedad humana y de los semidioses, nos sometemos a esa Suprema Personalidad de Dios, el Señor Viṣṇu, postrando nuestras cabezas, y cumplimos Sus órdenes para beneficio de todas las entidades vivientes.
Sloka 53-54:
Pán Brahmā řekl: “Na konci dvi-parārdhy, když se Pánovy zábavy chýlí ke konci, ničí Pán Viṣṇu jediným pohybem svého obočí celý vesmír i s našimi sídly. Všechny osobnosti, jako jsem já a Pán Śiva, Dakṣa, Bhṛgu i další velcí světci pod jejich vedením, a také vládci živých bytostí, vládci lidské společnosti i vládci polobohů — všichni se odevzdáváme této Nejvyšší Osobnosti Božství, Pánu Viṣṇuovi, a klaníme se s odhodláním plnit Jeho příkazy pro dobro všech živých bytostí.”
Text 55:
Ante la negativa del Señor Brahmā, Durvāsā, muy atormentado por el ardiente fuego del cakra Sudarśana, trató de refugiarse en el Señor Śiva que siempre reside en su planeta, Kailāsa.
Sloka 55:
Když Durvāsā, jehož k nesnesení sužoval žár Sudarśana cakry, u Pána Brahmy nepochodil, pokusil se uchýlit k Pánu Śivovi, trvale sídlícímu na vlastní planetě jménem Kailās.
Text 56:
El Señor Śiva dijo: Mi querido hijo, yo, el Señor Brahmā y los demás semidioses, que damos vueltas por el universo falsamente convencidos de nuestra grandeza, no disponemos de ningún poder para competir con la Suprema Personalidad de Dios, pues el Señor, con una simple indicación, trae a la existencia y aniquila infinidad de universos, con todos sus habitantes.
Sloka 56:
Pán Śiva řekl: “Můj drahý synu, já, Pán Brahmā a ostatní polobozi, kteří putujeme v tomto vesmíru s mylnými představami o své velikosti, nedovedeme projevit žádnou moc, která by mohla soupeřit s Nejvyšší Osobností Božství, neboť nesčetné vesmíry a jejich obyvatelé vznikají a zanikají na pouhý pokyn Pána.”
Texts 57-59:
Yo [el Señor Śiva], Sanat-kumāra, Nārada, el muy venerado Señor Brahmā, Kapila [el hijo de Devahūti], Apāntaratama [el Señor Vyāsadeva], Devala, Yamarāja, Āsuri, Marīci y todas las demás personas santas, así como muchos otros que han alcanzado la perfección, conocemos el pasado, el presente y el futuro. Sin embargo, como estamos cubiertos por la energía ilusoria del Señor, no logramos entender hasta dónde se extiende esa energía ilusoria. Para resolver tu problema, debes acudir a esa Suprema Personalidad de Dios, pues tampoco nosotros podemos resistir el cakra Sudarśana. Ve al Señor Viṣṇu. Él, sin duda, será lo bastante bondadoso como para concederte toda buena fortuna.
Sloka 57-59:
“Já (Pán Śiva), Sanat-kumāra, Nārada, velectěný Pán Brahmā, Kapila (syn Devahūti), Apāntaratama (Pán Vyāsadeva), Devala, Yamarāja, Āsuri, Marīci a mnoho světců pod jeho vedením i mnozí další, kteří dosáhli dokonalosti, známe minulost, přítomnost a budoucnost. Jsme však zahaleni matoucí energií Pána, a proto nevíme, kam až tato Jeho energie sahá. Měl by ses obrátit o pomoc na Nejvyšší Osobnost Božství, neboť i pro nás je Sudarśana cakra nesnesitelná. Jdi za Pánem Viṣṇuem. Jistě bude natolik laskavý, že se postará o tvé dobro.”
Text 60:
Tras este desengaño, pues hasta el Señor Śiva le negó refugio, Durvāsā Muni fue a Vaikuṇṭha-dhāma, donde la Suprema Personalidad de Dios, Nārāyaṇa, reside con Su consorte, la diosa de la fortuna.
Sloka 60:
Poté se Durvāsā Muni, zklamaný i Pánem Śivou, vydal do Vaikuṇṭha- dhāmu, kde sídlí Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa, se svou chotí, bohyní štěstí.
Text 61:
Abrasado por el calor del cakra Sudarśana, Durvāsā Muni, el gran místico, se postró a los pies de loto de Nārāyaṇa. Con el cuerpo tembloroso, dijo: ¡Oh, Señor ilimitado e infalible, protector del universo entero!, Tú eres el único objeto que los devotos pueden desear. Mi Señor, soy un gran ofensor. Por favor, protégeme.
Sloka 61:
Velký mystik Durvāsā Muni, spalovaný žárem Sudarśana cakry, padl k lotosovým nohám Nārāyaṇa a jeho tělo se třáslo. Pravil: “Ó neomylný, neomezený Pane, ochránce celého vesmíru, jsi jediným vytouženým cílem všech oddaných. Jsem velký hříšník, můj Pane. Prosím, poskytni mi ochranu.”
Text 62:
¡Oh, mi Señor!, ¡oh, controlador supremo!, sin conocimiento de Tu ilimitado poderío, he ofendido a Tu muy querido devoto. Ten la inmensa bondad de salvarme de la reacción de esta ofensa. Tú puedes hacerlo todo, pues, incluso si una persona merece el infierno, Tú puedes liberarla por el simple hecho de despertar en su corazón el santo nombre de Tu Señoría.
Sloka 62:
“Ó můj Pane, nejvyšší vládce, aniž bych znal Tvou neomezenou moc, napadl jsem Tvého nejdražšího oddaného. Ušetři mě prosím reakcí za tento přestupek. Dokážeš vykonat vše, neboť i toho, kdo má jít do pekla, jsi schopen vysvobodit jednoduše tím, že v jeho srdci probudíš Tvé svaté jméno.”
Text 63:
La Suprema Personalidad de Dios dijo al brāhmaṇa: Yo dependo por completo de Mis devotos. En verdad, no tengo la menor independencia. Como ellos están libres de todo deseo material, Yo simplemente Me sitúo en lo más profundo de sus corazones. Pero, ¿qué puedo decir de Mi devoto, si hasta los devotos de Mi devoto Me son muy queridos?
Sloka 63:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, brāhmaṇovi řekl: “Jsem zcela ovládaný svými oddanými. Nejsem v žádném případě nezávislý. Jelikož jsou Moji oddaní prosti veškerých hmotných tužeb, sídlím výhradně v jejich srdcích. Nejen Můj oddaný, ale i oddaní Mého oddaného jsou Mi velice drazí.”
Text 64:
¡Oh, el mejor de los brāhmaṇas!, sin esas personas santas, para quienes soy el único destino, Yo no deseo disfrutar de Mi felicidad trascendental ni de Mi opulencia suprema.
Sloka 64:
“Ó nejlepší z brāhmaṇů, bez světců, pro něž jsem jediným cílem, ani nechci vychutnávat svou transcendentální blaženost a svrchované bohatství.”
Text 65:
Los devotos puros abandonan su hogar, esposa, hijos, familiares, riquezas y hasta su misma vida solo por servirme, sin ningún deseo de progreso material ni en esta vida ni en la siguiente. ¿Cómo podría yo abandonar nunca a esos devotos?
Sloka 65:
“Čistí oddaní se vzdávají svých domovů, manželek, dětí, příbuzných, bohatství, a dokonce i svých životů, jen aby Mi mohli sloužit, bez jakékoliv touhy po zlepšení své hmotné situace v tomto či příštím životě. Jak bych se jich tedy mohl kdy zříci?”
Text 66:
Como mujeres castas que llegan a controlar a sus nobles maridos con el servicio que les ofrecen, los devotos puros, que son ecuánimes con todos y están completamente apegados a Mí en lo más profundo del corazón, llegan a dominarme por completo.
Sloka 66:
“Čistí oddaní, kteří hledí na každého stejně a jsou v srdci pevně připoutaní ke Mně, Mě mají plně ve své moci, tak jako počestné ženy službou přivádějí své laskavé manžely pod svoji vládu.”
Text 67:
Mis devotos, que están siempre satisfechos de ocuparse en Mi servicio amoroso, ni siquiera se sienten atraídos por los cuatro principios de la liberación [sālokya, sārūpya, sāmīpya y sārṣṭi], aunque, con su servicio, los alcanzan de modo natural. ¿Qué puede decirse entonces de una felicidad perecedera, como la elevación a los sistemas planetarios superiores?
Sloka 67:
“Moji oddaní, kteří jsou stále spokojení díky tomu, že Mi s láskou slouží, se nezajímají ani o čtyři druhy osvobození (sālokya, sārūpya, sāmīpya a sārṣṭi), ačkoliv je svojí službou získávají automaticky. Co potom říci o tak pomíjivém štěstí, jako je dosažení vyšších planetárních soustav?”
Text 68:
El devoto puro siempre está en lo más profundo de Mi corazón, y Yo estoy siempre en el corazón del devoto puro. Mis devotos no conocen nada aparte de Mí, y Yo no conozco a nadie más que a ellos.
Sloka 68:
“Čistý oddaný je stále v Mém srdci a Já jsem stále v srdci čistého oddaného. Moji oddaní neznají nic než Mě a Já neznám nikoho jiného než je.”
Text 69:
¡Oh, brāhmaṇa!, permite que ahora te dé un consejo para tu propia protección. Escúchame, por favor. Al ofender a Mahārāja Ambarīṣa, has actuado con envidia de ti mismo. Por eso, debes ir a verle inmediatamente, sin perder ni un instante. Los supuestos poderes que se tengan, si se emplean contra un devoto, acaban, sin duda, por dañar a quien los utiliza. El perjudicado no es el objeto, sino el sujeto.
Sloka 69:
“Ó brāhmaṇo, poradím ti, jak se zachránit. Prosím, poslouchej, co ti řeknu. Když jsi napadl Mahārāje Ambarīṣe, jednal jsi sám proti sobě. Měl bys proto jít okamžitě za ním a neztrácet ani chvilku. Když někdo použije své takzvané síly proti oddanému, ublíží to jemu. Uškodí jen sám sobě a nikoliv tomu, na koho útočil.”
Text 70:
Ciertamente, la austeridad y la erudición son auspiciosas para los brāhmaṇas, pero, en manos de una persona de mal carácter, esa austeridad y esa erudición son muy peligrosas.
Sloka 70:
“Pro brāhmaṇu jsou zdrženlivost a učenost příznivými vlastnostmi, ale pokud jich nabyde člověk, který není mírný a ušlechtilý, jsou velice nebezpečné.”
Text 71:
Por eso, ¡oh, el mejor de los brāhmaṇas!, debes acudir inmediatamente al rey Ambarīṣa, el hijo de Mahārāja Nābhāga. Te deseo toda buena fortuna. Si puedes satisfacer a Mahārāja Ambarīṣa, encontrarás la paz.
Sloka 71:
“Ó nejlepší z brāhmaṇů, měl by ses proto okamžitě vydat za králem Ambarīṣem, synem Mahārāje Nābhāgy. Přeji ti veškeré štěstí. Pokud uspokojíš Mahārāje Ambarīṣe, dojdeš klidu.”