Skip to main content

Text 66

Sloka 66

Texto

Verš

mayi nirbaddha-hṛdayāḥ
sādhavaḥ sama-darśanāḥ
vaśe kurvanti māṁ bhaktyā
sat-striyaḥ sat-patiṁ yathā
mayi nirbaddha-hṛdayāḥ
sādhavaḥ sama-darśanāḥ
vaśe kurvanti māṁ bhaktyā
sat-striyaḥ sat-patiṁ yathā

Palabra por palabra

Synonyma

mayi — a Mí; nirbaddha-hṛdayāḥ — firmemente apegados en lo más profundo del corazón; sādhavaḥ — los devotos puros; sama-darśanāḥ — que son ecuánimes con todos; vaśe — bajo control; kurvanti — hacen; mām — a Mí; bhaktyā — con servicio devocional; sat-striyaḥ — mujeres castas; sat-patim — al marido noble; yathā — como.

mayi — ke Mně; nirbaddha-hṛdayāḥ — pevně připoutaní v srdci; sādhavaḥ — čistí oddaní; sama-darśanāḥ — kteří hledí na každého stejně; vaśe — pod svou moc; kurvanti — činí; mām — Mě; bhaktyā — oddanou službou; sat-striyaḥ — počestné ženy; sat-patim — laskavého manžela; yathā — jako.

Traducción

Překlad

Como mujeres castas que llegan a controlar a sus nobles maridos con el servicio que les ofrecen, los devotos puros, que son ecuánimes con todos y están completamente apegados a Mí en lo más profundo del corazón, llegan a dominarme por completo.

“Čistí oddaní, kteří hledí na každého stejně a jsou v srdci pevně připoutaní ke Mně, Mě mají plně ve své moci, tak jako počestné ženy službou přivádějí své laskavé manžely pod svoji vládu.”

Significado

Význam

En este verso es significativa la palabra sama-darśanāḥ. El devoto es realmente ecuánime con todos, como se confirma en el Bhagavad-gītā (18.54): brahma-bhūtaḥ prasannātmā na śocati na kāṅkṣati/ samaḥ sarveṣu bhūteṣu. La hermandad universal es posible para el que es devoto puro (paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ). El devoto puro es realmente culto, porque conoce su posición constitucional, la posición de la Suprema Personalidad de Dios, y la relación entre la entidad viviente y el Señor Supremo, de modo que goza de pleno conocimiento espiritual y, de forma natural, está ya liberado (brahma-bhūtaḥ). Por esa razón, sabe ver a todos los seres en el plano espiritual. Ese devoto puede comprender la felicidad y el sufrimiento de todas las entidades vivientes, pues entiende que, lo que es felicidad para él también lo es para los demás, y que lo que es sufrimiento para él también lo es para los demás. Por lo tanto, es compasivo con todos. En palabras de Prahlāda Mahārāja:

V tomto verši je významné slovo sama-darśanāḥ. Čistý oddaný skutečně hledí na každého stejně, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (18.54): brahma-bhūtaḥ prasannātmā na śocati na kāṅkṣati / samaḥ sarveṣu bhūteṣu. Všeobecné bratrství je možné pouze u čistého oddaného (paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ). Čistý oddaný je skutečně učený, neboť zná své přirozené postavení, postavení Nejvyšší Osobnosti Božství a také vztah mezi živou bytostí a Nejvyšším Pánem. Má tedy dokonalé duchovní poznání a je automaticky osvobozený (brahma-bhūtaḥ). Díky tomu je schopen vidět každého na duchovní úrovni a vnímat štěstí a neštěstí všech živých bytostí. Ví, že to, co je štěstím pro něho, přináší štěstí i druhým a to, co jemu působí neštěstí, sužuje i ostatní. Cítí proto se všemi. Slovy Prahlāda Mahārāje:

śoce tato vimukha-cetasa indriyārtha-
māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān
śoce tato vimukha-cetasa indriyārtha-
māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān

(Bhāg. 7.9.43)

(Bhāg. 7.9.43)

Los sufrimientos materiales de la gente se deben a que no están apegados a la Suprema Personalidad de Dios. Por consiguiente, la principal preocupación del devoto puro está en elevar a las masas de gente ignorante y lograr que se vuelvan conscientes de Kṛṣṇa.

Lidé trpí hmotnými strastmi proto, že opomíjejí svůj vztah s Nejvyšší Osobností Božství. Hlavním zájmem čistého oddaného je proto přivést masy nevědomých lidí k vědomí Kṛṣṇy.