Skip to main content

Text 66

Sloka 66

Texto

Verš

jāto gataḥ pitṛ-gṛhād vrajam edhitārtho
hatvā ripūn suta-śatāni kṛtorudāraḥ
utpādya teṣu puruṣaḥ kratubhiḥ samīje
ātmānam ātma-nigamaṁ prathayañ janeṣu
jāto gataḥ pitṛ-gṛhād vrajam edhitārtho
hatvā ripūn suta-śatāni kṛtorudāraḥ
utpādya teṣu puruṣaḥ kratubhiḥ samīje
ātmānam ātma-nigamaṁ prathayañ janeṣu

Palabra por palabra

Synonyma

jātaḥ — después de nacer como hijo de Vasudeva; gataḥ — Se fue; pitṛ-gṛhāt — de las casas de Su padre; vrajam — a Vṛndāvana; edhita-arthaḥ — para enaltecer la posición (de Vṛndāvana); hatvā — matar allí; ripūn — a muchos demonios; suta-śatāni — cientos de hijos; kṛta-urudāraḥ — aceptar miles de esposas, las mejores de las mujeres; utpādya — engendró; teṣu — en ellas; puruṣaḥ — la Persona Suprema, cuya forma es igual a la del ser humano; kratubhiḥ — con muchos sacrificios; samīje — adoró; ātmānam — a Sí mismo (pues Él es la persona adorada en todos los sacrificios); ātma-nigamam — en estricta conformidad con las ceremonias rituales de los Vedas; prathayan — expandir los principios védicos; janeṣu — entre la gente.

jātaḥ — poté, co se narodil jako syn Vasudevy; gataḥ — odešel; pitṛ- gṛhāt — z obydlí svého otce; vrajam — do Vṛndāvanu; edhita-arthaḥ — aby vyzdvihl vznešenost (Vṛndāvanu); hatvā — zabíjející tam; ripūn — mnoho démonů; suta-śatāni — stovky synů; kṛta-urudāraḥ — přijal mnoho tisíc manželek, nejlepších z žen; utpādya — počal; teṣu — s nimi; puruṣaḥ — Nejvyšší Osoba, která vypadá jako lidská bytost; kratubhiḥ — mnoha oběťmi; samīje — uctíval; ātmānam — sám sebe (protože On je osobou uctívanou všemi oběťmi); ātma-nigamam — obřady přesně popsanými ve Vedách; prathayan — šířící védské principy; janeṣu — mezi lidem.

Traducción

Překlad

La Suprema Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa, līlā-puruṣottama, nació como hijo de Vasudeva, pero abandonó enseguida el hogar de Su padre y Se marchó a Vṛndāvana para expandir Su relación amorosa con Sus devotos íntimos. Después de matar a muchos demonios en Vṛndāvana, el Señor regresó a Dvārakā; allí, siguiendo los principios védicos, aceptó muchas esposas, que eran las mejores de las mujeres, engendró en ellas cientos de hijos, y, para establecer los principios de la vida familiar, celebró sacrificios en los que Se adoró a Sí mismo.

Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, známý jako līlā-puruṣottama, se zjevil jako syn Vasudevy. Ihned však opustil domov svého otce a odešel do Vṛndāvanu rozvíjet láskyplné vztahy se svými důvěrnými oddanými. Ve Vṛndāvanu též zabil mnoho démonů a potom se vrátil do Dvāraky, kde podle védských zásad přijal mnoho manželek-těch nejlepších z žen. Zplodil s nimi stovky synů a prováděl oběti uctívající Jeho samotného. Jednal tak proto, aby stanovil zásady rodinného života.

Significado

Význam

Como se afirma en el Bhagavad-gītā (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ: Mediante todos losVedas, es a Kṛṣṇa a quien hay que conocer. El Señor Śrī Kṛṣṇa, dando ejemplo con Su propia conducta, celebró muchas ceremonias rituales descritas en los Vedas y estableció los principios de la vida de gṛhastha casándose con muchas esposas y engendrando muchos hijos. De ese modo enseñó a la gente la manera de ser feliz viviendo de conformidad con los principios védicos. Kṛṣṇa es el centro de los sacrificios védicos (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Para llevar una vida humana de progreso, la sociedad humana debe seguir los principios védicos mostrados personalmente por el Señor Kṛṣṇa en Su vida de casado. Sin embargo, la verdadera finalidad del advenimiento de Kṛṣṇa fue manifestar la forma en que podemos participar en los pasatiempos amorosos de la Suprema Personalidad de Dios. Solo en Vṛndāvana son posibles esas relaciones amorosas extáticas. Por esa razón, nada más nacer como hijo de Vasudeva, el Señor Se marchó a Vṛndāvana. En Vṛndāvana, el Señor no solo disfrutó de las relaciones amorosas con Sus padres, con las gopīs y con los pastorcillos de vacas, sino que también concedió la liberación a muchos demonios, matándoles. Como se afirma en el Bhagavad-gītā (4.8): paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām: El Señor adviene para proteger a los devotos y matar a los demonios. Así lo manifestó plenamente con Su conducta personal. En el Bhagavad-gītā, Arjuna entiende que el Señor es puruṣaṁ śāśvataṁ divyam, la Persona Suprema, trascendental y eterna. Y en este verso encontramos también las palabras utpādya teṣu puruṣaḥ. La conclusión que se establece es que la Verdad Absoluta es puruṣa, una persona. El aspecto impersonal es solo uno de los aspectos de Su personalidad. En última instancia, Él es una persona; no es impersonal. Pero, además de ser una persona, puruṣa, es ellīlā-puruṣottama, la mejor de las personas.

Bhagavad-gītā (15.15) říká: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ—Kṛṣṇa je cílem, který má být poznán pomocí všech Véd. Pán Śrī Kṛṣṇa dával příklad svým vlastním chováním: vykonal mnoho obřadů popsaných ve Védách a stanovil zásady života gṛhasthy tím, že se oženil s mnoha ženami a zplodil mnoho dětí. Činil tak jen proto, aby ukázal obyčejným lidem, jak mohou být šťastní, budou-li žít podle védských zásad. Středem védské oběti je Kṛṣṇa (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Aby společnost skutečně rozvíjela lidský život, musí se řídit védskými zásadami, jak Kṛṣṇa osobně ukázal během svého rodinného života. Pravým účelem Kṛṣṇova zjevení však bylo předvést, jak se může živá bytost podílet na láskyplných vztazích s Nejvyšší Osobností Božství. Extatické opětování lásky je možné jedině ve Vṛndāvanu. Proto se tam Pán vydal hned poté, co jako syn Vasudevy přišel na tento svět. Ve Vṛndāvanu prožíval láskyplné zábavy se svým otcem a matkou, gopīmi a pasáčky krav, a navíc zajistil mnoha démonům osvobození tím, že je zabil. Bhagavad-gītā (4.8) uvádí: paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām-Pán přichází, aby chránil oddané a zabíjel démony. To svým chováním předvedl dokonale. Arjuna v Bhagavad- gītě poznal, že Pán je puruṣaṁ śāśvataṁ divyam-věčná, transcendentální Nejvyšší Osoba. Zde rovněž nacházíme slova utpādya teṣu puruṣaḥ. Každý tedy musí dojít k závěru, že Absolutní Pravda je puruṣa, osoba a neosobní rys je pouze jedním z aspektů osobnosti Nejvyššího. Z konečného hlediska je Absolutní Pravda osobou; není neosobní. A nejen, že je puruṣou neboli osobou, ale je līlā-puruṣottamou, tou nejlepší ze všech osob.