Skip to main content

CAPÍTULO 21

KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ

La dinastía de Bharata

Dynastie Bharaty

El capítulo veintiuno trata de la dinastía de Mahārāja Bharata, el hijo de Mahārāja Duṣmanta; también comenta las glorias de Rantideva, Ajamīḍha y otros.

Tato kapitola popisuje dynastii pocházející od Mahārāje Bharaty, syna Mahārāje Duṣmanty, a rovněž líčí slávu Rantidevy, Ajamīḍhy a dalších.

El hijo de Bharadvāja fue Manyu, y los hijos de Manyu fueron Bṛhatkṣatra, Jaya, Mahāvīrya, Nara y Garga. De entre ellos, Nara tuvo un hijo llamado Saṅkṛti, el cual, a su vez, tuvo dos hijos: Guru y Rantideva. Rantideva, un devoto excelso, veía a todas las entidades vivientes en relación con la Suprema Personalidad de Dios, y por ello dedicaba por entero su mente, sus palabras y su mismo ser al servicio del Señor Supremo y de Sus devotos. Rantideva era tan excelso que a veces daba su propia comida en caridad, teniendo que ayunar él y su familia. En cierta ocasión, después de un ayuno de cuarenta y ocho días en los que ni siquiera tomó agua, le llevaron sabrosos alimentos preparados con ghī. Sin embargo, cuando estaba a punto de comer, se presentó un brāhmaṇa de visita. Rantideva, en lugar de comer, ofreció parte de su comida al brāhmaṇa. Cuando este se despidió y Rantideva se dispuso a comer lo que quedaba, se presentó un śūdra. Rantideva, entonces, compartió los remanentes de la comida con el śūdra. Y de nuevo, cuando estaba a punto de probar aquellos remanentes, se presentó otro invitado. Rantideva dio al nuevo visitante el resto de la comida, dispuesto a contentarse con un vaso de agua para saciar la sed. Sin embargo, tampoco pudo hacerlo, pues recibió la visita de una persona sedienta y le dio el agua. Todo ello había sido dispuesto por la Suprema Personalidad de Dios a fin de glorificar a Su devoto y mostrar su carácter tolerante en el servicio del Señor. La Suprema Personalidad de Dios, sumamente complacido con Rantideva, le confió un servicio muy confidencial. El poder especial para ofrecer los servicios más confidenciales se lo confiere la Suprema Personalidad de Dios al devoto puro, y no a devotos corrientes.

Synem Bharadvāje byl Manyu a jeho synové se jmenovali Bṛhatkṣatra, Jaya, Mahāvīrya, Nara a Garga. Nara měl syna jménem Saṅkṛti, který zplodil dva syny, Gurua a Rantidevu. Rantideva jakožto vznešený oddaný viděl každou živou bytost ve vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, a proto svou mysl, slova i sebe sama plně zaměstnával službou Nejvyššímu Pánu a Jeho oddaným. Byl tak ušlechtilý, že rozdával svoje jídlo a sám se svou rodinou držel půst. Jednou mu poté, co se čtyřicet osm dní postil a nepil ani vodu, přinesli výborný pokrm připravený na ghí, ale když se ho chystal sníst, přišel k němu brāhmaṇa. Rantideva tedy nejedl a místo toho ihned předložil část svého jídla jemu. Když brāhmaṇa odešel a Rantideva chtěl začít jíst, co zbylo, přišel nějaký śūdra. Král se s ním tedy o zbytky podělil. Právě ve chvíli, kdy se pouštěl do jídla, objevil se další host. Rantideva dal zbývající jídlo nově příchozímu a byl ochoten spokojit se s pouhou vodou na uhašení žízně. I to mu však bylo znemožněno, neboť přišel žíznivý host, a král dal vodu jemu. To vše zařídil Nejvyšší Pán, aby oslavil svého oddaného a ukázal, jak tolerantní je oddaný, který slouží Pánu. Rantideva Ho nesmírně potěšil, a proto mu Pán svěřil velice důvěrnou službu. Zvláštní schopnost poskytovat tu nejdůvěrnější službu nedává Nejvyšší Osobnost Božství obyčejným oddaným; dává ji čistému oddanému.

Garga, otro hijo de Bharadvāja, tuvo un hijo llamado Śini, y el hijo de Śini fue Gārgya. Gārgya era kṣatriya por nacimiento, pero sus hijos se volvieron brāhmaṇas. El hijo de Mahāvīrya fue Duritakṣaya, cuyos hijos fueron Trayyāruṇi, Kavi y Puṣkarāruṇi. También estos tres hijos alcanzaron la posición de brāhmaṇas, a pesar de haber nacido de un rey kṣatriya. Hastī, el hijo de Bṛhatkṣatra, construyó la ciudad de Hastināpura. Sus hijos fueron Ajamīḍha, Dvimīḍha y Purumīḍha.

Garga, syn Bharadvāje, měl syna jménem Śini a jeho synem byl Gārgya. Přestože pocházel z rodu kṣatriyů, jeho synové se stali brāhmaṇy. Mahāvīryovým synem byl Duritakṣaya, jehož syny byli Trayyāruṇi, Kavi a Puṣkarāruṇi. Přestože se narodili kṣatriyskému králi, dosáhli i oni postavení brāhmaṇů. Syn Bṛhatkṣatry postavil město zvané Hastināpur a byl znám jako Hastī. Jeho syny se stali Ajamīḍha, Dvimīḍha a Purumīḍha.

De Ajamīḍha nacieron Priyamedha y otros brāhmaṇas, y también un hijo de nombre Bṛhadiṣu. Los hijos, nietos y posteriores descendientes de Bṛhadiṣu fueron Bṛhaddhanu, Bṛhatkāya, Jayadratha, Viśada y Syenajit. Syenajit tuvo cuatro hijos: Rucirāśva, Dṛḍhahanu, Kāśya y Vatsa. De Rucirāśva nació un hijo llamado Pāra, cuyos hijos fueron Pṛthusena y Nīpa. Nīpa tuvo cien hijos. Hijo suyo fue también Brahmadatta; de Brahmadatta nació Viṣvaksena; de Viṣvaksena, Udaksena; y de Udaksena, Bhallāṭa.

Ajamīḍhovi se narodil Priyamedha a další brāhmaṇové a rovněž syn jménem Bṛhadiṣu. Jeho syny, vnuky a dalšími potomky byli Bṛhaddhanu, Bṛhatkāya, Jayadratha, Viśada a Syenajit. Syenajitovi se narodili čtyři synové-Rucirāśva, Dṛḍhahanu, Kāśya a Vatsa. Synem Rucirāśvy byl Pāra, jehož syny byli Pṛthusena a Nīpa. Nīpa se stal otcem sta synů a jeho synem byl rovněž Brahmadatta. Ten měl syna Viṣvaksenu, Viṣvaksena Udaksenu a Udaksena Bhallāṭu.

El hijo de Dvimīḍha fue Yavīnara, que tuvo muchos hijos y nietos, entre ellos Kṛtimān, Satyadhṛti, Dṛḍhanemi, Supārśva, Sumati, Sannatimān, Kṛtī, Nīpa, Udgrāyudha, Kṣemya, Suvīra, Ripuñjaya y Bahuratha. Purumīḍha no tuvo hijos, pero Ajamīḍha, además de sus otros hijos, tuvo a Nīla, cuyo hijo fue Śānti. Los descendientes de Śānti fueron Suśānti, Puruja, Arka y Bharmyāśva. Bharmyāśva tuvo cinco hijos, uno de los cuales, Mudgala, engendró una dinastía de brāhmaṇas. Mudgala tuvo mellizos: un hijo, Divodāsa, y una hija, Ahalyā. Ahalyā y su esposo, Gautama, fueron padres de Śatānanda. El hijo de Śatānanda fue Satyadhṛti, cuyo hijo fue Śaradvān. El hijo de Śaradvān fue Kṛpa; tuvo también una hija, Kṛpī, que se casó con Droṇācārya.

Synem Dvimīḍhy se stal Yavīnara, mezi jehož mnohé syny a vnuky patřili Kṛtimān, Satyadhṛti, Dṛḍhanemi, Supārśva, Sumati, Sannatimān, Kṛtī, Nīpa, Udgrāyudha, Kṣemya, Suvīra, Ripuñjaya a Bahuratha. Purumīḍha žádné syny neměl, ale Ajamīḍha zplodil kromě dalších potomků také syna Nīlu, jemuž se narodil Śānti. Potomky Śāntiho byli Suśānti, Puruja, Arka a Bharmyāśva. Bharmyāśva měl pět synů, z nichž jeden, Mudgala, započal dynastii brāhmaṇů. Mudgala přivedl na svět dvojčata-syna Divodāse a dceru Ahalyu. Ahalyā svému manželovi Gautamovi porodila syna Śatānandu. Synem Śatānandy byl Satyadhṛti a jeho synem byl Śaradvān. Śaradvānův syn byl znám pod jménem Kṛpa a Śaradvānova dcera, Kṛpī, se stala manželkou Droṇācāryi.

Text 1:
Śukadeva Gosvāmī dijo: Por haber venido de los semidioses Marut, Bharadvāja fue conocido también con el nombre de Vitatha. El hijo de Vitatha fue Manyu, cuyos cinco hijos fueron Bṛhatkṣatra, Jaya, Mahāvīrya, Nara y Garga. Nara, tuvo un hijo que se llamó Saṅkṛti.
Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Jelikož Bharadvāje přinesli polobozi Marutové, říkalo se mu Vitatha. Jeho synem byl Manyu, jemuž se narodilo pět synů: Bṛhatkṣatra, Jaya, Mahāvīrya, Nara a Garga. Nara měl syna Saṅkṛtiho.
Text 2:
¡Oh, Mahārāja Parīkṣit, descendiente de Pāṇḍu!, Saṅkṛti tuvo dos hijos: Guru y Rantideva. Rantideva es famoso tanto en este mundo como en el siguiente, pues se le glorifica, no solo en la sociedad humana, sino también entre los semidioses.
Sloka 2:
Ó Mahārāji Parīkṣite, potomku Pāṇḍua, Saṅkṛti měl dva syny, zvané Guru a Rantideva. Rantideva je slavný v tomto i příštím světě, neboť je opěvován nejen mezi lidmi, ale i mezi polobohy.
Texts 3-5:
Rantideva nunca se esforzó por ganar nada. Personalmente, se contentaba con lo que la providencia le tuviera reservado, pero, si alguien iba a visitarle, le agasajaba con todo cuanto tenía. Debido a ello, él y su familia pasaron muchísimas privaciones. En verdad, él y su familia temblaban por falta de comida y de agua, pero Rantideva siempre permaneció sobrio. Una mañana, después de cuarenta y ocho días de ayuno, Rantideva recibió un poco de agua y unos alimentos preparados con leche y ghī; sin embargo, cuando se disponía a comer en compañía de su familia, recibió la visita de un brāhmaṇa.
Sloka 3-5:
Rantideva nikdy neusiloval o to, aby pro sebe něco získal. Radoval se ze všeho, co mu seslala prozřetelnost, ale když přišli hosté, všechno dal jim. Následkem toho zakoušel nemalé utrpení a spolu s ním i členové jeho rodiny. Všichni se z nedostatku jídla a vody doslova třásli, ale Rantideva vždy zachovával klid. Jednoho rána, poté, co se postil čtyřicet osm dní, dostal trochu vody a jídla s mlékem a ghí, ale když se společně s rodinou chystal začít jíst, přišel je navštívit bráhmana.
Text 6:
Rantideva percibía la presencia del Dios Supremo en todas partes y en cada entidad viviente, de modo que recibió al visitante con fe y respeto, y le dio parte de la comida. Después de comer, el brāhmaṇa se marchó.
Sloka 6:
Rantideva vnímal přítomnost Nejvyššího Boha všude, v těle každé živé bytosti, a proto hosta přijal s vírou a úctou a část jídla mu dal. Brāhmaṇa snědl svůj podíl a pak odešel.
Text 7:
A continuación, Rantideva reservó parte de lo que quedaba de comida para sus familiares, pero, cuando estaba a punto de comerse su parte, un śūdra entró a visitarle. Como veía al śūdra en relación con la Suprema Personalidad de Dios, el rey Rantideva compartió también con él su comida.
Sloka 7:
Poté Rantideva, který se o zbylé jídlo podělil se svými příbuznými, chtěl právě začít jíst svou porci, když tu ho navštívil śūdra. Král viděl tohoto śūdru ve vztahu s Nejvyšší Osobností Božství a také mu dal část jídla.
Text 8:
Cuando el śūdra se marchó, llegó otra visita. Venía rodeado de perros y dijo: «¡Oh, rey!, yo y los perros que me acompañan tenemos mucha hambre. Por favor, danos algo de comer».
Sloka 8:
Jakmile śūdra odešel, objevil se tam další host, doprovázený psy, a řekl: “Ó králi, já a moji psi máme velký hlad. Prosím, dej nám něčeho najíst.”
Text 9:
Con muchísimo respeto, el rey Rantideva ofreció el resto de la comida a los perros y a su dueño, que habían venido a visitarle. El rey les ofreció reverencias y muestras de respeto.
Sloka 9:
S velkou úctou věnoval král Rantideva zbytek jídla psům a jejich pánovi, kteří ho přišli navštívit. Král jim vzdával veškerou úctu a poklonil se jim.
Text 10:
Ya solo le quedaba un poco de agua para beber, la justa para una persona, pero cuando se disponía a beberla, se presentó un caṇḍāladiciendo: «¡Oh, rey!, ¡yo soy de baja clase, pero, por favor, dame un poco de agua que beber!».
Sloka 10:
Potom už zbývala jen pitná voda, která by stačila pro jednu osobu, ale když se ji král chystal vypít, objevil se caṇḍāla a řekl: “Ó králi, jsem sice nízkého původu, ale dej mi prosím napít trochu vody.”
Text 11:
Conmovido por las lastimosas palabras del pobre y cansado caṇḍāla, Mahārāja Rantideva le contestó con palabras que eran como néctar.
Sloka 11:
Mahārāja Rantideva zesmutněl, když slyšel žalostná slova nebohého, znaveného caṇḍāly, a pronesl slova podobná nektaru.
Text 12:
No oro a la Suprema Personalidad de Dios pidiéndole las ocho perfecciones del yoga místico, ni que me salve del ciclo de nacimientos y muertes. Todo lo que quiero es permanecer entre las entidades vivientes y sufrir en lugar de ellas, para que así se vean libres del sufrimiento.
Sloka 12:
“Nemodlím se k Nejvyšší Osobnosti Božství o osm dokonalostí mystické yogy, ani o osvobození z koloběhu narození a smrti. Chci jenom zůstat se všemi živými bytostmi a snášet za ně všechno neštěstí, aby nemusely trpět.”
Text 13:
Al ofrecer mi agua a este pobre caṇḍāla que lucha por conservar la vida, me he liberado por completo del hambre, la sed, la fatiga, el temblor del cuerpo, la tristeza, el sufrimiento, la lamentación y la ilusión.
Sloka 13:
“Tím, že jsem obětoval svou vodu na záchranu života tohoto nebohého caṇḍāly, jenž zápasí o přežití, jsem se zbavil všeho hladu, žízně, únavy, třesu těla, sklíčenosti, vyčerpání, nářku a iluze.”
Text 14:
Con estas palabras, y aunque estaba a punto de morir de sed, el rey Rantideva ofreció al caṇḍāla su propia ración de agua sin dudarlo un instante, pues era muy bondadoso y sobrio por naturaleza.
Sloka 14:
Když takto král Rantideva promluvil, přestože byl sám na pokraji smrti žízní, bez váhání dal svůj příděl vody tomuto caṇḍālovi, jelikož byl od přírody velice laskavý a moudrý.
Text 15:
Semidioses como el Señor Brahmā y el Señor Śiva pueden satisfacer a todos los hombres que tienen ambiciones materiales otorgándoles las bendiciones que desean. Esos semidioses aparecieron ante el rey Rantideva manifestando su verdadera identidad, pues ellos eran quienes le habían visitado en la forma del brāhmaṇa, el śūdra, el caṇḍāla, etc.
Sloka 15:
Tehdy před králem Rantidevou odhalili svou pravou totožnost polobozi, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva, kteří dovedou uspokojit všechny osoby s hmotnými cíli tím, že jim dají, po čem touží. To oni se vydávali za brāhmaṇu, śūdru, caṇḍālu a ostatní.
Text 16:
El rey Rantideva no tenía ningún interés en disfrutar de los bienes materiales que pueden otorgar los semidioses. Les ofreció reverencias, pero fijó su mente en los pies de loto del Señor Viṣṇu, pues estaba realmente apegado al Señor Viṣṇu, la Suprema Personalidad de Dios.
Sloka 16:
Král Rantideva si nepřál užívat hmotných darů od polobohů. Poklonil se jim, ale jelikož byl skutečně připoutaný k Pánu Viṣṇuovi, Vāsudevovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, upřel svou mysl na Jeho lotosové nohy.
Text 17:
¡Oh, Mahārāja Parīkṣit!, el rey Rantideva era un devoto puro, siempre consciente de Kṛṣṇa y completamente libre de deseos materiales. Debido a ello, māyā, la energía ilusoria del Señor, no podía manifestarse ante él. Por el contrario, ante él, māyā se desvanecía por completo, como un sueño.
Sloka 17:
Ó Mahārāji Parīkṣite, díky tomu, že byl král Rantideva čistý oddaný, stále si vědomý Kṛṣṇy a prostý všech hmotných tužeb, Pánova matoucí energie, māyā, se před ním nemohla projevit. Naopak, přestala pro něj existovat stejně jako sen.
Text 18:
Todos aquellos que siguieron los principios del rey Rantideva fueron plenamente favorecidos por su misericordia y se volvieron devotos puros, apegados a la Suprema Personalidad de Dios, Nārāyaṇa. Así, todos ellos llegaron a ser los mejores entre los yogīs.
Sloka 18:
Všichni, kdo se řídili zásadami krále Rantidevy, obdrželi v plné míře jeho milost a stali se z nich čistí oddaní, připoutaní k Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇovi. Tak se všichni stali nejlepšími z yogīnů.
Texts 19-20:
De Garga nació un hijo que se llamó Śini, cuyo hijo fue Gārgya. Gārgya, aunque era kṣatriya, dio inicio a una generación de brāhmaṇas. De Mahāvīrya nació un hijo llamado Duritakṣaya, cuyos hijos fueron Trayyāruṇi, Kavi y Puṣkarāruṇi. Estos hijos de Duritakṣaya también se elevaron a la posición de brāhmaṇas, pese a haber nacido en una dinastía de kṣatriyas. Bṛhatkṣatra tuvo un hijo llamado Hastī, que fundó la ciudad de Hastināpura [la actual Nueva Delhi].
Sloka 19-20:
Gargovi se narodil syn jménem Śini a jeho synem byl Gārgya. Přestože byl kṣatriyou, vzešlo z něho pokolení brāhmaṇů. Mahāvīrya zplodil syna Duritakṣayu, jehož syny byli Trayyāruṇi, Kavi a Puṣkarāruṇi. I oni dosáhli postavení brāhmaṇů, třebaže se narodili v dynastii kṣatriyů. Bṛhatkṣatra měl syna jménem Hastī, jenž založil město zvané Hastināpur (nyní Nové Dillí).
Text 21:
El rey Hasti tuvo tres hijos: Ajamīḍha, Dvimīḍha y Purumīḍha. Todos los descendientes de Ajamīḍha, encabezados por Priyamedha, se elevaron a la posición de brāhmaṇas.
Sloka 21:
Tři synové krále Hastīho se jmenovali Ajamīḍha, Dvimīḍha a Purumīḍha. Všichni Ajamīḍhovi potomkové v čele s Priyamedhou se stali brāhmaṇy.
Text 22:
De Ajamīḍha nació Bṛhadiṣu, de Bhṛhadiṣu nació Bṛhaddhanu, de Bṛhaddhanu nació Bṛhatkāya, y de Bṛhatkāya nació Jayadratha.
Sloka 22:
Dalším Ajamīḍhovým synem byl Bṛhadiṣu, jemuž se narodil Bṛhaddhanu. Jeho syn se jmenoval Bṛhatkāya, a ten zplodil Jayadrathu.
Text 23:
El hijo de Jayadratha fue Viśada, cuyo hijo fue Syenajit. Los hijos de Syenajit fueron Rucirāśva, Dṛḍhahanu, Kāśya y Vatsa.
Sloka 23:
Synem Jayadrathy byl Viśada a jeho synem byl Syenajit. Synové Syenajita nesli jména Rucirāśva, Dṛḍhahanu, Kāśya a Vatsa.
Text 24:
El hijo de Rucirāśva fue Pāra, y los hijos de Pāra fueron Pṛthusena y Nīpa. Nīpa tuvo cien hijos.
Sloka 24:
Synem Rucirāśvy byl Pāra a jeho syny byli Pṛthusena a Nīpa. Nīpa zplodil sto synů.
Text 25:
El rey Nīpa engendró a Brahmadatta en el vientre de su esposa, Kṛtvī, que era hija de Śuka. A su vez, Brahmadatta, que era un gran yogī, engendró a Viṣvaksena en el vientre de su esposa, Sarasvatī.
Sloka 25:
Král Nīpa zplodil syna Brahmadattu v lůně své ženy Kṛtvī, která byla dcerou Śuky. A Brahmadatta, velký yogī, zplodil v lůně své manželky Sarasvatī syna jménem Viṣvaksena.
Text 26:
Siguiendo las instrucciones del gran sabio Jaigīṣavya, Viṣvaksena redactó una detallada explicación del sistema de yoga místico. De Viṣvaksena nació Udaksena, y de Udaksena, Bhallāṭa. A todos ellos se les conoce como descendientes de Bṛhadiṣu.
Sloka 26:
Viṣvaksena sestavil podle pokynů velkého mudrce Jaigīṣavyi důkladný popis systému mystické yogy. Viṣvaksenovi se narodil Udaksena a Udaksenovi Bhallāṭa. Ti všichni jsou známi jako potomci Bṛhadiṣua.
Text 27:
El hijo de Dvimīḍha fue Yavīnara, cuyo hijo fue Kṛtimān. El hijo de Kṛtimān fue bien conocido con el nombre de Satyadhṛti. De Satyadhṛti nació Dṛḍhanemi, que fue padre de Supārśva.
Sloka 27:
Synem Dvimīḍhy byl Yavīnara, jehož synem byl Kṛtimān. Synem Kṛtimāna se stal Satyadhṛti. Tomu se narodil Dṛḍhanemi, který se stal otcem Supārśvy.
Texts 28-29:
De Supārśva nació Sumati; de Sumati, Sannatimān; y de Sannatimān, Kṛtī, que obtuvo de Brahmā poderes místicos y enseñó seissaṁhitās a partir de los versos prācyasāma del Sāma Veda. El hijo de Kṛtī fue Nīpa; el hijo de Nīpa, Udgrāyudha; el hijo de Udgrāyudha, Kṣemya; el hijo de Kṣemya, Suvīra; y el hijo de Suvīra, Ripuñjaya.
Sloka 28-29:
Supārśva měl syna Sumatiho, Sumati Sannatimāna a jeho synem byl Kṛtī, jenž od Brahmy získal mystickou sílu a vyučoval šesti saṁhitām, které obsahují verše Sāma Vedy nazývané Prācyasāma. Kṛtīmu se narodil Nīpa, Nīpovi Udgrāyudha, Udgrāyudhovi Kṣemya, Kṣemyovi Suvīra a Suvīrovi Ripuñjaya.
Text 30:
El hijo de Ripuñjaya fue Bahuratha. Purumīḍha no tuvo hijos. Ajamīḍha y su esposa Nalinī fueron padres de Nīla, y el hijo de Nīla fue Śānti.
Sloka 30:
Ripuñjaya zplodil syna, který se jmenoval Bahuratha. Purumīḍha zůstal bez synů. Ajamīḍha měl se svou manželkou Nalinī syna Nīlu a jeho synem byl Śānti.
Texts 31-33:
El hijo de Śānti fue Suśānti, el hijo de Suśānti fue Puruja, y el hijo de Puruja fue Arka. De Arka nació Bharmyāśva, y Bharmyāśva tuvo cinco hijos: Mudgala, Yavīnara, Bṛhadviśva, Kāmpilla y Sañjaya. Bharmyāśva oró a sus hijos: «¡Oh, hijos míos!, por favor, háganse cargo de mis cinco estados, pues están perfectamente capacitados para ello». Desde entonces, sus cinco hijos fueron conocidos con el nombre de Pañcālas. En Mudgala tuvo su origen la dinastía Maudgalya de brāhmaṇas.
Sloka 31-33:
Synem Śāntiho byl Suśānti, synem Suśāntiho Puruja a synem Puruji Arka. Arkův syn Bharmyāśva měl pět synů-Mudgalu, Yavīnaru, Bṛhadviśvu, Kāmpillu a Sañjayu. Bharmyāśva své syny žádal: “Ó moji synové, ujměte se prosím mých pěti států, máte k tomu všechny předpoklady.” Proto se jeho pěti synům říkalo Pañcālové. Mudgalou začala dynastie brāhmaṇů nazývaná Maudgalya.
Text 34:
Mudgala, el hijo de Bharmyāśva, tuvo un niño y una niña mellizos. El varón se llamó Divodāsa, y la niña se llamó Ahalyā. Del vientre de Ahalyā, fecundado con el semen de su esposo, Gautama, nació un hijo llamado Śatānanda.
Sloka 34:
Bharmyāśvův syn Mudgala přivedl na svět dvojčata, chlapce a dívku. Chlapec se jmenoval Divodāsa a děvče Ahalyā. Ahalyā po oplodnění semenem svého manžela Gautamy porodila syna zvaného Śatānanda.
Text 35:
El hijo de Śatānanda fue Satyadhṛti, un experto arquero, y el hijo de Satyadhṛti fue Śaradvān. Al encontrarse con Urvaśī, Śaradvān emitió semen; de ese semen, que cayó en una mata de hierba śara, nacieron dos bebés completamente auspiciosos, un niño y una niña.
Sloka 35:
Synem Śatānandy byl Satyadhṛti, který byl zručným lučištníkem, a jeho synem byl Śaradvān. Když se Śaradvān setkal s Urvaśī, vypustil semeno, jež padlo na trs trávy śara. Z tohoto semene se narodila dvě překrásná děťátka, jedno mužského a druhé ženského pohlaví.
Text 36:
Durante una cacería, Mahārāja Śāntanu encontró a los dos bebés en medio del bosque y, por compasión, los llevó a su casa. Por esa razón, el varón fue llamado Kṛpa, y la niña, Kṛpī. Kṛpī sería más adelante la esposa de Droṇācārya.
Sloka 36:
Když byl Mahārāja Śāntanu na lovecké výpravě, uviděl v lese ležet chlapečka a děvčátko a ze soucitu je vzal domů. Chlapci se proto říkalo Kṛpa a dívce Kṛpī. Ta se později stala manželkou Droṇācāryi.