Skip to main content

Text 37

Sloka 37

Texto

Verš

taṁ tyaktu-kāmāṁ mamatāṁ
bhartus tyāga-viśaṅkitām
nāma-nirvācanaṁ tasya
ślokam enaṁ surā jaguḥ
taṁ tyaktu-kāmāṁ mamatāṁ
bhartus tyāga-viśaṅkitām
nāma-nirvācanaṁ tasya
ślokam enaṁ surā jaguḥ

Palabra por palabra

Synonyma

tam — al bebé recién nacido; tyaktu-kāmām — que trataba de evitar; mamatām — a Mamatā; bhartuḥ tyāga-viśaṅkitām — con mucho miedo de que su esposo la rechazara por traer al mundo un hijo ilegítimo; nāma-nirvācanam — una ceremonia para dar nombre, nāma-karaṇa; tasya — al hijo; ślokam — verso; enam — este; surāḥ — los semidioses; jaguḥ — pronunciaron.

tam — to novorozené dítě; tyaktu-kāmām — která se snažila odvrhnout; mamatām — Mamatě; bhartuḥ tyāga-viśaṅkitām — která měla velký strach, že ji manžel opustí, až porodí nemanželského syna; nāma-nirvācanam — obřad dávání jména, nāma-karaṇa; tasya — dítěti; ślokam — sloku; enam — tuto; surāḥ — polobozi; jaguḥ — vyslovili.

Traducción

Překlad

Mamatā tenía mucho miedo de que su esposo la rechazara por traer al mundo un hijo ilegítimo, de modo que estaba pensando en abandonar al niño. Los semidioses, sin embargo, dieron nombre al niño y resolvieron el problema.

Mamatā měla velký strach, že když porodila nemanželského syna, manžel ji za to opustí, a proto uvažovala, že se dítěte zbaví. Polobozi však vyřešili problém tím, že dali dítěti jméno.

Significado

Význam

Siguiendo las Escrituras védicas, cuando nace un niño se celebran las ceremonias de jāta-karma y nāma-karaṇa, en las cuales los brāhmaṇas eruditos trazan el horóscopo del recién nacido en función de cálculos astrológicos. Sin embargo, el niño que Mamatā había traído al mundo había sido engendrado de forma irreligiosa. Mamatā era la esposa de Utathya, pero Bṛhaspati la había forzado y la había dejado embarazada. Bṛhaspati era, por lo tanto, el bhartā. En la cultura védica, a la esposa se la considera propiedad de su marido, y si un hijo nace como resultado de un acto sexual ilícito, recibe el nombre de dvāja. Todavía hoy, la sociedad hindú utiliza la palabra doglā para designar a los hijos no engendrados por el esposo de la madre. En esa situación, es difícil dar un nombre al niño conforme a los principios regulativos establecidos. Por todo ello, Mamatā se encontraba confusa, pero los semidioses dieron al niño un nombre adecuado: Bharadvāja, que indicaba que aquel hijo ilegítimo debía ser mantenido conjuntamente por Mamatā y por Bṛhaspati.

Podle védských písem se vždy po narození dítěte provádějí obřady zvané jāta-karma a nāma-karaṇa, při kterých učení brāhmaṇové sestaví horoskop založený na astrologických výpočtech. Dítě, jež porodila Mamatā, však počal Bṛhaspati bezbožným způsobem, neboť ji oplodnil násilím, přestože byla Utathyovou manželkou. Tak se Bṛhaspati stal bhartou. Ve védské kultuře je manželka považována za majetek svého muže a syn narozený následkem nedovoleného styku se nazývá dvāja. V hindské společnosti se pro takového syna dodnes běžně používá slovo doglā, označující chlapce, jehož nepočal manžel jeho matky. V takové situaci je obtížné dát dítěti jméno vyhovující náboženským zásadám. Mamatā byla tedy zmatena, ale polobozi dali dítěti příhodné jméno Bharadvāja, které vyjadřovalo, že se o toto dítě nemanželského původu má starat Mamatā i Bṛhaspati.