Skip to main content

CAPÍTULO 2

KAPITOLA DRUHÁ

Dinastías de los hijos de Manu

Dynastie Manuových synů

En el capítulo segundo se enumeran las dinastías de los hijos de Manu, a partir de Karūṣa.

Tato kapitola popisuje dynastie Manuových synů v čele s Karūṣou.

Después de que Sudyumna entrase en la orden de vānaprastha y se marchase al bosque, Vaivasvata Manu, en su deseo de tener hijos, adoró a la Suprema Personalidad de Dios. Como resultado de ello engendró diez hijos que, como en el caso de Mahārāja Ikṣvāku, fueron semejantes a su padre. Uno de esos hijos, Pṛṣadhra, iba armado con una espada mientras cumplía con su deber de proteger las vacas por la noche. Por orden de su maestro espiritual, hacía guardia toda la noche. En cierta ocasión, un tigre entró en el establo amparándose en la oscuridad de la noche, y atrapó una vaca. Pṛṣadhra, al darse cuenta, empuñó la espada y siguió el rastro del tigre hasta encontrarlo. Por desgracia, en la oscuridad no supo distinguir entre el tigre y la vaca, de forma que mató a la vaca. Su maestro espiritual, al saberlo, lo maldijo a nacer en una familia śūdra. Pṛṣadhra, sin embargo, se dedicó a la práctica del yoga místico, y adoró a la Suprema Personalidad de Dios mediante el bhakti-yoga, hasta que, por voluntad propia, entró en un bosque en llamas. De ese modo, abandonó el cuerpo material para ir de regreso al hogar, de vuelta a Dios.

Poté, co Sudyumna přijal stav vānaprasthy a odešel do lesa, Vaivasvata Manu s touhou získat další syny uctíval Nejvyšší Osobnost Božství. Následně zplodil deset synů — Mahārāje Ikṣvākua a další — kteří se ve všech ohledech vyrovnali svému otci. Jeden z nich, Pṛṣadhra, měl za povinnost chránit v noci s mečem v ruce krávy. Na pokyn svého duchovního učitele tak vždy ve stoje probděl celou noc. Jednou za tmy odvlekl tygr z chléva krávu, a když to Pṛṣadhra zjistil, uchopil meč a vydal se za ním. Když se však k němu přiblížil, ve tmě nerozeznal tygra od krávy a výsledkem bylo, že zabil krávu. Jeho duchovní učitel ho za to proklel, aby se narodil v rodině śūdrů, ale Pṛṣadhra se uchýlil k mystické yoze a prostřednictvím bhakti-yogy uctíval Nejvyšší Osobnost Božství. Potom dobrovolně vstoupil do plamenů lesního požáru, a tak opustil své hmotné tělo a vrátil se domů, zpátky k Bohu.

Kavi, el hijo menor de Manu, fue un gran devoto de la Suprema Personalidad de Dios desde su misma infancia. La descendencia de Karūṣa, otro hijo de Manu, dio inicio a la secta de kṣatriyas conocidos con el nombre de Kārūṣas. Manu tuvo otro hijo, Dhṛṣta, que también dio comienzo a una secta de kṣatriyas; sin embargo, todos ellos se volvieron brāhmaṇas, a pesar de que su padre era un kṣatriya perfectamente cualificado. Nṛga, otro hijo de Manu, tuvo por hijos y nietos a Sumati, Bhūtajyoti y Vasu. De Vasu desciende Pratīka, y de este, Oghavān. Citrasena, Ṛkṣa, Mīḍhvān, Pūrṇa, Indrasena, Vītihotra, Satyaśravā, Uruśravā, Devadatta y Agniveśya son los sucesivos descendientes de la dinastía seminal de Nariṣyanta, otro hijo de Manu. Del kṣatriya Agniveśya desciende la famosa dinastía brāhmaṇa conocida con el nombre de Āgniveśyāyana. En la dinastía seminal del hijo de Manu llamado Diṣṭa, nació Nābhāga, de quien descienden Bhalandana, Vatsaprīti, Prāṁśu, Pramati, Khanitra, Cākṣuṣa, Viviṁśati, Rambha, Khanīnetra, Karandhama, Avīkṣit, Marutta, Dama, Rājyavardhana, Sudhṛti, Nara, Kevala, Dhundhumān, Vegavān, Budha y Tṛṇabindu. Por lo tanto, los hijos y nietos de esta dinastía fueron muy numerosos. Tṛṇabindu tuvo una hija, Ilavilā, que fue madre de Kuvera. Tṛṇabindu tuvo también tres hijos: Viśāla, Śūnyabandhu y Dhūmraketu. Viśāla fue padre de Hemacandra, cuyo hijo fue Dhūmrākṣa, padre de Saṁyama. Los hijos de Saṁyama fueron Devaja y Kṛśāśva. El hijo de Kṛśāśva, Somadatta, celebró un sacrificio aśvamedha y, adorando a la Suprema Personalidad de Dios, Viṣṇu, alcanzó la perfección suprema de ir de regreso al hogar, de vuelta a Dios.

Kavi, nejmladší syn Manua, byl velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství již od útlého dětství. Od Manuova syna jménem Kārūṣa vzešel rod kṣatriyů zvaných Kārūṣové. Manu měl také syna jménem Dhṛṣṭa, z něhož vzešla další dynastie kṣatriyů, ale přestože se narodili otci, který měl kṣatriyské vlastnosti, stali se z nich brāhmaṇové. Synové a vnuci Nṛgy, dalšího Manuova syna, se jmenovali Sumati, Bhūtajyoti a Vasu. Po Vasuovi následoval Pratīka a jemu se narodil Oghavān. Dynastii potomků Nariṣyanty, jiného Manuova syna, tvořili Citrasena, Ṛkṣa, Mīḍhvān, Pūrṇa, Indrasena, Vītihotra, Satyaśravā, Uruśravā, Devadatta a Agniveśya. Od Agniveśyi, který byl kṣatriyou, pocházela slavná bráhmanská dynastie zvaná Āgniveśyāyana. V dynastii potomků Diṣṭy, dalšího Manuova syna, se narodil Nābhāga, a po něm následovali Bhalandana, Vatsaprīti, Prāṁśu, Pramati, Khanitra, Cākṣuṣa, Viviṁśati, Rambha, Khanīnetra, Karandhama, Avīkṣit, Marutta, Dama, Rājyavardhana, Sudhṛti, Nara, Kevala, Dhundhumān, Vegavān, Budha a Tṛṇabindu. V této dynastii se tedy narodilo mnoho synů a vnuků. Tṛṇabinduova dcera jménem Ilavilā přivedla na svět Kuveru. Tṛṇabindu měl také tři syny, kteří se jmenovali Viśāla, Śūnyabandhu a Dhūmraketu. Synem Viśāly byl Hemacandra, jeho synem byl Dhūmrākṣa, a ten měl syna Saṁyamu. Jeho syny byli Devaja a Kṛśāśva. Kṛśāśvův syn, Somadatta, konal oběti aśvamedha a uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, dosáhl nejvyšší dokonalosti — vrátil se domů, zpátky k Bohu.

Text 1:
Śukadeva Gosvāmī dijo: Después de que su hijo Sudyumna se retirase al bosque para entrar en la orden de vānaprastha, Vaivasvata Manu [Śrāddhadeva], con el deseo de tener más hijos, se sometió a rigurosas austeridades a orillas del Yamunā durante cien años.
Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co jeho syn Sudyumna odešel do lesa a přijal tam stav vānaprasthy, chtěl mít Vaivasvata Manu (Śrāddhadeva) další syny. Na břehu Yamuny proto podstoupil přísnou askezi trvající sto let.
Text 2:
Entonces, llevado del deseo de tener hijos, el manu Śrāddhadeva adoró al Señor Supremo, la Personalidad de Dios, el Señor de los semidioses. De ese modo tuvo diez hijos que gozaban de sus mismas características, el mayor de los cuales fue Ikṣvāku.
Sloka 2:
Manu zvaný Śrāddhadeva pak s touhou po synech uctíval Nejvyšší Osobnost Božství, Pána všech polobohů. Získal tak deset synů, kteří se mu vyrovnali ve všech ohledech. Nejstarším z nich byl Ikṣvāku.
Text 3:
Uno de esos hijos, Pṛṣadhra, se dedicaba a proteger las vacas, siguiendo la orden de su maestro espiritual. Velaba toda la noche armado con una espada para proteger las vacas.
Sloka 3:
Jeden z těchto synů, Pṛṣadhra, na pokyn svého duchovního učitele hlídal krávy. Ve stoje a s mečem v ruce vždy probděl celou noc, aby kravám poskytoval ochranu.
Text 4:
En cierta ocasión, en una noche lluviosa, un tigre entró en los terrenos de la vaquería. Al ver al tigre, todas las vacas, que descansaban en el suelo, se levantaron espantadas y se dispersaron por todo el recinto.
Sloka 4:
Jednou v noci, když pršelo, vešel do chléva tygr. Všechny krávy, jež ležely na zemi, vystrašeně vstaly, když ho uviděly, a rozprchly se po pozemku.
Texts 5-6:
Presa de las poderosas garras del tigre, una de las vacas comenzó a mugir de miedo y de angustia. Pṛṣadhra escuchó los mugidos y, orientándose inmediatamente por el sonido, empuñó la espada. Sin embargo, como las nubes ocultaban la luz de las estrellas, Pṛṣadhra confundió a la vaca con el tigre y, por error, le cortó la cabeza con un poderoso tajo de su espada.
Sloka 5-6:
Jakmile se tygr, který byl velice silný, jedné krávy zmocnil, začala nešťastně a polekaně naříkat. Pṛṣadhra slyšel její nářek a ihned se vydal za zvukem. Uchopil meč, ale protože byly hvězdy zakryté mraky, spletl si krávu s tygrem a mocným švihem jí usekl hlavu.
Text 7:
Muy atemorizado, el tigre huyo del lugar dejando un rastro de sangre, pues la afilada espada le había cortado una oreja.
Sloka 7:
Tygr se lekl, když mu špička meče zasáhla ucho, utíkal pryč a cestu skrápěl krví.
Text 8:
A la mañana siguiente, Pṛṣadhra, que era perfectamente capaz de someter a su enemigo, vio que había matado a la vaca, aunque de noche pensó que había matado al tigre. Entonces se sintió muy desdichado.
Sloka 8:
Když Pṛṣadhra, který dobře věděl, jak pokořit nepřítele, ráno viděl, že zabil krávu — i když v noci si myslel, že zabil tygra — byl z toho velmi nešťastný.
Text 9:
Aunque Pṛṣadhra había cometido el pecado inconscientemente, el sacerdote de su familia, Vasiṣṭha, le maldijo diciendo: «Por haber matado una vaca, en tu siguiente vida no podrás ser kṣatriya, sino que nacerás como śūdra».
Sloka 9:
Přestože Pṛṣadhra spáchal hřích neúmyslně, jeho rodinný kněz Vasiṣṭha ho proklel: “V příštím životě nebudeš moci být kṣatriya. Za to, že jsi zabil krávu, se narodíš jako śūdra!”
Text 10:
Al recibir esta maldición de su maestro espiritual, Pṛṣadhra, el héroe, unió sus manos en señal de asentimiento. Entonces, con los sentidos perfectamente controlados, aceptó el voto de brahmacarya, que todos los grandes sabios aprueban.
Sloka 10:
Když byl hrdinný Pṛṣadhra takto proklet svým duchovním mistrem, přijal kletbu se sepjatýma rukama. Pak ovládl své smysly a složil slib celibátu, který schvalují všichni velcí mudrci.
Texts 11-13:
Seguidamente, Pṛṣadhra se liberó de todas sus responsabilidades y, con la mente en paz, estableció su dominio sobre todos sus sentidos. Libre de la influencia de las condiciones materiales, satisfecho con lo que la gracia del Señor le permitía obtener para mantener juntos el alma y el cuerpo, y manteniéndose ecuánime con todos, centró toda su atención en la Suprema Personalidad de Dios, Vāsudeva, que es la Superalma trascendental, libre de contaminación material. Así, perfectamente satisfecho en el conocimiento puro, con la mente siempre fija en la Suprema Personalidad de Dios, Pṛṣadhra alcanzó el plano del servicio devocional puro al Señor y comenzó a viajar por todo el mundo, sin apego por las actividades materiales, como si fuese sordo, mudo y ciego.
Sloka 11-13:
Potom se Pṛṣadhra oprostil od všech povinností, uklidnil svou mysl a ovládl všechny smysly. Neovlivněný hmotnými podmínkami, vděčně příjímající vše, co k přežití získal milostí Pána a všem stejně nakloněný, věnoval plnou pozornost Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudevovi, který je transcendentální Nadduší, nedotčenou hmotným znečištěním. Byl zcela spokojen na úrovni čistého poznání a stále upínal mysl k Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak dosáhl čisté oddané služby Pánu a začal putovat po celém světě, bez připoutanosti k jakýmkoliv hmotným činnostem, jako by byl němý, hluchý a slepý.
Text 14:
Esa actitud hizo de Pṛṣadhra un gran santo. Así, en cierta ocasión en que entró en el bosque y vio un gran incendio, aprovechó la oportunidad para quemar su cuerpo en el fuego. De ese modo alcanzó el mundo trascendental, el mundo espiritual.
Sloka 14:
Díky tomuto postoji se Pṛṣadhra stal velkým světcem, a když odešel do lesa a uviděl planoucí lesní požár, využil příležitosti a spálil své tělo v ohni. Tak dosáhl transcendentálního, duchovního světa.
Text 15:
Mostrándose reacio a una vida de disfrute material, Kavi, el hijo menor de Manu, abandonó el reino antes de alcanzar la plenitud de la edad juvenil. Acompañado por sus amigos, se marchó al bosque, pensando siempre, desde lo más profundo del corazón, en la Suprema Personalidad de Dios, que es autorrefulgente. De ese modo alcanzó la perfección.
Sloka 15:
Manuův nejmladší syn, který se jmenoval Kavi, se nechtěl oddávat hmotnému požitku, a proto se vzdal království ještě dříve, než dosáhl plného mládí. V doprovodu svých přátel se vydal do lesa a v srdci přitom stále myslel na zářící Nejvyšší Osobnost Božství. Tak dosáhl dokonalosti.
Text 16:
Karuṣa, otro hijo de Manu, dio origen a la dinastía Kāruṣa, una familia de kṣatriyas. Los kṣatriyas Kāruṣa fueron los reyes de la dirección norte. Todos ellos, célebres por proteger la cultura brahmínica, fueron personas firmemente religiosas.
Sloka 16:
Od Kārūṣi, dalšího Manuova syna, vzešla dynastie Kārūṣa, rod kṣatriyů, králů severní strany. Byli slavnými ochránci brāhmaṇské kultury a všichni byli neochvějně zbožní.
Text 17:
El hijo de Manu llamado Dhṛṣṭa dio comienzo a la casta Dhārṣṭa de kṣatriyas, cuyos miembros se elevaron a la posición de brāhmaṇas en este mundo. Del hijo de Manu llamado Nṛga nació Sumati. Sumati fue padre de Bhūtajyoti, y de Bhūtajyoti nació Vasu.
Sloka 17:
Od Manuova syna jménem Dhṛṣṭa vzešla dynastie kṣatriyů nazývaná Dhārṣṭa, jejíž členové v tomto světě získali postavení brāhmaṇů. Potomkem Manuova syna Nṛgy se stal Sumati. Sumatimu se narodil Bhūtajyoti a Bhūtajyotimu Vasu.
Text 18:
El hijo de Vasu fue Pratīkā, padre de Oghavān. El hijo de Oghavān se llamó también Oghavān; su hija, Oghavatī se casó con Sudarśana.
Sloka 18:
Synem Vasua byl Pratīka, jehož synem se stal Oghavān. Oghavānův syn se jmenoval také Oghavān a jeho dcera byla Oghavatī. S ní se oženil Sudarśana.
Text 19:
Nariṣyanta tuvo un hijo llamado Citrasena, que fue padre de Ṛkṣa. De Ṛkṣa nació Mīḍhvān, de Mīḍhvān, Pūrṇa, y de Pūrṇa nació Indrasena.
Sloka 19:
Nariṣyanta měl syna jménem Citrasena a jeho syn se jmenoval Ṛkṣa. Ṛkṣovi se narodil Mīḍhvān, Mīḍhvānovi Pūrṇa a Pūrṇovi Indrasena.
Text 20:
De Indrasena nació Vītihotra, y de Vītihotra, Satyaśravā. Satyaśravā tuvo un hijo llamado Uruśravā, y de Uruśravā nació Devadatta.
Sloka 20:
Indrasena se stal otcem Vītihotry, od něhož pak pocházel Satyaśravā. Ten měl syna jménem Uruśravā a od Uruśravy vzešel Devadatta.
Text 21:
El hijo de Devadatta se llamó Agniveśya, que era el dios del fuego, Agni en persona. Ese hijo fue un santo famoso, bien conocido con los nombres de Kānīna y Jātūkarṇya.
Sloka 21:
Devadatta měl syna Agniveśyu — samotného boha ohně Agniho. Tento syn, slavný světec, byl známý jako Kānīna a Jātūkarṇya.
Text 22:
¡Oh, rey!, Agniveśya dio origen a la dinastía brahmínica Āgniveśyāyana. Ahora que te he hablado de los descendientes de Nariṣyanta, permite que te nombre a los descendientes de Diṣṭa. Por favor, escúchame.
Sloka 22:
Ó králi, od Agniveśyi vzešla brāhmaṇská dynastie zvaná Āgniveśyāyana. Nyní, když jsem popsal potomky Nariṣyanty, promluvím o potomcích Diṣṭy. Poslouchej, prosím.
Texts 23-24:
Diṣṭa tuvo un hijo llamado Nābhāga. Este Nābhāga, que no debe confundirse con el Nābhāga de que hablaremos más tarde, fue un vaiśya en virtud de su ocupación prescrita. El hijo de Nābhāga fue Bhalandana, que fue padre de Vatsaprīti, cuyo hijo fue Prāṁśu. Prāṁśu fue padre de Pramati, que tuvo como hijo a Khanitra. Khanitra, a su vez, fue padre de Cākṣuṣa, cuyo hijo fue Viviṁśati.
Sloka 23-24:
Diṣṭův syn se jmenoval Nābhāga. Tento Nābhāga — jiný než Nābhāga, o němž bude řeč později — se podle svého zaměstnání stal vaiśyou. Nābhāgův syn byl známý jako Bhalandana, synem Bhalandany byl Vatsaprīti a jeho synem byl Prāṁśu. Synem Prāṁśua byl Pramati, Pramatiho synem byl Khanitra, Khanitrův syn se jmenoval Cākṣuṣa a jeho syn byl Viviṁśati.
Text 25:
El hijo de Viviṁśati fue Rambha, padre del gran rey Khanīnetra, que fue muy religioso. ¡Oh, rey!, el hijo de Khanīnetra fue el rey Karandhama.
Sloka 25:
Viviṁśatimu se narodil Rambha, jenž měl za syna velkého a zbožného krále Khanīnetru. Ó králi, synem Khanīnetry se stal král Karandhama.
Text 26:
Karandhama tuvo un hijo llamado Avīkṣit. De Avīkṣit nació Marutta, que fue el emperador. El gran místico Saṁvarta, el hijo de Aṅgirā, ocupó a Marutta en la celebración de un sacrificio [yajña].
Sloka 26:
Karandhama měl syna jménem Avīkṣit, jemuž se narodil syn zvaný Marutta, který byl svrchovaným králem. Velký mystik Saṁvarta, syn Aṅgiry, přivedl Maruttu k vykonání oběti (yajñi).
Text 27:
Los utensilios que el rey Marutta utilizó en el sacrificio eran de una belleza extraordinaria, pues todo estaba hecho de oro. En verdad, ningún otro sacrificio podría comparársele.
Sloka 27:
Obětní náčiní krále Marutty bylo překrásné, protože vše bylo vyrobeno ze zlata. Žádná jiná oběť se s tou, jakou vykonal on, nedá vůbec srovnávat.
Text 28:
En aquel sacrificio, el rey Indra se embriagó bebiendo una gran cantidad de soma-rasa. Los brāhmaṇas recibieron grandes donaciones, de modo que se sentían satisfechos. Los semidioses que controlan los vientos ofrecieron los alimentos para el sacrificio, y los viśvedevas participaron también en la celebración.
Sloka 28:
Král Indra se na této oběti omámil, neboť vypil mnoho soma-rasy. Brāhmaṇové dostali mnoho darů, a díky tomu byli spokojeni. Polobozi, kteří ovládají různé větry, dodali pro tuto oběť potraviny a Viśvedevové byli členy shromáždění.
Text 29:
El hijo de Marutta fue Dama, el hijo de Dama fue Rājyavardhana, el hijo de Rājyavardhana fue Sudhṛti, y el hijo de este fue Nara.
Sloka 29:
Maruttovým synem byl Dama, synem Damy byl Rājyavardhana, jeho synem byl Sudhṛti, a ten měl za syna Naru.
Text 30:
El hijo de Nara fue Kevala, y el hijo de este fue Dhundhumān, padre de Vegavān. El hijo de Vegavān fue Budha, y el hijo de Budha, Tṛṇabindu, que reinó sobre la Tierra.
Sloka 30:
Synem Nary byl Kevala a jeho synem byl Dhundhumān, jenž byl otcem Vegavāna. Vegavānovým synem byl Budha a Budhovi se narodil Tṛṇabindu, který se stal králem této Země.
Text 31:
Una muchacha de muy buenas cualidades, Alambuṣā, la mejor de las apsarās, aceptó por esposo a Tṛṇabindu, que no era inferior a ella en buenas cualidades. Alambuṣā fue madre de algunos hijos y una hija, que se llamó Ilavilā.
Sloka 31:
Nejlepší z Apsar, vznešenými vlastnostmi ozdobená dívka jménem Alambuṣā, si vzala stejně ušlechtilého Tṛṇabindua za manžela. S ním pak měla několik synů a dceru jménem Ilavilā.
Text 32:
El gran santo Viśravā, maestro del yoga místico, después de recibir de su padre conocimiento absoluto, engendró en el vientre de Ilavilā al muy renombrado Kuvera, el que da el dinero.
Sloka 32:
Poté, co velký světec Viśravā, mistr mystické yogy, obdržel od svého otce absolutní poznání, zplodil v lůně Ilavily slavného syna, známého jako Kuvera neboli ten, kdo dává peníze.
Text 33:
Tṛṇabindu tuvo tres hijos: Viśāla, Śūnyabandhu y Dhūmraketu. Uno de ellos, Viśāla, creó una dinastía y construyó el palacio Vaiśālī.
Sloka 33:
Tṛṇabindu měl tři syny, kteří se jmenovali Viśāla, Śūnyabandhu a Dhūmraketu. Z nich se Viśāla stal zakladatelem další dynastie a stavitelem paláce zvaného Vaiśālī.
Text 34:
El hijo de Viśāla se llamó Hemacandra. Su hijo fue Dhūmrākṣa, padre de Saṁyama, de quien nacieron Devaja y Kṛśāśva.
Sloka 34:
Viśālův syn měl jméno Hemacandra, jeho synem byl Dhūmrākṣa, a tomu se narodil Saṁyama, jehož syny byli Devaja a Kṛśāśva.
Texts 35-36:
El hijo de Kṛśāśva fue Somadatta, que satisfizo a la Suprema Personalidad de Dios, Viṣṇu, celebrando sacrificios aśvamedha. Con su adoración del Señor Supremo, Somadatta alcanzó la posición más elevada, pasando a residir en el planeta al que se elevan los grandes yogīs místicos. El hijo de Somadatta fue Sumati, padre de Janamejaya. Todos esos reyes en la dinastía de Viśāla supieron mantener la fama y la posición del rey Tṛṇabindu.
Sloka 35-36:
Synem Kṛśāśvy se stal Somadatta, jenž konal oběti aśvamedha, a tím uspokojoval Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇua. Uctíváním Nejvyššího Pána dosáhl nejvznešenějšího postavení — pobytu na planetě, na niž se dostanou velcí mystičtí yogīni. Somadattovi se narodil Sumati, jehož synem byl Janamejaya. Všichni tito králové v dynastii Viśāly nadále udržovali věhlas krále Tṛṇabindua.