Skip to main content

Text 25

Sloka 25

Texto

Verš

durmanā bhagavān kāvyaḥ
paurohityaṁ vigarhayan
stuvan vṛttiṁ ca kāpotīṁ
duhitrā sa yayau purāt
durmanā bhagavān kāvyaḥ
paurohityaṁ vigarhayan
stuvan vṛttiṁ ca kāpotīṁ
duhitrā sa yayau purāt

Palabra por palabra

Synonyma

durmanāḥ — sintiéndose muy desdichado; bhagavān — el muy poderoso; kāvyaḥ — Śukrācārya; paurohityam — de la ocupación sacerdotal; vigarhayan — renegar; stuvan — alabar; vṛttim — la profesión; ca — y; kāpotīm — de recoger granos del campo; duhitrā — con su hija; saḥ — él (Śukrācārya); yayau — salió; purāt — de su residencia.

durmanāḥ — roztrpčený; bhagavān — velice mocný; kāvyaḥ — Śukrācārya; paurohityam — kněžské zaměstnání; vigarhayan — zatracující; stuvan — chválící; vṛttim — živobytí; ca — a; kāpotīm — sbírání obilí na poli; duhitrā — se svou dcerou; saḥ — on (Śukrācārya); yayau — odešel; purāt — ze svého obydlí.

Traducción

Překlad

Cuando escuchó lo que le había sucedido a Devayānī, Śukrācārya se sintió muy dolido. Renegando de la profesión sacerdotal y alabando la profesión de uñcha-vṛtti [recoger granos de los campos], salió de casa con su hija.

Když Śukrācārya vyslechl, co se Devayānī stalo, jeho mysl byla zarmoucena. Zatracoval kněžské zaměstnání a velebil živobytí uñcha-vṛtti (sbírání obilí na polích), a tak i s dcerou odešel z domova.

Significado

Význam

El brāhmaṇa que adopta la profesión de la paloma, kapota, vive de los granos que recoge en los campos. Eso se denomina uñcha-vṛtti. Al brāhmaṇa que adopta esa profesión, uñcha-vṛtti, se le considera brāhmaṇa de primera categoría, pues depende por completo de la misericordia de la Suprema Personalidad de Dios y no mendiga de nadie. Aunque brāhmaṇas y sannyāsīs están autorizados a mendigar, es mejor si pueden evitar esa profesión y dependen por completo de la misericordia de la Suprema Personalidad de Dios en lo que a su sustento se refiere. A Śukrācārya le hacía sentir muy triste el que, debido a la queja de su hija, se viera obligado a acudir a su discípulo en busca de misericordia, pero tenía que hacerlo, porque había aceptado el sacerdocio como profesión. En el fondo, a Śukrācārya no le gustaba su profesión, pero, una vez que la había aceptado, muy a su pesar se veía obligado a acudir a su discípulo para reparar el agravio sufrido por su hija.

Brāhmaṇa, který si zaopatřuje živobytí po způsobu kapoty, holuba, se živí tím, že na poli sbírá obilí. Tomu se říká uñcha-vṛtti. Brāhmaṇa, jenž se věnuje uñcha-vṛtti, je pokládán za prvotřídního, neboť zcela závisí na milosti Nejvyšší Osobnosti Božství a od nikoho nežebrá. I když brāhmaṇa či sannyāsī má dovoleno žebrat, učiní lépe, když se tomu vyhne a bude ohledně svého živobytí zcela záviset na milosti Nejvyššího Pána. Śukrācāryu jistě mrzelo, že kvůli stížnosti své dcery musel jít za svým žákem a žebrat o milost, jelikož byl zavázán tím, že přijal místo kněze. V srdci se mu jeho živobytí protivilo, ale jelikož je přijal, musel chtě nechtě jít za svým žákem, aby vyřešil stížnost své dcery.