Skip to main content

CAPÍTULO 14

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

El rey Purūravā se enamora de Urvaśī

Urvaśī okouzluje krále Purūravu

Presentamos a continuación el resumen del capítulo decimocuarto, en el que se nos explica que Soma raptó a la esposa de Bṛhaspati y engendró en su vientre un hijo, cuyo nombre fue Budha. Budha fue padre de Purūravā, que engendró en el vientre de Urvaśī seis hijos, el mayor de los cuales fue Āyu.

Tato kapitola hovoří o Somovi a o tom, jak unesl manželku Bṛhaspatiho, v jejímž lůně počal syna Budhu. Budha počal Purūravu, a ten zplodil šest synů v lůně Urvaśī. První z nich se jmenoval Āyu.

El Señor Brahmā nació de la flor de loto que brotó del ombligo de Garbhodakaśāyī Viṣṇu. Brahmā tuvo un hijo llamado Atri, y el hijo de Atri fue Soma, el rey de las estrellas y las plantas medicinales. Soma conquistó todo el universo, y, envanecido, raptó a Tārā, la esposa de Bṛhaspati, el maestro espiritual de los semidioses. Hubo una gran guerra entre los semidioses y los asuras, pero Brahmā rescató a la esposa de Bṛhaspati de las garras de Soma y la devolvió a su esposo, poniendo fin a la guerra. En el vientre de Tārā, Soma engendró a Budha, quien más tarde engendró a Aila, Purūravā, en el vientre de Ilā. Urvaśī, cautivada por la belleza de Purūravā, vivió con él durante algún tiempo, pero luego lo abandonó. Purūravā, al borde de la locura, anduvo viajando por todo el mundo, hasta que finalmente se encontró de nuevo con Urvaśī en Kurukṣetra, donde ella aceptó unirse con él, pero solo una noche al año.

Pán Brahmā se narodil z lotosu, který vyrostl z pupku Garbhodakaśāyī Viṣṇua. Brahmovi se narodil syn jménem Atri a jeho synem byl Soma, král všech bylin a hvězd. Soma dobyl celý vesmír, a jelikož byl zaslepený pýchou, unesl Tāru, manželku Bṛhaspatiho, duchovního mistra polobohů. Mezi polobohy a asury vypukl velký boj, ale Brahmā vysvobodil Bṛhaspatiho ženu ze Somova zajetí a vrátil ji jejímu muži, čímž boj zastavil. Soma zplodil v lůně Tāry syna jménem Budha, který později počal v lůně Ily syna zvaného Aila či Purūravā. Urvaśī byla uchvácena krásou Purūravy, a proto s ním nějaký čas žila, ale když ho opustila, téměř z toho zešílel. Během putování po celém světě ji znovu potkal na Kurukṣetře, ale ona svolila, že s ním bude jen jednu noc v roce.

Un año más tarde, Purūravā volvió a ver a Urvaśī en Kurukṣetra, y se alegró de pasar una noche con ella, pero, ante la idea de que le abandonase de nuevo, estaba abrumado de dolor. Entonces Urvaśī aconsejó a Purūravā que adorase a los gandharvas. Estos, satisfechos con Purūravā, le ofrecieron una mujer llamada Agnisthālī. Purūravā confundió a Agnisthālī con Urvaśī, pero, mientras caminaban por el bosque, se dio cuenta de su error y abandonó su compañía. Tras regresar al hogar y meditar en Urvaśī toda la noche, decidió celebrar una ceremonia ritual védica para satisfacer su deseo. Purūrāva volvió al lugar en que había dejado a Agnisthālī, y allí vio que, del seno de un árbol śamī, había brotado un árbol aśvattha. Con dos astillas de aquel árbol, Purūravā encendió un fuego. Esa clase de fuego puede satisfacer todos los deseos lujuriosos. El fuego fue considerado hijo de Purūravā. En Satya-yuga solo había una clase social, denominada haṁsa; las divisiones de varṇa, como brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, y śūdra, no estaban vigentes. El Veda era el oṁkāra. Los semidioses no recibían adoración, pues la única Deidad adorable era la Suprema Personalidad de Dios.

Za rok se Purūravā sešel s Urvaśī na Kurukṣetře a byl šťastný, že s ní může jednu noc být, ale při pomyšlení na to, že od něj znovu odejde, ho zaplavil zármutek. Tehdy mu poradila, aby uctíval Gandharvy. Ti s ním byli spokojeni a dali mu ženu jménem Agnisthālī. Purūravā ji mylně považoval za Urvaśī, ale když se s ní procházel v lese, poznal svůj omyl a ihned ji opustil. Poté, co se vrátil domů a meditoval o Urvaśī celou noc, rozhodl se pro uspokojení své touhy vykonat védský obětní obřad. Šel pak na totéž místo, kde zanechal Agnisthālī, a tam viděl, že z nitra stromu śamī vyrostl strom aśvattha. Z tohoto stromu vytvořil dvě dřívka a s nimi rozdělal oheň, pomocí něhož lze splnit všechna chtivá přání. Tento oheň byl pokládán za Purūravova syna. V Satya-yuze patřili všichni lidé do jedné společenské třídy zvané haṁsa; neexistovalo rozdělení na varṇy (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra). Védou byla oṁkāra. Neuctívali se žádní polobozi, neboť jediným uctívaným Božstvem byl Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.

Text 1:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī dijo a Mahārāja Parīkṣit: ¡Oh, rey!, hasta aquí te he hablado de la dinastía del dios del Sol. Escucha ahora la muy gloriosa y purificadora historia de la dinastía del dios de la Luna. En ella se habla de reyes tales como Aila [Purūravā]; escuchar acerca de ellos es glorioso.
Sloka 1:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī řekl Mahārājovi Parīkṣitovi: Ó králi, až dosud jsi naslouchal vyprávění o dynastii boha Slunce. Nyní si vyslechni nanejvýš slavný a očišťující popis dynastie boha Měsíce. Pojednává se v něm o králích, jako byl Aila (Purūravā), o nichž je chvályhodné naslouchat.
Text 2:
El Señor Viṣṇu [Garbhodakaśāyī Viṣṇu] recibe también el nombre de Sahasra-śīrṣā Puruṣa. Del lago de Su ombligo brotó una flor de loto, sobre la cual nació el Señor Brahmā. Atri, el hijo del Señor Brahmā, tenía tan buenas cualidades como su padre.
Sloka 2:
Pán Viṣṇu (Garbhodakaśāyī Viṣṇu) je rovněž známý jako Sahasra- śīrṣā Puruṣa. Z jezera v Jeho pupku vyrostl lotos, na němž byl zrozen Pán Brahmā. Atri, Brahmův syn, měl stejně vznešené vlastnosti jako jeho otec.
Text 3:
De las lágrimas de júbilo de Atri nació un hijo llamado Soma, la Luna, pleno de rayos reconfortantes. El Señor Brahmā le designó como director de los brāhmaṇas, las plantas medicinales y los astros luminosos.
Sloka 3:
Z Atriho slz radosti se narodil syn jménem Soma, Měsíc, který oplýval chladivými paprsky. Pán Brahmā ho učinil vládcem brāhmaṇů, bylin a svítících těles.
Text 4:
Tras conquistar los tres mundos [los sistemas planetarios superiores, medios e inferiores], Soma, el dios de la Luna, celebró el gran sacrificio rājasūya-yajña. Estaba tan envanecido que raptó por la fuerza a Tārā, la esposa de Bṛhaspati.
Sloka 4:
Poté, co Soma dobyl tři světy (vyšší, střední a nižší planetární systém), vykonal velkou oběť zvanou Rājasūya-yajña. Jelikož velice zpyšněl, násilím unesl Bṛhaspatiho manželku, která se jmenovala Tārā.
Text 5:
Aunque Bṛhaspati, el maestro espiritual de los semidioses, se lo pidió una y otra vez, Soma no devolvió a Tārā. Su orgullo falso se lo impedía. Debido a ello, estalló una guerra entre los semidioses y los demonios.
Sloka 5:
I když ho Bṛhaspati, duchovní učitel polobohů, znovu a znovu žádal, aby Tāru vrátil, Soma to pod vlivem své pýchy odmítl učinit. Následkem toho vypukl boj mezi polobohy a démony.
Text 6:
Debido a la enemistad existente entre Bṛhaspati y Śukra, este se puso del lado del dios de la Luna, y a él se unieron los demonios. Pero el Señor Śiva, debido al afecto que sentía por el hijo de su maestro espiritual, se puso de parte de Bṛhaspati con todo su ejército de duendes y fantasmas.
Sloka 6:
Śukra se na základě svého nepřátelství vůči Bṛhaspatimu přidal na stranu boha Měsíce a k němu se připojili démoni. Pán Śiva se však kvůli své náklonnosti k synu svého duchovního mistra přidal na stranu Bṛhaspatiho a doprovázeli ho všichni duchové a skřeti.
Text 7:
El rey Indra, con todos los semidioses, se unió también a Bṛhaspati. Entonces tuvo lugar una gran batalla, que trajo destrucción a demonios y semidioses. Todo ello fue únicamente por Tārā, la esposa de Bṛhaspati.
Sloka 7:
Král Indra, obklopen všemi polobohy, se postavil na stranu Bṛhaspatiho. Kvůli Tāře, Bṛhaspatiho ženě, se pak rozpoutal velký boj, přinášející záhubu démonům i polobohům.
Text 8:
El Señor Brahmā, a quien Aṅgirā informó en todo detalle de lo que estaba ocurriendo, impuso un severo castigo al dios de la Luna, Soma. Gracias al Señor Brahmā, Tārā volvió con su esposo, quien entonces se dio cuenta de que estaba embarazada.
Sloka 8:
Když se Pán Brahmā od Aṅgiry dozvěděl do všech podrobností o celé události, přísně boha Měsíce Somu pokáral. Potom předal Tāru jejímu manželovi, který okamžitě poznal, že je těhotná.
Text 9:
Bṛhaspati dijo: ¡Estúpida mujer!, tu vientre, que yo tenía que fecundar, ha sido fecundado por otro hombre. ¡Quiero verte parir inmediatamente! ¡Hazlo inmediatamente! No te preocupes, no te reduciré a cenizas después de que des a luz. Aunque sé que no eres casta, también sé que querías un hijo, de modo que no te castigaré.
Sloka 9:
Bṛhaspati řekl: “Ty hloupá ženo, tvé lůno, které jsem měl oplodnit já, již oplodnil někdo jiný. Okamžitě to dítě poroď! Poroď je hned! Ujišťuji tě, že tě nespálím na popel, až to učiníš. I když jsi necudná, vím, že jsi chtěla mít syna, a proto tě nepotrestám.”
Text 10:
Śukadeva Gosvāmī continuó: Obedeciendo a Bṛhaspati, Tārā, que estaba muy avergonzada, dio a luz inmediatamente. Fue madre de un niño muy hermoso, cuyo cuerpo era de color dorado. Tanto Bṛhaspati como Soma, el dios de la Luna, desearon para sí el hermoso bebé.
Sloka 10:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Zahanbená Tārā na Bṛhaspatiho příkaz ihned porodila překrásné dítě, které mělo zlatou pleť. Jak Bṛhaspati, tak bůh Měsíce Soma po něm zatoužili.
Text 11:
Bṛhaspati y el dios de la Luna se enzarzaron en un nuevo conflicto. Ambos decían: «¡Este niño es mío, no tuyo!». Todos los santos y semidioses allí presentes preguntaron a Tārā quién era el verdadero padre del recién nacido, pero ella, avergonzada, no respondía.
Sloka 11:
Mezi Bṛhaspatim a bohem Měsíce vypukl znovu spor, kdy oba prohlašovali: “To je moje dítě, ne tvoje!” Všichni přítomní světci a polobozi se Tāry ptali, čí to novorozené dítě skutečně je, ale ta se styděla, a proto nebyla schopná bezprostředně odpovědět.
Text 12:
El niño entonces, muy enfadado, exigió a su madre que dijese la verdad inmediatamente. «Mujer adúltera —dijo—, ¿a qué viene ahora tanta vergüenza? ¿Por qué no admites tu culpa? Confiésame inmediatamente la falta que has cometido».
Sloka 12:
Dítě se tehdy rozzlobilo a chtělo, aby matka bez okolků řekla pravdu. “K čemu je tvůj stud, ty necudná ženo?” řeklo dítě. “Proč nepřiznáš svou chybu? Hned mi řekni o svém provinění.”
Text 13:
El Señor Brahmā llevó entonces a Tārā a un lugar más tranquilo y, a solas, después de calmarla, le preguntó quién era el verdadero padre del niño. Muy despacio, Tārā contestó: «Es hijo de Soma, el dios de la Luna». El dios de la Luna se hizo cargo del niño inmediatamente.
Sloka 13:
Pán Brahmā pak odvedl Tāru do ústraní, a poté, co ji uklidnil, se jí zeptal, komu dítě skutečně náleží. Zdráhavě odpověděla: “Je to syn Somy, boha Měsíce.” Bůh Měsíce se nato dítěte okamžitě ujal.
Text 14:
¡Oh, Mahārāja Parīkṣit!, al ver la profunda inteligencia del niño, el Señor Brahmā le dio el nombre de Budha. Aquel hijo proporcionó una enorme dicha al dios de la Luna, el que gobierna las estrellas.
Sloka 14:
Ó Mahārāji Parīkṣite, když Pán Brahmā viděl, že dítě je vysoce inteligentní, dal mu jméno Budha. Bůh Měsíce, vládce hvězd, měl z tohoto syna nesmírnou radost.
Texts 15-16:
A continuación, Budha engendró en el vientre de Ilā un hijo que se llamó Purūravā, del cual se habló al comienzo del Noveno Canto. Cuando Nārada describió en la corte del Señor Indra su belleza, sus cualidades personales, su magnanimidad, su manera de actuar, su riqueza y su poder, Urvaśī, la mujer celestial, sintió atracción por él. Herida por la flecha de Cupido, fue a verle.
Sloka 15-16:
Budhovi potom Ilā porodila syna jménem Purūravā, o němž byla již zmínka na začátku devátého zpěvu. Když Nārada vyprávěl na dvoře Pána Indry o jeho kráse, vlastnostech, velkodušnosti, chování, bohatství a síle, upoutalo to nebeskou ženu Urvaśī. Zasažená Amorovým šípem se tedy vydala za ním.
Texts 17-18:
Maldecida por Mitra y Varuṇa, Urvaśī, la mujer celestial, había adquirido los hábitos de los seres humanos. Por eso, al ver a Purūravā, el mejor de los varones, que poseía la belleza de Cupido, dominó sus impulsos y se acercó a él. Al ver a Urvaśī, los ojos del rey Purūravā se llenaron del éxtasis de la dicha, y los vellos del cuerpo se le erizaron. Con palabras dulces y agradables, el rey le dijo lo siguiente.
Sloka 17-18:
Po prokletí Mitrou a Varuṇou nabyla nebeská žena Urvaśī rysů lidské bytosti. Když tedy uviděla Purūravu, nejlepšího z mužů, který byl krásný jako Amor, ovládla se a pak k němu přistoupila. Jakmile ji král Purūravā spatřil, oči se mu rozzářily extází radosti a zježily se mu chlupy na těle. Jemnými, laskavými slovy k ní pak promluvil.
Text 19:
El rey Purūravā dijo: ¡Oh, mujer, la más hermosa!, bienvenida seas. Por favor, siéntate aquí y dime qué puedo hacer por ti. Puedes disfrutar conmigo todo el tiempo que desees. Pasemos la vida felices unidos en relación sexual.
Sloka 19:
Král Purūravā řekl: “Vítej, ó nejkrásnější z žen. Prosím, posaď se a řekni mi, co pro tebe mohu udělat. Můžeš si se mnou užívat, jak dlouho budeš chtít. Můžeme spolu šťastně trávit čas v milostném vztahu.”
Text 20:
Urvaśī contestó: ¡Oh, el más hermoso de los hombres!, ninguna mujer podría resistirse a tu atractivo, ni con la mente ni con la vista. Una mujer que se refugie en tu pecho no podrá negarse a disfrutar de la relación sexual contigo.
Sloka 20:
Urvaśī odpověděla: “Jsi tak úžasný-existuje snad žena, jejíž mysl a zrak bys nepřitahoval? Přijme-li některá útočiště na tvé hrudi, nemůže se ubránit a neužívat si s tebou pohlavního styku.”
Text 21:
Mi querido rey Purūravā, por favor, protege a estos dos corderitos que han caído conmigo. Aunque yo pertenezco a los planetas celestiales y tú a la Tierra, sí me gustaría disfrutar de la unión sexual contigo. No tengo objeción alguna a que seas mi esposo, pues eres superior en todos los sentidos.
Sloka 21:
“Můj milý králi Purūravo, prosím ochraňuj tyto dva beránky, kteří poklesli se mnou. I když patřím na nebeské planety a ty patříš na Zemi, budu si s tebou užívat milostného spojení. Nemám nic proti tomu vzít si tě za muže, neboť jsi mi v každém ohledu nadřazený.”
Text 22:
Urvaśī dijo: «Mi querido héroe, solo comeré alimentos preparados con ghī [mantequilla clarificada], y no quiero verte nunca desnudo, excepto en el momento de la relación sexual». El magnánimo rey Purūravā aceptó ambas condiciones.
Sloka 22:
Urvaśī řekla: “Budu jíst jen pokrmy připravené v ghí (přečištěném másle) a kromě doby pohlavního styku tě nechci vidět nahého, můj milý hrdino.” Velkomyslný král Purūravā na tyto podmínky přistoupil.
Text 23:
Purūravā contestó: ¡Oh, hermosa mujer!, tu belleza y tus gestos son maravillosos. En verdad, eres atractiva para toda la sociedad humana. ¿Quién en la Tierra no estaría dispuesto a servir a una semidiosa como tú, que has venido de los planetas celestiales por decisión propia?
Sloka 23:
Purūravā odpověděl: “Ó krasavice, tvá krása i tvá gesta jsou úžasné. Jsi přitažlivá pro všechny lidi na Zemi. Kdo by nechtěl sloužit takové bohyni, jako jsi ty, která sama od sebe přišla z nebeských planet?”
Text 24:
Śukadeva Gosvāmī continuó: Purūravā, el mejor de los seres humanos, disfrutó entonces libremente de la compañía de Urvaśī. Ambos gozaron de las actividades sexuales en muchos lugares celestiales, como Caitraratha y Nandana-kānana, donde disfrutan los semidioses.
Sloka 24:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Purūravā, nejlepší z lidských bytostí, si začal neomezeně užívat společnosti Urvaśī, jež se s ním oddávala sexu na mnoha nebeských místech, jako jsou například zahrady Caitraratha a Nandana-kānana, kde si užívají polobozi.
Text 25:
El cuerpo de Urvaśī era tan fragante como el azafrán de la flor de loto. Vivificado por la fragancia de su cuerpo y de su cara, Purūrāva fue muy dichoso disfrutando de su compañía durante muchos días.
Sloka 25:
Urvaśino tělo vonělo jako šafránový pyl lotosu. Purūravu vzrušovala vůně její tváře i těla, a po mnoho dní se tak s nesmírným potěšením radoval z její společnosti.
Text 26:
Notando la ausencia de Urvaśī, el rey del cielo, el Señor Indra, dijo: «Sin Urvaśī, mi corte ha perdido toda su belleza». Con este pensamiento, pidió a los gandharvas que la trajesen de vuelta a su planeta celestial.
Sloka 26:
Když Pán Indra, král nebes, neviděl Urvaśī mezi svými dvořany, řekl: “Bez Urvaśī můj dvůr pozbyl své krásy.” Proto požádal Gandharvy, aby ji přivedli zpátky na jeho nebeskou planetu.
Text 27:
Los gandharvas vinieron a la Tierra y, a medianoche, cuando reinaba la oscuridad, se aparecieron en la casa de Purūravā y robaron los dos corderos que Urvaśī había confiado a su esposo, el rey, para que los cuidase.
Sloka 27:
Gandharvové tedy přišli na Zem a o půlnoci, když byla všude tma, se objevili v Purūravově domu a ukradli dva beránky, které králi jeho žena Urvaśī svěřila do péče.
Text 28:
Urvaśī trataba a los corderitos como a sus propios hijos. Por eso, al escuchar su llanto de angustia mientras los gandharvas los robaban, Urvaśī se dirigió a su esposo con palabras ásperas: «Ahora me están matando —dijo—, bajo la protección de un marido indigno, que se cree un gran héroe pero es un cobarde y un eunuco».
Sloka 28:
Urvaśī se k těm dvěma beránkům chovala jako k vlastním synům. Když tedy začali naříkat, jelikož je Gandharvové odnášeli, Urvaśī je zaslechla a obořila se na svého muže: “Teď mě zabíjejí pod ochranou neschopného manžela, který je zbabělec a eunuch, i když se považuje za velkého hrdinu.”
Text 29:
«Aprovechando que dependía de él, los ladrones me han quitado mis dos hijos, los corderitos, así que ahora estoy perdida. Mi marido pasa la noche acostado, muerto de miedo como una mujer, aunque de día parece un hombre».
Sloka 29:
“Protože jsem na něho spoléhala, lupiči mě připravili o mé dva syny, beránky, a proto jsem nyní ztracena. Můj manžel v noci leží a bojí se jako žena, i když ve dne vypadá jako muž.”
Text 30:
Purūravā, espoleado por las mordaces palabras de Urvaśī como un elefante bajo la aguijada de su cuidador, se puso muy furioso. Sin vestirse siquiera, empuñó una espada y salió, desnudo y de noche, en persecución de los gandharvas que habían robado los corderos.
Sloka 30:
Purūravu zasáhla ostrá slova Urvaśī, jako když poháněč bodne slona bodcem, a rozlítil se. Ani se neoblékl, vzal do ruky meč a nahý vyběhl do noci pronásledovat Gandharvy, kteří beránky ukradli.
Text 31:
Los gandharvas, después de soltar a los corderos, despidieron un resplandor intenso como el relámpago, iluminando así la casa de Purūravā. Urvaśī vio entonces a su esposo que regresaba con los corderos en brazos; sin embargo, estaba desnudo, de modo que se marchó.
Sloka 31:
Když Gandharvové oba beránky pustili, zazářili jasně jako blesk a osvítili tak Purūravův dům. Urvaśī viděla svého manžela vracet se s beránky v náručí, ale byl nahý, a proto zmizela.
Text 32:
Al no hallar a Urvaśī en su cama, Purūravā se sintió muy afligido. La gran atracción que sentía por ella le tenía trastornado. Así, lamentándose, comenzó a recorrer la Tierra como un loco.
Sloka 32:
Když Purūravā viděl, že Urvaśī již neleží v jeho posteli, hluboce ho to zasáhlo. Nesmírně na ní lpěl, a proto byl smutkem celý bez sebe. S nářkem pak bloudil po Zemi jako šílenec.
Text 33:
En uno de sus viajes por el mundo, Purūravā vio a Urvaśī, acompañada de cinco amigas, a orillas del río Sarasvatī, en Kurukṣetra. Con el rostro lleno de júbilo, se dirigió a ella con dulces palabras.
Sloka 33:
Jednou při svém putování po celém světě uviděl Purūravā Urvaśī v doprovodu pěti společnic na břehu řeky Sarasvatī na Kurukṣetře. S radostí ve tváři k ní promluvil sladkými slovy.
Text 34:
¡Oh, mi querida esposa!, ¡oh, la más cruel!, ¡espera, por favor!, ¡espera! Sé que, hasta ahora, nunca he sabido hacerte feliz, pero no por ello debes abandonarme. No está bien que hagas eso. Incluso si has decidido abandonar mi compañía, al menos hablemos un momento.
Sloka 34:
“Má milá ženo, která jsi tak krutá, zůstaň, prosím, zůstaň. Vím, že se mi dosud nepodařilo tě učinit šťastnou, ale kvůli tomu bys mě neměla opouštět. Takové chování se k tobě nehodí. I kdyby ses již rozhodla mě opustit, alespoň si na chvíli promluvme.”
Text 35:
¡Oh, diosa!, ahora que me has rechazado, mi hermoso cuerpo caerá muerto aquí mismo; como ya no sirve para darte placer, será comido por las zorras y los buitres.
Sloka 35:
“Ó bohyně, teď, když jsi mě odmítla, mé krásné tělo tady padne, a jelikož ti nedokáže skýtat potěšení, sežerou ho lišky a supi.”
Text 36:
Urvaśī dijo: Mi querido rey, tú eres un hombre, un héroe. No estés impaciente por abandonar la vida. Modérate; no permitas que los sentidos te dominen como zorras. No dejes que las zorras te coman. En otras palabras, no te dejes controlar por los sentidos. Deberías saber que el corazón de la mujer es como el de una zorra. ¿Qué valor tiene la amistad de las mujeres?
Sloka 36:
Urvaśī řekla: “Jsi muž, můj milý králi, jsi hrdina. Neunáhluj se a nevzdávej se života. Buď rozumný a nedovol smyslům, aby tě přemohly jako lišky. Nenech se jimi sežrat. Tím chci říci, že bys neměl svým smyslům podléhat. Místo toho by sis měl uvědomit, že srdce ženy se podobá liščímu. Navazovat přátelství se ženami se nevyplácí.”
Text 37:
Las mujeres, de por sí, son astutas y crueles. No pueden tolerar ni la más pequeña ofensa. Por su propio placer pueden cometer cualquier acto irreligioso; no dudan siquiera en matar a un esposo fiel o a un hermano.
Sloka 37:
“Ženy všeobecně jsou nemilosrdné a úskočné. Nesnesou sebemenší urážku. Pro vlastní potěšení jsou schopny spáchat jakýkoliv bezbožný čin, a proto se nebojí ani vraždy věrného manžela či bratra.”
Text 38:
Las mujeres se dejan seducir fácilmente por los hombres. La mujer de condición impura abandona la amistad de un hombre que la quiere bien para establecer una falsa amistad con algún necio. En verdad, nunca se cansa de buscar nuevos amigos, uno tras otro.
Sloka 38:
“Ženy se nechají snadno muži svést. Zneuctěné pak ukončí přátelství s mužem, který je jejich dobrodincem, a navazují falešná přátelství s hlupáky. Hledají si stále nové a nové přátele, jednoho za druhým.”
Text 39:
¡Oh, mi querido rey!, podrás disfrutar conmigo como esposo al final de cada año, durante una sola noche. De ese modo tendrás más hijos, uno tras otro.
Sloka 39:
“Ó můj milý králi, budeš si se mnou moci užívat jako můj manžel pouze jednu noc na konci každého roku. Tak se ti budou postupně rodit další děti.”
Text 40:
Comprendiendo que Urvaśī estaba embarazada, Purūravā regresó a su palacio. Al final del año volvió a Kurukṣetra y disfrutó de la compañía de Urvaśī, que por entonces había sido madre de un hijo heróico.
Sloka 40:
Purūravā se pak s vědomím, že je Urvaśī těhotná, vrátil do svého paláce. Na konci roku se s ní na Kurukṣetře znovu setkal, a tehdy již byla matkou chrabrého syna.
Text 41:
Al final del año, al conseguir de nuevo a Urvaśī, el rey Purūravā no cabía en sí de júbilo; esa noche disfrutó con ella de la relación sexual. Pero la idea de tener que separarse de ella le sumía en una enorme tristeza. Urvaśī le dijo entonces lo siguiente.
Sloka 41:
Král Purūravā byl bez sebe radostí, když Urvaśī na konci roku opět získal, a jednu noc si s ní užíval sexu. Potom ho však zaplavila lítost při pomyšlení na to, že se s ní bude muset rozloučit, a Urvaśī k němu proto promluvila.
Text 42:
Urvaśī dijo: «Mi querido rey, busca refugio en los gandharvas, pues ellos podrán hacerme tuya de nuevo». Conforme a estas palabras, el rey oró a los gandharvas hasta satisfacerles, y estos, muy complacidos con él, le ofrecieron una muchacha Agnisthālī, que era idéntica a Urvaśī. Creyendo que se trataba de Urvaśī, el rey paseó con ella por el bosque; pero más tarde se dio cuenta de que no era Urvaśī, sino Agnisthālī.
Sloka 42:
Urvaśī pravila: “Můj milý králi, hledej pomoc u Gandharvů, neboť od nich mě můžeš dostat nazpátek.” Poslušen těchto slov král potěšil Gandharvy modlitbami, a jelikož s ním byli spokojeni, dali mu dívku Agnisthālī, která vypadala úplně stejně jako Urvaśī. Král ji považoval za Urvaśī a začal se s ní procházet po lese. Později však pochopil, že to není Urvaśī, ale Agnisthālī.
Text 43:
Entonces, el rey Purūravā abandonó a Agnisthālī en el bosque y regresó a su casa, donde meditó en Urvaśī toda la noche. En ese período de meditación dio comienzo el milenio Tretā, y con él aparecieron en su corazón los principios de los tres Vedas, con el proceso de celebración de yajña como medio de llevar a término las actividades fruitivas.
Sloka 43:
Král Purūravā pak zanechal Agnisthālī v lese a vrátil se domů, kde celou noc meditoval o Urvaśī. Během jeho meditace začal věk Tretā, a proto se mu v srdci zjevily principy tří Véd, včetně způsobu konání yajñi pro dosažení cílů plodonosných činností.
Texts 44-45:
Cuando el proceso del yajña fruitivo se manifestó en su corazón, el rey Purūravā regresó al lugar en que había abandonado a Agnisthālī. Allí se encontró con un árbol śamī de cuyo seno brotaba un árbol aśvattha. Entonces, con un trozo de madera de ese árbol preparó dos araṇis y comenzó a cantar mantras, deseoso de ir al planeta en que vivía Urvaśī. En su meditación, la araṇi inferior era Urvaśī, la superior, él mismo, y el trozo de madera intermedio, su hijo. De ese modo comenzó a encender un fuego.
Sloka 44-45:
Král Purūravā šel poté, co mu byla v srdci zjevena metoda provádění plodonosné yajñi, na totéž místo, kde zanechal Agnisthālī. Tam uviděl, že z nitra stromu śamī vyrostl strom aśvattha. Vzal tedy z tohoto stromu kus dřeva a vytvořil z něho dvě dřívka araṇi. S touhou dostat se na planetu, kde žila Urvaśī, pronášel mantry a přitom meditoval o dolním araṇi jako o Urvaśī, o horním jako o sobě a o kusu dřeva uprostřed jako o svém synovi. Tak začal rozdělávat oheň.
Text 46:
De las araṇis que Purūravā frotaba surgió un fuego. Ese fuego permite alcanzar el éxito completo en el disfrute material y la purificación en el nacimiento seminal, la iniciación y las celebraciones de sacrificio, que se invocan con la combinación de letras a-u-m. Por consiguiente, aquel fuego fue considerado hijo de Purūravā.
Sloka 46:
Když Purūravā třel araṇi, vyšlehly plameny. Pomocí tohoto ohně může člověk dosáhnout veškerého úspěchu po stránce hmotného požitku a být očištěn během zrození, zasvěcení i konání oběti, které jsou zahajovány pronášením spojených písmen a-u-m. Oheň byl tedy pokládán za syna krále Purūravy.
Text 47:
Con aquel fuego, Purūrāva, que deseaba ir al planeta en que vivía Urvaśī, realizó un sacrificio con el que satisfizo a la Suprema Personalidad de Dios, Hari, el disfrutador de los resultados del sacrificio. De ese modo adoró al Señor, que está más allá de la percepción de los sentidos y es la fuente de donde emanan todos los semidioses.
Sloka 47:
S touhou dosáhnout planety, na níž sídlila Urvaśī, vykonal Purūravā prostřednictvím onoho ohně oběť, kterou uspokojil Nejvyšší Osobnost Božství, Hariho, který přijímá výsledky oběti. Tak uctíval Pána, jenž je mimo dosah smyslového vnímání a dává život všem polobohům.
Text 48:
En el primer milenio, Satya-yuga, todos los mantras védicos estaban incluidos en un mantra, el praṇava, la raíz de todos los mantras védicos. En otras palabras, el Atharva Veda era la única fuente de todo conocimiento védico. La Suprema Personalidad de Dios, Nārāyaṇa, era la única Deidad de adoración; nunca se recomendaba adorar a los semidioses. El fuego era uno solo, y en la sociedad había una única orden de vida, la denominada haṁsa.
Sloka 48:
V Satya-yuze, prvním věku, byly veškeré védské mantry zahrnuty v jediné, a tou byla praṇava, která je základem všech védských manter. Atharva Veda byla jediným zdrojem všeho védského poznání. Nejvyšší Osobnost Božství Nārāyaṇa byl jediným uctívaným Božstvem; uctívání polobohů se nedoporučovalo. Oheň byl jen jeden a jediný stav života ve společnosti se nazýval haṁsa.
Text 49:
¡Oh, Mahārāja Parīkṣit!, al principio de Tretā-yuga, el rey Purūravā dio inicio a los sacrificios karma-kāṇḍa. Fue así como Purūravā, que consideró al fuego del yajña como hijo suyo, pudo satisfacer su deseo de ir a Gandharvaloka.
Sloka 49:
Ó Mahārāji Parīkṣite, král Purūravā, jenž pokládal obětní oheň za svého syna, takto na začátku Tretā-yugy zavedl druh oběti zvaný karma- kāṇḍa, a díky tomu mohl odejít na Gandharvaloku, jak si přál.