Skip to main content

CAPÍTULO 13

KAPITOLA TŘINÁCTÁ

La dinastía de Mahārāja Nimi

Dynastie Mahārāje Nimiho

En este capítulo se presenta la dinastía en que nació Janaka, el gran sabio erudito. Se trata de la dinastía de Mahārāja Nimi, a quien se menciona como hijo de Ikṣvāku.

Tato kapitola popisuje dynastii, v níž se narodil velký a učený král Janaka. Jde o rod Mahārāje Nimiho, jenž je pokládán za Ikṣvākuova syna.

Al comenzar sus grandes celebraciones de sacrificios, Mahārāja Nimi designó a Vasiṣṭha como sumo sacerdote. Pero Vasiṣṭha no aceptó, pues ya se había comprometido con un yajña para el Señor Indra; de modo que pidió al rey que esperase hasta que ese sacrificio estuviera completo; pero Mahārāja Nimi no quiso esperar, pensando que la vida es muy breve y no conviene esperar. Así pues, nombró a otro sacerdote para dirigir el yajña. Vasiṣṭha se enfadó mucho con el rey Nimi y le maldijo diciendo: «Que tu cuerpo caiga». Ante aquella maldición, Mahārāja Nimi también se irritó, y, para vengarse de Vasiṣṭha, dijo: «Que tu cuerpo caiga también». Como resultado de aquel intercambio de maldiciones, ambos murieron. Después de aquel incidente, Vasiṣṭha volvió a nacer, engendrado por Mitra y Varuṇa, presas de agitación al contemplar a Urvaśī.

Když začal Mahārāja Nimi pořádat velké oběti, jmenoval Vasiṣṭhu hlavním knězem, ale ten odmítl, neboť již přijal místo kněze na yajñi Pána Indry. Požádal Mahārāje Nimiho, aby počkal do skončení Indrovy oběti, ale Mahārāja Nimi nečekal. Myslel si: “Život je příliš krátký a není třeba čekat.” Určil tedy pro yajñu jiného kněze. Vasiṣṭha se na krále Nimiho velmi rozhněval a proklel ho slovy: “Ať tvé tělo ihned padne!” Mahārāje Nimiho toto prokletí také rozčililo a kletbu mu vrátil: “Ať se tvé tělo také zhroutí!” Následkem vzájemného prokletí tedy oba zemřeli. Vasiṣṭha se poté narodil znovu ze semene Mitry a Varuṇy, vzrušených Urvaśī.

Los sacerdotes que celebraban el sacrificio del rey Nimi conservaron el cuerpo del rey en sustancias químicas aromáticas. Cuando el sacrificio estuvo completo, los sacerdotes oraron a todos los semidioses presentes en el recinto del yajña por la vida de Mahārāja Nimi, pero este se negó a nacer de nuevo en un cuerpo material por considerarlo muy desagradable. Los grandes sabios batieron el cuerpo de Nimi, y como resultado del proceso, nació Janaka.

Kněží provádějící oběť pro krále Nimiho uchovali jeho tělo ve vonných chemikáliích. Když yajña skončila, modlili se ke všem polobohům, kteří přišli do obětní arény, aby mohl žít, ale Mahārāja Nimi odmítl narodit se znovu v hmotném těle, protože se mu to protivilo. Velcí mudrci pak stloukali Nimiho tělo a z tohoto stloukání se narodil Janaka.

El hijo de Janaka fue Udāvasu, y el hijo de Udāvasu fue Nandivardhana. El hijo de Nandivardhana fue Suketu, y la línea de descendencia continúa de la siguiente manera: Devarāta, Bṛhadratha, Mahāvīrya, Sudhṛti, Dhṛṣṭaketu, Haryaśva, Maru, Pratīpaka, Kṛtaratha, Devamīḍha, Viśruta, Mahādhṛti, Kṛtirāta, Mahāromā, Svarṇaromā, Hrasvaromā y Śīradhvaja. Todos estos hijos se sucedieron unos a otros en la dinastía. De Śīradhvaja nació madre Sītādevī. El hijo de Śīradhvaja fue Kuśadhvaja, y el hijo de Kuśadhvaja fue Dharmadhvaja. Los hijos de Dharmadhvaja fueron Kṛtadhvaja y Mitadhvaja. El hijo de Kṛtadhvaja fue Keśidhvaja, y el hijo de Mitadhvaja fue Khāṇḍikya. Keśidhvaja era un alma autorrealizada, y su hijo fue Bhānumān, de quien descendieron, en orden sucesivo: Śatadyumna, Śuci, Sanadvāja, Ūrjaketu, Aja, Purujit, Ariṣṭanemi, Śrutāyu, Supārśvaka, Citraratha, Kṣemādhi, Samaratha, Satyaratha, Upaguru, Upagupta, Vasvananta, Yuyudha, Subhāṣaṇa, Śruta, Jaya, Vijaya, Ṛta, Śunaka, Vītahavya, Dhṛti, Bahulāśva, Kṛti y Mahāvaśī. Todos estos hijos fueron grandes personalidades con dominio de sí mismos. Así queda completa la lista de esta dinastía.

Synem Janaky byl Udāvasu a jeho syn se jmenoval Nandivardhana. Jeho synem byl Suketu a dále následovali tito potomci: Devarāta, Bṛhadratha, Mahāvīrya, Sudhṛti, Dhṛṣṭaketu, Haryaśva, Maru, Pratīpaka, Kṛtaratha, Devamīḍha, Viśruta, Mahādhṛti, Kṛtirāta, Mahāromā, Svarṇaromā, Hrasvaromā a Śīradhvaja. Ti všichni se zrodili v dynastii jeden po druhém. Śīradhvajovi se narodila matka Sītādevī. Synem Śīradhvaji byl Kuśadhvaja a jeho synem pak Dharmadhvaja. Synové Dharmadhvaji se jmenovali Kṛtadhvaja a Mitadhvaja. Synem Kṛtadhvaji byl Keśidhvaja a synem Mitadhvaji byl Khāṇḍikya. Keśidhvaja byl osvobozenou duší. Jeho syn se jmenoval Bhānumān a jeho potomky byli: Śatadyumna, Śuci, Sanadvāja, Ūrjaketu, Aja, Purujit, Ariṣṭanemi, Śrutāyu, Supārśvaka, Citraratha, Kṣemādhi, Samaratha, Satyaratha, Upaguru, Upagupta, Vasvananta, Yuyudha, Subhāṣaṇa, Śruta, Jaya, Vijaya, Ṛta, Śunaka, Vītahavya, Dhṛti, Bahulāśva, Kṛti a Mahāvaśī. Všichni tito synové byli velkými sebeovládnutými osobnostmi. Tím se seznam celé dynastie uzavírá.

Text 1:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī dijo: Tras dar comienzo a una celebración de sacrificios, Mahārāja Nimi, el hijo de Ikṣvāku, pidió al gran sabio Vasiṣṭha que aceptase la labor de sumo sacerdote. Vasiṣṭha, entonces, le contestó: «Mi querido Mahārāja Nimi, ya he aceptado ese mismo encargo en un sacrificio que celebra el Señor Indra».
Sloka 1:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī pravil: Mahārāja Nimi, syn Ikṣvākua, požádal po zahájení obětí velkého mudrce Vasiṣṭhu, aby se ujal místa hlavního kněze, ale Vasiṣṭha mu odpověděl: “Můj drahý Mahārāji Nimi, již jsem přijal totéž místo u oběti, kterou zahájil Pán Indra.”
Text 2:
«Volveré aquí cuando termine el yajña para Indra. Haz el favor de esperarme hasta entonces». Mahārāja Nimi guardó silencio, y Vasiṣṭha dio comienzo al sacrificio para Indra.
Sloka 2:
“Vrátím se, až dokončím yajñu pro Indru. Do té doby na mě prosím počkej.” Mahārāja Nimi mlčel a Vasiṣṭha začal provádět oběť pro Pána Indru.
Text 3:
Mahārāja Nimi, que era un alma autorrealizada, pensó que la vida puede terminar en cualquier momento. Por eso, en lugar de esperar tanto tiempo a que regresara Vasiṣṭha, dio comienzo al sacrificio con otros sacerdotes.
Sloka 3:
Mahārāja Nimi byl seberealizovaná duše a uvědomoval si, že je tento život pomíjivý. Místo dlouhého čekání na Vasiṣṭhu proto začal provádět oběť za pomoci jiných kněží.
Text 4:
A su regreso, una vez terminado el sacrificio del rey Indra, Vasiṣṭha, el maestro espiritual, se encontró con que Mahārāja Nimi había desobedecido sus instrucciones. Vasiṣṭha maldijo entonces a su discípulo diciendo: «¡Que el cuerpo material de Nimi, que se cree muy sabio, caiga inmediatamente!».
Sloka 4:
Po dokončení obětních obřadů pro krále Indru se duchovní mistr Vasiṣṭha vrátil a zjistil, že jeho žák, Mahārāja Nimi, neuposlechl jeho pokynů. Proklel ho proto následovně: “Nechť hmotné tělo Nimiho, který se považuje za tak učeného, ihned padne k zemi!”
Text 5:
Por haberle maldecido injustamente, sin que hubiera cometido ofensa alguna, Mahārāja Nimi respondió a su maestro espiritual con otra maldición: «Las donaciones del rey del cielo —dijo— te han hecho perder tu inteligencia religiosa. Por ello pronuncio esta maldición: ¡Que también tu cuerpo caiga!».
Sloka 5:
Mahārāja Nimi svému duchovnímu učiteli kletbu vrátil, neboť Vasiṣṭha ho proklel, i když neučinil nic špatného. Řekl mu: “Kvůli darům nebeského krále jsi ztratil veškerou inteligenci týkající se náboženského jednání. Proto tě proklínám: Tvé tělo ať také padne k zemi!”
Text 6:
Tras decir esto, Mahārāja Nimi, que era experto en la ciencia del conocimiento espiritual, abandonó su cuerpo. Vasiṣṭha, el bisabuelo, también abandonó el suyo, pero nació de nuevo a través del semen que Mitra y Varuṇa emitieron al ver a Urvaśī.
Sloka 6:
Když to Mahārāja Nimi, který byl velkým znalcem duchovní vědy, řekl, opustil tělo. Praotec Vasiṣṭha rovněž opustil tělo, ale narodil se znovu ze semene, jež vypustili Mitra a Varuṇa, když spatřili Urvaśī.
Text 7:
Durante la celebración del yajña, el cuerpo que Mahārāja Nimi había abandonado se conservó en sustancias aromáticas; una vez terminado el satra-yāga, los grandes santos y brāhmaṇas hicieron la siguiente petición a todos los semidioses allí reunidos.
Sloka 7:
Během provádění yajñi bylo tělo, které po sobě zanechal Mahārāja Nimi, uchováno ve vonných látkách a na konci Satra-yāgy se velcí světci a brāhmaṇové obrátili na všechny shromážděné polobohy s následující žádostí.
Text 8:
«Si están satisfechos con este sacrificio y si realmente tienen poder para ello, les pedimos que devuelvan a Mahārāja Nimi a este cuerpo para que viva de nuevo en él». Los semidioses contestaron afirmativamente a la petición de los sabios, pero Mahārāja Nimi dijo: «Por favor, no me aprisionen de nuevo en un cuerpo material».
Sloka 8:
“Jste-li s obětí spokojeni a je-li to ve vašich silách, přiveďte prosím Mahārāje Nimiho zpátky k životu v tomto těle.” Polobozi odpověděli na žádost mudrců kladně, ale Mahārāja Nimi řekl: “Neuvrhujte mě prosím znovu do vězení hmotného těla.”
Text 9:
Mahārāja Nimi continuó: Normalmente, los māyāvādīs quieren liberarse de los cuerpos materiales porque tienen miedo de tener que abandonarlos de nuevo. Pero los devotos, cuya inteligencia está siempre llena con el servicio del Señor, no tienen miedo. En verdad, aprovechan el cuerpo para ofrecer servicio amoroso trascendental.
Sloka 9:
Mahārāja Nimi pokračoval: “Māyāvādīni se obvykle chtějí vyhnout přijetí dalšího hmotného těla, protože se bojí, že ho budou muset opustit. Oddaní, jejichž inteligence je vždy vytížena službou Pánu, se však nebojí, protože své tělo využívají k transcendentální láskyplné službě.”
Text 10:
No deseo recibir un cuerpo material, pues ese cuerpo es la fuente de todos los sufrimientos, lamentaciones y temores en todo el universo. Es la misma situación que vive el pez en el agua, siempre angustiado por el temor de morir.
Sloka 10:
“Nechci vlastnit hmotné tělo, protože v celém vesmíru je zdrojem všeho neštěstí, bědování a strachu právě tak, jako je tomu i u ryby ve vodě, která žije v neustálé úzkosti vyvolané strachem ze smrti.”
Text 11:
Los semidioses dijeron: Que Mahārāja Nimi viva sin cuerpo material. Que viva en un cuerpo espiritual en compañía de la Suprema Personalidad de Dios y que, conforme a su deseo, se manifieste o no se manifieste ante las personas comunes encarnadas en un cuerpo material.
Sloka 11:
Polobozi řekli: “Nechť Mahārāja Nimi žije bez hmotného těla. Nechť žije v duchovním těle jako osobní společník Nejvyšší Osobnosti Božství a je pro obyčejné lidi v hmotných tělech viditelný či neviditelný, jak si bude přát.”
Text 12:
A continuación, para salvar a la gente del peligro de un gobierno no regulado, los sabios batieron el cuerpo material de Mahārāja Nimi. Como resultado, nació un hijo.
Sloka 12:
Potom chtěli mudrci zachránit lid před nebezpečím bezvládí, a proto stloukali hmotné tělo Mahārāje Nimiho, následkem čehož se zrodil syn.
Text 13:
Por lo insólito de su nacimiento, aquel hijo se llamó Janaka, y, por haber nacido del cadáver de su padre, recibió el nombre de Vaideha. Como nació del proceso de batir el cuerpo material de su padre, fue llamado Mithila. Cuando el rey Mithila construyó una ciudad, esta recibió el nombre de Mithilā.
Sloka 13:
Syn dostal jméno Janaka, protože se narodil neobvyklým způsobem, a jelikož vzešel z mrtvého těla svého otce, byl rovněž známý jako Vaideha. Jelikož se narodil stloukáním otcova hmotného těla, říkalo se mu Mithila, a proto i město, které jako král Mithila postavil, bylo nazváno Mithilā.
Text 14:
¡Oh, rey Parīkṣit!, Mithila tuvo un hijo llamado Udāvasu; de Udāvasu nació Nandivardhana; de Nandivardhana nació Suketu; y de Suketu, Devarāta.
Sloka 14:
Ó králi Parīkṣite, Mithilovi se narodil syn jménem Udāvasu, Udāvasuovi Nandivardhana, jemu Suketu a tomu zase Devarāta.
Text 15:
De Devarāta nació un hijo llamado Bṛhadratha, y de Bṛhadratha nació Mahāvīrya. Mahāvīrya fue padre de Sudhṛti; el hijo de Sudhṛti fue Dhṛṣṭaketu, y de Dhṛṣṭaketu nació Haryaśva. Haryaśva tuvo un hijo llamado Maru.
Sloka 15:
Devarātovi se narodil syn jménem Bṛhadratha a jemu Mahāvīrya, který se stal otcem Sudhṛtiho. Sudhṛti měl syna zvaného Dhṛṣṭaketu, a tomu se narodil Haryaśva. Haryaśvův syn se jmenoval Maru.
Text 16:
El hijo de Maru fue Pratīpaka, y el hijo de Pratīpaka fue Kṛtaratha. De Kṛtaratha nació Devamīḍha; de Devamīḍha, Viśruta; y de Viśruta, Mahādhṛti.
Sloka 16:
Synem Marua byl Pratīpaka a jeho synem byl Kṛtaratha. Kṛtarathovi se narodil Devamīḍha, Devamīḍhovi Viśruta a jemu Mahādhṛti.
Text 17:
De Mahādhṛti nació un hijo llamado Kṛtirāta, de Kṛtirāta nació Mahāromā, de Mahāromā nació un hijo llamado Svarṇaromā, y de Svarṇaromā nació Hrasvaromā.
Sloka 17:
Mahādhṛtimu se narodil Kṛtirāta, Kṛtirātovi Mahāromā, Mahāromovi syn jménem Svarṇaromā a jemu Hrasvaromā.
Text 18:
De Hrasvaromā nació un hijo llamado Śīradhvaja [también llamado Janaka]. Śīradhvaja estaba arando un campo, cuando, de la parte frontal del arado [śira], apareció una hija que se llamó Sītādevī, que más tarde fue la esposa del Señor Rāmacandra. Por esa razón recibió el nombre de Śīradhvaja.
Sloka 18:
Hrasvaromā měl syna jménem Śīradhvaja (zvaného též Janaka). Když král Śīradhvaja oral pole, z přední části pluhu (śīra) se zjevila dcera, která dostala jméno Sītā a později se stala manželkou Pána Rāmacandry. Proto byl znám jako Śīradhvaja.
Text 19:
El hijo de Śīradhvaja fue Kuśadhvaja, y el hijo de Kuśadhvaja fue el rey Dharmadhvaja, que tuvo dos hijos, Kṛtadhvaja y Mitadhvaja.
Sloka 19:
Synem Śīradhvaji byl Kuśadhvaja a jeho synem král Dharmadhvaja, který měl dva syny-Kṛtadhvaju a Mitadhvaju.
Texts 20-21:
¡Oh, Mahārāja Parīkṣit!, el hijo de Kṛtadhvaja fue Keśidhvaja, y el hijo de Mitadhvaja fue Khāṇḍikya. El hijo de Kṛtadhvaja era experto en el conocimiento espiritual, y el hijo de Mitadhvaja era experto en ceremonias rituales. Khāṇḍikya huyó por temor a Keśidhvaja. El hijo de Keśidhvaja fue Bhānumān, y el hijo de Bhānumān fue Śatadyumna.
Sloka 20-21:
Ó Mahārāji Parīkṣite, synem Kṛtadhvaji byl Keśidhvaja a synem Mitadhvaji byl Khāṇḍikya. Kṛtadhvajův syn ovládal duchovní vědu a Mitadhvajův syn zase védské obřady. Khāṇḍikya ze strachu před Keśidhvajou utekl. Synem Keśidhvaji byl Bhānumān a jeho synem byl Śatadyumna.
Text 22:
El hijo de Śatadyumna se llamó Śuci. De Śuci nació Sanadvāja, quien tuvo un hijo llamado Ūrjaketu. El hijo de Ūrjaketu fue Aja, y el hijo de Aja, Purujit.
Sloka 22:
Syn Śatadyumny dostal jméno Śuci. Śucimu se narodil Sanadvāja a jemu zase Ūrjaketu. Jeho synem byl Aja a synem Aji byl Purujit.
Text 23:
El hijo de Purujit fue Ariṣṭanemi, cuyo hijo fue Śrutāyu. Śrutāyu tuvo un hijo llamado Supārśvaka, y Supārśvaka engendró a Citraratha. El hijo de Citraratha fue Kṣemādhi, que fue el rey de Mithilā.
Sloka 23:
Purujitův syn se jmenoval Ariṣṭanemi a jeho synem byl Śrutāyu. Ten zplodil syna jménem Supārśvaka a ten zase Citrarathu. Synem Citrarathy byl Kṣemādhi, který se stal králem Mithily.
Text 24:
El hijo de Kṣemādhi fue Samaratha, cuyo hijo fue Satyaratha. El hijo de Satyaratha fue Upaguru, y el hijo de Upaguru fue Upagupta, una expansión parcial del dios del fuego.
Sloka 24:
Kṣemādhi měl syna Samarathu a jeho synem byl Satyaratha. Synem Satyarathy byl Upaguru, jehož synem byl Upagupta, částečná expanze boha ohně.
Text 25:
El hijo de Upagupta fue Vasvananta, el hijo de Vasvananta fue Yuyudha, el hijo de Yuyudha fue Subhāṣaṇa, y el hijo de Subhāṣaṇa fue Śruta. El hijo de Śruta fue Jaya, de quien nació Vijaya. El hijo de Vijaya fue Ṛta.
Sloka 25:
Syn Upagupty se jmenoval Vasvananta, syn Vasvananty se jmenoval Yuyudha, jeho synem byl Subhāṣaṇa a synem Subhāṣaṇy se stal Śruta. Śrutovi se narodil Jaya a jemu zase Vijaya. Vijayův syn nesl jméno Ṛta.
Text 26:
El hijo de Ṛta fue Śunaka, el hijo de Śunaka fue Vītahavya, el hijo de Vītahavya fue Dhṛti, y el hijo de Dhṛti fue Bahulāśva. El hijo de Bahulāśva fue Kṛti, cuyo hijo fue Mahāvaśī.
Sloka 26:
Ṛtovi se narodil Śunaka, Śunakovi Vītahavya, Vītahavyovi Dhṛti a Dhṛtimu Bahulāśva. Synem Bahulāśvy byl Kṛti a jeho syn měl jméno Mahāvaśī.
Text 27:
Śukadeva Gosvāmī dijo: Mi querido rey Parīkṣit, todos los reyes de la dinastía de Mithila poseyeron conocimiento completo de su identidad espiritual. Por esa razón, a pesar de vivir en sus hogares, estaban liberados de la dualidad de la existencia material.
Sloka 27:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi Parīkṣite, všichni králové mithilské dynastie dokonale znali svou duchovní totožnost. Byli tedy vysvobozeni z duality hmotné existence, i když neopustili domov.