Skip to main content

Text 6

Sloka 6

Texto

Verš

aprattaṁ nas tvayā kiṁ nu
bhagavan bhuvaneśvara
yan no ’ntar-hṛdayaṁ viśya
tamo haṁsi sva-rociṣā
aprattaṁ nas tvayā kiṁ nu
bhagavan bhuvaneśvara
yan no ’ntar-hṛdayaṁ viśya
tamo haṁsi sva-rociṣā

Palabra por palabra

Synonyma

aprattam — no dado; naḥ — a nosotros; tvayā — por Tu Señoría; kim — qué; nu — en verdad; bhagavan — ¡oh, Señor Supremo!; bhuvana-īśvara — ¡oh, amo del universo entero!; yat — puesto que; naḥ — nuestro; antaḥ-hṛdayam — en lo más hondo del corazón; viśya — entrar; tamaḥ — la oscuridad de la ignorancia; haṁsi — Tú aniquilas; sva-rociṣā — con Tu propia refulgencia.

aprattam — nebylo dáno; naḥ — nám; tvayā — Tebou; kim — co; nu — vskutku; bhagavan — ó Nejvyšší Pane; bhuvana-īśvara — ó vládce celého vesmíru; yat — protože; naḥ — našeho; antaḥ-hṛdayam — do srdce; viśya — vstupující; tamaḥ — temnotu nevědomosti; haṁsi — ničíš; sva-rociṣā — svou září.

Traducción

Překlad

¡Oh, Señor!, Tú eres el amo del universo entero. ¿Existe algo que no nos hayas dado? Tú has entrado en lo más hondo de nuestro corazón y, con Tu refulgencia, has disipado la oscuridad de nuestra ignorancia. Ese es el regalo supremo. No necesitamos ninguna donación material.

Ó Pane, jsi vládcem celého vesmíru. Co jsi nám ještě nedal? Vstoupil jsi do našich srdcí a svou září rozptýlil temnotu naší nevědomosti. To je ten největší dar. Nepotřebujeme hmotné milodary.

Significado

Význam

Cuando la Suprema Personalidad de Dios quiso ofrecerle una bendición, Dhruva Mahārāja contestó: «¡Oh, mi Señor!, estoy completamente satisfecho. No necesito ninguna bendición material». Del mismo modo, cuando el Señor Nṛsiṁhadeva ofreció a Prahlāda Mahārāja una bendición, Prahlāda también se negó a aceptarla, afirmando que el devoto no debe ser como un vaṇik, un comerciante que da algo esperando alguna ganancia a cambio. La persona que se vuelve devota para obtener ganancias materiales no es un devoto puro. Los brāhmaṇas siempre reciben iluminación de la Suprema Personalidad de Dios desde dentro del corazón (sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca). Y, puesto que siempre actúan bajo la dirección de la Suprema Personalidad de Dios, los brāhmaṇas y los vaiṣṇavas no codician riquezas materiales. Poseen lo absolutamente imprescindible, pero no quieren un gran reino. Tenemos el ejemplo de Vāmanadeva, quien, haciendo el papel de brahmacārī, solamente quería tres pasos de tierra. Aspirar a unas posesiones siempre en aumento para complacer los sentidos es simple ignorancia, y esa ignorancia no tiene lugar en el corazón del brāhmaṇa o vaiṣṇava.

Když Nejvyšší Pán Dhruvovi Mahārājovi nabídl nějaké požehnání, Dhruva odpověděl: “Ó můj Pane, jsem dokonale spokojen. Žádné hmotné požehnání nepotřebuji.” Rovněž Prahlāda Mahārāja odmítl, když mu Pán Nṛsiṁhadeva nabízel nějaké požehnání, a místo toho prohlásil, že oddaný nemá být jako vaṇik, obchodník, který všechno dává výměnou za určitý zisk. Ten, kdo se stane oddaným kvůli hmotnému zisku, není čistý oddaný. Brāhmaṇům žehná Nejvyšší Pán v srdci neustálým osvícením (sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca). A jelikož brāhmaṇy a vaiṣṇavy neustále vede Nejvyšší Osobnost Božství, nedychtí po hmotném majetku. Vlastní jen to, co je absolutně nezbytné, a netouží po rozlehlém království. Příkladem byl Vāmanadeva, když v roli brahmacārīna žádal o pouhé tři kroky země. Chtít vlastnit čím dál větší majetek pro svůj vlastní smyslový požitek není nic jiného než nevědomost, a ta v srdci brāhmaṇy či vaiṣṇavy nápadně chybí.