Skip to main content

Text 15

Sloka 15

Texto

Verš

samudraḥ pīta-kauśeya-
vāsasī samupāharat
varuṇaḥ srajaṁ vaijayantīṁ
madhunā matta-ṣaṭpadām
samudraḥ pīta-kauśeya-
vāsasī samupāharat
varuṇaḥ srajaṁ vaijayantīṁ
madhunā matta-ṣaṭpadām

Palabra por palabra

Synonyma

samudraḥ — el océano; pīta-kauśeya — seda amarilla; vāsasī — las partes superior e inferior de un vestido; samupāharat — obsequió; varuṇaḥ — la deidad regente del agua; srajam — collar de flores; vaijayantīm — el más adornado y el más grande; madhunā — con miel; matta — ebrios; ṣaṭ-padām — abejorros, que tienen seis patas.

samudraḥ — oceán; pīta-kauśeya — žluté hedvábí; vāsasī — horní i dolní část oděvu; samupāharat — dal; varuṇaḥ — vládnoucí božstvo vody; srajam — girlandu; vaijayantīm — nejozdobnější a největší; madhunā — medem; matta — opilí; ṣaṭ-padām — čmeláci, kteří mají šest noh.

Traducción

Překlad

El océano, que es la fuente de todas las piedras preciosas, ofreció las partes superior e inferior de un vestido de seda amarilla. La deidad regente del agua, Varuṇa, obsequió collares de flores rodeados de abejorros de seis patas, ebrios de miel.

Oceán, který je zdrojem všech cenných drahokamů, poskytl horní i dolní část oděvu ze žlutého hedvábí. Varuṇa, bůh vody, daroval květinovou girlandu, kolem níž létali šestinozí čmeláci, opilí medem.

Significado

Význam

En la ceremonia de abhiṣeka, la Deidad es bañada con diversos líquidos, como leche, miel, yogur, ghī, y excremento y orina de vaca; también es costumbre ofrecerle ropas amarillas. Así pues, la ceremonia de abhiṣeka de la diosa de la fortuna se llevó a cabo conforme a los principios védicos establecidos.

Po obřadu zvaném abhiṣek — koupání Božstev v různých tekutinách, jako je mléko, med, jogurt, ghí, kravský hnůj a kravská moč — je zvykem obléci Je do žlutých šatů. Abhiṣek bohyně štěstí byl tedy vykonán podle standardních védských zásad.