Skip to main content

Text 1

Sloka 1

Texto

Verš

śrī-śuka uvāca
pīte gare vṛṣāṅkeṇa
prītās te ’mara-dānavāḥ
mamanthus tarasā sindhuṁ
havirdhānī tato ’bhavat
śrī-śuka uvāca
pīte gare vṛṣāṅkeṇa
prītās te ’mara-dānavāḥ
mamanthus tarasā sindhuṁ
havirdhānī tato ’bhavat

Palabra por palabra

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo; pīte — fue bebido; gare — cuando el veneno; vṛṣa-aṅkeṇa — por el Señor Śiva, que monta en un toro; prītāḥ — complacidos; te — todos ellos; amara — los semidioses; dānavāḥ — y los demonios; mamanthuḥ — comenzaron a batir de nuevo; tarasā — con mucha fuerza; sindhum — el océano de leche; havirdhānī — la vaca surabhī, fuente de mantequilla clarificada; tataḥ — del batir; abhavat — fue generada.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; pīte — byl vypit; gare — když jed; vṛṣa-aṅkeṇa — Pánem Śivou, jenž sedí na býku; prītāḥ — potěšeni; te — všichni; amara — polobozi; dānavāḥ — a démoni; mamanthuḥ — znovu začali stloukat; tarasā — s velkou silou; sindhum — oceán mléka; havirdhānī — kráva surabhi, která je zdrojem přepuštěného másla; tataḥ — z tohoto stloukání; abhavat — byla vytvořena.

Traducción

Překlad

Śukadeva Gosvāmī continuó: Después de que el Señor Śiva bebiese el veneno, semidioses y demonios, muy complacidos, volvieron a batir el océano con renovado vigor. Como resultado, apareció una vaca conocida con el nombre de surabhi.

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co Pán Śiva vypil jed, začali polobozi i démoni radostně stloukat oceán s novým elánem. Jako výsledek toho se zjevila kráva zvaná surabhi.

Significado

Význam

La vaca surabhi recibe el nombre de havirdhānī, «la fuente de mantequilla». La mantequilla, una vez derretida y clarificada, produce ghī, mantequilla clarificada, completamente indispensable en la celebración de grandes sacrificios rituales. Como se afirma en el Bhagavad-gītā (18.5): yajña-dāna-tapaḥ-karma na tyājyaṁ kāryam eva tat: El sacrificio, la caridad y la austeridad son esenciales para el perfecto mantenimiento de la paz y la prosperidad de la sociedad humana. Yajña, la celebración de sacrificios, es esencial, y para celebrar yajña es absolutamente necesaria la mantequilla clarificada, que solo se puede elaborar con leche. Para que haya leche, tiene que haber vacas en abundancia. Por esa razón, en el Bhagavad-gītā (18.44), se recomienda la protección de la vaca (kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam).

Kráva surabhi je označena jako havirdhānī, zdroj másla. Když se máslo přečistí zahříváním, stane se z něj ghí (přepuštěné máslo), které je nezbytné ke konání velkých obětí. V Bhagavad-gītě (18.5) se uvádí: yajña-dāna-tapaḥ-karma na tyājyaṁ kāryam eva tat — oběť, rozdávání milodarů a askeze jsou pro zachování dokonalého míru a blahobytu v lidské společnosti nepostradatelné. Yajña neboli oběť má zásadní význam a pro její vykonání je nezbytné přepuštěné máslo, k jehož získání je zapotřebí mléka. Mléko je dostupné tehdy, je-li dostatek krav. Proto Bhagavad-gītā (18.44) doporučuje krávy chránit (kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam).