Skip to main content

Text 13

Sloka 13

Texto

Verš

evaṁ vimokṣya gaja-yūtha-pam abja-nābhas
tenāpi pārṣada-gatiṁ gamitena yuktaḥ
gandharva-siddha-vibudhair upagīyamāna-
karmādbhutaṁ sva-bhavanaṁ garuḍāsano ’gāt
evaṁ vimokṣya gaja-yūtha-pam abja-nābhas
tenāpi pārṣada-gatiṁ gamitena yuktaḥ
gandharva-siddha-vibudhair upagīyamāna-
karmādbhutaṁ sva-bhavanaṁ garuḍāsano ’gāt

Palabra por palabra

Synonyma

evam — así; vimokṣya — al liberar; gaja-yūtha-pam — al rey de los elefantes, Gajendra; abja-nābhaḥ — la Suprema Personalidad de Dios, de cuyo ombligo brota una flor de loto; tena — por él (Gajendra); api — también; pārṣada-gatim — la posición de sirviente personal del Señor; gamitena — que ya había obtenido; yuktaḥ — acompañado; gandharva — por los habitantes de Gandharvaloka; siddha — los habitantes de Siddhaloka; vibudhaiḥ — y por todos los grandes sabios eruditos; upagīyamāna — estaban siendo glorificadas; karma — cuyas actividades trascendentales; adbhutam — absolutamente maravillosas; sva-bhavanam — a Su propia morada; garuḍa-āsanaḥ — sentado a lomos de Garuḍa; agāt — regresó.

evam — takto; vimokṣya — osvobozující; gaja-yūtha-pam — krále slonů, Gajendru; abja-nābhaḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, z jehož pupku vyrůstá lotos; tena — jím (Gajendrou); api — také; pārṣada-gatim — postavení Pánova společníka; gamitena — který již získal; yuktaḥ — v doprovodu; gandharva — obyvatelé Gandharvaloky; siddha — obyvatelé Siddhaloky; vibudhaiḥ — a všichni vznešení mudrci; upagīyamāna — byly oslavovány; karma — jehož transcendentální činnosti; adbhutam — úžasné; sva-bhavanam — do svého sídla; garuḍa-āsanaḥ — sedící na Garuḍových zádech; agāt — vrátil se.

Traducción

Překlad

Al liberar al rey de los elefantes de las fauces del cocodrilo, y de la existencia material, que es como un cocodrilo, el Señor lo elevó al estado de sārūpya-mukti. En presencia de los gandharvas, los siddhas y los demás semidioses, que Le alababan por Sus maravillosas actividades trascendentales, el Señor, sentado a lomos de Garuḍa, Su ave portadora, regresó a Su morada, absolutamente maravillosa, y Se llevó con Él a Gajendra.

Poté, co Pán vysvobodil krále slonů ze spárů krokodýla i z hmotné existence, která je také jako krokodýl, udělil mu sārūpya-mukti. V doprovodu Gandharvů, Siddhů a dalších polobohů, jež velebili Pána za Jeho úžasné transcendentální činnosti, se na zádech svého přepravce Garuḍy vrátil do svého podivuhodného sídla a Gajendru vzal s sebou.

Significado

Význam

En este verso es significativa la palabra vimokṣya. Para el devoto, mokṣa, o mukti, la salvación, significa elevarse a la posición de sirviente personal del Señor. Los impersonalistas se conforman con fundirse en la refulgencia del Brahman, pero, para el devoto, mukti, la liberación, no significa fundirse en la refulgencia del Señor, sino elevarse directamente a los planetas Vaikuṇṭhas para relacionarse con el Señor. En relación con esto, en el Bhāgavatam (10.14.8) encontramos un verso muy adecuado:

V tomto verši je významné slovo vimokṣya. Mokṣa či mukti (“osvobození”) pro oddaného znamená získat postavení Pánova společníka. Impersonalisté se spokojí s osvobozením v podobě splynutí se září Brahmanu, ale pro oddaného mukti neznamená splynout se září Pána, nýbrž přemístit se rovnou na Vaikuṇṭhaloky a stát se společníkem Pána. V této souvislosti je důležitý verš ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.8):

tat te ’nukampāṁ susamīkṣamāṇo
bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam
hṛd-vāg-vapurbhir vidadhan namas te
jīveta yo mukti-pade sa dāya-bhāk
tat te 'nukampāṁ susamīkṣamāṇo
bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam
hṛd-vāg-vapurbhir vidadhan namas te
jīveta yo mukti-pade sa dāya-bhāk

«Aquel que, buscando Tu compasión, tolera todo tipo de circunstancias adversas debidas al karma de sus actos pasados, y se ocupa siempre en Tu servicio devocional con la mente, el cuerpo y las palabras, ofreciéndote continuas reverencias, es, ciertamente, un candidato genuino para la liberación». El devoto que lo tolera todo en el mundo material y es paciente en el desempeño de su servicio devocional puede llegar a elevarse a la posición de mukti-pade sa dāya-bhāk, un candidato genuino para la liberación. La palabra dāya-bhāk se refiere a un derecho hereditario a la misericordia del Señor. El devoto solo tiene que ocuparse en servicio devocional, sin preocuparse de las situaciones materiales. Así, de modo natural se convierte en un legítimo candidato a la elevación a Vaikuṇṭhaloka. El devoto que ofrece servicio devocional puro al Señor obtiene el derecho a elevarse a Vaikuṇṭhaloka, del mismo modo que un hijo hereda la propiedad de su padre.

“Ten, kdo se uchází o Tvou milost a toleruje všechny nepříznivé podmínky způsobené karmou za jeho minulé činy, kdo neustále zaměstnává svou mysl, slova a tělo oddanou službou Tobě a neustále se Ti klaní, má nepochybně oprávněný nárok na osvobození.” Oddaný, který toleruje všechno v hmotném světě a trpělivě vykonává svou oddanou službu, se může stát oprávněným kandidátem na vysvobození (mukti-pade sa dāya-bhāk). Slovo dāya-bhāk označuje dědičné právo na Pánovu milost. Oddaný musí jednoduše pokračovat s oddanou službou a nehledět na hmotné podmínky. Pak se automaticky stane právoplatným uchazečem o přemístění na Vaikuṇṭhaloku. Oddaný, který Pánu prokazuje čistou službu, získává právo jít na Vaikuṇṭhaloku, stejně jako syn zdědí majetek svého otce.

El devoto que alcanza la liberación queda libre de contaminación material y se ocupa en el servicio del Señor. Esto se explica en el Śrīmad-Bhāgavatam (2.10.6):muktir hitvānyathā rūpaṁ svarūpeṇa vyavasthitiḥ. La palabra svarūpa se refiere a sārūpya-mukti, es decir, ir de regreso al hogar, de vuelta a Dios, para relacionarse eternamente con el Señor, habiendo recuperado un cuerpo espiritual exactamente igual al del Señor, con cuatro brazos sosteniendo śaṅkhacakra,gadā y padma. Tanto el devoto como el impersonalista alcanzan mukti; la diferencia está en que el devoto ocupa de inmediato su posición de sirviente eterno del Señor, mientras que el impersonalista, a pesar de fundirse en la refulgencia del brahmajyoti, continúa en una posición insegura, de modo que, por lo general, vuelve a caer al mundo material. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ (Bhāg. 10.2.32). El impersonalista se eleva hasta la refulgencia del Brahman y entra en ella, pero, como no está ocupado en el servicio del Señor, se ve atraído de nuevo por las actividades filantrópicas materialistas. Por esa razón, desciende de nuevo y se ocupa en abrir hospitales e instituciones educativas, en dar de comer a los pobres, y en otras actividades materialistas de este tipo, que el impersonalista considera de más valor que el servicio a la Suprema Personalidad de Dios. Anādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ: Para los impersonalistas, servir al Señor no es mejor que servir a los pobres o fundar una escuela o un hospital. Aunque dicen: brahma satyaṁ jagan mithyā: «El Brahman es real, y el mundo material es falso», están siempre muy deseosos de ofrecer servicio a ese mundo material falso y dejan de lado el servicio a los pies de loto de la Suprema Personalidad de Dios.

Když oddaný získá vysvobození, je zbaven hmotného znečištění a zaměstná se jako služebník Pána. To je vysvětleno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.10.6): muktir hitvānyathā rūpaṁ svarūpeṇa vyavasthitiḥ. Slovo svarūpa se vztahuje na sārūpya-mukti — návrat domů, zpátky k Bohu, kde oddaný zůstane věčným společníkem Pána poté, co získá stejné duchovní tělo, jako má Pán, se čtyřma rukama držícíma lasturu, disk, kyj a lotos (śaṅkha, cakra, gadā, padma). Mukti impersonalisty se liší od mukti oddaného tím, že oddaný je ihned ustaven věčným služebníkem Pána, zatímco impersonalista sice splyne se září brahmajyoti, ale zůstává v nejistém postavení a obvykle znovu poklesne do hmotného světa. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ (Bhāg. 10.2.32). I když se impersonalista povznese k záři Brahmanu a vstoupí do ní, nemá žádné zaměstnání ve službě Pánu, a proto ho začne znovu přitahovat hmotné lidumilné jednání. Sestoupí, aby otevíral nemocnice a vzdělávací ústavy, sytil chudé lidi a vykonával podobné materialistické činnosti, které považuje za cennější než službu Nejvyšší Osobnosti Božství. Anādṛta-yuṣmad- aṅghrayaḥ — impersonalisté si nemyslí, že sloužit Pánu má větší cenu než sloužit chudým lidem a otevírat školy či nemocnice. I když říkají: brahma satyaṁ jagan mithyā — “Brahman je skutečný a hmotný svět iluzorní”—přesto velice dychtí sloužit tomuto iluzornímu hmotnému světu a službě lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství se vyhýbají.