Skip to main content

Text 15

Sloka 15

Texto

Verš

śrī-śukra uvāca
kutas tat-karma-vaiṣamyaṁ
yasya karmeśvaro bhavān
yajñeśo yajña-puruṣaḥ
sarva-bhāvena pūjitaḥ
śrī-śukra uvāca
kutas tat-karma-vaiṣamyaṁ
yasya karmeśvaro bhavān
yajñeśo yajña-puruṣaḥ
sarva-bhāvena pūjitaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

śrī-śukraḥ uvāca — Śrī Śukrācārya dijo; kutaḥ — dónde está esa; tat — de él (de Bali Mahārāja); karma-vaiṣamyam — incorrección en la práctica de actividades fruitivas; yasya — de quien (de Bali Mahārāja); karma-īśvaraḥ — el amo de todas las actividades fruitivas; bhavān — Tu Señoría; yajña-īśaḥ — Tú eres el disfrutador de todos los sacrificios; yajña-puruṣaḥ — Tú eres la persona para cuyo placer se ofrecen todos los sacrificios; sarva-bhāvena — en todo aspecto; pūjitaḥ — habiendo adorado.

śrī-śukraḥ uvāca — Śrī Śukrācārya řekl; kutaḥ — kde by byla; tat — jeho (Baliho Mahārāje); karma-vaiṣamyam — chyba v provádění plodonosných činností; yasya — jehož (Baliho Mahārāje); karma-īśvaraḥ — vládce všech plodonosných činností; bhavān — Ty; yajña-īśaḥ — jsi Pánem všech obětí; yajña-puruṣaḥ — jsi osobou, pro jejíž potěšení se konají všechny oběti; sarva-bhāvena — ve všech ohledech; pūjitaḥ — uctíval.

Traducción

Překlad

Śukrācārya dijo: Mi Señor, Tú eres el disfrutador y quien dicta las leyes de todas las celebraciones de sacrificios. Tú eres además el yajña-puruṣa, la persona a quien se ofrecen todos los sacrificios. Cuando alguien Te ha satisfecho plenamente, ¿qué errores o incorrecciones se pueden encontrar en su celebración de sacrificios?

Śukrācārya řekl: Můj Pane, Ty přijímáš všechny oběti a udáváš jejich pravidla a jsi také yajña-puruṣa — osoba, které jsou všechny oběti určeny. Pokud Tě někdo plně uspokojil, jak by mohly být v jeho oběti nějaké nesrovnalosti či chyby?

Significado

Význam

En el Bhagavad-gītā (5.29), el Señor dice: bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram: La verdadera persona a quien se trata de satisfacer con la celebración de yajñas es el Señor, el propietario supremo. El Viṣṇu Purāṇa (3.8.9) dice:

V Bhagavad-gītě (5.29) Nejvyšší Pán říká: bhoktāraṁ yajña- tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram — Pán, svrchovaný vlastník, je tím, kdo má být prováděním obětí uspokojen. Viṣṇu Purāṇa (3.8.9) uvádí:

varṇāśramācāravatā
puruṣeṇa paraḥ pumān
viṣṇur ārādhyate panthā
nanyat tat-toṣa-kāraṇam
varṇāśramācāravatā
puruṣeṇa paraḥ pumān
viṣṇur ārādhyate panthā
nanyat tat-toṣa-kāraṇam

Todos los sacrificios rituales védicos se celebran con el objeto de satisfacer al Señor Viṣṇu, el yajña-puruṣa. Las divisiones de la sociedad —brāhmaṇakṣatriyavaiśyaśūdrabrahmacaryagṛhasthavānaprastha y sannyāsa— tienen la finalidad de satisfacer al Señor Supremo, Viṣṇu. El hecho de actuar conforme a este principio de la institución varṇāśrama se denomina varṇāśramācaraṇa. En el Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.13), Sūta Gosvāmī dice:

Všechny védské obřadní oběti jsou vykonávány pro uspokojení yajña- puruṣi, Pána Viṣṇua. Úkolem všech tříd a stavů ve společnosti — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — je uspokojit Nejvyššího Pána, Viṣṇua. Následování této zásady varṇāśramy se nazývá varṇāśramācaraṇa. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.13) Sūta Gosvāmī říká:

ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam
ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam

«¡Oh, el mejor de los nacidos por segunda vez!, se concluye, entonces, que la perfección más elevada que se puede alcanzar mediante el desempeño de los deberes prescritos conforme a las divisiones de castas y órdenes de vida es complacer a la Personalidad de Dios». Todo lo que existe tiene como propósito satisfacer a la Suprema Personalidad de Dios. Por lo tanto, Bali Mahārāja estaba libre de culpa, pues había satisfecho a la Suprema Personalidad de Dios, y Śukrācārya admitió que no había hecho bien en maldecirle.

“Ó nejlepší z dvojzrozených, závěr je proto ten, že nejvyšší dokonalostí, které lze dosáhnout plněním předepsaných povinností dané společenské třídy a životního stavu, je potěšit Osobnost Božství.” Vše je určeno pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož tedy Bali Mahārāja Pána uspokojil, jeho jednání bylo bez chyb a Śukrācārya přiznal, že nebylo správné ho proklínat.