Skip to main content

CAPÍTULO 19

KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

El Señor Vāmanadeva pide caridad a Bali Mahārāja

Pán Vāmanadeva prosí Baliho Mahārāje o milodar

Este capítulo decimonoveno explica que, cuando el Señor Vāmanadeva pidió como caridad tres pasos de tierra, Bali Mahārāja estaba dispuesto a concedérselos, pero Śukrācārya se lo prohibió.

Devatenáctá kapitola líčí, jak Pán Vāmanadeva požádal o milodar v podobě území, které překročí třemi kroky, jak Bali Mahārāja tuto žádost přijal a jak Śukrācārya Balimu zakázal Pánovo přání splnit.

Bali Mahārāja, pensando que Vāmanadeva era el hijo de un brāhmaṇa, Le invitó a pedirle lo que quisiera; entonces, el Señor Vāmanadeva alabó las gloriosas actividades de Hiraṇyakaśipu e Hiraṇyākṣa, y, después de glorificar de esa forma la familia en que Bali Mahārāja había nacido, pidió al rey tres pasos de tierra. Bali Mahārāja aceptó darle esa tierra como caridad, pues era algo insignificante, pero Śukrācārya, que se daba cuenta de que Vāmanadeva era Viṣṇu, el amigo de los semidioses, se lo prohibió, y le aconsejó que se retractase de su promesa. Śukrācārya explicó a Bali Mahārāja que en diversas circunstancias, como cuando se trata de someter al enemigo o hacer un bien a alguien, en son de broma o como respuesta ante un peligro, es posible negarse a cumplir una promesa, sin que ello suponga la menor falta. Con esa filosofía, Śukrācārya trató de disuadir a Bali Mahārāja, de modo que no diese al Señor Vāmanadeva la tierra que le había pedido.

Když Bali Mahārāja řekl Vāmanadevovi, jehož pokládal za syna brāhmaṇy, ať ho požádá o cokoliv, co si přeje, Pán Vāmanadeva začal chválit hrdinské činy Hiraṇyakaśipua a Hiraṇyākṣi. Poté, co tak vyzdvihl rodinu, v níž se Bali Mahārāja narodil, požádal krále o tři kroky země. Jelikož to byl bezvýznamný milodar, Bali Mahārāja souhlasil, že Mu jej dá, ale Śukrācārya mu to zakázal, neboť poznal, že Vāmanadeva je Viṣṇu, přítel polobohů. Poradil Balimu, aby svůj slib odvolal, a vysvětlil, že pokud se jedná o ovládnutí druhých, žert, reakci na nebezpečí, jednání pro dobro druhých a tak podobně, člověk nemusí splnit slib, který dal, a nedopustí se ničeho špatného. Touto filozofií se Śukrācārya snažil Baliho Mahārāje přesvědčit, aby Pánu Vāmanadevovi žádnou zemi nedával.

Text 1:
Śukadeva Gosvāmī continuó: Al oír las agradables palabras de Bali Mahārāja, la Suprema Personalidad de Dios, Vāmanadeva, Se sintió muy satisfecho, pues Bali Mahārāja había hablado conforme a los principios religiosos. El Señor comenzó entonces a alabarle.
Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když Vāmanadeva, Nejvyšší Osobnost Božství, slyšel Baliho Mahārāje takto příjemně mluvit, byl velmi spokojen, neboť jeho slova se shodovala s náboženskými zásadami. Proto ho Pán začal chválit.
Text 2:
La Suprema Personalidad de Dios dijo: ¡Oh, rey!, tú eres en verdad glorioso, pues tus actuales consejeros son los brāhmaṇasdescendientes de Bhṛgu y el pacífico y venerable Prahlāda Mahārāja, que es tu abuelo y te instruye acerca de tu vida futura. Tus afirmaciones son muy ciertas, y están en perfecto acuerdo con las normas del comportamiento religioso. No desdicen de la conducta de tu familia, y realzan tu buena reputación.
Sloka 2:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó králi, jsi navýsost vznešený, neboť tvými rádci jsou bráhmanští potomci Bhṛgua a pokyny pro příští život ti dává tvůj děd, pokojný a úctyhodný Prahlāda Mahārāja. Tvá slova jsou naprosto pravdivá a dokonale se shodují s náboženskou etiketou. Odpovídají mravům tvé rodiny a zvětšují tvoji slávu.
Text 3:
Sé que hasta ahora en tu familia no ha nacido nadie que fuese avariento o mezquino, que se negase a dar caridad a losbrāhmaṇas, o que, después de prometer una limosna, dejara de cumplir su promesa.
Sloka 3:
Vím, že ještě nikdo z těch, kdo se narodili v tvém rodu, nebyl přízemní ani lakomý. Nikdo neodmítl nabídnout milodar brāhmaṇům, a pokud to slíbil, nikdy své slovo neporušil.
Text 4:
¡Oh, rey Bali!, en tu dinastía nunca ha nacido un rey ruin que, cuando se lo pidiesen, se negase a dar caridad a los brāhmaṇasen los lugares sagrados, o a luchar con los kṣatriyas en los campos de batalla. Y tu dinastía es aún más gloriosa debido a la presencia de Prahlāda Mahārāja, que es como la luna que embellece el cielo.
Sloka 4:
Ó králi Bali, tvá dynastie ještě nikdy nezplodila bezcharakterního krále, který by odmítl dát na svatých místech milodar brāhmaṇům nebo bojovat na bojišti proti kṣatriyům, pokud o to byl požádán. Sláva tvé dynastie je umocněna přítomností Prahlāda Mahārāje, který připomíná nádherný měsíc na nebi.
Text 5:
En tu dinastía nació Hiraṇyākṣa, quien, sin otra arma que su propia maza, fue por todo el mundo solo, sin ayuda alguna, para conquistar todas las direcciones; ningún héroe fue rival para él.
Sloka 5:
Právě ve tvé dynastii se zrodil Hiraṇyākṣa, který jen s kyjem v ruce, sám a bez pomoci, putoval po celé Zemi, aby dobyl všechny světové strany. Žádný z hrdinů, jež potkal, se mu nemohl vyrovnat.
Text 6:
El Señor Viṣṇu, en Su encarnación como jabalí, liberó a la Tierra del mar Garbhodaka. Fue entonces cuando mató a Hiraṇyākṣa, que se había presentado ante Él. Fue un combate muy reñido, y el Señor pasó grandes dificultades para matarle. Más tarde, pensando en el extraordinario poder de Hiraṇyākṣa, el Señor Se sintió verdaderamente victorioso.
Sloka 6:
Když Pán Viṣṇu ve své inkarnaci kance zachraňoval Zemi z oceánu Garbhodaka, Hiraṇyākṣa se před Ním objevil, a Pán ho zabil. Byl to krutý boj a Pán s velkými obtížemi nakonec zvítězil. Když později přemýšlel o neobyčejné Hiraṇyākṣově udatnosti, cítil se vskutku vítězoslavně.
Text 7:
Al recibir la noticia de la muerte de su hermano, Hiraṇyakaśipu montó en cólera. Decidido a matar a aquel que había acabado con su hermano, fue a la morada del Señor Viṣṇu.
Sloka 7:
Jakmile se Hiraṇyakaśipu doslechl o smrti svého bratra rukou Viṣṇua, nanejvýš rozhněvaný se vydal do Viṣṇuova sídla s úmyslem Ho zabít.
Text 8:
Al ver a Hiraṇyakaśipu, que avanzaba hacia Él con un tridente en la mano, como la personificación de la muerte, el Señor Viṣṇu, que es el mejor de todos los místicos y es quien conoce el paso del tiempo, pensó de la siguiente manera.
Sloka 8:
Pán Viṣṇu, nejlepší z mystiků, který zná běh času, sledoval Hiraṇyakaśipua, jenž se blížil s trojzubcem v ruce jako zosobněná smrt, a uvažoval takto.
Text 9:
Vaya a donde vaya, Hiraṇyakaśipu Me seguirá como la muerte persigue a todas las entidades vivientes. Por eso, lo mejor es que entre en lo más profundo de su corazón, pues, como su visión se limita a la visión externa, allí no podrá verme.
Sloka 9:
Hiraṇyakaśipu Mě bude pronásledovat všude, kam půjdu, tak jako smrt pronásleduje všechny živé bytosti. Udělám tedy lépe, když vstoupím do jeho srdce — pak Mě neuvidí, jelikož je schopen vidět jen to, co je vně.
Text 10:
El Señor Vāmanadeva continuó: ¡Oh, rey de los demonios!, tomando esa decisión, el Señor Viṣṇu entró en el cuerpo de Su enemigo Hiraṇyakaśipu, que corría tras Él con muchísima fuerza. En un cuerpo sutil que Hiraṇyakaśipu ni siquiera podía concebir, el Señor Viṣṇu, lleno de ansiedad, entró por la ventana de la nariz de Hiraṇyakaśipu junto con su aliento.
Sloka 10:
Pán Vāmanadeva pokračoval: Ó králi démonů, poté, co se Pán Viṣṇu takto rozhodl, vstoupil do těla svého nepřítele Hiraṇyakaśipua, který se k Němu nezadržitelně hnal. V subtilním těle, o jakém Hiraṇyakaśipu neměl ani ponětí, vnikl Pán Viṣṇu, plný úzkosti, společně s dechem do jeho nosní dírky.
Text 11:
Al hallar vacía la morada del Señor Viṣṇu, Hiraṇyakaśipu se puso a buscarle por todas partes. Furioso por no dar con Él, daba grandes voces mientras Le buscaba por todo el universo, recorriendo la superficie de la Tierra, los sistemas planetarios superiores, todas las direcciones y todas las cavernas y océanos. Pero el gran héroe, Hiraṇyakaśipu, no logró ver a Viṣṇu en ningún lugar.
Sloka 11:
Když Hiraṇyakaśipu viděl, že Viṣṇuovo sídlo je prázdné, začal Pána Viṣṇua hledat všude. Rozhněván tím, že Ho nevidí, hlasitě řval a prohledával celý vesmír: povrch Země, vyšší planetární soustavy, všechny strany, jeskyně a moře. Přesto však tento největší z hrdinů Viṣṇua nikde nespatřil.
Text 12:
Cuando vio que no Le hallaba, Hiraṇyakaśipu dijo: «He recorrido todo el universo, pero no he podido encontrar a Viṣṇu, el que mató a mi hermano. Sin duda, habrá ido al lugar del que nadie regresa. [En otras palabras, debe de haber muerto]».
Sloka 12:
Když Hiraṇyakaśipu Pána nikde neviděl, řekl: “Prohledal jsem celý vesmír, ale Viṣṇua, který zabil mého bratra, jsem nenašel. Musel tedy jistě odejít na místo, odkud se nikdo nevrací. (Jinými slovy — je nyní určitě mrtvý.)”
Text 13:
Esa ira contra el Señor Viṣṇu acompañó a Hiraṇyakaśipu hasta la muerte. Quienes se hallan bajo la influencia del concepto corporal de la vida suelen ser rencorosos. Ello se debe únicamente al ego falso y a la gran influencia de la ignorancia.
Sloka 13:
Hiraṇyakaśipuův hněv vůči Pánu Viṣṇuovi trval až do jeho smrti. Jiní lidé s tělesným pojetím života se hněvají jen na základě falešného ega a mocného vlivu nevědomosti.
Text 14:
Tu padre, Virocana, el hijo de Mahārāja Prahlāda, sentía un gran afecto por los brāhmaṇas. Cuando los semidioses fueron a verle disfrazados de brāhmaṇas para pedirle la duración de su vida, él se la entregó, aunque sabía muy bien quienes eran.
Sloka 14:
Tvůj otec Virocana, syn Mahārāje Prahlāda, měl velice rád brāhmaṇy. Přestože dobře věděl, že to polobozi za ním přišli v šatech brāhmaṇů, na jejich žádost jim věnoval délku svého života.
Text 15:
Tú también has sido fiel a los principios seguidos por los grandes brāhmaṇas casados, por tus antepasados y por los grandes héroes que alcanzaron la fama por sus actividades gloriosas.
Sloka 15:
Ty sám dodržuješ zásady, jimiž se řídily velké osobnosti v postavení brāhmaṇů žijících rodinným životem, tvoji předkové a velcí hrdinové, kteří jsou nesmírně proslulí svými vznešenými činnostmi.
Text 16:
Esa es la noble familia de que procedes, ¡oh, majestad, rey de los daityas! Tú sabes ser muy generoso dando caridad, pero solo te pediré tres pasos de tierra, medidos conforme a Mi tamaño.
Sloka 16:
Ó králi Daityů, žádám Vaše Veličenstvo, pocházející z tak šlechetného rodu a schopné štědře rozdávat milodary, pouze o tři kroky země podle míry Mých kroků.
Text 17:
¡Oh, rey, controlador del universo entero!, eres muy generoso y Me darías toda la tierra que te pidiese, pero no quiero pedirte lo que no necesito. El brāhmaṇa erudito que solo acepta en caridad lo estrictamente necesario no se enreda en actividades pecaminosas.
Sloka 17:
Ó králi, vládce celého vesmíru, přestože jsi velice štědrý a můžeš Mi dát tolik země, kolik si budu přát, nechci od tebe víc, než je nutné. Učený brāhmaṇa, který od druhých přijímá jen takové milodary, jaké odpovídají jeho potřebám, se nezaplétá do hříšného jednání.
Text 18:
Bali Mahārāja dijo: ¡Oh, hijo de un brāhmaṇa!, aunque Tus instrucciones son como las de una persona adulta y sabia, todavía eres un niño y no tienes suficiente inteligencia. En lo que a Tus intereses personales se refiere, eres poco prudente.
Sloka 18:
Bali Mahārāja pravil: Ó synu brāhmaṇy, Tvá slova se vyrovnají pokynům starších a učených osob. Jsi však jen chlapec a nemáš dostatek inteligence. Nejsi proto příliš prozíravý co se týče Tvého vlastního zájmu.
Text 19:
Yo podría darte toda una isla, pues soy el propietario de las tres divisiones del universo. Tú, que has venido aquí para que Te dé algo y que me has complacido con palabras dulces, solo me pides tres pasos de tierra. En verdad, no eres muy inteligente.
Sloka 19:
Jakožto vládce všech tří částí vesmíru Ti mohu dát celý ostrov. Přišel jsi, abys mě o něco požádal, a uspokojil jsi mě svými příjemnými slovy, ale žádáš jen o tři kroky země. Nejsi tedy příliš inteligentní.
Text 20:
¡Oh, niño!, aquel que viene a mí para pedirme algo, ya no tiene por qué pedir nada a nadie nunca más. Así pues, si lo deseas, puedes pedirme toda la tierra que Te haga falta para mantenerte conforme a Tus necesidades.
Sloka 20:
Ó malý chlapče, ten, kdo ke mně přijde o něco žebrat, by již neměl mít o co žádat někde jinde. Jestliže tedy chceš, můžeš mě požádat o tolik země, kolik Ti stačí k zaopatření s ohledem na Tvé potřeby.
Text 21:
La Personalidad de Dios dijo: ¡Oh, mi querido rey!, ni los tres mundos, con todos sus objetos para la satisfacción de los sentidos, podrían satisfacer a una persona que no controla sus sentidos.
Sloka 21:
Nejvyšší Pán řekl: Můj milý králi, ani souhrn všeho, co je ve třech světech a je příjemné smyslům, nemůže uspokojit toho, kdo své smysly neumí ovládat.
Text 22:
Si no estuviera satisfecho con tres pasos de tierra, tampoco lo estaría con una de las siete islas, compuestas de nueve varṣas. Aunque fuese dueño de una isla, aspiraría a poseer otras.
Sloka 22:
Kdybych se nespokojil s třemi kroky země, jistě bych se nespokojil ani s vlastnictvím jednoho ze sedmi ostrovů, složeného z devíti varṣ. I kdyby Mi patřil celý jeden ostrov, dělal bych si naděje na získání dalších.
Text 23:
Hemos escuchado que algunos reyes poderosos, como Mahārāja Pṛthu y Mahārāja Gaya, llegaron a ser dueños de los sietedvīpas; sin embargo, nunca lograron sentirse satisfechos, ni llegaron a saciar sus ambiciones.
Sloka 23:
Slyšeli jsme, že i když mocní králové jako Mahārāja Pṛthu a Mahārāja Gaya získali sedm dvīpů, spokojení nebyli a jejich touhy neměly konce.
Text 24:
Debemos sentirnos satisfechos con lo que nuestro destino nos tiene reservado, pues el descontento nunca es causa de felicidad. Una persona sin dominio de sí misma no será feliz ni aunque posea los tres mundos.
Sloka 24:
Člověk by se měl spokojit s tím, co získá na základě svých minulých činů, neboť nespokojenost nemůže nikdy přinést štěstí. Ten, kdo se neovládá, nebude šťastný, ani když bude vlastnit celé tři světy.
Text 25:
La existencia material nos decepciona en nuestras aspiraciones de satisfacer los deseos de disfrute y de tener cada vez más dinero. Esa es la causa de la continuación de la vida material, que se caracteriza por la sucesión de nacimientos y muertes. Sin embargo, quien se siente satisfecho con lo que el destino le depara está en condiciones de liberarse de la existencia material.
Sloka 25:
Hmotné bytí je příčinou nespokojenosti s naplňováním chtivých tužeb a získáváním více a více peněz. To vede k pokračování hmotného života, doprovázeného opakovaným zrozením a smrtí. Ten, kdo se však spokojí s tím, co získá řízením osudu, je způsobilý pro vysvobození z hmotné existence.
Text 26:
El brāhmaṇa que se contenta con lo que la providencia le trae se ilumina con un poder espiritual cada vez mayor; sin embargo, la potencia espiritual del brāhmaṇa insatisfecho siempre disminuye, como la potencia de un fuego al rociarlo con agua.
Sloka 26:
Brāhmaṇa, který je vždy spokojený se vším, co mu poskytne prozřetelnost, je stále více osvětlován duchovní silou, ale duchovní síla nespokojeného brāhmaṇy slábne, tak jako uhasíná oheň, zalévaný vodou.
Text 27:
Por esa razón, ¡oh, rey, el más generoso entre quienes dan caridad!, solo te pido tres pasos de tierra. Con esa dádiva Me sentiré muy complacido, pues para ser feliz hay que sentirse plenamente satisfecho con lo absolutamente indispensable.
Sloka 27:
Proto si od tebe, ó králi, který jsi nejlepší z dárců, žádám pouze tři kroky země. Tento dar Mě velmi potěší, vždyť štěstí znamená být plně spokojený s tím, co je absolutně nezbytné.
Text 28:
Śukadeva Gosvāmī continuó: Cuando la Suprema Personalidad de Dios hubo dicho estas palabras, Bali Mahārāja, sonriendo, Le contestó: «Muy bien. Ten lo que desees». Para confirmar su promesa de dar a Vāmanadeva la tierra que deseaba, Bali tomó su cántaro de agua.
Sloka 28:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když Nejvyšší Pán k Balimu takto promluvil, Bali Mahārāja se usmál a řekl Mu: “Dobrá. Vezmi si, co si přeješ.” Pak vzal nádobu s vodou, na potvrzení svého slibu, že Vāmanadevovi daruje zemi, kterou si přál.
Text 29:
Al comprender las intenciones del Señor Viṣṇu, Śukrācārya, el sabio entre los sabios, se dirigió inmediatamente a su discípulo, que estaba a punto de ofrecerlo todo al Señor Vāmanadeva, y le habló con las siguientes palabras.
Sloka 29:
Śukrācārya, nejlepší z mudrců, prohlédl záměr Pána Viṣṇua a neprodleně promluvil ke svému žákovi, který se chystal dát Pánu Vāmanadevovi vše.
Text 30:
Śukrācārya dijo: ¡Oh, hijo de Virocana!, este brahmacārī con cuerpo de enano no es otro que el propio Viṣṇu, la imperecedera Suprema Personalidad de Dios. Aceptando por padres a Kaśyapa Muni y a Aditi, ha hecho Su advenimiento para satisfacer los intereses de los semidioses.
Sloka 30:
Śukrācārya řekl: Ó synu Virocany, tento brahmacārī v podobě trpaslíka je přímo nehynoucí Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu. Aby splnil zájmy polobohů, zjevil se tak, že přijal Kaśyapu Muniho za svého otce a Aditi za svou matku.
Text 31:
No sabes el gran peligro que corres por haberle prometido que Le darás tierras. No me parece que eso sea bueno para ti. Tu promesa causará un gran daño a los demonios.
Sloka 31:
Nevíš ani, jakému nebezpečí se vystavuješ tím, že jsi Mu slíbil darovat zemi. Myslím, že tento slib pro tebe není vůbec prospěšný a velmi démonům uškodí.
Text 32:
Este brahmacārī de engañoso aspecto es, en realidad, la Suprema Personalidad de Dios, Hari, que ha venido en esa forma para quitarte todas tus tierras, tu riqueza, y tu belleza, poder, fama y educación. Cuando te lo haya quitado todo, se lo dará a Indra, tu enemigo.
Sloka 32:
Tato osoba, která falešně vystupuje jako brahmacārī, je ve skutečnosti Nejvyšší Osobnost Božství, Hari, který přišel v této podobě, aby ti vzal všechnu zemi, bohatství, krásu, moc, slávu a vzdělání. Poté, co ti to vše odebere, dá to tvému nepříteli Indrovi.
Text 33:
Le has prometido tres pasos de tierra como caridad, pero, cuando Se los des, ocupará los tres mundos. ¡Sinvergüenza!, no sabes qué gran error has cometido. Cuando Se lo hayas dado todo al Señor Viṣṇu, no tendrás de qué vivir. ¿Cómo vas a mantenerte entonces?
Sloka 33:
Slíbil jsi Mu jako milodar tři kroky země, ale až Mu je dáš, zabere tři světy. Jsi hlupák! Nevíš, jak velkou chybu jsi udělal. Poté, co odevzdáš vše Pánu Viṣṇuovi, ti nezbydou prostředky na vlastní živobytí. Z čeho budeš žít?
Text 34:
Con Su primer paso, Vāmanadeva ocupará los tres mundos, y con el segundo, todo el espacio exterior; entonces expandirá Su cuerpo universal hasta ocuparlo todo. ¿Te queda algún sitio para Su tercer paso?
Sloka 34:
Vāmanadeva nejdřív jedním krokem zabere tři světy, pak udělá druhý krok a zabere vše v meziplanetárním prostoru a pak zvětší své vesmírné tělo a zabere úplně všechno. Kde Mu nabídneš místo pro třetí krok?
Text 35:
Te aseguro que no podrás cumplir tu promesa, y, por no hacerlo, creo que te ganarás una residencia eterna en el infierno.
Sloka 35:
Nebudeš schopen splnit svůj slib a myslím si, že za to tě čeká věčný pobyt v pekle.
Text 36:
Los sabios eruditos no alaban la caridad que hace peligrar las propias posibilidades de subsistir. Los actos de caridad, sacrificio y austeridad, así como las actividades fruitivas, son posibles para quien puede ganarse su propio sustento. [Y no lo son para quien no puede mantenerse].
Sloka 36:
Učenci nechválí dobročinnost, která ohrožuje vlastní živobytí. Rozdávat milodary, provádět oběti, askezi nebo plodonosné činnosti může ten, kdo se dovede náležitě zaopatřit. (Pro toho, kdo není schopen se postarat sám o sebe, to nepřichází v úvahu.)
Text 37:
Por lo tanto, la persona de conocimiento completo debe dividir sus riquezas en cinco partes, destinadas a la religión, la reputación, la opulencia, el disfrute de los sentidos, y el sustento de los familiares. Quien así actúa es feliz en este mundo y en el siguiente.
Sloka 37:
Proto má člověk s plným poznáním rozdělit své nahromaděné jmění na pět dílů — na náboženství, dobrou pověst, bohatství, smyslový požitek a na zajištění členů své rodiny. Potom bude šťastný v tomto i příštím světě.
Text 38:
Y si alguien argumenta que no puedes dejar de cumplir tus promesas, ¡oh, el mejor de los demonios!, te recordaré el testimonio del Bahvṛca-śruti, según el cual una promesa solo es válida si va precedida de la sílaba oṁ, y que no lo es en caso contrario.
Sloka 38:
Možná námitka je, že už jsi dal svůj slib a nemůžeš ho odmítnout. Ó nejlepší z démonů, přijmi ode mě důkaz z Bahvṛca-śruti, který říká, že slib je platný, pokud byl uveden slovem oṁ, v opačném případě neplatí.
Text 39:
Los Vedas afirman que el verdadero resultado del árbol del cuerpo son los frutos y flores que se obtienen de él. Pero, si ese árbol no existe, no hay posibilidad de obtener frutos y flores verdaderos. Puede que el fundamento del cuerpo sea falso, pero sin la ayuda del árbol del cuerpo no puede haber frutos y flores verdaderos.
Sloka 39:
Védy uvádějí, že dobré plody a květy stromu, kterým je tělo, jsou jeho skutečnou úrodou. Pokud však tělesný strom neexistuje, není možné tyto plody a květy získat. I když se tělo zakládá na nepravdě, žádné plody a květy se bez pomoci tělesného stromu neobjeví.
Text 40:
Un árbol arrancado de raíz se cae y comienza a secarse inmediatamente. Del mismo modo, si consideramos que el cuerpo es irreal y no lo cuidamos —o, en otras palabras, si arrancamos la raíz irreal—, es indudable que el cuerpo se secará.
Sloka 40:
Když je strom vyvrácen, spadne na zem a okamžitě začne usychat. Když se podobně člověk nestará o tělo, které pokládá za neskutečné—jinými slovy, když je nepravda vymýcena — tělo nepochybně odumře.
Text 41:
Pronunciar la palabra «oṁ» significa separarse de los bienes monetarios que se posean. En otras palabras, quien pronuncia esa palabra queda libre del apego al dinero, ya que se ve privado de él. Quedarse sin dinero no es nada satisfactorio, pues en esa condición no se pueden satisfacer los deseos. En otras palabras, quien pronuncia la palabra «oṁ» queda en la miseria. Sobre todo si da caridad a los pobres o a los mendigos, permanecerá insatisfecho en sus deseos de autorrealización y de complacer los sentidos.
Sloka 41:
Pronášením slova “oṁ” se člověk odděluje od svého pěněžního jmění. Osvobozuje se tak od připoutanosti k penězům, neboť se jich vzdává. Být bez peněz není příliš příjemné, neboť v takové situaci člověk nemůže splnit své touhy. Užitím slova “oṁ” v podstatě zchudne. Zvláště když dá milodar chudákovi či žebrákovi, nepomůže mu to v seberealizaci ani smyslovém požitku.
Text 42:
Por lo tanto, lo más prudente es decir no. Aunque incurras en falsedad, estás perfectamente protegido; esa forma de actuar atrae hacia ti la compasión ajena y te da muchas oportunidades de recibir dinero de los demás. No obstante, al que siempre se queja de no tener nada, se le condena, pues es un cuerpo muerto aunque esté vivo, o debe ser matado aunque todavía respire.
Sloka 42:
Bezpečným krokem tedy je říci “Ne”. Ačkoliv je to podvod, zajistí člověku plnou ochranu a vzbudí soucit druhých, což poskytne dokonalou příležitost od nich získat peníze pro sebe. Pokud se však někdo stále vymlouvá, že nic nemá, je odsouzen — je mrtvý, přestože ještě žije, anebo by měl být zabit, dokud ještě dýchá.
Text 43:
La falsedad no es condenable cuando se emplea para conquistar a una mujer mediante la adulación, cuando se bromea, en una ceremonia de bodas, al ganarse el sustento, cuando la vida está en peligro, al proteger a las vacas y la cultura brahmínica, o al proteger a una persona de manos de su enemigo.
Sloka 43:
Lež při lichocení ženě s cílem si ji podmanit, v žertu, při svatebním obřadu, pro opatřování živobytí, v nebezpečné situaci, při ochraně krav a bráhmanské kultury nebo pro záchranu člověka z rukou nepřítele, se nikdy neodsuzuje.