Skip to main content

Texts 19-22

Sloka 19-22

Texto

Verš

mīmāṁsamānasya samutthito ’grato
nṛsiṁha-rūpas tad alaṁ bhayānakam
pratapta-cāmīkara-caṇḍa-locanaṁ
sphurat saṭā-keśara-jṛmbhitānanam
mīmāṁsamānasya samutthito ’grato
nṛsiṁha-rūpas tad alaṁ bhayānakam
pratapta-cāmīkara-caṇḍa-locanaṁ
sphurat saṭā-keśara-jṛmbhitānanam
karāla-daṁṣṭraṁ karavāla-cañcala-
kṣurānta-jihvaṁ bhrukuṭī-mukholbaṇam
stabdhordhva-karṇaṁ giri-kandarādbhuta-
vyāttāsya-nāsaṁ hanu-bheda-bhīṣaṇam
karāla-daṁṣṭraṁ karavāla-cañcala-
kṣurānta-jihvaṁ bhrukuṭī-mukholbaṇam
stabdhordhva-karṇaṁ giri-kandarādbhuta-
vyāttāsya-nāsaṁ hanu-bheda-bhīṣaṇam
divi-spṛśat kāyam adīrgha-pīvara-
grīvoru-vakṣaḥ-sthalam alpa-madhyamam
candrāṁśu-gauraiś churitaṁ tanūruhair
viṣvag bhujānīka-śataṁ nakhāyudham
durāsadaṁ sarva-nijetarāyudha-
praveka-vidrāvita-daitya-dānavam
divi-spṛśat kāyam adīrgha-pīvara-
grīvoru-vakṣaḥ-sthalam alpa-madhyamam
candrāṁśu-gauraiś churitaṁ tanūruhair
viṣvag bhujānīka-śataṁ nakhāyudham
durāsadaṁ sarva-nijetarāyudha-
praveka-vidrāvita-daitya-dānavam

Palabra por palabra

Synonyma

mīmāṁsamānasya — de Hiraṇyakaśipu, que contemplaba la maravillosa forma del Señor; samutthitaḥ — apareció; agrataḥ — en frente; nṛsiṁha-rūpaḥ — la forma de Nṛsiṁhadeva (mitad león y mitad hombre); tat — esa; alam — extraordinariamente; bhayānakam — muy temible; pratapta — como el fundido; cāmīkara — oro; caṇḍa-locanam — de ojos feroces; sphurat — con destellos; saṭā-keśara — con Su melena; jṛmbhita-ānanam — cuya cara se agrandaba; karāla — mortíferos; daṁṣṭram — dotado de colmillos; karavāla-cañcala — moviéndose como una espada afilada; kṣura-anta — tan afilada como una cuchilla; jihvam — cuya lengua; bhrukuṭī-mukha — debido a Su rostro fruncido; ulbaṇam — espantoso; stabdha — sin movimiento; ūrdhva — erectas; karṇam — cuyas orejas; giri-kandara — como las cuevas de una montaña; adbhuta — muy maravillosas; vyāttāsya — con una boca muy abierta; nāsam — y fosas nasales; hanu-bheda-bhīṣaṇam — que producía temor debido a la separación de las mandíbulas; divi-spṛśat — tocando el cielo; kāyam — cuyo cuerpo; adīrgha — corto; pīvara — grueso; grīva — cuello; uru — amplio; vakṣaḥ-sthalam — pecho; alpa — pequeña; madhyamam — porción media del cuerpo; candra-aṁśu — como los rayos de la Luna; gauraiḥ — blanquecino; churitam — cubierto; tanūruhaiḥ — con pelo; viṣvak — en todas direcciones; bhuja — de brazos; anīka-śatam — con cien filas; nakha — con uñas; āyudham — como armas mortales; durāsadam — muy difíciles de vencer; sarva — todas; nija — personales; itara — y otras; āyudha — de armas; praveka — usando las mejores; vidrāvita — tuvieron que correr; daitya — por quien los demonios; dānavam — y los bandidos (ateos).

mīmāṁsamānasya — Hiraṇyakaśipua, který přemítal nad úžasnou podobou Pána; samutthitaḥ — zjevila se; agrataḥ — před; nṛsiṁha-rūpaḥ — podoba Nṛsiṁhy (napůl lev a napůl člověk); tat — ta; alam — neobyčejně; bhayānakam — hrozivá; pratapta — jako roztavené; cāmīkara — zlato; caṇḍa-locanam — probodávající očima; sphurat — blýskající se; saṭā-keśara — Jeho hřívou; jṛmbhita-ānanam — jehož tvář byla rozšířena; karāla — strašných; daṁṣṭram — s řadou zubů; karavāla-cañcala — míhající se jako ostrý meč; kṣura-anta — a ostrý jako břitva; jihvam — jehož jazyk; bhrukuṭī-mukha — vzhledem k Jeho zamračené tváři; ulbaṇam — strašlivý; stabdha — nehybné; ūrdhva — vztyčené; karṇam — jehož uši; giri-kandara — jako jeskyně v hoře; adbhuta — úžasné; vyāttāsya — s doširoka rozevřenou tlamou; nāsam — a nozdrami; hanu-bheda-bhīṣaṇam — vyvolávající strach rozevřenými čelistmi; divi-spṛśat — dotýkající se nebe; kāyam — jehož tělo; adīrgha — krátký; pīvara — silný; grīva — krk; uru — široká; vakṣaḥ-sthalam — hruď; alpa — útlý; madhyamam — pas; candra-aṁśu — jako paprsky měsíce; gauraiḥ — bělavé; churitam — pokrytý; tanūruhaiḥ — chlupy; viṣvak — na všechny strany; bhuja — paží; anīka-śatam — stovkami řad; nakha — s drápy; āyudham — jako smrtícími zbraněmi; durāsadam — nesmírně obtížné přemoci; sarva — všechny; nija — vlastních; itara — a dalších; āyudha — zbraní; praveka — použitím nejlepších; vidrāvita — zahnáni na útěk; daitya — jímž démoni; dānavam — a darebáci (ateisté).

Traducción

Překlad

Hiraṇyakaśipu estudió la forma del Señor, tratando de averiguar quién era aquella forma de Nṛsiṁhadeva que estaba ante él. La forma del Señor, con Sus ojos llenos de ira, parecidos al oro fundido, inspiraba un enorme terror; una brillante melena agrandaba las dimensiones de Su terrible rostro; Sus colmillos eran mortíferos, y Su lengua, afilada como una hoja de afeitar, se movía como una espada en duelo. Tenía las orejas tiesas e inmóviles; Sus fosas nasales y la gran hendidura de Su boca parecían cuevas de una montaña. Sus fauces se abrían de un modo espantoso, y con Su cuerpo tocaba el cielo. Tenía el cuello corto y ancho, el pecho amplio, la cintura delgada, y el pelo del cuerpo tan blanco como los rayos de la Luna. Sus brazos, que parecían los flancos de un ejército, cubrían todas las direcciones mientras mataba a los demonios, bandidos y ateos con la caracola, el disco, la maza, la flor de loto y Sus demás armas habituales.

Hiraṇyakaśipu pozoroval Pána, který před ním stál ve své podobě Nṛsiṁhadeva, a snažil se zjistit, kdo to vlastně je. Pánova podoba byla nesmírně hrozivá — v Jeho očích, připomínajících tekoucí zlato, se zračil hněv; hříva zvětšující velikost Jeho hrůzostrašné tváře zářila; měl děsivé zuby a Jeho jazyk, pohybující se ze strany na stranu jako meč při souboji, byl ostrý jako břitva. Měl vztyčené, nehybné uši a Jeho nozdry a doširoka rozevřená tlama vypadaly jako horské jeskyně. Čelisti se děsivě rozevíraly a celé Jeho tělo se dotýkalo nebe. Měl krátký a silný krk, širokou hruď, útlý pas a chlupy na těle bílé jako měsíční paprsky. Jeho paže připomínaly šiky vojáků a rozpínaly se na všechny strany, když svou lasturou, diskem, kyjem, lotosem a dalšími osobními zbraněmi zabíjel démony, darebáky a ateisty.