Skip to main content

Texts 30-31

Texts 30-31

Texto

Verš

guru-śuśrūṣayā bhaktyā
sarva-labdhārpaṇena ca
saṅgena sādhu-bhaktānām
īśvarārādhanena ca
guru-śuśrūṣayā bhaktyā
sarva-labdhārpaṇena ca
saṅgena sādhu-bhaktānām
īśvarārādhanena ca
śraddhayā tat-kathāyāṁ ca
kīrtanair guṇa-karmaṇām
tat-pādāmburuha-dhyānāt
tal-liṅgekṣārhaṇādibhiḥ
śraddhayā tat-kathāyāṁ ca
kīrtanair guṇa-karmaṇām
tat-pādāmburuha-dhyānāt
tal-liṅgekṣārhaṇādibhiḥ

Palabra por palabra

Synonyma

guru-śuśrūṣayā — por ofrecer servicio al maestro espiritual genuino; bhaktyā — con fe y devoción; sarva — todas; labdha — de ganancias materiales; arpaṇena — por ofrecer (al guru, o a Kṛṣṇa por intermedio del maestro espiritual); ca — y; saṅgena — por la compañía; sādhu-bhaktānām — de devotos y personas santas; īśvara — de la Suprema Personalidad de Dios; ārādhanena — por la adoración; ca — y; śraddhayā — con gran fe; tat-kathāyām — en discursos acerca del Señor; ca — y; kīrtanaiḥ — por glorificaciones; guṇa-karmaṇām — de las cualidades y actividades trascendentales del Señor; tat — Sus; pāda-amburuha — en los pies de loto; dhyānāt — por meditación; tat — Sus; liṅga — formas (Deidades); īkṣa — observar; arhaṇa-ādibhiḥ — y por adorar.

guru-śuśrūṣayā — službou pravému duchovnímu učiteli; bhaktyā — s vírou a oddaností; sarva — všech; labdha — hmotných zisků; arpaṇena — obětováním (guruovi či Kṛṣṇovi prostřednictvím duchovního učitele); ca — a; saṅgena — společností; sādhu-bhaktānām — oddaných a světců; īśvara — Nejvyšší Osobnosti Božství; ārādhanena — uctíváním; ca — a; śraddhayā — s velkou vírou; tat-kathāyām — v rozhovorech o Pánu; ca — a; kīrtanaiḥ — oslavováním; guṇa-karmaṇām — transcendentálních vlastností a činností Pána; tat — Jeho; pāda-amburuha — o lotosových nohách; dhyānāt — meditací; tat — Jeho; liṅga — podoby (Božstva); īkṣa — zhlížením; arhaṇa-ādibhiḥ — a uctíváním.

Traducción

Překlad

Debemos aceptar un maestro espiritual genuino y ofrecerle servicio con gran fe y devoción. Debemos ofrecer al maestro espiritual todas nuestras posesiones, y, en compañía de devotos y personas santas, adorar al Señor, escuchar con fe acerca de Sus glorias, glorificar Sus cualidades y actividades trascendentales, meditar siempre en Sus pies de loto y adorar Su Deidad siguiendo estrictamente las instrucciones del śāstra y del guru.

Člověk musí přijmout pravého duchovního učitele, sloužit mu s velkou oddaností a vírou a obětovat mu veškeré své vlastnictví. Ve společnosti světců a oddaných má uctívat Pána, s vírou naslouchat o Pánově slávě, opěvovat transcendentální vlastnosti a činnosti Pána, vždy meditovat o Pánových lotosových nohách a uctívat Božstvo Pána přesně podle pokynů śāstry a gurua.

Significado

Význam

En el verso anterior se ha dicho que, entre los muchos miles de vías para liberarse del enredo de la existencia material, la mejor es el proceso que aumenta de inmediato nuestro amor y afecto por la Suprema Personalidad de Dios. También se dice en las Escrituras: dharmasya tattvaṁ nihitaṁ guhāyām: La verdad acerca de los principios religiosos es extraordinariamente confidencial. Aun así, si seguimos con sinceridad los principios de la religión, podremos comprenderla con gran facilidad. Se dice también: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam: El proceso de la religión lo establece el Señor Supremo, ya que Él es la autoridad suprema. Esto se indicó también en el verso anterior con la palabra bhagavatoditaḥ. Los mandamientos o directrices del Señor son infalibles, y quien los siga tiene asegurados sus beneficios. Y según Sus directrices, que se explican en este verso, la forma perfecta de religión es el bhakti-yoga.

V předcházejícím verši bylo uvedeno, že proces, který bezprostředně prohlubuje lásku a náklonnost k Nejvyšší Osobnosti Božství, je nejlepší z mnoha tisíců způsobů, jak se vymanit z hmotného zapletení. Také je řečeno: dharmasya tattvaṁ nihitaṁ guhāyām — pravda skrytá v náboženských zásadách je ve skutečnosti nesmírně důvěrná. Když však člověk tyto zásady přijme za své, může ji velice snadno poznat. Dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam — proces náboženství zavádí Svrchovaný Pán, neboť On je nejvyšší autoritou. To je rovněž vyjádřeno v předcházejícím verši slovem bhagavatoditaḥ. Pokyny Pána jsou neomylné a přinášejí zaručený prospěch. Podle Jeho pokynů uvedených v tomto verši je dokonalou formou náboženství bhakti-yoga.

Para practicar bhakti-yoga, en primer lugar debemos aceptar un maestro espiritual genuino. Śrīla Rūpa Gosvāmī nos aconseja en su Bhakti-rasāmṛta-sindhu(1.2.74-75):

Aby člověk mohl praktikovat bhakti-yogu, musí nejprve přijmout pravého duchovního učitele. Śrīla Rūpa Gosvāmī ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.74-75) radí:

guru-pādāśrayas tasmāt
kṛṣṇa-dīkṣādi-śikṣaṇam
viśrambheṇa guroḥ sevā
sādhu-vartmānuvartanam
sad-dharma-pṛcchā bhogādi-
tyāgaḥ kṛṣṇasya hetave
guru-pādāśrayas tasmāt
kṛṣṇa-dīkṣādi-śikṣaṇam
viśrambheṇa guroḥ sevā
sādhu-vartmānuvartanam
sad-dharma-pṛcchā bhogādi-
tyāgaḥ kṛṣṇasya hetave

Nuestro primer deber es aceptar un maestro espiritual genuino. El estudiante o discípulo debe ser muy inquisitivo; debe estar deseoso de conocer la verdad completa acerca de la religión eterna (sanātana-dharma). Las palabras guru-śuśrūṣayā significan que debemos servir personalmente al maestro espiritual proporcionándole comodidades corporales, ayudándole a bañarse, a vestirse, a dormir, a comer, etc. Eso se llama guru-śuśrūṣaṇam. El discípulo debe servir al maestro espiritual como un humilde sirviente, y debe dedicarle todas sus posesiones. Prāṇair arthair dhiyā vācā: Todo el mundo tiene vida, riquezas, inteligencia y palabras; todo ello debe ofrecerse a la Suprema Personalidad de Dios por intermedio del maestro espiritual. Esa ofrenda debe hacerse como una cuestión de deber, pero, al mismo tiempo, poniendo en ella todo nuestro corazón y nuestra alma, y no de un modo artificial, en busca de prestigio material. Esa ofrenda se denomina arpaṇa. Además de esto, es necesario vivir entre devotos, personas santas, a fin de aprender la etiqueta y el comportamiento correcto en el servicio devocional. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura señala en relación con esto que todo lo que se ofrezca al maestro espiritual debe ofrecerse con amor y afecto, no en busca de adoración material. Se recomienda también la relación con devotos; debemos, sin embargo, saber diferenciar. El sādhu, la persona santa, debe ser verdaderamente santo en su conducta (sādhavaḥ sad-ācārāḥ). La posición del sādhu que no sigue estrictamente las normas de conducta establecidas no es completa. Por lo tanto, elvaiṣṇava, el sādhu, debe seguir perfectamente esas normas establecidas. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dice que al vaiṣṇava, la persona iniciada en el cultovaiṣṇava, se le debe ofrecer el respeto que merecen los vaiṣṇavas, lo cual quiere decir que deben ofrecérsele servicio y oraciones. Sin embargo, si su conducta no es correcta, no debemos relacionarnos con él.

Prvořadou povinností je přijmout pravého duchovního učitele. Student či žák musí být velice zvídavý; měl by toužit poznat celou pravdu o věčném náboženství (sanātana-dharmě). Slova guru-śuśrūṣayā znamenají, že je třeba osobně sloužit duchovnímu učiteli — zajišťovat pohodlí jeho tělu, pomáhat mu co se týče koupání, oblékání, spaní, jídla a tak dále. To se nazývá guru-śuśrūṣaṇam. Žák má sloužit duchovnímu učiteli jako obyčejný služebník a věnovat mu veškeré své vlastnictví. Prāṇair arthair dhiyā vācā—všichni vlastní život, majetek, inteligenci a slova, a to vše by měli prostřednictvím duchovního učitele obětovat Nejvyšší Osobnosti Božství. Vše je třeba obětovat duchovnímu učiteli z povinnosti, ale oběť má být konána tělem i duší; nikoliv strojeně, s cílem získat hmotnou prestiž. Toto obětování se nazývá arpaṇa. Kromě toho by měl žák žít mezi oddanými, světci, aby se naučil etiketě a správnému chování v oddané službě. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti poznamenává, že vše, co je obětováno duchovnímu učiteli, má být nabízeno s láskou a náklonností, nikoliv se záměrem vzbudit hmotný obdiv. Podobně je doporučeno stýkat se s oddanými, ale zároveň rozlišovat. Sādhu, světec, musí projevovat svaté chování (sādhavaḥ sad-ācārāḥ). Nevystupuje-li očekávaným způsobem, nedosahuje úrovně světce. Vaiṣṇava, sādhu, se tedy musí držet standardního chování. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká, že vaiṣṇavovi — tomu, kdo je zasvěcený do vaiṣṇavismu — je třeba vzdávat úctu náležící vaiṣṇavům, to znamená sloužit mu a velebit ho modlitbami. Není však vhodné se s ním blíže sdružovat, není-li kvalifikovaný.