Text 19
Sloka 19
Texto
Verš
jñāta-jñeya-catuṣṭayam
daityendraṁ darśayām āsa
mātṛ-mṛṣṭam alaṅkṛtam
jñāta-jñeya-catuṣṭayam
daityendraṁ darśayām āsa
mātṛ-mṛṣṭam alaṅkṛtam
Palabra por palabra
Synonyma
tataḥ — a continuación; enam — a él (a Prahlāda Mahārāja); guruḥ — sus maestros; jñātvā — sabiendo; jñāta — sabido; jñeya — que deben saberse; catuṣṭayam — los cuatro principios de la diplomacia (sāma, pacificar; dāna, dar dinero como regalo; bheda, dividir; y daṇḍa, castigar); daitya-indram — a Hiraṇyakaśipu, el rey de los daityas; darśayām āsa — presentaron; mātṛ-mṛṣṭam — bañado por la madre; alaṅkṛtam — adornado con alhajas.
tataḥ — pak; enam — ho (Prahlāda); guruḥ — jeho učitelé; jñātvā — znající; jñāta — známé; jñeya — které je třeba znát; catuṣṭayam — čtyři diplomatické zásady (sāma, usmiřování - dāna, dávání milodarů - bheda, rozdělování, a daṇḍa, potrestání); daitya-indram — Hiraṇyakaśipuovi, králi Daityů; darśayām āsa — předvedli; mātṛ-mṛṣṭam — vykoupaného matkou; alaṅkṛtam — ozdobeného šperky.
Traducción
Překlad
Pasado algún tiempo, los maestros Ṣaṇḍa y Amarka pensaron que la formación diplomática de Prahlāda Mahārāja en cuanto a pacificar a los líderes políticos, ganárselos con cargos bien remunerados, gobernarles tras fomentar disensiones y castigarles en caso de desobediencia, era suficiente. Así, un día, después de que su madre le bañase y le vistiese con sus mejores ropas y adornos, le llevaron ante su padre, Hiraṇyakaśipu.
Po nějaké době si Ṣaṇḍa a Amarka mysleli, že Prahlāda Mahārāja je již dostatečně vzdělaný v diplomatických záležitostech — usmiřování vůdců lidu, jejich dosazování na výnosná místa, jejich rozdělování a panování nad nimi a trestání v případě neposlušnosti. Jednoho dne, když Prahlāda jeho matka osobně umyla, oblékla a pěkně ozdobila množstvím šperků, přivedli ho k jeho otci.
Significado
Význam
El aprendizaje de estos cuatro principios de la diplomacia es esencial para el estudiante que se prepara para ser gobernante o rey. Entre el rey y los súbditos siempre hay rivalidad. Por eso, cuando un ciudadano agita al pueblo contra el rey, este tiene el deber de llamarle y tratar de calmarle con palabras dulces, diciendo: «Tú eres muy importante en el estado. ¿Para qué vas a molestar al pueblo con nuevas causas de agitación?». Si entonces no se calma, el rey debe ofrecerle un cargo bien remunerado, como gobernador, ministro, o cualquier otro puesto que suponga un buen salario, a fin de que recapacite en su actitud. Si el enemigo continúa con sus actividades de agitación, el rey debe tratar de crear disensiones entre sus partidarios, y si aún persiste, debe recurrir al argumentum ad baculum, imponiéndole un castigo severo, como la prisión o el pelotón de fusilamiento. Los maestros que Hiraṇyakaśipu había designado enseñaron a Prahlāda el arte de la diplomacia, de manera que supiera desenvolverse en el gobierno de sus súbditos.
Má-li se student stát vládcem či králem, je nezbytné, aby se naučil čtyřem diplomatickým zásadám. Mezi králem a jeho poddanými dochází vždy ke střetům. Když tedy nějaký občan popouzí veřejnost proti králi, je královou povinností si ho předvolat a snažit se ho uklidnit příjemnými slovy: “Jsi pro stát velice důležitý. Proč bys měl znepokojovat veřejnost nějakým novým důvodem k neklidu?” Pokud to občana neupokojí, král mu má nabídnout nějaké výnosné místo, například guvernéra či ministra — jakékoliv místo, které zaručuje vysoký plat — a tím si ho získat. Když nepřítel i nadále burcuje veřejnost, král se má snažit vyvolat rozkol v jeho řadách. Pokračuje-li však nepřítel i přesto, král má použít argumentum ad baculum, tvrdý trest: uvrhnout ho do vězení nebo postavit před popravčí četu. Učitelé dosazení Hiraṇyakaśipuem učili Prahlāda Mahārāje diplomacii, aby mohl vládnout občanům bez potíží.