Skip to main content

Text 20

Sloka 20

Texto

Verš

evam aiśvarya-mattasya
dṛptasyocchāstra-vartinaḥ
kālo mahān vyatīyāya
brahma-śāpam upeyuṣaḥ
evam aiśvarya-mattasya
dṛptasyocchāstra-vartinaḥ
kālo mahān vyatīyāya
brahma-śāpam upeyuṣaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

evam — de este modo; aiśvarya-mattasya — de aquel que está ebrio de opulencia; dṛptasya — muy orgulloso; ut-śāstra-vartinaḥ — violando los principios regulativos que se mencionan en los śāstras; kālaḥ — duración de tiempo; mahān — una gran; vyatīyāya — pasó; brahma-śāpam — una maldición de brāhmaṇasexcelsos; upeyuṣaḥ — habiendo recibido.

evam — takto; aiśvarya-mattasya — toho, jenž byl opojen různými druhy bohatství; dṛptasya — velmi pyšný; ut-śāstra-vartinaḥ — překračující usměrňující zásady uvedené v śāstrách; kālaḥ — doba; mahān — velká; vyatīyāya — uplynula; brahma-śāpam — prokletí vznešenými brāhmaṇy; upeyuṣaḥ — když jej postihlo.

Traducción

Překlad

De ese modo, Hiraṇyakaśipu pasó mucho tiempo muy orgulloso de sus opulencias y violando las leyes y regulaciones que se mencionan en los śāstras autoritativos. De este modo fue víctima de una maldición de los cuatro Kumāras, que eran grandes brāhmaṇas.

Hiraṇyakaśipu tak strávil dlouhou dobu, nesmírně pyšný na své bohatství a překračující zákony a usměrnění uvedené v autoritativních śāstrách. Stihlo jej tedy prokletí čtyř Kumārů, velkých brāhmaṇů.

Significado

Význam

Muchos han sido los ejemplos de demonios que, después de obtener opulencias materiales, se han vuelto tan exageradamente orgullosos que han violado las leyes y regulaciones de los śāstras autoritativos. Ese fue el comportamiento de Hiraṇyakaśipu. Como se afirma en el Bhagavad-gītā (16.23):

V minulosti došlo k mnoha případům, kdy démoni poté, co získali hmotné bohatství, nesmírně zpychli — až do té míry, že překračovali zákony a usměrnění autoritativních śāster. Tak se choval Hiraṇyakaśipu. Bhagavad-gītā (16.23) uvádí:

yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya
vartate kāma-kārataḥ
na sa siddhim avāpnoti
na sukhaṁ na parāṁ gatim
yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya
vartate kāma-kārataḥ
na sa siddhim avāpnoti
na sukhaṁ na parāṁ gatim

«Aquel que hace a un lado las disposiciones de las Escrituras y actúa según sus propios caprichos, no consigue ni la perfección, ni la felicidad, ni el destino supremo». La palabra śāstra se refiere a aquello que regula nuestras actividades. No podemos violar ni transgredir las leyes y principios regulativos que se mencionan en los śāstras. Esto se confirma repetidas veces en el Bhagavad-gītā:

“Ten, kdo se nestará o příkazy písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle.” Slovo śāstra označuje to, co řídí naše jednání. Zákony a usměrňující zásady uvedené v śāstrách nemůžeme porušovat či překračovat. Bhagavad-gītā to dokládá znovu a znovu:

tasmāc chāstraṁ pramāṇaṁ te
kāryākārya-vyavasthitau
jñātvā śāstra-vidhānoktaṁ
karma kartum ihārhasi
tasmāc chāstraṁ pramāṇaṁ te
kāryākārya-vyavasthitau
jñātvā śāstra-vidhānoktaṁ
karma kartum ihārhasi

«Mediante las regulaciones de las Escrituras, debes entender lo que es tu deber y lo que no lo es. Conociendo esas reglas y regulaciones, actúa de manera que, gradualmente, vayas elevándote» (Bg. 16.24). Debemos actuar conforme a las directrices de los śāstras; pero la energía material es tan poderosa que, en el momento en que obtenemos opulencia material, comenzamos a transgredir las leyes de los śāstras. Y cuando violamos esas leyes, entramos en el sendero de la destrucción.

“Je tedy třeba pochopit, co je a co není povinnost, podle pravidel písem. Ten, kdo je zná, má jednat tak, aby mohl být postupně povznesen.” (Bg. 16.24) Každý by měl jednat podle pokynů śāster. Vliv hmotné energie je ale tak silný, že jakmile někdo získá hmotné bohatství, začne zákony písem překračovat. Když člověk překračuje zákony śāster, okamžitě se ocitá na cestě zkázy.