Skip to main content

Text 12

Sloka 12

Texto

Verš

iti śuśruma nirbandhaṁ
tapaḥ paramam āsthitaḥ
vidhatsvānantaraṁ yuktaṁ
svayaṁ tri-bhuvaneśvara
iti śuśruma nirbandhaṁ
tapaḥ paramam āsthitaḥ
vidhatsvānantaraṁ yuktaṁ
svayaṁ tri-bhuvaneśvara

Palabra por palabra

Synonyma

iti — de este modo; śuśruma — hemos oído; nirbandham — fuerte determinación; tapaḥ — austeridad; paramam — muy rigurosa; āsthitaḥ — está establecido en; vidhatsva — por favor, toma medidas; anantaram — tan pronto como sea posible; yuktam — apropiadas; svayam — tú mismo; tri-bhuvana-īśvara — ¡oh, amo de los tres mundos!

iti — tak; śuśruma — slyšeli jsme; nirbandham — pevné odhodlání; tapaḥ — askeze; paramam — nanejvýš tvrdá; āsthitaḥ — setrvává; vidhatsva — prosíme, podnikni kroky; anantaram — co nejdříve; yuktam — vhodné; svayam — ty sám; tri-bhuvana-īśvara — ó pane tří světů.

Traducción

Překlad

¡Oh, señor!, hemos oído de fuentes dignas de confianza que Hiraṇyakaśipu está ahora ocupado en rigurosas austeridades con el objetivo de obtener tu puesto. Tú eres el amo de los tres mundos. Por favor, no esperes más para tomar las medidas que juzgues apropiadas.

Ó pane, ze spolehlivých zdrojů jsme slyšeli, že Hiraṇyakaśipu nyní podstupuje velkou askezi, aby získal tvé postavení. Ó vládce tří světů, prosíme, podnikni neprodleně kroky, jež uznáš za vhodné.

Significado

Význam

En el mundo material, el amo mantiene al sirviente, pero este siempre está pensando en cómo hacerse con la posición del amo. La historia nos ofrece muchos ejemplos al respecto, sobre todo en la India, donde, durante el gobierno musulmán, muchos sirvientes derrocaron a sus amos mediante intrigas y conspiraciones. En obras acerca del Señor Caitanya se cuenta la historia del gran zamindar Subuddhi Rāya, que tenía por sirviente a un muchacho musulmán, al que, por supuesto, trataba como a su propio hijo, y al que, a veces, cuando el muchacho robaba algo, castigaba con una vara. Esos azotes dejaron una marca en la espalda del muchacho, quien, más tarde, por medio de intrigas, llegó a ser el nawab de Bengala, Hussain Shah. Un día, su esposa vio la marca de su espalda y le preguntó por ella. El nawab le explicó que, de niño, había sido sirviente de Subuddhi Rāya, y que este le había castigado por algunas travesuras que había hecho. La esposa delnawab se agitó mucho al saberlo, y pidió a su marido que matase a Subuddhi Rāya. El nawab Hussain Shah, por supuesto, estaba muy agradecido a Subuddhi Rāya y se negó a matarle; pero cuando su esposa le pidió que lo volviese musulmán, elnawab consintió en hacerlo. Para ello, salpicó a Subuddhi Rāya con un poco de agua de su cántaro, y declaró que a partir de entonces Subuddhi Rāya era musulmán. Es decir, este nawab había sido un insignificante sirviente de Subuddhi Rāya, pero por diversos medios había logrado la elevada posición de nawab de Bengala. Así es el mundo material. Todo el mundo está trazando planes para ser el amo, aunque todos son sirvientes de sus sentidos. La entidad viviente, conforme a este sistema, trata de ser ama de todo el universo, aunque es sirviente de sus propios sentidos. Un ejemplo típico es Hiraṇyakaśipu; los semidioses informaron a Brahmā de sus intenciones.

V hmotném světě je tomu tak, že služebník má od pána zajištěné živobytí, ale přesto neustále plánuje, jak se zmocnit pánova postavení. V dějinách došlo k mnoha takovým případům. Zvláště během vlády muslimů v Indii se mnozí služebníci různými plány a intrikami zmocnili postavení svých pánů. Z literatury pojednávající o Pánu Caitanyovi se dozvídáme, že jeden velký zamindar, Subuddhi Rāya, měl za služebníka muslimského chlapce. Choval se k němu jako k vlastnímu dítěti, a když se stalo, že chlapec něco ukradl, potrestal ho holí. Chlapci z toho zůstala jizva na zádech. Když se v dospělosti stal nečestným způsobem šáhem Husajnem, navabem Bengálska, jeho manželka si jednou všimla jizvy a zeptala se ho na její původ. Navab odpověděl, že byl v dětství služebníkem Subuddhiho Rāye, který ho potrestal za nějaké nepatřičné jednání. Když to žena slyšela, byla pobouřena a žádala svého manžela, aby Subuddhiho Rāye zabil. Šáh Husajn byl však Subuddhimu Rāyovi velice vděčný, a proto ho odmítl zabít, ale souhlasil s další žádostí své ženy — obrátit ho na mohamedánství. Pokropil ho několika kapkami ze své nádoby na vodu a prohlásil, že Subuddhi Rāya se tak stal muslimem. Navab byl tedy původně obyčejným služebníkem Subuddhiho Rāye, ale nějakým způsobem získal svrchované postavení navaba Bengálska. Takový je hmotný svět. Třebaže jsou všichni služebníky svých smyslů, každý různými prostředky usiluje o to, aby se stal pánem. Živá bytost se tedy snaží stát pánem celého vesmíru, přestože slouží svým smyslům. Hiraṇyakaśipu toho byl typickým příkladem a polobozi nyní oznámili Brahmovi jeho záměry.