Skip to main content

Texts 20-23

Sloka 20-23

Texto

Verš

ayane viṣuve kuryād
vyatīpāte dina-kṣaye
candrādityoparāge ca
dvādaśyāṁ śravaṇeṣu ca
ayane viṣuve kuryād
vyatīpāte dina-kṣaye
candrādityoparāge ca
dvādaśyāṁ śravaṇeṣu ca
tṛtīyāyāṁ śukla-pakṣe
navamyām atha kārtike
catasṛṣv apy aṣṭakāsu
hemante śiśire tathā
tṛtīyāyāṁ śukla-pakṣe
navamyām atha kārtike
catasṛṣv apy aṣṭakāsu
hemante śiśire tathā
māghe ca sita-saptamyāṁ
maghā-rākā-samāgame
rākayā cānumatyā ca
māsarkṣāṇi yutāny api
māghe ca sita-saptamyāṁ
maghā-rākā-samāgame
rākayā cānumatyā ca
māsarkṣāṇi yutāny api
dvādaśyām anurādhā syāc
chravaṇas tisra uttarāḥ
tisṛṣv ekādaśī vāsu
janmarkṣa-śroṇa-yoga-yuk
dvādaśyām anurādhā syāc
chravaṇas tisra uttarāḥ
tisṛṣv ekādaśī vāsu
janmarkṣa-śroṇa-yoga-yuk

Palabra por palabra

Synonyma

ayane — en el día de makara-saṅkrānti, cuando el Sol comienza su curso por el norte, y en el día de karkaṭa-saṅkrānti, cuando el Sol comienza su curso por el sur; viṣuve — en el meṣa-saṅkrānti y en el tulā-saṅkrānti; kuryāt — se debe celebrar; vyatīpāte — en el yoga denominado vyatīpāta; dina-kṣaye — en el día en que confluyen tres tithis; candra-āditya-uparāge — en el momento de un eclipse lunar o solar; ca — y también; dvādaśyām śravaṇeṣu — en el duodécimo día lunar y en el nakṣatra llamado Śravaṇa; ca — y; tṛtīyāyām — en el día de akṣaya-tṛtīyā; śukla-pakṣe — en la quincena de Luna creciente del mes; navamyām — en el noveno día lunar; atha — también; kārtike — en el mes de kārtika (octubre-noviembre); catasṛṣu — en el cuarto; api — también; aṣṭakāsu — en los aṣṭakās; hemante — antes de la estación del invierno; śiśire — en el invierno; tathā — y también; māghe — en el mes de māgha (enero-febrero); ca — y; sita-saptamyām — en el séptimo día lunar de la quincena de Luna creciente; maghā-rākā-samāgame — en la conjunción de maghā-nakṣatra y el día de Luna llena; rākayā — con un día de plenilunio completo; ca — y; anumatyā — con un día de Luna llena que no llega a plenilunio completo; ca — y; māsa-ṛkṣāṇi — los nakṣatras que dan nombre a los meses; yutāni — en conjunción; api — también; dvādaśyām — en el duodécimo día lunar; anurādhā — el nakṣatra llamado Anurādhā; syāt — puede ocurrir; śravaṇaḥ — el nakṣatra llamado Śravaṇa; tisraḥ — los tres (nakṣatras); uttarāḥ — los nakṣatras llamados uttarā (uttara-phalgunī, uttarāṣāḍhā y uttara-bhādrapadā); tisṛṣu — en tres; ekādaśī — el undécimo día lunar; — o; āsu — en esos; janma-ṛkṣa — del propio janma-nakṣatra, o estrella de nacimiento; śroṇa — de śravana-nakṣatra; yoga — por una conjunción; yuk — al haber.

ayane — v den, kdy Slunce začíná putovat na sever (Makara-saṅkrānti), a v den, kdy Slunce začíná putovat na jih (Karkaṭa-saṅkrānti); viṣuve — v den Meṣa-saṅkrānti a den Tulā-saṅkrānti; kuryāt — je třeba vykonávat; vyatīpāte — v yoze zvané Vyatīpāta; dina-kṣaye — v ten den, kdy se setkávají tři tithi; candra-āditya-uparāge — při zatmění Měsíce nebo Slunce; ca — a také; dvādaśyām śravaṇeṣu — dvanáctého lunárního dne a v nakṣatře zvané Śravaṇa; ca — a; tṛtīyāyām — v den Akṣaya-tṛtīyā; śukla-pakṣe — v jasné polovině měsíce; navamyām — devátého lunárního dne; atha — také; kārtike — v měsíci Kārtiku (říjen-listopad); catasṛṣu — ve čtyři; api — také; aṣṭakāsu — aṣṭaky; hemante — před zimním obdobím; śiśire — v zimním období; tathā — a také; māghe — v měsíci Māgha (leden-únor); ca — a; sita-saptamyām — sedmého lunárního dne jasné poloviny měsíce; maghā-rākā-samāgame — během konjunkce Maghā-nakṣatry a úplňku; rākayā — s úplňkem; ca — a; anumatyā — se dnem, kdy je měsíc téměř v úplňku; ca — a; māsa-ṛkṣāṇi — nakṣatry, od nichž jsou odvozena jména určitých měsíců; yutāni — jsou v časové shodě; api — také; dvādaśyām — dvanáctého lunárního dne; anurādhā — nakṣatra jménem Anurādhā; syāt — může se objevit; śravaṇaḥ — nakṣatra jménem Śravaṇa; tisraḥ — tři (nakṣatry); uttarāḥ — nakṣatry zvané Uttarā (Uttara-phalgunī, Uttarāṣāḍhā a Uttara-bhādrapadā); tisṛṣu — ve třech; ekādaśī — jedenáctý lunární den; — nebo; āsu — v tyto; janma-ṛkṣa — vlastní janma-nakṣatry neboli hvězdy zrození; śroṇa — Śravaṇa-nakṣatry; yoga — časovou shodou; yuk — jež má.

Traducción

Překlad

La ceremonia śraddha debe celebrarse en makara-saṅkrānti [el día en que el Sol comienza su curso por el norte o en karkaṭa-saṅkrānti [el día en que el Sol comienza su curso por el sur]. Esta ceremonia debe celebrarse también en los días de meṣa-saṅkrānti y tulā-saṅkrānti, en el yoga vyatīpāta, en el día en que coinciden trestithis lunares, durante los eclipses de Luna o de Sol, en el duodécimo día lunar, y en śravaṇa-nakṣatra. También debe celebrarse en el día de akṣaya-tṛtīyā, en el noveno día lunar de la quincena de Luna creciente del mes dekārtika, en los cuatro aṣṭakās de la estación invernal y de la estación fría, en el séptimo día lunar de la quincena de Luna creciente del mes de māgha, en la conjunción de māgha-nakṣatra con el día de plenilunio, y en los días en que la Luna está completamente llena, o casi llena, si coinciden con los nakṣatras de los que se derivan los nombres de algunos meses. La ceremonia śraddha también debe celebrarse en el duodécimo día lunar si este coincide con cualquiera de los nakṣatras que reciben los nombres de anurādhā, śravaṇa, uttara-phalgunī, uttarāṣāḍhā o uttara-bhādrapāda. También se debe celebrar esta ceremonia cuando el undécimo día lunar coincide con uttara-phalgunī, uttarāṣāḍhā o uttara-bhādrapadā. Por último, debe celebrarse en los días que coinciden con la estrella de nuestro nacimiento [janma-nakṣatra] o con śravaṇa-nakṣatra.

Obřad śrāddha je třeba vykonat na Makara-saṅkrānti (den, kdy Slunce začíná putovat na sever) nebo na Karkaṭa-saṅkrānti (den, kdy Slunce začíná putovat na jih). Rovněž je třeba ho vykonat na Meṣa-saṅkrānti a Tulā-saṅkrānti; během yogy zvané Vyatīpāta; v den, kdy se setkávají tři lunární tithi; během zatmění Měsíce či Slunce; dvanáctý lunární den, ve Śravaṇa-nakṣatře, v den Akṣaya-tṛtīyā; devátého lunárního dne jasné poloviny měsíce Kārtika; ve čtyři aṣṭaky zimního a chladného období; sedmého lunárního dne jasné poloviny měsíce Māgha; během konjunkce Maghā-nakṣatry a úplňku, a ve dnech, kdy je měsíc zcela nebo téměř zcela v úplňku, když jsou tyto dny v konjunkci s nakṣatrami, od nichž jsou odvozena jména určitých měsíců. Dále je třeba vykonat obřad śrāddha dvanáctého lunárního dne, je-li v konjunkci s některou z nakṣater zvaných Anurādhā, Śravaṇa, Uttara-phalgunī, Uttarāṣāḍhā nebo Uttara-bhādrapadā. Je ho také třeba vykonat, když buď Uttara-phalgunī, Uttarāṣāḍhā nebo Uttara-bhādrapadā jsou v konjunkci s jedenáctým lunárním dnem a ještě ve dnech, které jsou v konjunkci s hvězdou vlastního zrození (janma-nakṣatra) nebo se Śravaṇa-nakṣatrou.

Significado

Význam

La palabra ayana significa «camino» o «ir». Los seis meses en que el Sol se mueve hacia el norte se llaman uttarāyaṇa, el camino del norte, y los seis meses en que se mueve hacia el sur se llamandakṣiṇāyana, el camino del sur. Ambos se mencionan en el Bhagavad-gītā (8.24-25). El día en que el Sol comienza a dirigirse hacia el norte y entra en el signo zodiacal de Capricornio recibe el nombre de Makara-saṅkrānti, y el día en que el Sol comienza su trayectoria hacia el sur y entra en el signo de Cáncer recibe el nombre de Karkaṭa-saṅkrānti. En esos dos días del año, se debe celebrar la ceremonia śrāddha.

Slovo ayana znamená “cesta” nebo “putování”. Šest měsíců, kdy Slunce putuje na sever, se nazývá uttarāyaṇa neboli “severní cesta” a šest měsíců, kdy putuje na jih, se nazývá dakṣiṇāyana čili “jižní cesta”. To je uvedeno v Bhagavad-gītě (8.24-25). První den, kdy Slunce začíná putovat na sever a vstupuje do znamení Kozoroha, se nazývá Makara-saṅkrānti a první den, kdy Slunce začíná putovat na jih a vstupuje do znamení Raka, se nazývá Karkaṭa-saṅkrānti. Tyto dva dny v roce je třeba konat obřad śrāddha.

Viṣuva, o Viṣuva-saṅkrānti, significa Meṣa-saṅkrānti, es decir, el día en que el Sol entra en el signo de Aries. Tulā-saṅkrānti es el día en que el Sol entra en Libra. Esos dos días solo se dan una vez al año. La palabra yogase refiere a cierta relación entre el Sol y la Luna en sus órbitas por el cielo. Hay veintisiete grados distintos deyoga, el decimoséptimo de los cuales recibe el nombre de Vyatīpāta. En esa fecha, se debe celebrar la ceremonia śrāddha. Un tithi, o día lunar, es la distancia entre las longitudes del Sol y de la Luna. A veces, untithi dura menos de veinticuatro horas. Si, además, comienza después de la salida del Sol de un determinado día y termina antes del siguiente amanecer, el tithi que le precede y el tithi que le sigue «tocan», por así decirlo, al día de veinticuatro horas comprendido entre los dos amaneceres. Esto se denomina tryaha-sparśa, es decir, un día tocado en parte por tres tithis.

Viṣuva či Viṣuva-saṅkrānti znamená Meṣa-saṅkrānti — den, kdy Slunce vstupuje do znamení Skopce. Tulā-saṅkrānti je den, kdy Slunce vstupuje do znamení Vah. Oba tyto dny přicházejí pouze jednou za rok. Slovo yoga označuje určitý vztah mezi Sluncem a Měsícem, jak se pohybují po obloze. Existuje dvacet sedm různých stupňů yogy, z nichž sedmnáctý se nazývá Vyatīpāta. V den, kdy k němu dojde, má člověk vykonat obřad śrāddha. Tithi neboli lunární den je jedna dvanáctina rozdílu mezi zeměpisnou délkou Slunce a Měsíce. Někdy je tithi kratší než dvacet čtyři hodin. Pokud začne po východu Slunce jednoho dne a skončí před východem Slunce dne následujícího, pak se jak předchozí, tak následující tithi “dotýkají” čtyřiadvacetihodinového dne mezi jednotlivými východy Slunce. To se nazývá tryaha-sparśa, “den, jehož se svou určitou částí dotýkají tři tithi”.

Śrīla Jīva Gosvāmī presenta muchas citas de los śāstras declarando que la ceremonia śrāddha, la ofrenda de oblaciones a los antepasados, no debe celebrarse en el tithi ekādaśī. Cuando el tithi del aniversario del fallecimiento cae en ekādaśī, la ceremonia śrāddha no debe celebrarse en ese día, sino en dvādaśī, el día siguiente. En el Brahma-vaivarta Purāṇa se dice:

Śrīla Jīva Gosvāmī dokládá citáty z mnoha śāster, že obřad śrāddha, oběť předkům, se nemá vykonávat na Ekādaśī tithi. Spadá-li tithi odpovídající výročí úmrtí na Ekādaśī, obřad śrāddha nemá být uspořádán tento, ale další den, na Dvādaśī. V Brahma-vaivarta Purāṇě je řečeno:

ye kurvanti mahīpāla
śrāddhaṁ caikādaśī-dine
trayas te narakaṁ yānti
dātā bhoktā ca prerakaḥ
ye kurvanti mahīpāla
śrāddhaṁ caikādaśi-dine
trayas te narakaṁ yānti
dātā bhoktā ca prerakaḥ

Si alguien celebra la ceremonia śrāddha, la ofrenda de oblaciones a los antepasados, en el tithi ekādaśī, tanto el que realice la ceremonia, como los antepasados para quienes se lleve a cabo, como el purohita, o sacerdote de la familia que la promueva, irán todos al infierno.

Vykonává-li se obřad śrāddha, oběť předkům, na Ekādaśī tithi, pak jeho konatel, předkové, jimž je obřad určený, i purohita, rodinný kněz, který obřad doporučuje, půjdou do pekla.