Skip to main content

Text 2

Sloka 2

Texto

Verš

śrī-nārada uvāca
gṛheṣv avasthito rājan
kriyāḥ kurvan yathocitāḥ
vāsudevārpaṇaṁ sākṣād
upāsīta mahā-munīn
śrī-nārada uvāca
gṛheṣv avasthito rājan
kriyāḥ kurvan yathocitāḥ
vāsudevārpaṇaṁ sākṣād
upāsīta mahā-munīn

Palabra por palabra

Synonyma

śrī-nāradaḥ uvāca — Śrī Nārada Muni dijo; gṛheṣu — en el hogar; avasthitaḥ — permanecer (el casado generalmente permanece en su hogar con su esposa e hijos); rājan — ¡oh, rey!; kriyāḥ — actividades; kurvan — realizar; yathocitāḥ — adecuadas (conforme a la instrucción del guru y el śāstra); vāsudeva — al Señor Vāsudeva; arpaṇam — dedicar; sākṣāt — directamente; upāsīta — debe adorar; mahā-munīn — a los grandes devotos.

śrī-nāradaḥ uvāca — Śrī Nārada Muni odpověděl; gṛheṣu — v domácnosti; avasthitaḥ — zůstávající (hospodář obvykle žije doma se svou manželkou a dětmi); rājan — ó králi; kriyāḥ — činnosti; kurvan — vykonávající; yathocitāḥ — vhodné (podle pokynů gurua a śāster); vāsudeva — Pánu Vāsudevovi; arpaṇam — zasvěcující; sākṣāt — přímo; upāsīta — má uctívat; mahā-munīn — vznešené oddané.

Traducción

Překlad

Nārada Muni respondió: Mi querido rey, aquellos que viven en sus hogares como jefes de familia deben realizar actividades para ganarse el sustento, y, en lugar de tratar de disfrutar de los resultados de su trabajo, deben ofrecérselos a Kṛṣṇa, Vāsudeva. Con la compañía de los grandes devotos del Señor, se puede entender perfectamente la manera de satisfacer a Vāsudeva en esta vida.

Nārada Muni odpověděl: Můj milý králi, ti, kdo žijí doma jako hospodáři, musí vydělávat na své živobytí a místo toho, aby se snažili výsledků své práce sami užívat, mají je obětovat Kṛṣṇovi, Vāsudevovi. Dokonale poznat, jak v tomto životě uspokojit Vāsudeva, lze díky společnosti vznešených oddaných Pána.

Significado

Význam

La vida de gṛhastha debe basarse en la entrega a la Suprema Personalidad de Dios. En elBhagavad-gītā (6.1), se dice:

Život gṛhasthy má být zasvěcen Nejvyšší Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě (6.1) je řečeno:

anāśritaḥ karma-phalaṁ
kāryaṁ karma karoti yaḥ
sa sannyāsī ca yogī ca
na niragnir na cākriyaḥ
anāśritaḥ karma-phalaṁ
kāryaṁ karma karoti yaḥ
sa sannyāsī ca yogī ca
na niragnir na cākriyaḥ

«Aquel que no está apegado a los frutos de sus actividades y actúa tal como es su obligación se encuentra en la orden de vida de renunciación y es el verdadero místico, y no el que no enciende ningún fuego ni cumple ningún deber». Tanto el brahmacārī como los gṛhasthasvānaprasthas y sannyāsīs, todos deben actuar únicamente por la satisfacción de la Suprema Personalidad de Dios, Vāsudeva, que es Kṛṣṇa, el hijo de Vasudeva. Todos deben seguir este principio en la vida. Nārada Muni ha explicado ya los principios que rigen la vida de los brahmacarīsvānaprasthas y sannyāsīs; ahora está explicando cómo debe vivir el gṛhastha. El principio básico es satisfacer a la Suprema Personalidad de Dios.

“Ten, kdo nelpí na plodech svého jednání a plní své povinnosti, je pravý sannyāsī a pravý mystik — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.” Ať člověk jedná jako brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha nebo sannyāsī, jeho cílem musí být pouze uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudeva — Kṛṣṇy, syna Vasudeva. To má být zásadou každého. Nārada Muni již popsal principy života brahmacārīna, vānaprasthy a sannyāsīna a nyní popisuje, jak má žít gṛhastha. Základním principem je uspokojovat Nejvyšší Osobnost Božství.

La ciencia de satisfacer al Señor Supremo puede aprenderse del modo que aquí se explica: sākṣād upāsīta mahā-munīn. La palabra mahā-munīn se refiere a las grandes personas santas o devotos. Las personas santas generalmente reciben el nombre de munis, o pensadores filósoficos que se centran en temas trascendentales; mahā-munīn son aquellos que, además de haber estudiado a fondo el objetivo de la vida, en la práctica se ocupan en satisfacer a la Suprema Personalidad de Dios, Vāsudeva. Esas personas son llamadas devotos. Sin relacionarse con ellos, nadie puede aprender la ciencia de vāsudevārpaṇa, que consiste en dedicar la vida a Vāsudeva, Kṛṣṇa, la Suprema Personalidad de Dios.

Vědě o uspokojování Nejvyššího Pána se lze naučit tak, jak je popsáno zde: sākṣād upāsīta mahā-munīn. Slovo mahā-munīn označuje vznešené světce či oddané. Světci jsou obvykle známí jako muniové neboli rozvážní filozofové, kteří se zajímají o transcendentální náměty, a mahā-munīn se vztahuje na ty, kteří nejenže důkladně prostudovali cíl života, ale snaží se uspokojovat Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva. To jsou oddaní. Nikdo se nemůže naučit vědě o tom, jak zasvětit svůj život Vāsudevovi, Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství (vāsudevārpaṇa), aniž by se stýkal s oddanými.

En la India se seguían estrictamente los principios de esa ciencia. No hace más de cincuenta años, en las aldeas de Bengala y en los suburbios de Calcuta, yo he visto a la gente ir a escuchar el Śrīmad-Bhāgavatamtodos los días, al terminar sus actividades, o, por lo menos, al atardecer, antes de acostarse. Todos escuchaban el Bhāgavatam. En todas las aldeas se daban clases de Bhāgavatam, y de ese modo la gente recibía el beneficio de escuchar el Śrīmad-Bhāgavatam, que explica todo lo relacionado con el objetivo de la vida, es decir, la liberación o la salvación. Esto se explicará claramente en los versos siguientes.

V Indii se lidé zásadami této vědy striktně řídili. Ještě před padesáti lety jsem viděl, že v bengálských vesnicích a na předměstích Kalkaty se každý den po práci — nebo alespoň večer, než šli spát — věnovali naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu. Každý poslouchal Bhāgavatam. Přednášky se konaly v každé vesnici, a tak lidé měli možnost naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu, jenž zevrubně popisuje cíl života — osvobození. To bude jasně vysvětleno v dalších verších.