Skip to main content

Text 23

Sloka 23

Texto

Verš

tathāpi brūmahe praśnāṁs
tava rājan yathā-śrutam
sambhāṣaṇīyo hi bhavān
ātmanaḥ śuddhim icchatā
tathāpi brūmahe praśnāṁs
tava rājan yathā-śrutam
sambhāṣaṇīyo hi bhavān
ātmanaḥ śuddhim icchatā

Palabra por palabra

Synonyma

tathāpi — aun así; brūmahe — voy a responder; praśnān — todas las preguntas; tava — tuyas; rājan — ¡oh, rey!; yathā-śrutam — como he aprendido de las autoridades; sambhāṣaṇīyaḥ — interlocutor idóneo; hi — en verdad; bhavān — tú; ātmanaḥ — del ser; śuddhim — purificación; icchatā — por el que desea.

tathāpi — přesto; brūmahe — zodpovím; praśnān — všechny otázky; tava — tvoje; rājan — ó králi; yathā-śrutam — jak jsem se naučil nasloucháním autoritám; sambhāṣaṇīyaḥ — hodný oslovení; hi — ovšem; bhavān — ty; ātmanaḥ — vlastního já; śuddhim — očištění; icchatā — tím, kdo touží po.

Traducción

Překlad

Mi querido rey, aunque tú lo sabes todo, me has planteado algunas preguntas, que trataré de responderte conforme a lo que he aprendido escuchando a las autoridades. No puedo guardar silencio acerca de esto, pues una personalidad como tú es el interlocutor ideal para quien desea la purificación del ser.

Můj milý králi, přestože víš vše, položil jsi mi několik otázek. Pokusím se na ně odpovědět podle toho, co jsem se naučil nasloucháním autoritám. Nemohu dále mlčet, neboť osobnost jako ty je přesně tím, ke komu by měl hovořit člověk, který se chce očistit.

Significado

Význam

Las personas santas no tienen deseo de hablar con todo el mundo, pues son graves y silenciosas. Por lo general, el hombre corriente no necesita de consejos, y la persona santa no debe dirigirse a él a menos que le vea dispuesto a recibir instrucciones. A veces, sin embargo, las personas santas hablan a los hombres corrientes, haciendo gala de su gran bondad. Pero Prahlāda Mahārāja no era un hombre común y corriente; por lo tanto, incluso una personalidad grande y excelsa hubiera tenido que responder a cualquier pregunta que él plantease. Por esa razón, el brāhmaṇa santo no permaneció en silencio, sino que se dispuso a responder. Pero no dio respuestas de su propia invención. Esto se indica con las palabras yathā-śrutam, que significan «como he escuchado de las autoridades». En el sistema de paramparā, cuando las preguntas son genuinas, las respuestas también lo son. Es necesario citar los śāstras y dar respuestas conforme al conocimiento védico. Los Vedas reciben el nombre de śruti, porque el conocimiento que contienen se recibe de las autoridades. Las afirmaciones de los Vedas se denominan śruti-pramāṇa. Debemos citar el testimonio delśruti, es decir, de los Vedas, las Escrituras védicas; de ese modo, nuestras afirmaciones serán correctas. De lo contrario, nuestras palabras serán producto de la invención mental.

Světec nechce hovořit s kýmkoliv, a proto je vážný a mlčí. Obyčejnému člověku obvykle není zapotřebí radit. Je řečeno, že světec nemá kázat tomu, kdo není připravený jeho pokyny přijmout. Někdy ovšem světec ze své velké laskavosti promlouvá i k obyčejným lidem. Prahlāda Mahārāja však nebyl obyčejný člověk, a na jeho otázky proto musí odpovědět i velká, vznešená osobnost. Svatý brāhmaṇa tedy přerušil mlčení a začal odpovídat. Své odpovědi si však nevymyslel. To vyjadřují slova yathā-śrutam, “jak jsem vyslechl od autorit”. V systému zvaném paramparā je zaručeno, že správné otázky se dočkají správných odpovědí. Nikdo by se neměl snažit vytvářet či vymýšlet si vlastní odpovědi. Je třeba se odkazovat na śāstry a odpovídat podle védských závěrů. Slova yathā-śrutam se vztahují na védské poznání. Védy jsou známé pod jménem śruti, jelikož toto poznání přichází od autorit. Výroky Véd se nazývají śruti-pramāṇa. Své výroky bychom měli dokládat citáty ze śruti — Véd či védské literatury. Pak budou správné. V jiném případě budou naše slova jen výplodem mysli.