Skip to main content

Text 27

Sloka 27

Texto

Verš

yathā vairānubandhena
martyas tan-mayatām iyāt
na tathā bhakti-yogena
iti me niścitā matiḥ
yathā vairānubandhena
martyas tan-mayatām iyāt
na tathā bhakti-yogena
iti me niścitā matiḥ

Palabra por palabra

Synonyma

yathā — como; vaira-anubandhena — con enemistad constante; martyaḥ — una persona; tat-mayatām — absorción en Él; iyāt — puede alcanzar; na — no; tathā — de manera semejante; bhakti-yogena — con servicio devocional; iti — así; me — mía; niścitā — definitiva; matiḥ — opinión.

yathā — jako; vaira-anubandhena — neustálým nepřátelstvím; martyaḥ — osoba; tat-mayatām — zaujetí Jím; iyāt — může dosáhnout; na — ne; tathā — tak; bhakti-yogena — oddanou službou; iti — takto; me — můj; niścitā — rozhodující; matiḥ — názor.

Traducción

Překlad

Nārada Muni continuó: La intensidad de la meditación en la Suprema Personalidad de Dios que alcanza un enemigo del Señor nunca se puede lograr mediante el servicio devocional. Esa es mi opinión.

Nārada Muni pokračoval: Oddanou službou nelze dosáhnout tak intenzívního zaujetí mysli Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, jako nepřátelstvím vůči Němu. To je můj názor.

Significado

Význam

Śrīman Nārada Muni, el devoto puro más elevado, alaba a los enemigos de Kṛṣṇa, como Śiśupāla, porque sus mentes están siempre absortas por completo en Kṛṣṇa. En verdad, Nārada piensa de sí mismo que su inspiración y su sentimiento a la hora de absorberse en el estado de conciencia de Kṛṣṇa dejan mucho que desear. Esto, sin embargo, no significa que los enemigos de Kṛṣṇa sean más elevados que los devotos puros de Kṛṣṇa. En el Caitanya-caritāmṛta (Ādi 5.205), Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī manifiesta esa misma humildad:

Śrīmān Nārada Muni, nejpřednější čistý oddaný, vychvaluje Kṛṣṇovy nepřátele, jako je Śiśupāla, protože jejich mysl je vždy zcela upoutána Kṛṣṇou. Dokonce sám u sebe shledává nedostatek inspirace k procítěnému pohroužení se do myšlenek na Kṛṣṇu. To ovšem neznamená, že nepřátelé Kṛṣṇy jsou vznešenější než Jeho čistí oddaní. V Caitanya-caritāmṛtě (Ādi 5.205) o sobě Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī uvažuje také tímto poníženým způsobem:

jagāi mādhāi haite muñi se pāpiṣṭha
purīṣera kīṭa haite muñi se laghiṣṭha
jagāi mādhāi haite muñi se pāpiṣṭha
purīṣera kīṭa haite muñi se laghiṣṭha

«Soy más pecador que Jagāi y Mādhāi, e incluso más bajo que los gusanos del excremento». El devoto puro siempre se considera más imperfecto que todos los demás. La propia Śrīmatī Rādhārāṇī, cuando un devoto acude a Ella para ofrecer servicio a Kṛṣṇa, considera que ese devoto es más elevado que Ella. Así, Nārada Muni dice que, en su opinión, la posición de los enemigos de Kṛṣṇa es superior, debido a que están completamente absortos en pensar en Kṛṣṇa con el deseo de matarle, del mismo modo que un hombre muy lujurioso siempre piensa en mujeres con deseo de estar en su compañía.

“Jsem horší hříšník než Jagāi a Mādhāi a jsem ještě pokleslejší než červi ve výkalech.” Čistý oddaný si o sobě vždy myslí, že je oproti všem ostatním méněcenný. Dokonce i Śrīmatī Rādhārāṇī si myslí o oddaném, který za Ní přichází, aby nabídl nějakou službu Kṛṣṇovi, že je lepší než Ona. Nārada Muni tedy říká, že podle jeho názoru jsou nepřátelé Kṛṣṇy v lepším postavení, protože jsou plně pohrouženi v myšlenkách na Kṛṣṇu — na to, jak Ho zabijí — tak jako muž posedlý chtíčem neustále myslí na ženy a jejich společnost.

A este respecto, lo esencial es que debemos estar completamente absortos en pensar en Kṛṣṇa, las veinticuatro horas del día. Hay muchos devotos situados en el plano de rāga-mārga, que se manifiesta en Vṛndāvana. Desde sus respectivas posiciones endāsya-rasasakhya-rasavātsalya-rasa o mādhurya-rasa, todos los devotos de Kṛṣṇa están siempre absortos en pensar en Kṛṣṇa. Cuando Kṛṣṇa estaba ausente de Vṛndāvana, pastoreando las vacas en el bosque, las gopīs, absortas en mādhurya-rasa, estaban siempre pensando en el caminar de Kṛṣṇa por el bosque. Las plantas de Sus pies son tan suaves que las gopīs no se atrevían a sostener Sus pies de loto sobre sus suaves senos. En verdad, les parecía que sus senos eran demasiado ásperos para los pies de loto de Kṛṣṇa; aquellos pies de loto, sin embargo, caminaban ahora por el bosque, que está lleno de plantas espinosas. Las gopīs, en sus hogares, estaban absortas en esos pensamientos, aunque Kṛṣṇa estaba lejos de ellas. También madre Yaśoda se perturba mucho cuando Kṛṣṇa juega con sus jóvenes amigos, temiendo que Kṛṣṇa, de tanto jugar, y de no comer debidamente, pueda debilitarse. Estos ejemplos muestran el éxtasis excelso que se siente en el servicio de Kṛṣṇa manifestado en Vṛndāvana. En este verso, Nārada Muni glorifica indirectamente ese servicio. Nārada recomienda a las almas condicionadas que, de la manera que sea, se mantengan absortas en pensar en Kṛṣṇa, pues eso las salvará de los peligros de la existencia material. La absorción plena en pensar en Kṛṣṇa es el nivel de bhakti-yoga más elevado.

Podstatné je zde to, že je třeba být plně pohroužen v myšlenkách na Kṛṣṇu, dvacet čtyři hodin denně. Mnoho oddaných je na úrovni rāga-mārgy; to je vidět ve Vṛndāvanu. Všichni Kṛṣṇovi oddaní, ať už je jejich vztahem dāsya-rasa, sakhya-rasa, vātsalya-rasa či mādhurya-rasa, jsou vždy pohrouženi v myšlenkách na Kṛṣṇu. Když Kṛṣṇa odejde z Vṛndāvanu pást krávy do lesa, gopī, jejichž vztahem je mādhurya-rasa, neustále myslí na to, jak Kṛṣṇa kráčí lesem. Jeho chodidla jsou tak jemná, že gopī by se je neodvážily nechat spočinout na svých měkkých prsou. Říkají si, že jejich ňadra jsou pro Kṛṣṇovy lotosové nohy příliš tvrdá, a že přesto tyto lotosové nohy chodí lesem plným trní. Gopī se doma zaobírají těmito myšlenkami, i když je od nich Kṛṣṇa daleko. A když si hraje se svými malými přáteli, matku Yaśodu zase velmi znepokojují myšlenky, že Kṛṣṇa je jistě zesláblý, protože si stále jen hraje a pořádně nejí. To jsou příklady vznešené extáze prožívané ve službě Kṛṣṇovi, jak se projevují ve Vṛndāvanu. Tuto službu Nārada Muni nepřímo chválí v tomto verši. Zvláště podmíněné duši doporučuje, aby byla tak či onak pohroužená v myšlenkách na Kṛṣṇu, neboť to ji zachrání před veškerým nebezpečím hmotné existence. Plná pohrouženost v myšlenkách na Kṛṣṇu je nejvyšší úroveň bhakti-yogy.