Skip to main content

Text 26

Sloka 26

Texto

Verš

tasmād vairānubandhena
nirvaireṇa bhayena vā
snehāt kāmena vā yuñjyāt
kathañcin nekṣate pṛthak
tasmād vairānubandhena
nirvaireṇa bhayena vā
snehāt kāmena vā yuñjyāt
kathañcin nekṣate pṛthak

Palabra por palabra

Synonyma

tasmāt — por lo tanto; vaira-anubandhena — con enemistad constante; nirvaireṇa — con devoción; bhayena — con temor; — o; snehāt — de cariño; kāmena — con deseos lujuriosos; — o; yuñjyāt — se debe concentrar; kathañcit — de una u otra forma; na — no; īkṣate — ve; pṛthak — algo más.

tasmāt — proto; vaira-anubandhena — neustálým nepřátelstvím; nirvaireṇa — oddaností; bhayena — strachem; — nebo; snehāt — ze zalíbení; kāmena — chtivými touhami; — nebo; yuñjyāt — je třeba se soustředit; kathañcit — nějakým způsobem; na — ne; īkṣate — vidí; pṛthak — něco jiného.

Traducción

Překlad

Por lo tanto, cuando el alma condicionada concentra su mente en el Señor, su actitud —de enemistad o de servicio devocional, de temor, de cariño o de lujuria— no influye en el resultado de su concentración, pues al Señor, debido a Su posición bienaventurada, nunca Le afecta la envidia, la amistad ni ninguno de los rasgos mencionados, ya bien se manifiesten en conjunto o aisladamente.

Pokud podmíněná duše soustředí svou mysl na Pána prostřednictvím nepřátelství nebo oddané služby, strachu, zalíbení či chtivé touhy—všemi těmito způsoby nebo kterýmkoliv z nich — výsledek je tentýž, neboť Pána díky Jeho blaženému postavení nikdy neovlivňuje nepřátelství či přátelství.

Significado

Význam

Este verso no debe dar pie a pensar que, como a Kṛṣṇa no Le afectan ni nuestras oraciones favorables ni nuestras blasfemias desfavorables, podemos blasfemar contra el Señor Supremo. No es ese el principio a seguir. Bhakti-yoga significaānukūlyena kṛṣṇānuśīlanam: Debemos servir a Kṛṣṇa con una actitud muy favorable. Esa es la verdadera instrucción. En este verso se dice que al Señor no Le afecta el servicio antidevocional del enemigo que piensa en Kṛṣṇa con actitud desfavorable. Por eso Él ofrece Sus bendiciones incluso a Śiśupāla y a otras almas condicionadas igualmente enemistosas. Esto, sin embargo, no nos autoriza a actuar como enemigos del Señor. Lo que se recomienda es la ejecución de servicio devocional con actitud favorable, y no las blasfemias intencionadas. En las Escrituras se dice:

Z tohoto verše bychom neměli vyvodit, že když Kṛṣṇu neovlivňují příznivé modlitby či nepříznivé urážky, měli bychom Ho tedy urážet. To není nikde předepsáno. Bhakti-yoga znamená ānukūlyena kṛṣṇānuśīlanam — je třeba sloužit Kṛṣṇovi s příznivým postojem. Tak zní pravý pokyn. Zde je řečeno, že i když nějaký nepřítel myslí na Kṛṣṇu nepříznivým způsobem, Kṛṣṇu tato antioddaná služba neovlivňuje. Svá požehnání proto dává i Śiśupālovi a podobně nepřátelským podmíněným duším. To ovšem neznamená, že bychom měli k Pánu mít nepřátelský vztah. Důraz se klade na příznivou oddanou službu, nikoliv na záměrné urážení Pána. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.74.40) je řečeno:

nindāṁ bhagavataḥ śṛṇvaṁs
tat-parasya janasya vā
tato nāpaiti yaḥ so ’pi
yāty adhaḥ sukṛtāc cyutaḥ
nindāṁ bhagavataḥ śṛṇvaṁs
tat-parasya janasya vā
tato nāpaiti yaḥ so 'pi
yāty adhaḥ sukṛtāc cyutaḥ

Quien escuche una blasfemia contra la Suprema Personalidad de Dios o Sus devotos, debe intervenir inmediatamente o abandonar el lugar. De lo contrario, tendrá que sufrir a perpetuidad en condiciones infernales. En los śāstras hay muchas afirmaciones de ese tipo. Por lo tanto, la regla a seguir es que nunca debemos cultivar una actitud desfavorable hacia el Señor; siempre debemos estar favorablemente dispuestos hacia Él.

Ten, kdo slyší urážení Nejvyššího Pána nebo Jeho oddaných, má proti tomu buď okamžitě něco podniknout, nebo odejít. Jinak bude trvale nucen žít pekelným životem. Takových příkazů je mnoho. Ze zásady bychom tedy neměli mít k Pánu nepříznivý vztah, ale naopak bychom Mu měli být vždy příznivě nakloněni.

El caso de Śiśupāla, que obtuvo la unidad con el Señor Supremo, es distinto, pues Jaya y Vijaya, en el mismo comienzo de su existencia material, recibieron la orden de ser enemigos del Señor Supremo durante tres vidas, para después regresar al hogar, de vuelta a Dios. Jaya y Vijaya, en su fuero interno, sabían que Kṛṣṇa es la Suprema Personalidad de Dios, pero decidieron voluntariamente ser enemigos Suyos, a fin de liberarse de la vida material. Desde el mismo principio de sus vidas consideraron al Señor Kṛṣṇa enemigo suyo, y a pesar de que blasfemaban contra Él, sus pensamientos hostiles siempre llevaban implícito el canto del santo nombre del Señor, de manera que, por cantar el santo nombre de Kṛṣṇa, acabaron purificándose. Debe entenderse que incluso un blasfemo puede liberarse de las actividades pecaminosas si canta el santo nombre del Señor. Por lo tanto, el devoto que siempre muestra una actitud favorable hacia el servicio del Señor, tiene asegurada la liberación. Esto quedará claro en el siguiente verso. Si nuestra atención está fija, absorta en Kṛṣṇa, nos purificamos y nos liberamos de la vida material.

V případě Śiśupālova splynutí s Nejvyšším Pánem se jednalo o něco jiného, protože Jaya a Vijaya měli od samého začátku svého pobytu v hmotném světě předurčeno chovat se po tři životy k Nejvyššímu jako k nepříteli a pak se vrátit domů, zpátky k Bohu. V hloubi duše věděli, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, ale záměrně se stali Jeho nepřáteli, aby byli vysvobozeni z hmotné existence. Od narození mysleli na Pána Kṛṣṇu jako na nepřítele, a třebaže Ho uráželi, zároveň se svými nepřátelskými myšlenkami neustále pronášeli svaté jméno Kṛṣṇy. Pronášením Kṛṣṇova svatého jména se tedy očistili. Je zřejmé, že zpíváním svatého jména Pána se může oprostit od hříšných činností i rouhač. Oddaný, který má vždy příznivý vztah ke službě Pánu, má tedy osvobození zaručeno. To vyjasní následující verš. Soustředěním své pozornosti na Kṛṣṇu se živá bytost očistí, a tak je vysvobozena z hmotné existence.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ha explicado claramente la palabra bhayena, que significa «con temor». Cuando las gopīsfueron al encuentro de Kṛṣṇa en la oscuridad de la noche, temían el castigo de sus esposos, hermanos, padres y demás familiares, pero, sin embargo, no se preocuparon de ellos y corrieron a ver a Kṛṣṇa. Tenían miedo, qué duda cabe, pero ese miedo no podía impedir su servicio devocional a Kṛṣṇa.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura velice pěkně vysvětlil význam výrazu bhayena, “prostřednictvím strachu”. Když šly gopī v hloubi noci za Kṛṣṇou, bály se trestu od svých příbuzných — manželů, bratrů a otců — ale přesto na ně nedbaly a šly za Ním. Měly strach, ale ten nemohl zabránit jejich oddané službě Kṛṣṇovi.

No debemos cometer el error de pensar que se puede adorar a Kṛṣṇa con la actitud enemistosa de Śiśupāla. Ānukūlyasya grahaṇaṁ prātikūlyasya varjanam: En el servicio devocional debemos abandonar las actividades desfavorables y aceptar solamente lo favorable. Por lo general, quien blasfema contra la Suprema Personalidad de Dios es castigado. El Señor, en elBhagavad-gītā (16.19), dice:

Neměli bychom se mylně domnívat, že Pána Kṛṣṇu je nutné uctívat nepřátelským postojem, jaký projevil Śiśupāla. Příkaz zní: ānukūlyasya saṅkalpaḥ prātikūlyasya varjanam — v oddané službě je třeba se zříci nepříznivých činností a věnovat se pouze příznivým. Obecně platí, že toho, kdo uráží Nejvyšší Osobnost Božství, čeká trest. V Bhagavad-gītě (16.19) Pán říká:

tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu

Hay muchos mandamientos como este. No debemos tratar de adorar a Kṛṣṇa con actitud desfavorable; si lo hacemos, tendremos que ser castigados por lo menos durante una vida, a fin de purificarnos. Blasfemar contra la Suprema Personalidad de Dios y volvernos enemigos Suyos para ser enviados a una vida infernal es como buscar la muerte abrazando a un enemigo, una serpiente o un tigre. Es algo que no debe hacerse.

Takových výroků najdeme mnoho. Nikdo by se neměl snažit uctívat Kṛṣṇu negativně; jinak bude muset být potrestán (alespoň na jeden život), aby se očistil. Tak jako si člověk nemá říkat o smrt objímáním nepřítele, tygra nebo hada, nemá také urážet Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, stát se Jeho nepřítelem a v důsledku toho být nucen projít pekelným životem.

Este verso tiene por objeto poner de relieve que incluso el enemigo del Señor puede alcanzar la liberación, qué decir de Su amigo. Śrīla Madhvācārya también repite en muchos versos que no se debe blasfemar contra el Señor Viṣṇu ni con la mente, ni con las palabras, ni con las actividades, pues el blasfemo descenderá a la vida infernal junto con sus antepasados.

Smyslem tohoto verše je zdůraznit, že i nepřítel Pána může být vysvobozen, o Pánově příteli ani nemluvě. Śrīla Madhvācārya také různými způsoby upozorňuje na to, že člověk nemá urážet Pána Viṣṇua svým myšlením, slovy či jednáním, neboť takového rouhače očekává i s jeho předky pekelný život:

karmaṇā manasā vācā
yo dviṣyād viṣṇum avyayam
majjanti pitaras tasya
narake śāśvatīḥ samāḥ
karmaṇā manasā vācā
yo dviṣyād viṣṇum avyayam
majjanti pitaras tasya
narake śāśvatīḥ samāḥ

En el Bhagavad-gītā (16. 19-20), el Señor dice:

V Bhagavad-gītě (16.19-20) Pán říká:

tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
āsurīṁ yonim āpannā
mūḍhā janmani janmani
mām aprāpyaiva kaunteya
tato yānty adhamāṁ gatim
āsurīṁ yonim āpannā
mūḍhā janmani janmani
mām aprāpyaiva kaunteya
tato yānty adhamāṁ gatim

«A aquellos que son envidiosos y malvados, que son lo más bajo entre los hombres, Yo los arrojo perpetuamente al océano de la existencia material, en diversas especies de vida demoníaca. Naciendo repetidamente en las especies de vida demoníaca, ¡Oh, hijo de Kuntī!, esas personas nunca pueden acercarse a Mí. Poco a poco se van hundiendo en las formas de existencia más abominables». Quien blasfema contra el Señor tiene que nacer en una familia de asuras, donde es bastante probable que olvide el servicio del Señor. En otro pasaje del Bhagavad-gītā (9.11-12), el Señor Kṛṣṇa dice también:

“Záštiplné a zlomyslné, nejnižší z lidí, věčně vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských druhů. Tam se znovu a znovu rodí a nikdy se ke Mně nemohou přiblížit. Postupně klesají do toho nejodpornějšího stavu bytí.” Ten, kdo uráží Pána, je umístěn do rodiny asurů, kde je velká pravděpodobnost, že na službu Pánu zapomene. V Gītě (9.11-12) Pán Kṛṣṇa dále uvádí:

avajānanti māṁ mūḍhā
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram
avajānanti māṁ mūḍhā
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram

Los mūḍhas, los sinvergüenzas, blasfeman contra el Señor porque aparece con forma de ser humano. No conocen la ilimitada opulencia de la Suprema Personalidad de Dios.

Mūḍhové, darebáci, urážejí Nejvyššího, neboť se zjevuje přesně jako lidská bytost. Neznají neomezený majestát Nejvyšší Osobnosti Božství.

moghāśā mogha-karmāṇo
mogha-jñānā vicetasaḥ
rākṣasīm āsurīṁ caiva
prakṛtiṁ mohinīṁ śritāḥ
moghāśā mogha-karmāṇo
mogha-jñānā vicetasaḥ
rākṣasīm āsurīṁ caiva
prakṛtiṁ mohinīṁ śritāḥ

Quienes han adoptado una actitud enemistosa hacia el Señor se verán frustrados (moghāśāḥ) en todo lo que hagan. Tanto si tratan de liberarse fundiéndose en la existencia del Brahman, como si son karmīs que desean elevarse a los sistemas planetarios superiores, e incluso si desean ir de regreso al hogar, de vuelta a Dios, esos enemigos acabarán, sin duda alguna, fracasando.

Veškeré činnosti těch, kteří vůči Pánu zaujímají nepřátelský postoj, skončí nezdarem (moghāśāḥ). Pokud tito nepřátelé usilují o osvobození nebo splynutí s Brahmanem, touží-li po dosažení vyšších planetárních soustav jako karmī či chtějí-li se dokonce vrátit domů, zpátky k Bohu, jejich naděje budou nepochybně zmařeny.

Hiraṇyakaśipu se manifestó como un feroz enemigo de la Suprema Personalidad de Dios; sin embargo, siempre estaba pensando en su hijo, que era un gran devoto; por la gracia de ese hijo, Prahlāda Mahārāja, la Suprema Personalidad de Dios concedió también a Hiraṇyakaśipu la liberación.

V případě Hiraṇyakaśipua tomu bylo tak, že i když měl k Nejvyšší Osobnosti Božství nepřátelský vztah, neustále myslel na svého syna, který byl velkým oddaným. Díky milosti, kterou mu prokázal jeho syn Prahlāda Mahārāja, tedy Nejvyšší Pán vysvobodil i jeho.

hiraṇyakaśipuś cāpi
bhagavan-nindayā tamaḥ
vivakṣur atyagāt sūnoḥ
prahlādasyānubhāvataḥ
hiraṇyakaśipuś cāpi
bhagavan-nindayā tamaḥ
vivakṣur atyagāt sūnoḥ
prahlādasyānubhāvataḥ

La conclusión es que no debemos abandonar el servicio devocional puro. Por nuestro propio bien, no debemos imitar a Hiraṇyakaśipu y a Śiśupāla. No es esa la manera de alcanzar el éxito.

Závěr zní, že bychom se neměli zříkat čisté oddané služby. Ve vlastním zájmu bychom neměli napodobovat Hiraṇyakaśipua či Śiśupālu. To není cesta k úspěchu.