Skip to main content

CAPÍTULO 7

KAPITOLA SEDMÁ

Indra ofende a su maestro espiritual, Bṛhaspati

Indrův přestupek vůči jeho duchovnímu mistrovi, Bṛhaspatimu

Como se explica en este capítulo, Indra, el rey del cielo, cometió una ofensa a los pies de su maestro espiritual, Bṛhaspati. Bṛhaspati entonces abandonó a los semidioses, con lo cual se quedaron sin sacerdote. Sin embargo, a pedido de los semidioses, Viśvarūpa, el hijo del brāhmaṇa Tvaṣṭā, aceptó ocupar ese cargo.

Tato kapitola popisuje, jak se Indra, král nebes, dopustil přestupku u nohou svého duchovního mistra, Bṛhaspatiho. Bṛhaspati kvůli tomu opustil polobohy, kteří potom neměli žádného kněze. Na jejich žádost se však později stal jejich knězem Viśvarūpa, syn brāhmaṇy Tvaṣṭy.

En cierta ocasión, Indra, el rey de los semidioses, acompañado de su esposa Śacīdevī, escuchaba las alabanzas que le dirigían diversos semidioses, como los siddhas, los cāraṇas y los gandharvas. En ese momento entró en la sala Bṛhaspati, el maestro espiritual de los semidioses. Indra, excesivamente absorto en la opulencia material, olvidó su posición y no ofreció el debido respeto a Bṛhaspati, quien entonces, al darse cuenta de lo orgulloso que estaba Indra de su opulencia material, decidió darle una lección, y desapareció inmediatamente del lugar. Indra se arrepintió mucho, pues entendía que, debido a su opulencia, se había olvidado de presentar sus respetos ante su maestro espiritual. Saliendo del palacio, buscó a su maestro para pedirle perdón, pero no encontró a Bṛhaspati en ninguna parte.

Jednou seděl král polobohů Indra vedle své manželky Śacīdevī, velebený různými polobohy, jako jsou Siddhové, Cāraṇové a Gandharvové, když tu do shromáždění přišel Bṛhaspati, duchovní mistr polobohů. Indra, který byl příliš pohroužen v hmotném bohatství, se zapomněl a neprojevil Bṛhaspatimu úctu. Ten tak poznal, že Indra je pyšný na svůj hmotný majetek, a aby ho poučil, okamžitě ze shromáždění zmizel. Indra se začal velice kát, neboť pochopil, že kvůli bohatství zapomněl uctít svého duchovního mistra. Opustil palác, aby se Bṛhaspatimu omluvil, ale nikde ho nemohl nalézt.

Debido a esa conducta irrespetuosa con su maestro espiritual, Indra perdió toda su opulencia y fue vencido por los demonios, que, en una gran batalla, derrotaron a los semidioses y ocuparon el trono de Indra. Más tarde, el rey Indra, junto con los demás semidioses, se refugió en el Señor Brahmā. Este, comprendiendo la situación, reprendió a los semidioses por haber ofendido a su maestro espiritual. Siguiendo las órdenes del Señor Brahmā, los semidioses aceptaron en calidad de sacerdote a Viśvarūpa, que era un brāhmaṇa hijo de Tvaṣṭā. Entonces, bajo el sacerdocio de Viśvarūpa, celebraron yajñas y lograron vencer a los demonios.

Kvůli svému neuctivému chování k duchovnímu mistrovi přišel Indra o všechno své bohatství a byl poražen démony, kteří ve velkém boji zvítězili nad polobohy a zmocnili se Indrova trůnu. Král Indra se později společně s ostatními polobohy uchýlil k Pánu Brahmovi. Pán Brahmā rozuměl tomu, co se stalo, a pokáral polobohy za přestupek vůči jejich duchovnímu mistrovi. Na Brahmův pokyn přijali polobozi za svého kněze brāhmaṇu Viśvarūpu, syna Tvaṣṭy. S Viśvarūpou v úloze kněze poté vykonávali yajñi a byli pak schopni porazit démony.

Text 1:
Mahārāja Parīkṣit preguntó a Śukadeva Gosvāmī: ¡Oh, gran sabio!, ¿cuál fue la razón de que Bṛhaspati, el maestro espiritual de los semidioses, rechazara a sus discípulos?; ¿qué ofensa cometieron los semidioses contra su maestro espiritual? Por favor, explícame este incidente.
Sloka 1:
Mahārāja Parīkṣit se tázal Śukadeva Gosvāmīho: Ó velký mudrci, proč Bṛhaspati zavrhl polobohy, kteří byli jeho vlastními žáky? Jakého přestupku se vůči svému duchovnímu mistrovi dopustili? Prosím, popiš mi tuto událost.
Texts 2-8:
Śukadeva Gosvāmī dijo: ¡Oh, rey!, en cierta ocasión, Indra, el rey del cielo, excesivamente orgulloso de su gran opulencia como señor de los tres mundos, quebrantó las leyes védicas de buen comportamiento. Estaba sentado en su trono, rodeado por los Maruts, los Vasus, los rudras, los ādityas, los ṛbhus, los viśvadevas, los sādhyas, los Aśvinī-kumāras, los siddhas, loscāraṇas, los gandharvas y grandes personas santas. Le rodeaban también los vidyādharas, las apsarās, los kinnaras, lospatagas [aves] y los uragas [serpientes]. Todos ellos ofrecían a Indra reverencias y servicio; las apsāras y los gandharvasdanzaban y cantaban acompañados de instrumentos musicales de muy dulce sonido. Una sombrilla blanca resplandecía sobre la cabeza de Indra con el fulgor de la Luna llena. Confortado con abanicos de cola de yak y servido con todos los artículos con que se adora a un gran rey, Indra se encontraba en compañía de su esposa, Śacīdevī, que ocupaba la mitad del trono. En ese momento entró en la corte el gran sabio Bṛhaspati, el mejor de los sabios, que era el maestro espiritual de Indra y de los semidioses, y a quien respetaban tanto los semidioses como los demonios. Pero Indra, a pesar de ver a su maestro espiritual ante él, no se levantó de su asiento ni le ofreció un lugar en que sentarse o una bienvenida respetuosa. En verdad, no dio la menor señal de respeto por su maestro espiritual.
Sloka 2-8:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, jednou král nebes Indra, nesmírně pyšný na své velké bohatství tří světů, překročil zákon védské etikety. Indra seděl na trůnu uprostřed zástupu Marutů, Vasuů, Rudrů, Ādityů, Ṛbhuů, Viśvadevů, Sādhyů, Aśvinī-kumārů, Siddhů, Cāraṇů, Gandharvů a velkých světců. Obklopovali ho také Vidyādharové, Apsary, Kinnarové, Patagové (ptáci) a Uragové (hadi). Ti všichni mu sloužili a vzdávali mu úctu a Gandharvové s Apsarami tančili a zpívali za sladkého hudebního doprovodu. Nad jeho hlavou byl bílý slunečník, který svítil jako úplněk. Indra seděl se svou manželkou Śacīdevī, které patřila polovina trůnu, ovívaný cāmarami z jačích ohonů a obsluhovaný veškerým příslušenstvím mocného krále, když tu se v onom shromáždění objevil velký mudrc Bṛhaspati. Bṛhaspati, nejlepší z mudrců, byl duchovním mistrem Indry a polobohů, jemuž prokazovali stejnou úctu polobozi i démoni. Avšak i přesto, že před sebou Indra viděl svého duchovního mistra, nepovstal z trůnu a nenabídl mu místo k sezení ani uctivé přivítání. Neudělal nic, aby ho uctil.
Text 9:
Bṛhaspati sabía todo lo que iba a ocurrir en el futuro. Al ver la falta de educación de Indra, se dio perfecta cuenta de que Indra estaba envanecido de su opulencia material. Pudo haberle maldecido, pero no lo hizo, sino que abandonó la sala y, en silencio, regresó a su casa.
Sloka 9:
Bṛhaspati věděl vše, co se má stát v budoucnosti. Když viděl Indrovo porušení pravidel etikety, bylo mu zcela jasné, že Indra zpychl vlivem svého bohatství. I když ho mohl proklít, neučinil tak — místo toho opustil shromáždění a v tichosti se vrátil domů.
Text 10:
Indra, el rey del cielo, comprendió de inmediato su error. Al darse cuenta de que no había ofrecido el debido respeto a su maestro espiritual, se condenó a sí mismo ante todos los allí presentes.
Sloka 10:
Indra, nebeský král, ihned pochopil, jakou udělal chybu. Uvědomil si, že zneuctil svého duchovního mistra, a proto sám sebe odsoudil v přítomnosti všech členů shromáždění.
Text 11:
¡Ay, qué lamentable es lo que acabo de hacer por mi falta de inteligencia y por mi orgullo debido a las opulencias materiales! No he mostrado el debido respeto a mi maestro espiritual cuando entró en la sala, y, de ese modo, le he insultado.
Sloka 11:
Běda, jak politováníhodného činu jsem se dopustil z nedostatku inteligence a kvůli pýše na hmotné bohatství! Když můj duchovní mistr přišel do tohoto shromáždění, neprojevil jsem mu úctu, a tak jsem ho urazil.
Text 12:
Aunque soy el rey de los semidioses, que se encuentran en el plano de la modalidad de la bondad, me envanecí de mi minúscula opulencia, contaminado por el ego falso. En esas circunstancias, ¿quién, en este mundo, aceptaría esas riquezas, arriesgándose a caer? ¡Ay, malditas sean mi riqueza y mi opulencia!
Sloka 12:
I když jsem králem polobohů, kteří jsou v kvalitě dobra, byl jsem pyšný vlivem své trochy bohatství a znečištěný falešným egem. Kdo na tomto světě by za těchto okolností přijal takové bohatství s rizikem, že poklesne? Běda! Zatracuji své jmění!
Text 13:
Si alguien afirma: «Aquel que ocupa el excelso trono del rey no debe ponerse en pie para mostrar respeto a otro rey o a unbrāhmaṇa», debe entenderse que esa persona no conoce los principios religiosos superiores.
Sloka 13:
Pokud někdo říká: “Ten, kdo sedí na vznešeném královském trůnu, nemá vstávat, aby projevil úctu jinému králi či brāhmaṇovi,” je zřejmé, že nezná vyšší náboženské zásady.
Text 14:
Los líderes caídos en la ignorancia, que descarrían al pueblo encaminándole a la senda de la destrucción [como se explicó en el verso anterior], se encuentran, de hecho, a bordo de una nave de piedra; lo mismo ocurre con quienes les siguen ciegamente. Esa nave de piedra no podrá flotar, y se hundirá en el agua con todos sus pasajeros. Del mismo modo, aquellos que descarrían a la gente van al infierno junto con todos sus seguidores.
Sloka 14:
Vůdci, kteří poklesli do nevědomosti a svádějí lidi tím, že je vedou na cestu zkázy (jak popisuje minulý verš), v podstatě nastupují na kamennou loď a stejně činí i ti, kdo je slepě následují. Kamenná loď by nemohla plout a potopila by se i se svými pasažéry. Podobně ti, kdo svádějí lidi, jdou do pekla a jejich následovníci tam půjdou s nimi.
Text 15:
El rey Indra dijo: Por eso, con toda franqueza y sin duplicidad, voy a postrar mi cabeza a los pies de loto de Bṛhaspati, el maestro espiritual de los semidioses. Él se encuentra en el plano de la modalidad de la bondad, y por ello tiene conciencia plena de todo el conocimiento, y es el mejor de los brāhmaṇas. Ahora voy a tocar sus pies de loto y a ofrecerle reverencias para tratar de satisfacerlo.
Sloka 15:
Král Indra řekl: Proto nyní otevřeně a bez přetvářky skloním hlavu k lotosovým nohám Bṛhaspatiho, duchovního mistra polobohů. Jelikož se nachází v kvalitě dobra, je si plně vědom veškerého poznání a je nejlepším z brāhmaṇů. Nyní se dotknu jeho lotosových nohou a vzdám mu poklony. Tak se ho pokusím uspokojit.
Text 16:
Mientras Indra, el rey de los semidioses, pensaba de este modo y expresaba su arrepentimiento ante su propia corte, Bṛhaspati, el muy poderoso maestro espiritual, entendió lo que pasaba por su mente. Bṛhaspati, que era espiritualmente más poderoso que el rey del cielo, se hizo invisible para Indra y partió hacia su casa.
Sloka 16:
Když král polobohů Indra takto uvažoval a činil pokání ve svém vlastním shromáždění, Bṛhaspati, nejmocnější duchovní mistr, porozuměl jeho mysli. Protože byl duchovně mocnější než král Indra, stal se pro něho neviditelným a opustil svůj domov.
Text 17:
A pesar de buscarlo intensamente, y a pesar de la ayuda de los demás semidioses, Indra no pudo encontrar a Bṛhaspati. Indra pensó entonces: «¡Ay de mí!, mi maestro espiritual se ha disgustado conmigo, y ahora no dispongo de ningún medio para obtener buena fortuna». Indra estaba rodeado por los semidioses, pero su mente no encontraba la paz.
Sloka 17:
Přestože Indra s pomocí ostatních polobohů Bṛhaspatiho usilovně hledal, nemohl ho nalézt. Tehdy si pomyslel: “Běda, můj duchovní mistr je se mnou nespokojený a nyní nemohu dosáhnout štěstí.” Ačkoliv byl Indra obklopen polobohy, nenacházel klid mysli.
Text 18:
Al saber de la lastimosa condición del rey Indra, los demonios, siguiendo las instrucciones de su guru, Śukrācārya, tomaron las armas y declararon la guerra a los semidioses.
Sloka 18:
Když démoni slyšeli o žalostném stavu krále Indry, na pokyn svého gurua Śukrācāryi se ozbrojili a vyhlásili polobohům válku.
Text 19:
Las afiladas flechas de los demonios hirieron las cabezas, los muslos, los brazos y las demás partes del cuerpo de los semidioses. Estos, guiados por Indra, no vieron otra salida que acudir de inmediato al Señor Brahmā y postrar sus cabezas ante él, pidiéndole refugio e instrucción.
Sloka 19:
Polobozi, v jejichž čele stál Indra, byli na hlavách, stehnech, pažích a dalších částech těl poraněni ostrými šípy démonů. Neviděli tehdy jiné východisko než se skloněnými hlavami jít za Pánem Brahmou a požádat o útočiště a vhodný pokyn.
Text 20:
El muy poderoso Señor Brahmā, al ver a los semidioses, que se acercaban a él con los cuerpos gravemente heridos por las flechas de los demonios, mostró su gran misericordia sin causa y les calmó con las siguientes palabras.
Sloka 20:
Když nejmocnější Pán Brahmā viděl, jak k němu polobozi přicházejí s těly vážně poraněnými šípy démonů, ze své veliké bezpříčinné milosti je uklidnil a promluvil následujícími slovy.
Text 21:
El Señor Brahmā dijo: ¡Oh, ustedes, los mejores entre los semidioses!, por desdicha, debido a la locura que nace de la opulencia material, no recibieron correctamente a Bṛhaspati cuando entró en la sala de asambleas. Él es consciente del Brahman Supremo, y controla sus sentidos a la perfección. Por ello, es el mejor de los brāhmaṇas. Así pues, me sorprende mucho que hayan sido tan insolentes con él.
Sloka 21:
Pán Brahmā řekl: Ó nejlepší z polobohů, v šílenství pocházejícím z vašeho hmotného bohatství jste opomněli řádně přivítat Bṛhaspatiho, jenž přišel do vašeho shromáždění. Jelikož si je vědom Nejvyššího Brahmanu a zcela ovládá své smysly, je nejlepším z brāhmaṇů. Je proto velmi udivující, že jste se vůči němu chovali tak nestydatě.
Text 22:
Mis queridos semidioses, los demonios eran débiles, y los habían derrotado en varias ocasiones; pero ahora, debido a la falta que han cometido contra Bṛhaspati, los han vencido. ¿Por qué, sino, iban a vencerlos a ustedes, que gozaban de tantas opulencias?
Sloka 22:
Démoni vás porazili, protože jste se nevhodně chovali vůči Bṛhaspatimu. Moji milí polobozi, jak jinak by mohli tito démoni — kteří byli slabí, neboť jste je několikrát porazili — zvítězit nad vámi, kteří jste měli tak velké bohatství?
Text 23:
¡Oh, Indra!, tus enemigos, los demonios, eran muy débiles, pues no respetaban debidamente a Śukrācārya. Sin embargo, ahora, desde que le adoran con gran devoción, han recobrado su poder. La devoción por Śukrācārya ha aumentado su fuerza, en tal medida que podrían apoderarse fácilmente incluso de mi propia morada.
Sloka 23:
Ó Indro, vaši nepřátelé démoni byli nesmírně slabí, protože neměli v úctě Śukrācāryu, ale jelikož ho nyní uctívají s velkou oddaností, nabyli znovu moci. Svou oddaností Śukrācāryovi posílili svou moc natolik, že jsou schopni snadno dobýt dokonce i mé sídlo.
Text 24:
Gracias a su firme determinación en seguir las instrucciones de Śukrācārya, sus discípulos, los demonios, han perdido el temor a los semidioses. De hecho, los reyes y las personas que tengan una fe resuelta en la misericordia de los brāhmaṇas, de las vacas y de la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, y les adoren siempre, siempre se mantendrán fuertes en sus respectivas posiciones.
Sloka 24:
Díky svému neochvějnému odhodlání následovat pokyny Śukrācāryi se nyní jeho žáci, démoni, o polobohy nestarají. Králové i ostatní, kteří mají velkou víru v milost brāhmaṇů, krav a Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, a kteří tyto tři neustále uctívají, mají vždy pevné postavení.
Text 25:
¡Oh, semidioses!, mi instrucción es que acudan a Viśvarūpa, el hijo de Tvaṣṭā, y le acepten como guru. Él es un brāhmaṇapuro y muy poderoso, que se somete a austeridades y penitencias. Complacido con su adoración, él satisfará sus deseos, siempre y cuando toleren su tendencia a ponerse de parte de los demonios.
Sloka 25:
Ó polobozi, nabádám vás, abyste šli za Viśvarūpou, synem Tvaṣṭy, a přijali ho za svého gurua. Je čistým a velice mocným brāhmaṇou, který se podrobuje askezi. Když ho potěšíte uctíváním, splní vaše touhy—budete-li ovšem tolerovat, že se přiklání na stranu démonů.
Text 26:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī continuó: Liberados de su ansiedad tras escuchar los consejos del Señor Brahmā, los semidioses fueron a ver al sabio Viśvarūpa, el hijo de Tvaṣṭā. Mi querido rey, después de abrazarle, le dijeron lo siguiente.
Sloka 26:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když Pán Brahmā polobohům poradil a zbavil je úzkosti, odešli za mudrcem Viśvarūpou, synem Tvaṣṭy. Můj milý králi, objali ho a pronesli následující slova.
Text 27:
Los semidioses dijeron: Querido Viśvarūpa, que goces de toda buena fortuna. Nosotros, los semidioses, hemos venido a visitarte a tu āśrama. Por favor, trata de satisfacer nuestros deseos en función del momento, pues, en cierto sentido, somos como tus padres.
Sloka 27:
Polobozi pravili: Milovaný Viśvarūpo, přejeme ti vše nejlepší. My, polobozi, jsme přišli do tvého āśramu jako tvoji hosté. Prosíme, snaž se splnit naše touhy úměrně času, neboť jsme na úrovni tvých rodičů.
Text 28:
¡Oh, brāhmaṇa!, para un hijo, el deber más elevado es servir a los padres. Esto es así aunque él mismo tenga hijos, y lo es, con mucha más razón, si se trata de un brahmacārī.
Sloka 28:
Ó brāhmaṇo, nejvyšší povinností syna je sloužit rodičům, a to dokonce i tehdy, když má své vlastní syny — co teprve říci o synovi, který je brahmacārīnem?
Texts 29-30:
El ācārya, el maestro espiritual que enseña el conocimiento védico y da iniciación ofreciendo el cordón sagrado, es la personificación de todos los Vedas. Del mismo modo, el padre personifica al Señor Brahmā, un hermano, al rey Indra, la madre, al planeta Tierra, y una hermana, a la misericordia. Un visitante es la personificación de los principios religiosos, y el invitado personifica al semidiós Agni; las entidades vivientes personifican al Señor Viṣṇu, la Suprema Personalidad de Dios.
Sloka 29-30:
Ācārya, duchovní mistr, jenž učí veškeré védské poznání a zasvěcuje předáním posvátné šňůry, je zosobněním všech Ved. Podobně otec zosobňuje Pána Brahmu, bratr krále Indru, matka planetu Zemi a sestra milost. Host zosobňuje náboženské zásady, pozvaný host zosobňuje poloboha Agniho a všechny živé bytosti zosobňují Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnost Božství.
Text 31:
Querido hijo, hemos sido derrotados por nuestros enemigos y nos sentimos muy afligidos. Por favor, sé misericordioso y satisface nuestros deseos. Alivia nuestro sufrimiento con la fuerza de tus austeridades. Por favor, atiende a nuestros ruegos.
Sloka 31:
Milý synu, naši nepřátelé nás porážejí, a proto jsme velice zarmouceni. Splň prosím milostivě naši touhu a silou své askeze nás zbav neštěstí. Prosíme, vyslyš naše modlitby.
Text 32:
Como tienes plena conciencia del Brahman Supremo, eres un brāhmaṇa perfecto. Por ello, eres el maestro espiritual de todas las órdenes de vida. Te aceptamos como guía y maestro espiritual, pues con el poder de tu austeridad podremos derrotar fácilmente a los enemigos que nos han vencido.
Sloka 32:
Jakožto dokonalý brāhmaṇa, jenž si je plně vědom Nejvyššího Brahmanu, jsi duchovním mistrem všech životních stavů. Přijímáme tě za svého duchovního mistra a vládce, abychom silou tvé askeze mohli snadno zvítězit nad nepřáteli, kteří nás porážejí.
Text 33:
Los semidioses continuaron: No temas que te critiquen por ser más joven que nosotros. Esa norma de etiqueta no tiene validez en lo que se refiere a los mantras védicos. A este respecto, no es la edad lo que determina quien es mayor; a una persona avanzada en el canto de los mantras védicos se le pueden ofrecer reverencias respetuosas aunque sea más joven. Por lo tanto, aunque seas más joven que nosotros, puedes ser nuestro sacerdote. No lo dudes.
Sloka 33:
Polobozi pokračovali: Neboj se, že tě někdo bude kritizovat za to, že jsi mladší než my. Ve vztahu k védským mantrám tato etiketa neplatí. V jiných případech je vyšší postavení dáno věkem, ale i mladšímu je možné skládat uctivé poklony, je-li pokročilý v přednesu védských manter. I když jsi tedy oproti nám mladíkem, můžeš se bez váhání stát naším knězem.
Text 34:
Śukadeva Gosvāmī continuó: Ante el ruego de todos los semidioses, que le pedían que fuese su sacerdote, el gran Viśvarūpa, que era avanzado en la práctica de austeridades, se sintió muy complacido. Entonces les respondió con las siguientes palabras.
Sloka 34:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Velký Viśvarūpa, který byl pokročilý ve vykonávání askeze, byl s žádostí všech polobohů, aby se stal jejich knězem, velice spokojen. Odpověděl jim následujícími slovy.
Text 35:
Śrī Viśvarūpa dijo: ¡Oh, semidioses!, no se aconseja aceptar la posición de sacerdote, pues supone la pérdida del poder brahmínico que se ha adquirido. Sin embargo, ¿quién, en mi lugar, podría negarse a aceptar su ruego? Ustedes son los gloriosos dirigentes del universo entero. Yo soy su discípulo y tengo mucho que aprender de ustedes. Por lo tanto, no puedo negarme. Debo aceptar, por mi propio beneficio.
Sloka 35:
Śrī Viśvarūpa řekl: Ó polobozi, i když je přijímání kněžského stavu odsuzované, jelikož vede ke ztrátě dříve nabyté bráhmanské síly, jak může osoba, jako jsem já, odmítnout vaši osobní žádost? Jste všichni vznešení vládci celého vesmíru. Já jsem vaším žákem a musím se od vás mnohému naučit; proto vás nemohu odmítnout. Musím souhlasit pro své vlastní dobro.
Text 36:
¡Oh, gloriosos gobernantes de diversos planetas!, el verdadero brāhmaṇa, que carece de posesiones materiales, profesa, para mantenerse, la práctica de śiloñchana. En otras palabras, recoge los granos dejados en los campos o esparcidos por el suelo de los grandes mercados. Con este procedimiento, los brāhmaṇas casados que se rigen por los principios de la austeridad y la penitencia, se mantienen y mantienen a sus familias, y realizan todas las actividades piadosas necesarias. Ciertamente, si unbrāhmaṇa desea alcanzar la felicidad ganando riquezas a través de la profesión sacerdotal, debe de poseer una mentalidad muy baja. ¿Cómo podría yo aceptar semejante posición?
Sloka 36:
Ó vznešení panovníci různých planet, pravý brāhmaṇa, který nemá žádné hmotné vlastnictví, se živí způsobem zvaným śiloñchana — sbírá obilí, které zůstalo ležet na poli a v tržnici. Tímto způsobem zaopatřují brāhmaṇové-hospodáři, kteří skutečně dodržují zásady askeze, sebe a své rodiny a vykonávají všechny nezbytné zbožné činnosti. Brāhmaṇa, který chce dosáhnout štěstí hromaděním bohatství jako profesionální kněz, jistě uvažuje na velice nízké úrovni. Jak bych mohl přijmout takové postavení?
Text 37:
Todos ustedes son mis superiores. Por esa razón, aunque a veces el oficio de sacerdote pueda ser indigno, yo no puedo decir que no a la más mínima de sus súplicas. Acepto ser su sacerdote. Dedicaré mi vida y mis posesiones a satisfacer su ruego.
Sloka 37:
Vy všichni jste mi nadřazení. I když tedy může být přijetí kněžského stavu někdy člověku vyčítáno, nemohu vám odmítnout ani sebemenší žádost. Souhlasím s tím, že budu vaším knězem, a splnění vaší touhy zasvětím celý svůj život a veškeré vlastnictví.
Text 38:
Śrī Śukadeva Gosvāmī continuó: ¡Oh, rey!, tras hacer esta promesa a los semidioses, el excelso Viśvarūpa, rodeado por los semidioses, llevó a cabo las actividades sacerdotales necesarias con gran entusiasmo y atención.
Sloka 38:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó králi, poté, co vznešený Viśvarūpa dal polobohům svůj slib, s velkým nadšením a pozorností vykonával v jejich kruhu nezbytné úkony kněze.
Text 39:
Śukrācārya protegía con su talento y sus tácticas la opulencia de los demonios, a quienes generalmente se conoce como enemigos de los semidioses, pero Viśvarūpa, que era más poderoso, compuso una oración protectora llamada Nārāyaṇa-kavaca. Con ese mantra, fruto de su inteligencia, arrebató a los demonios su opulencia y se la entregó a Mahendra, el rey del cielo.
Sloka 39:
Bohatství démonů, kteří jsou známí jako nepřátelé polobohů, bylo chráněné talentem a taktikami Śukrācāryi, ale Viśvarūpa, jenž byl velice mocný, složil ochrannou modlitbu zvanou Nārāyaṇa-kavaca. Pomocí této inteligentní mantry odebral bohatství démonům a předal ho Mahendrovi, nebeskému králi.
Text 40:
Viśvarūpa, que era muy generoso, reveló al rey Indra [Sahasrākṣa] el himno secreto que le protegería y le permitiría derrotar la fuerza militar de los demonios.
Sloka 40:
Viśvarūpa, jenž byl nesmírně velkomyslný, sdělil králi Indrovi (Sahasrākṣovi) tajnou mantru, která Indru ochránila a porazila vojenskou sílu démonů.