Skip to main content

Text 36

Sloka 36

Texto

Verš

akiñcanānāṁ hi dhanaṁ śiloñchanaṁ
teneha nirvartita-sādhu-satkriyaḥ
kathaṁ vigarhyaṁ nu karomy adhīśvarāḥ
paurodhasaṁ hṛṣyati yena durmatiḥ
akiñcanānāṁ hi dhanaṁ śiloñchanaṁ
teneha nirvartita-sādhu-satkriyaḥ
kathaṁ vigarhyaṁ nu karomy adhīśvarāḥ
paurodhasaṁ hṛṣyati yena durmatiḥ

Palabra por palabra

Synonyma

akiñcanānām — de personas que se han sometido a austeridades y penitencias para desapegarse de las posesiones mundanas; hi — ciertamente; dhanam — la riqueza; śila — la recolección de los granos dejados en el campo; uñchanam — y la recolección de los granos que quedan en los grandes mercados; tena — por ese procedimiento; iha — aquí; nirvartita — lograr; sādhu — de los devotos excelsos; sat-kriyaḥ — todas las actividades piadosas; katham — cómo; vigarhyam — censurable; nu — en verdad; karomi — voy a realizar; adhīśvarāḥ — ¡oh, grandes gobernadores de los sistemas planetarios!; paurodhasam — el deber del sacerdocio; hṛṣyati — se complace; yena — por el cual; durmatiḥ — la persona poco inteligente.

akiñcanānām — těch, kdo podstoupili askezi, aby se odpoutali od světského vlastnictví; hi — jistě; dhanam — majetek; śila — sbírání obilí, které zůstalo na poli; uñchanam — a sbírání obilí, které zůstalo v tržnici; tena — těmi prostředky; iha — zde; nirvartita — uskutečňující; sādhu — vznešených oddaných; sat-kriyaḥ — všechny zbožné činnosti; katham — jak; vigarhyam — zasluhující výčitky; nu — vskutku; karomi — budu vykonávat; adhīśvarāḥ — ó velcí vládci planetárních soustav; paurodhasam — povinnosti kněze; hṛṣyati — je potěšen; yena — čím; durmatiḥ — ten, kdo je méně inteligentní.

Traducción

Překlad

¡Oh, gloriosos gobernantes de diversos planetas!, el verdadero brāhmaṇa, que carece de posesiones materiales, profesa, para mantenerse, la práctica de śiloñchana. En otras palabras, recoge los granos dejados en los campos o esparcidos por el suelo de los grandes mercados. Con este procedimiento, los brāhmaṇas casados que se rigen por los principios de la austeridad y la penitencia, se mantienen y mantienen a sus familias, y realizan todas las actividades piadosas necesarias. Ciertamente, si unbrāhmaṇa desea alcanzar la felicidad ganando riquezas a través de la profesión sacerdotal, debe de poseer una mentalidad muy baja. ¿Cómo podría yo aceptar semejante posición?

Ó vznešení panovníci různých planet, pravý brāhmaṇa, který nemá žádné hmotné vlastnictví, se živí způsobem zvaným śiloñchana — sbírá obilí, které zůstalo ležet na poli a v tržnici. Tímto způsobem zaopatřují brāhmaṇové-hospodáři, kteří skutečně dodržují zásady askeze, sebe a své rodiny a vykonávají všechny nezbytné zbožné činnosti. Brāhmaṇa, který chce dosáhnout štěstí hromaděním bohatství jako profesionální kněz, jistě uvažuje na velice nízké úrovni. Jak bych mohl přijmout takové postavení?

Significado

Význam

Los brāhmaṇas de primera categoría no aceptan ningún tipo de remuneración de sus discípulos oyajamānas, sino que practican austeridades y penitencias y van a los campos de cultivo para recoger los cereales que los agricultores les dejan. También van a los mercados donde se comercia con cereales a granel, y allí recogen los cereales dejados por los comerciantes. Esos brāhmaṇas excelsos mantienen de este modo sus propios cuerpos y a sus familias. Esos sacerdotes nunca piden nada a sus discípulos, pues no desean una vida llena de opulencias, a imitación de los kṣatriyas y losvaiśyas. En otras palabras, el brāhmaṇa puro acepta voluntariamente una vida de pobreza, y, para vivir, depende por completo de la misericordia del Señor. No hace muchos años, en Kṛṣṇanagara, cerca de Navadvīpa, el zamindar del lugar, Vraja Kṛṣṇacandra, quiso ofrecer su ayuda a un brāhmaṇa; este, sin embargo, se negó a aceptarla, diciendo que ya era muy feliz en su vida familiar, con el arroz que sus discípulos le ofrecían y con los guisos de hojas de tamarindo que preparaba, de modo que no tenía sentido aceptar la ayuda del zamindar. La conclusión es que un brāhmaṇa, aunque reciba grandes opulencias de sus discípulos, no debe utilizar en su propio beneficio las remuneraciones que obtenga por su actividad sacerdotal, sino que debe emplearlas en el servicio de la Suprema Personalidad de Dios.

Prvotřídní brāhmaṇa nepřijímá od svých žáků či yajamānů žádnou odměnu. Jelikož praktikuje askezi, chodí místo toho na pole a sbírá obilí, které tam zemědělci brāhmaṇům nechávají. Tito brāhmaṇové rovněž chodí do tržnic, kde se obilí kupuje a prodává ve velkém, a sbírají to, které tam zůstane po obchodnících. Tímto způsobem živí vznešení brāhmaṇové svá těla a své rodiny. Takoví kněží nikdy nepožadují nic od svých žáků, aby mohli žít v bohatství a napodobovat kṣatriye či vaiśyi. Čistý brāhmaṇa dobrovolně přijímá život v chudobě a žije v naprosté závislosti na milosti Pána. Není tomu dávno, kdy jednomu brāhmaṇovi v Kṛṣṇanagaru poblíž Navadvīpu nabízel pomoc místní zamindar, Vraja Kṛṣṇacandra. Brāhmaṇa odmítl pomoc přijmout. Řekl, že přijímá rýži, kterou mu donesou jeho žáci, vaří zeleninová jídla z tamarindových listů, a je tak ve svém životě hospodáře velice šťastný — není proto třeba, aby přijímal zamindarovu pomoc. Závěr je takový, že i když může brāhmaṇa dostávat od svých žáků velké bohatství, nemá odměny za své kněžské působení používat pro vlastní prospěch; musí je používat pro službu Nejvyšší Osobnosti Božství.