Skip to main content

Text 20

Sloka 20

Texto

Verš

śāstrasya pitur ādeśaṁ
yo na veda nivartakam
kathaṁ tad-anurūpāya
guṇa-visrambhy upakramet
śāstrasya pitur ādeśaṁ
yo na veda nivartakam
kathaṁ tad-anurūpāya
guṇa-visrambhy upakramet

Palabra por palabra

Synonyma

śāstrasya — de las Escrituras; pituḥ — del padre; ādeśam — la instrucción; yaḥ — aquel que; na — no; veda — entiende; nivartakam — que ponen fin al modo de vida materialista; katham — cómo; tat-anurūpāya — seguir la instrucción de losśāstras; guṇa-visrambhī — una persona enredada en las tres modalidades de la naturaleza material; upakramet — puede ocupar en la generación de descendencia.

śāstrasya — písem; pituḥ — otce; ādeśam — pokyn; yaḥ — ten, kdo; na — ne; veda — chápe; nivartakam — který způsobuje ukončení materialistického způsobu života; katham — jak; tat-anurūpāya — následovat pokyn śāster; guṇa-visrambhī — ten, kdo je zapletený do tří kvalit hmotné přírody; upakramet — může se věnovat plození potomstva.

Traducción

Překlad

[Nārada Muni había preguntado cómo es posible enfrentarse al propio padre, bajo la influencia de la ignorancia. Los Haryaśvas entendieron el significado de la pregunta:] Es necesario aceptar las instrucciones originales del śāstra. En la civilización védica, el cordón sagrado es signo del segundo nacimiento, que se produce gracias a las instrucciones de los śāstras recibidas de un maestro espiritual genuino. Por lo tanto, el śāstra, las Escrituras, son el verdadero padre. Todos los śāstras nos indican que debemos poner fin al modo de vida materialista. Aquel que no conoce el objetivo de los śāstras, que son las órdenes del padre, es ignorante. Las palabras de un padre material que se esfuerza por ocupar a su hijo en actividades materiales no son las verdaderas instrucciones del padre.

(Nārada Muni se ptal, jak může někdo v nevědomosti neuposlechnout vlastního otce. Haryaśvové pochopili smysl této otázky.) Člověk musí přijmout původní pokyny śāster. Ve védské civilizaci je udílena posvátná šňůra na znamení druhého zrození. Lidská bytost se podruhé narodí tím, že přijme pokyny śāster od pravého duchovního mistra. Śāstry, písma, jsou tedy skutečným otcem. Všechny śāstry učí, že člověk má zanechat materialistického způsobu života. Nezná-li někdo smysl otcových příkazů, śāster, je nevědomý. Slova hmotného otce, který se snaží zaměstnat svého syna hmotnými činnostmi, nejsou skutečnými otcovými pokyny.

Significado

Význam

El Bhagavad-gītā (16.7) dice: pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca janā na vidur āsurāḥ: Los demonios, que son inferiores a los seres humanos, pero sin llegar al nivel de los animales, no conocen el significado de pravṛtti nivṛtti, es decir, de lo que debe hacerse y de lo que no debe hacerse. En el mundo material, todas las entidades vivientes tienen el deseo de enseñorearse de este mundo en la medida de lo posible. Eso recibe el nombre de pravṛtti-mārga. Sin embargo, todos losśāstras aconsejan la senda de nivṛtti-mārga, es decir, liberarse del modo de vida materialista. Esto no lo encontramos solo en los śāstras de la civilización védica, que es la más antigua del mundo, sino que es algo en lo que coinciden otros śāstras. En los buddhistas, por ejemplo, el Señor Buddha aconseja abandonar el modo de vida materialista para alcanzar el nirvāṇa, y en la Biblia, que también es śāstra, encontramos el mismo consejo: hay que poner fin a la vida materialista y regresar al Reino de Dios. En todos los śāstras que examinemos, y especialmente en los śāstras védicos, se da el mismo consejo: hay que abandonar la vida materialista y regresar a la vida espiritual original. También Śaṅkārācarya sostiene la misma conclusión:brahma satyaṁ jagan mithyā: El mundo material, la vida materialista, no es más que ilusión; por lo tanto, debemos poner fin a sus ilusorias actividades y elevarnos al nivel del Brahman.

Bhagavad-gītā (16.7) říká: pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca janā na vidur āsurāḥ — démoni, jež jsou na nižší úrovni než lidské bytosti, ale nejsou označováni jako zvířata, neznají smysl pravṛtti a nivṛtti — činností, které je třeba dělat, a těch, které se dělat nemají. Každá živá bytost v hmotném světě si přeje tomuto světu panovat, jak jen je to možné. To se nazývá pravṛtti-mārga. Všechny śāstry ovšem doporučují nivṛtti-mārgu neboli zbavení se materialistického způsobu života. To je společný bod všech śāster; nejen śāster védské civilizace, které jsou nejstarší na světě. Například v budhistických śāstrách Pán Buddha doporučuje vzdát se materialistického života, a dosáhnout tak nirvāṇy. V Bibli, což je také śāstra, najdeme tutéž radu: člověk má skoncovat s materialistickým životem a vrátit se do království Boha. Ať prozkoumáme kteroukoliv śāstru — zvláště védské śāstry — všechny dávají stejnou radu: vzdát se materialistického života a vrátit se ke svému původnímu, duchovnímu životu. I Śaṅkarācārya hlásá tento závěr: brahma satyaṁ jagan mithyā — tento hmotný svět či materialistický život je pouhá iluze, a proto je třeba ukončit své iluzorní činnosti a dospět na úroveň Brahmanu.

La palabra śāstra se refiere a las Escrituras, y en particular a los libros védicos de conocimiento. En las Escrituras védicas se incluyen los cuatro Vedas Sāma, Yajur, Ṛg Atharva— y todos los demás libros cuyo conocimiento se deriva de ellos. La esencia de todo el conocimiento védico se expresa en el Bhagavad-gītā; por lo tanto, las enseñanzas del Bhagavad-gītā deben recibir una consideración especial. En esa obra, la esencia de todos los śāstras, Kṛṣṇa aconseja personalmente que abandonemos todos los demás deberes y nos entreguemos a Él (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja).

Slovo śāstra se vztahuje na písma, obzvláště na védské knihy poznání. Vedy — Sāma, Yajur, Ṛg a Atharva — a všechny ostatní knihy odvozující poznání z těchto Ved jsou považovány za védskou literaturu. Bhagavad-gītā je esencí všeho védského poznání, a proto je písmem, jehož pokyny je třeba zvláště přijímat. V této esenci všech śāster Kṛṣṇa Osobně doporučuje, aby se člověk vzdal všech ostatních povinností a odevzdal se Jemu (sarva dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja).

Es necesario recibir iniciación en los principios del śāstra. En el momento de la iniciación, nuestro movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa pide al estudiante que siga las conclusiones del śāstra, aceptando el consejo del orador supremo delśāstra, Kṛṣṇa, y olvidando los principios del modo de vida materialista. Por esa razón, los principios que recomendamos son los siguientes: abstenerse de la vida sexual ilícita, del consumo de sustancias embriagantes y excitantes, de los juegos de azar, y de comer carne. Estas cuatro restricciones permiten a la persona inteligente liberarse de la vida materialista e ir de regreso al hogar, de vuelta a Dios.

Člověk má být zasvěcen do následování principů śāster. Při udílení zasvěcení žádá naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy každého, aby dospěl k závěru śāster tím způsobem, že přijme radu od nejvyššího mluvčího śāster, Kṛṣṇy, a zapomene na principy materialistického života. Zásady, které doporučujeme, tedy jsou: žádný nedovolený sex, žádné požívání omamných látek, žádné hazardování a žádné jedení masa. Tyto čtyři pravidla jednání inteligentnímu člověku umožní oprostit se od materialistického života a vrátit se domů, zpátky k Bohu.

Con respecto a las instrucciones de los padres, puede decirse que todas las entidades vivientes, sin descontar a las más insignificantes, como los gatos, los perros y las serpientes, han nacido de un padre y una madre. Por lo tanto, tener padres materiales no supone ningún privilegio. La entidad viviente recibe un padre y una madre en todas las formas de vida, nacimiento tras nacimiento. Sin embargo, en la sociedad humana, la persona que se contenta con sus padres materiales y con las instrucciones que estos le dan, y no hace ningún progreso adicional aceptando un maestro espiritual y educándose en el estudio de los śāstras, permanece, sin lugar a dudas, en el plano de la oscuridad. Los padres materiales solo son importantes si tienen interés en educar a su hijo para que se libere de las garras de la muerte. Como indica Ṛṣabhadeva en Sus enseñanzas (Bhāg. 5.5.18): pitā na sa syāj jananī na sā syāt/ na mocayed yaḥ samupeta-mṛtyum: Nadie debe esforzarse por ser padre o madre si no puede salvar a quienes dependan de él de la peligrosa amenaza de la muerte. Un padre que no sabe cómo salvar a su hijo, no vale de nada, pues esa clase de padres se pueden tener también en cualquier otra forma de vida, incluso entre los perros, los gatos, etc. Solo unos padres que puedan elevar a su hijo al plano espiritual son padres genuinos. Por lo tanto, en el sistema védico se establece: janmanā jāyate śūdraḥ: Al nacer de nuestros padres materiales, nacemos śūdras. El propósito de la vida, sin embargo, es llegar a ser un brāhmaṇa, un hombre de primera clase.

Co se týče pokynů otce a matky, je možné říci, že každá živá bytost — včetně obyčejných koček, psů a hadů — se rodí otci a matce. Získat hmotného otce a matku tedy není vůbec obtížné. Živá bytost dostává otce a matku v každé formě života, jeden život za druhým. Co se však týče lidské společnosti, pokud se člověk spokojí se svým hmotným otcem a matkou a jejich pokyny a nedělá další pokrok — nepřijme duchovního mistra a nedostává vzdělávání śāster — bezpochyby zůstane v temnotě. Hmotný otec a matka jsou důležití pouze tehdy, když mají zájem vzdělat svého syna tak, aby se vyprostil ze spárů smrti. Jak učil Ṛṣabhadeva (Bhāg. 5.5.18): pitā na sa syāj jananī na sā syāt / na mocayed yaḥ samupeta-mṛtyum. Člověk nemá usilovat o to, aby se stal matkou nebo otcem, nedokáže-li zachránit syna ve své péči z bezprostředně hrozícího nebezpečí smrti. Rodič, který neví, jak zachránit svého syna, je k ničemu, protože takové otce a matky je možné mít v kterékoliv formě života; i mezi kočkami, psy a podobnými tvory. Pravými rodiči jsou jedině ti, kteří dokáží povznést svého syna na duchovní úroveň. Podle védského systému je tedy řečeno: janmanā jāyate śūdraḥ — každý se rodí hmotnému otci a matce jako śūdra. Smyslem života je však stát se brāhmaṇou, prvotřídní lidskou bytostí.

El hombre que posee una inteligencia de primera categoría recibe el nombre de brāhmaṇa, porque conoce el Brahman Supremo, la Verdad Absoluta. Según las instrucciones de los Vedastad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet: Para conocer esta ciencia, es necesario acudir a un guru genuino, un maestro espiritual que inicie al discípulo con el cordón sagrado, de manera que pueda comprender el conocimiento védico. Janmanā jāyate śuḍraḥ saṁskārād dhi bhaved dvijaḥ: El proceso mediante el cual se alcanza la posición de brāhmaṇa a través del esfuerzo de un maestro espiritual genuino se denomina saṁskāra. Tras la iniciación, el discípulo se ocupa en el estudio de los śāstras, que le enseñan la forma de liberarse de la vida materialista e ir de regreso al hogar, de vuelta a Dios.

Prvotřídní inteligentní člověk se nazývá brāhmaṇa, protože zná Nejvyšší Brahman, Absolutní Pravdu. Védský pokyn zní: tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābigacchet — aby člověk poznal tuto vědu, musí vyhledat pravého gurua, duchovního mistra, který žáka zasvětí posvátnou šňůrou, a umožní mu tak pochopit védské poznání. Janmanā jāyate śūdraḥ saṁskārād dhi bhaved dvijaḥ. Povýšení se na úroveň brāhmaṇy díky snaze pravého duchovního mistra se nazývá saṁskāra. Po zasvěcení se student věnuje studiu śāster, jež ho učí, jak se vymanit z materialistického života a vrátit se domů, zpátky k Bohu.

El movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa está enseñando este conocimiento superior que consiste en retirarse de la vida materialista para ir de regreso a Dios; por desgracia, muchos padres no están satisfechos con este movimiento. Además de esos padres, también hay muchos hombres de negocios a quienes no les gusta que enseñemos a nuestros alumnos a abandonar las drogas y el alcohol, la carne, la vida sexual ilícita y los juegos de azar. Si el movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa se extiende, esos supuestos hombres de negocios tendrán que cerrar sus mataderos, destilerías y tabacaleras. Esa idea les inspira mucho temor. Sin embargo, no tenemos otra alternativa que enseñar a nuestros discípulos a liberarse de la vida materialista. Tenemos el deber de instruirles en principios contrarios a la vida material, para que se salven del ciclo de nacimientos y muertes.

Společnost pro vědomí Kṛṣṇy učí toto vyšší poznání — jak zanechat materialistického života a vrátit se k Bohu — ale mnozí rodiče s naším hnutím naneštěstí nejsou příliš spokojeni. Kromě rodičů našich studentů jsou nespokojeni také mnozí podnikatelé, protože naše studenty učíme, aby zanechali požívání omamných látek, jedení masa, hazardování a nedovoleného sexu. Bude-li se hnutí pro vědomí Kṛṣṇy šířit, takzvaní podnikatelé budou nuceni zavřít svá jatka, pivovary a továrny na cigarety; proto i oni mají veliký strach. My však nemáme jinou možnost, než učit naše žáky, aby se oprostili od materialistického života. Musíme jim dávat pokyny, které jsou v protikladu k hmotnému životu, abychom je zachránili z koloběhu zrození a smrti.

Por esa razón, Nārada Muni aconsejó a los Haryaśvas, los hijos de Prajāpati Dakṣa, que, en lugar de engendrar descendientes, harían mejor en irse para alcanzar la perfección de la comprensión espiritual conforme a las instrucciones de los śāstras. La importancia de los śāstras se menciona en el Bhagavad-gītā (16.23):

Nārada Muni tedy doporučil Haryaśvům, synům Prajāpatiho Dakṣi, aby místo plození potomstva raději odešli a dosáhli dokonalosti duchovního porozumění podle pokynů śāster. O důležitosti śāster hovoří Bhagavad-gītā (16.23):

yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya
vartate kāma-kārataḥ
na sa siddhim avāpnoti
na sukhaṁ na parāṁ gatim
yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya
vartate kāma-kārataḥ
na sa siddhim avāpnoti
na sukhaṁ na parāṁ gatim

«Aquel que no respeta los mandamientos de los śāstras y actúa según sus caprichos y como le parece, nunca alcanza la perfección de la vida, y, mucho menos, la felicidad, y no va de regreso al hogar, al mundo espiritual».

“Ten, kdo se nestará o příkazy písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle.”