Text 11
Sloka 11
Texto
Verš
tathā viśuddhyaty aghavān vratādibhiḥ
yathā harer nāma-padair udāhṛtais
tad uttamaśloka-guṇopalambhakam
tathā viśuddhyaty aghavān vratādibhiḥ
yathā harer nāma-padair udāhṛtais
tad uttamaśloka-guṇopalambhakam
Palabra por palabra
Synonyma
na — no; niṣkṛtaiḥ — con los procesos de expiación; uditaiḥ — prescritos; brahma-vādibhiḥ — por sabios eruditos, como Manu; tathā — en esa medida; viśuddhyati — se purifica; agha-vān — el pecador; vrata-ādibhiḥ — por seguir los votos y principios regulativos; yathā — como; hareḥ — del Señor Hari; nāma-padaiḥ — con las sílabas del santo nombre; udāhṛtaiḥ — cantadas; tat — eso; uttamaśloka — de la Suprema Personalidad de Dios; guṇa — de las cualidades trascendentales; upalambhakam — recordándonos.
na — ne; niṣkṛtaiḥ — procesy odčinění; uditaiḥ — předepsanými; brahma-vādibhiḥ — učenci, jako je Manu; tathā — do té míry; viśuddhyati — očistí se; agha-vān — hříšník; vrata-ādibhiḥ — dodržováním slibů a usměrňujících zásad; yathā — jako; hareḥ — Pána Hariho; nāma-padaiḥ — slabikami svatého jména; udāhṛtaiḥ — vyslovenými; tat — to; uttamaśloka — Nejvyšší Osobnosti Božství; guṇa — transcendentální vlastnosti; upalambhakam — připomíná.
Traducción
Překlad
Un pecador que siga las ceremonias rituales védicas o se someta al proceso de expiación no se purificará tanto como quien cante por una sola vez el santo nombre del Señor Hari. A diferencia del canto de los nombres del Señor, que nos hace recordar la fama, las cualidades, los atributos, los pasatiempos y los enseres del Señor, la expiación ritual puede liberarnos de las reacciones pecaminosas, pero no despierta el servicio devocional.
Vykonáváním védských obřadů či podstupováním odčinění se hříšní lidé neočistí tolik, jako když jednou vysloví svaté jméno Pána Hariho. I když obřadní odčinění může člověka zbavit hříšných reakcí, neprobudí v něm oddanou službu — na rozdíl od zpívání Pánových jmen, které mu připomene Pánovu slávu, vlastnosti, symboly, zábavy a příslušenství.
Significado
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura comenta que el canto del santo nombre del Señor tiene una importancia especial, que le distingue de las ceremonias rituales védicas destinadas a expiar actos pecaminosos graves, muy graves o gravísimos. Hay veinte tipos de Escrituras religiosas denominadas dharma-śāstras, que comienzan con la Manu-saṁhitā y la Parāśara-saṁhitā; pero en este verso se pone de relieve que el hecho de seguir los principios religiosos de esas Escrituras, si bien puede liberarnos de las actividades más pecaminosas, no puede elevar a los pecadores al plano del servicio amoroso del Señor. Por otra parte, el canto del santo nombre del Señor, aun por una sola vez, no solo nos libera inmediatamente de las reacciones de los más grandes pecados, sino que también nos eleva al plano del servicio amoroso de la Suprema Personalidad de Dios, a quien se describe con la palabra uttamaśloka, porque es famoso por Sus gloriosas actividades. Por lo tanto, al recordar la forma, los atributos y los pasatiempos del Señor, estamos ofreciéndole servicio. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura explica que, si todo esto puede lograrse por el simple hecho de cantar el santo nombre del Señor, es gracias a la omnipotencia del Señor. Lo que no se puede alcanzar mediante la celebración de rituales védicos, se puede obtener fácilmente mediante el canto del santo nombre del Señor. Cantar el santo nombre y bailar en éxtasis es tan fácil y sublime que, por seguir ese sencillo proceso, se pueden obtener todos los beneficios de la vida espiritual. Por eso, Śrī Caitanya Mahāprabhu dice: paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam: «¡Toda gloria al Śrī Kṛṣṇa saṅkīrtana!». El movimiento de saṅkīrtana que hemos puesto en marcha ofrece el mejor proceso para purificarse de todas las reacciones pecaminosas y llegar de inmediato al plano de la vida espiritual.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ve svém komentáři uvádí, že zpívání svatého jména Pána má zvláštní význam, který ho odlišuje od védských obřadů pro odčinění vážného, vážnějšího či nejvážnějšího hříšného jednání. Existuje dvacet druhů náboženských písem zvaných dharma-śāstry (počínaje Manu-saṁhitou a Parāśara-saṁhitou), ale zde je zdůrazněno, že i když se dodržováním náboženských zásad těchto písem může hříšník zbavit reakcí za ty nejhříšnější činnosti, nemůže dosáhnout láskyplné služby Pánu. Na druhou stranu když někdo byť jen jednou vysloví svaté jméno Pána, nejenže se ihned oprostí od reakcí za ty největší hříchy, ale zároveň dosáhne úrovně láskyplné služby Nejvyšší Osobnosti Božství, Pánu, který je označován jako uttamaśloka, protože je proslulý Svými slavnými činnostmi. Tak člověk slouží Pánu tím, že vzpomíná na Jeho podobu, vlastnosti a zábavy. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětluje, že díky Pánově všemocnosti je to vše možné prostým zpíváním Pánova svatého jména. Čeho nelze dosáhnout vykonáváním védských obřadů, lze zpíváním Pánova svatého jména dosáhnout velice snadno. Zpívat svaté jméno a tančit v extázi je tak snadné a vznešené, že pouhým následováním tohoto procesu může člověk získat veškerý prospěch duchovního života. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto prohlašuje: paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam — “Sláva saṅkīrtanu Śrī Kṛṣṇy!” Saṅkīrtanové hnutí, které jsme založili, nabízí ten nejlepší způsob, jak se očistit od všech hříšných reakcí a okamžitě dospět na úroveň duchovního života.