Skip to main content

CAPÍTULO 13

KAPITOLA TŘINÁCTÁ

El rey Indra acosado por la reacción pecaminosa

Krále Indru pronásleduje hříšná reakce

En este capítulo se habla del temor de Indra por haber matado a un brāhmaṇa (Vṛtrāsura); también explica su huída y el modo en que finalmente se salvó por la gracia del Señor Viṣṇu.

V této kapitole je vylíčeno, jak měl Indra strach z toho, že zabil brāhmaṇu (Vṛtrāsuru), jak utíkal a jak byl zachráněn milostí Pána Viṣṇua.

Cuando todos los semidioses le rogaron que matase a Vṛtrāsura, Indra se negó, porque Vṛtrāsura era un brāhmaṇa. Sin embargo, los semidioses le incitaron a que le matase sin el menor temor, recordándole que estaba protegido por el Nārāyaṇa-kavaca, que es la Suprema Personalidad de Dios en persona, el Señor Nārāyaṇa. Un simple reflejo del canto del nombre de Nārāyaṇa puede liberarnos de todas las reacciones de los pecados de matar a una mujer, a una vaca o a un brāhmaṇa. Los semidioses aconsejaron a Indra que complaciese a Nārāyaṇa con un sacrificio aśvamedha, pues quien celebra ese tipo de sacrificios no se ve implicado en reacciones pecaminosas ni siquiera si mata al universo entero.

Když všichni polobozi Indru žádali, aby zabil Vṛtrāsuru, odmítal to, protože Vṛtrāsura byl brāhmaṇa. Polobozi však Indru povzbuzovali, aby se ho nebál zabít, jelikož byl pod ochranou Nārāyaṇa-kavaci, a tedy Samotného Pána Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnosti Božství. Už jen náznak zpívání Nārāyaṇova jména může člověka zbavit všech hříšných reakcí za zabití ženy, krávy či brāhmaṇy. Polobozi radili Indrovi, aby vykonal oběť aśvamedha, která potěší Nārāyaṇa, neboť ten, kdo ji vykoná, se nezaplete do hříšných reakcí, ani kdyby zabil všechny obyvatele celého vesmíru.

Siguiendo la instrucción de los semidioses, el rey Indra luchó contra Vṛtrāsura; sin embargo, después de haberlo matado, no pudo compartir la alegría de los demás, pues conocía la verdadera posición de Vṛtrāsura. Esa es la naturaleza de las grandes personalidades: si adquieren alguna opulencia de modo ilícito, siempre se sentirán avergonzados y arrepentidos. Indra comprendía perfectamente que se había enredado en las reacciones del pecado de matar a un brāhmaṇa. Y cuando vio que la personificación de la reacción pecaminosa iba tras él, huyó lleno de temor, pensando en cómo liberarse de sus pecados. Así llegó al Mānasa-sarovara, donde, bajo la protección de la diosa de la fortuna, meditó durante mil años. En ese período, Nahuṣa reinó sobre los planetas celestiales en representación de Indra. Desgraciadamente, Nahuṣa se vio atraído por la belleza de la esposa de Indra, Śacīdevī, y, debido a su deseo pecaminoso, en su siguiente vida tuvo que recibir un cuerpo de serpiente. Más tarde, Indra celebró un gran sacrificio con ayuda de brāhmaṇas y santos excelsos. De ese modo, se liberó de las reacciones del pecado de haber matado a un brāhmaṇa.

Král Indra se řídil tímto pokynem polobohů a bojoval s Vṛtrāsurou, ale když ho zabil, spokojení byli všichni kromě Indry, který znal Vṛtrāsurovo postavení. Taková je povaha velké osobnosti. I když velká osobnost získá nějaké bohatství, je vždy zahanbená a lituje toho, získá-li ho neprávem. Indrovi bylo jasné, že se zapletl do hříšných reakcí za zabití brāhmaṇy, a dokonce viděl zosobněnou hříšnou reakci, jak ho pronásleduje. Strachy proto prchal z místa na místo a myslel na to, jak se zbavit svých hříchů. Vydal se k jezeru jménem Mānasa-sarovara a tam pod ochranou bohyně štěstí tisíc let meditoval. Během této doby vládl nebeským planetám jako Indrův zástupce Nahuṣa. Přitahovala ho však bohužel krása Indrovy manželky Śacīdevī a kvůli své hříšné touze musel v příštím životě přijmout tělo hada. Indra později s pomocí vznešených brāhmaṇů a světců vykonal velkou oběť, a tak se zbavil reakcí za hříšné zabití brāhmaṇy.

Text 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo: ¡Oh, rey Parīkṣit, que muestras una disposición tan caritativa!, al ver que Vṛtrāsura había sido matado, todos los habitantes de los tres sistemas planetarios, junto con sus deidades regentes, se sintieron inmediatamente complacidos y aliviados. Es decir, todos menos Indra.
Sloka 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi Parīkṣite, jenž jsi tak ochotný rozdávat milodary, když byl Vṛtrāsura zabit, všechna vládnoucí božstva a všichni ostatní ve třech planetárních systémech byli okamžitě uspokojeni a zbaveni strastí — všichni až na Indru.
Text 2:
Seguidamente, los semidioses, las grandes personas santas, los habitantes de Pitṛloka y Bhūtaloka, los demonios, los seguidores de los semidioses, junto con el Señor Brahmā, el Señor Śiva y los semidioses subordinados a Indra, regresaron a sus respectivos hogares. A la hora de partir, sin embargo, nadie dijo nada a Indra.
Sloka 2:
Poté se polobozi, velcí světci, obyvatelé Pitṛloky a Bhūtaloky, démoni, následovníci polobohů a také Pán Brahmā, Pán Śiva a polobozi podřízení Indrovi vrátili do svých domovů. Nikdo z nich však při odchodu nepromluvil s Indrou.
Text 3:
Mahārāja Parīkṣit preguntó a Śukadeva Gosvāmī: ¡Oh, gran sabio!, ¿por qué Indra no se sentía feliz? Deseo que me lo expliques. Cuando mató a Vṛtrāsura, todos los semidioses se sintieron muy felices. ¿Por qué no compartía el propio Indra esa felicidad?
Sloka 3:
Mahārāja Parīkṣit se zeptal Śukadeva Gosvāmīho: Ó velký mudrci, co bylo příčinou Indrovy zasmušilosti? Přeji si to slyšet. Když zabil Vṛtrāsuru, všichni polobozi byli nesmírně šťastní. Proč byl tedy on sám nešťastný?
Text 4:
Śrī Śukadeva Gosvāmī contestó: Cuando los grandes sabios y semidioses, perturbados por el extraordinario poder de Vṛtrāsura, se reunieron para pedir a Indra que le matase, él, temeroso de matar a un brāhmaṇa, rechazó su propuesta.
Sloka 4:
Śrī Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Když byli velcí mudrci a polobozi znepokojeni neobyčejnou mocí Vṛtrāsury, všichni společně požádali Indru, aby ho zabil. Indra se však bál zabít brāhmaṇu, a proto jejich žádost odmítal.
Text 5:
El rey Indra contestó: Cuando maté a Viśvarūpa, recibí muchas reacciones pecaminosas. Por la gracia de las mujeres, la Tierra, los árboles y el agua, pude dividir mi pecado entre ellos, pero si ahora mato a otro brāhmaṇa, a Vṛtrāsura, ¿cómo voy a liberarme de las reacciones pecaminosas?
Sloka 5:
Král Indra odpověděl: Když jsem zabil Viśvarūpu, obdržel jsem za to rozsáhlé hříšné reakce, ale ženy, země, stromy a voda mě obdařily svou přízní, a proto jsem mohl hřích rozdělit mezi ně. Jestliže však nyní zabiji Vṛtrāsuru, dalšího brāhmaṇu, jak se oprostím od hříšných reakcí?
Text 6:
Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo: Al escuchar esto, los grandes sabios contestaron al rey Indra: «¡Oh, rey del cielo!, te deseamos toda buena fortuna. No temas. Celebraremos un sacrificio aśvamedha y te liberaremos de todo posible pecado que te pueda afectar por matar al brāhmaṇa».
Sloka 6:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Když to velcí mudrci slyšeli, odpověděli králi Indrovi: “Ó nebeský králi, budiž požehnán! Neměj strach. Vykonáme oběť aśvamedha, a zbavíme tě tak jakýchkoliv hříšných reakcí za zabití brāhmaṇy.”
Text 7:
Los ṛṣis continuaron: ¡Oh, rey Indra!, al celebrar un sacrificio aśvamedha y complacer con ello a la Suprema Personalidad de Dios, que es la Superalma, el Señor Nārāyaṇa, el controlador supremo, podemos liberarnos, no ya de las reacciones del pecado de matar a un demonio como Vṛtrāsura, sino incluso de matar al mundo entero.
Sloka 7:
Ṛṣiové pokračovali: Ó králi Indro, když někdo vykoná oběť aśvamedha a potěší tak Pána Nārāyaṇa, Jenž je Nejvyšší Osobností Božství, Nadduší a nejvyšším vládcem, může být zbaven hříšných reakcí, i kdyby pobil celý svět — o zabití démona, jako je Vṛtrāsura, ani nemluvě.
Texts 8-9:
Quien haya matado a un brāhmaṇa, a una vaca, a su padre, a su madre o a su maestro espiritual, podrá liberarse de inmediato de todas las reacciones pecaminosas por el simple hecho de cantar el santo nombre del Señor Nārāyaṇa. Otras personas pecaminosas, como los que comen perros y los caṇḍālas, que son inferiores a los śūdras, también pueden liberarse con ese proceso. Pero tú eres un devoto, y nosotros te ayudaremos con la celebración de un gran sacrificio de caballo. Si complaces al Señor Nārāyaṇa de ese modo, ¿qué tienes que temer? Te liberarías incluso si matases al universo entero con todos sus brāhmaṇas; no hablemos entonces de matar a un demonio como Vṛtrāsura, que es causa de perturbación.
Sloka 8-9:
Ten, kdo zabil brāhmaṇu, krávu nebo svého otce, matku či duchovního mistra, může být okamžitě zbaven všech hříšných reakcí prostým zpíváním svatého jména Pána Nārāyaṇa. Stejným způsobem mohou být osvobozeni i další hříšníci, jako jsou pojídači psů a caṇḍālové, kteří stojí níže než śūdrové. Ty jsi však oddaný a my ti pomůžeme tak, že vykonáme velkou oběť koně. Jestliže takto potěšíš Pána Nārāyaṇa, proč by ses měl bát? Budeš osvobozen, i kdybys pobil celý vesmír včetně brāhmaṇů, ani nemluvě o zabití nepříjemného démona, jako je Vṛtrāsura.
Text 10:
Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo: Animado por las palabras de los sabios, Indra mató a Vṛtrāsura; por supuesto, cuando le hubo matado, la reacción pecaminosa de matar a un brāhmaṇa [brahma-hatyā] se refugió en Indra.
Sloka 10:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Indra, povzbuzený slovy mudrců, zabil Vṛtrāsuru a poté ho provázela hříšná reakce za zabití brāhmaṇy (brahma-hatyā).
Text 11:
Siguiendo el consejo de los semidioses, Indra mató a Vṛtrāsura, y tuvo que sufrir las consecuencias de su crimen. Aunque los demás semidioses se sintieron felices, él no halló la menor felicidad en la muerte de Vṛtrāsura. Otras buenas cualidades de Indra, como la tolerancia y la opulencia, no pudieron aliviar su dolor.
Sloka 11:
Na radu polobohů Indra zabil Vṛtrāsuru a pak kvůli tomuto hříchu trpěl. I když ostatní polobozi byli šťastní, jemu zabití Vṛtrāsury žádnou radost nepřinášelo. Ani jeho další dobré vlastnosti, jako tolerance a zámožnost, mu nepomohly odstranit jeho zármutek.
Texts 12-13:
Indra se vio perseguido por la personificación de la reacción pecaminosa. Tenía el aspecto de una mujer caṇḍāla, una mujer de la más baja clase; parecía muy vieja, y le temblaban todos los miembros. Enferma de tuberculosis, llevaba el cuerpo y los vestidos cubiertos de sangre. Su aliento era un insoportable hedor a pescado que contaminaba toda la calle mientras gritaba a Indra: «¡Espera, Indra!, ¡espera!».
Sloka 12-13:
Indra viděl, jak ho pronásleduje zosobněná hříšná reakce v podobě ženy z nejnižší třídy, třídy caṇḍālů. Vypadala velmi staře. Všechny její údy se třásly, a jelikož byla postižená tuberkulózou, měla tělo a šaty potřísněné krví. Z úst jí vycházel nesnesitelný rybí zápach, který zamořoval celou ulici. Volala na Indru: “Počkej, počkej!”
Text 14:
¡Oh, rey!, Indra huyó primero al cielo, pero también allí estaba aquella mujer, la personificación del pecado, persiguiéndole. Aquella bruja le seguía dondequiera que iba. Por último, huyó rápidamente hacia el nordeste y entró en el lago Mānasa-sarovara.
Sloka 14:
Ó králi, Indra nejprve uprchl na nebe, ale i tam viděl, že ho žena zosobňující hřích pronásleduje. Tato čarodějnice mu byla v patách všude, kam zamířil. Nakonec se kvapem odebral na severovýchod a vstoupil do jezera Mānasa-sarovara.
Text 15:
Siempre pensando en la manera de liberarse de la reacción del pecado de haber matado a un brāhmaṇa, el rey Indra, invisible para todos, vivió mil años dentro del lago, en las sutiles fibras de un tallo de loto. El dios del fuego solía llevarle la parte que le correspondía de todos los yajñas; sin embargo, como tenía miedo de entrar en el agua, Indra pasó muchísima hambre.
Sloka 15:
Král Indra neustále myslel na to, jak by se mohl zbavit hříšné reakce za zabití brāhmaṇy. Žil tisíc let v jezeře, v jemných vláknech stonku lotosového květu, pro všechny neviditelný. Bůh ohně, který mu obvykle nosil jeho podíl ze všech yajñí, se bál vstoupit do vody, takže Indra prakticky hladověl.
Text 16:
Mientras el Señor Indra estuvo viviendo en el agua, enredado en el tallo del loto, Nahuṣa fue dotado con la capacidad de gobernar el reino celestial, en virtud de su conocimiento, su austeridad y su poder místico. Sin embargo, cegado y enloquecido con el poder y la opulencia, Nahuṣa hizo propuestas deshonestas a la esposa de Indra con el deseo de disfrutar de ella. Como consecuencia, fue maldecido por un brāhmaṇa, y más tarde se convirtió en serpiente.
Sloka 16:
Dokud žil král Indra pod vodou, kde setrvával v lotosovém stonku, Nahuṣa byl díky svému poznání, askezi a mystické síle obdařen schopností vládnout nebeskému království. Oslepený a poblouzněný mocí a bohatstvím však činil nevhodné návrhy Indrově manželce, se kterou si chtěl užívat, a proto byl proklet brāhmaṇou a později se stal hadem.
Text 17:
Los pecados de Indra disminuyeron por la influencia de Rudra, el semidiós de todas las direcciones. Indra no llegó a verse afectado por sus pecados, pues estaba protegido por la esposa del Señor Viṣṇu, la diosa de la fortuna, que tiene su morada entre las flores de loto del lago Mānasa-sarovara. Finalmente, adorando estrictamente al Señor Viṣṇu, Indra se liberó de todas las reacciones de sus actos pecaminosos. De inmediato, los brāhmaṇas lo hicieron volver a los planetas celestiales para restaurarlo en su posición.
Sloka 17:
Moc Indrových hříchů byla oslabena vlivem Rudry, poloboha všech světových stran. Jelikož Indru chránila bohyně štěstí, manželka Pána Viṣṇua, která sídlí v trsech lotosů na jezeře Mānasa-sarovara, jeho hříšné činy ho nemohly ovlivnit. Striktním uctíváním Pána Viṣṇua se nakonec zbavil všech hříšných reakcí. Poté ho brāhmaṇové povolali zpět na nebeské planety a znovu zaujal své dřívější postavení.
Text 18:
¡Oh, rey!, cuando el Señor Indra alcanzó los planetas celestiales, los brāhmaṇas santos le iniciaron debidamente en un sacrificio de caballo [aśvamedha-yajña] destinado a complacer al Señor Supremo.
Sloka 18:
Ó králi, když Pán Indra dospěl na nebeské planety, přistoupili k němu svatí brāhmaṇové a náležitě ho zasvětili do vykonání oběti koně (aśvamedha-yajñi) určené k potěšení Nejvyššího Pána.
Texts 19-20:
El sacrificio de caballo celebrado por los santos brāhmaṇas liberó a Indra de las reacciones de todos sus pecados, debido a que en ese sacrificio adoró a la Suprema Personalidad de Dios. ¡Oh, rey!, como la niebla que se disipa con el brillo del Sol naciente, su pecado, aunque muy grave, quedó neutralizado de inmediato con aquel sacrificio.
Sloka 19-20:
Oběť koně vykonaná svatými brāhmaṇy zbavila Indru reakcí za všechny jeho hříchy, protože v ní uctil Nejvyšší Osobnost Božství. Ó králi, i když byl jeho hřích velice těžký, byl touto obětí okamžitě zrušen, tak jako mlhu rozptýlí vycházející slunce.
Text 21:
El rey Indra fue favorecido por Marīci y los demás grandes sabios, que celebraron el sacrificio en estricta conformidad con las reglas y regulaciones, adorando a la Suprema Personalidad de Dios, la Superalma, la persona original. De ese modo, Indra recuperó su excelsa posición y fue de nuevo honrado por todos.
Sloka 21:
Marīci a další velcí mudrci obdařili krále Indru svou přízní. Vykonávali oběť přesně podle daných pravidel a uctili Nejvyšší Osobnost Božství, Nadduši, původní osobu. Tak získal Indra znovu své vznešené postavení a všichni mu opět vzdávali úctu.
Texts 22-23:
En esta gran narración se glorifica a la Suprema Personalidad de Dios, Nārāyaṇa; en ella también hay juicios acerca del carácter excelso del servicio devocional, y descripciones de devotos como Indra y Vṛtrāsura; también se explica cómo se liberó el Señor Indra de la vida pecaminosa y cómo alcanzó la victoria en su lucha contra los demonios. Aquel que comprende este episodio se libera de todas las reacciones del pecado. Por esa razón, se aconseja a las personas cultas que lean siempre esta narración. Quien así lo haga, se volverá experto en las actividades de los sentidos, su opulencia aumentará, y su fama se propagará por todas partes. Además, se liberará de todas las reacciones de sus pecados, vencerá a todos sus enemigos, y la duración de su vida aumentará. Esta narración es auspiciosa en todos los sentidos; por ello, los sabios eruditos la escuchan y la repiten siempre que celebran alguna festividad.
Sloka 22-23:
Toto úžasné vyprávění obsahuje oslavování Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇa, jsou v něm výroky o vznešenosti oddané služby, popisy oddaných, jako je Indra a Vṛtrāsura, a pojednání o tom, jak se král Indra oprostil od svých hříchů a jak zvítězil v boji s démony. Ten, kdo této události porozumí, se zbaví všech hříšných reakcí. Učeným lidem se proto vždy doporučuje toto vyprávění číst. Kdo tak činí, bude úspěšný ve smyslových činnostech, zvětší se jeho bohatství a rozšíří se jeho sláva. Bude také zbaven všech hříšných reakcí, porazí všechny své nepřátele a jeho život se prodlouží. Jelikož je toto vyprávění po všech stránkách příznivé, učenci ho pravidelně poslouchají a opakují během každého festivalového dne.