Skip to main content

CAPÍTULO 12

KAPITOLA DVANÁCTÁ

La gloriosa muerte de Vṛtrāsura

Vṛtrāsurova slavná smrt

Este capítulo relata la muerte de Vṛtrāsura a manos de Indra, el rey del cielo, aunque él hubiera preferido no haber tenido que hacerlo.

V této kapitole je popsáno, jak nebeský král Indra i přes své velké zdráhání zabil Vṛtrāsuru.

Cuando terminó de hablar, Vṛtrāsura lanzó su tridente contra el rey Indra con muchísima rabia, pero Indra se valió del rayo, que era muchas veces más poderoso, para romper en pedazos el tridente y cortar uno de los brazos de Vṛtrāsura. Este, sin embargo, empuñando una maza de hierro con el brazo que le quedaba, golpeó a Indra, e hizo que el rayo se le cayese de la mano. Indra, muy avergonzado, no quería recogerlo, pero Vṛtrāsura le animó a tomarlo de nuevo y a luchar. Vṛtrāsura habló entonces al rey Indra, y, con gran sabiduría, le instruyó de la siguiente manera:

Poté, co Vṛtrāsura domluvil, rozzuřeně mrštil po králi Indrovi svůj trojzubec, ale Indra svým bleskem, který byl mnohem mocnější, rozbil trojzubec na kousky a usekl jednu z Vṛtrāsurových paží. Vṛtrāsura však použil svou zbývající paži k tomu, aby udeřil Indru železným palcátem, čímž způsobil, že blesk vypadl Indrovi z ruky. Indra tím byl velice zahanben a nechtěl blesk zdvihnout ze země, ale Vṛtrāsura ho pobídl, aby se ho chopil a bojoval. Poté dal králi Indrovi následující hodnotné pokyny.

«La Suprema Personalidad de Dios —dijo—, es la causa de la victoria y de la derrota. Como ignoran que el Señor Supremo es la causa de todas las causas, los necios y sinvergüenzas tratan de atribuirse el mérito por la victoria o la derrota, pero, en realidad, todo está bajo el control del Señor. Excepto Él, nadie tiene la menor independencia. El puruṣa (el disfrutador) y la prakṛti (el objeto de disfrute) están bajo el control del Señor; de hecho, si todo funciona de modo sistemático es gracias a Su control. Sin ver la mano del Supremo en cada acción, el necio considera que es él mismo quien lo domina y controla todo. Sin embargo, aquel que entiende que el verdadero controlador es la Suprema Personalidad de Dios, se libera de las relatividades del mundo, como el sufrimiento, la felicidad, el miedo y la impureza». De ese modo, Indra y Vṛtrāsura no solo lucharon, sino que, también hablaron de filosofía. Luego se dispusieron a luchar de nuevo.

Řekl: “Nejvyšší Osobnost Božství je příčinou vítězství a porážky. Hlupáci a darebáci nevědí, že Nejvyšší Pán je příčinou všech příčin, a sami se pokoušejí přisvojovat si zásluhy za vítězství či porážku, ale ve skutečnosti je vše pod kontrolou Pána. Nikdo jiný než On není nezávislý. Podléhají Mu puruṣa (poživatel) i prakṛti (požívaná), neboť vše se děje systematicky jen díky Jeho dohledu. Hlupák, který nevidí ruku Nejvyššího v každé činnosti, považuje sebe sama za vládce všeho. Když však člověk pochopí, že skutečným vládcem je Nejvyšší Osobnost Božství, osvobodí se od relativních vjemů tohoto světa, jako je neštěstí, štěstí, strach a nečistota.” Indra a Vṛtrāsura tedy pouze nebojovali, ale věnovali se i filozofickým rozhovorům. Pak začali znovu bojovat.

En esta ocasión, Indra mostró mayor poder, y cortó a Vṛtrāsura su otro brazo. Vṛtrāsura adoptó entonces una forma gigantesca y se tragó al rey Indra, pero este, gracias al talismán denominado Nārāyaṇa-kavaca, logró protegerse incluso dentro del cuerpo de Vṛtrāsura, y, saliendo del abdomen del demonio, le cortó la cabeza con su poderoso rayo. Cortar la cabeza del demonio le llevó un año entero.

Tentokrát byl Indra silnější a usekl Vṛtrāsurovi zbývající paži. Vṛtrāsura pak přijal gigantickou podobu a spolkl ho, ale král Indra se díky talismanu zvanému Nārāyaṇa-kavaca dokázal ochránit i uvnitř Vṛtrāsurova těla. Poté se vynořil z démonova břicha a svým mocným bleskem mu usekl hlavu. Oddělení Vṛtrāsurovy hlavy trvalo celý jeden rok.

Text 1:
Śukadeva Gosvāmī dijo: Deseoso de abandonar el cuerpo, Vṛtrāsura consideraba que la muerte en el combate era preferible a la victoria. ¡Oh, rey Parīkṣit!, empuñando vigorosamente su tridente, atacó con gran fuerza al Señor Indra, el rey del cielo, del mismo modo que Kaiṭabha había atacado a la Suprema Personalidad de Dios durante la inundación del universo.
Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Vṛtrāsura se chtěl vzdát svého těla a považoval smrt v boji za lepší než vítězství. Plný elánu uchopil svůj trojzubec, ó králi Parīkṣite, a vší silou napadl Pána Indru, nebeského krále, tak jako Kaiṭabha mocně napadl Nejvyšší Osobnost Božství, když byl vesmír zaplavený vodou.
Text 2:
Vṛtrāsura, el gran héroe de los demonios, hizo entonces girar su tridente, cuyas puntas eran como las abrasadoras llamas del fuego del final del milenio, y lo arrojó contra Indra con muchísima fuerza y con rabia, rugiendo y exclamando en voz alta: «¡Oh, pecador!, ¡te voy a matar!».
Sloka 2:
Poté Vṛtrāsura, velký hrdina mezi démony, roztočil svůj trojzubec, který měl bodce jako plameny planoucího ohně na konci věku, a se strašným řevem ho plnou silou rozzuřeně mrštil po Indrovi. Hlasitě volal: “Ó ty hříšníku, teď tě zabiji!”
Text 3:
Mientras surcaba el aire, el tridente de Vṛtrāsura brillaba como un cometa. Era un arma abrasadora, que los ojos apenas podían mirar, pero el rey Indra, sin el menor temor, la cortó en pedazos con su rayo. Al mismo tiempo, cercenó uno de los brazos de Vṛtrāsura, tan grueso como el cuerpo de Vāsuki, el rey de las serpientes.
Sloka 3:
Po nebi letící Vṛtrāsurův trojzubec připomínal zářící meteor. Pohled na tuto oslnivou zbraň byl nesnesitelný, ale král Indra se nebál a svým bleskem ji rozsekal na kousky. Zároveň uťal jednu z Vṛtrāsurových paží, která byla silná jako tělo Vāsukiho, krále hadů.
Text 4:
A pesar de haber perdido un brazo, el iracundo Vṛtrāsura se abalanzó hacia el rey Indra y le golpeó en la mandíbula con una maza de hierro. También golpeó a su elefante. Debido al impacto, a Indra se le cayó el rayo de la mano.
Sloka 4:
Přestože měl Vṛtrāsura useknutou jednu paži, rozhněvaně se přiblížil ke králi Indrovi a udeřil ho železným palcátem do zubů. Udeřil také slona, na kterém Indra seděl, což způsobilo, že Indrovi vypadl z ruky blesk.
Text 5:
Los habitantes de diversos planetas, y entre ellos los semidioses, los demonios, los cāraṇas y los siddhas, alabaron el heroico acto de Vṛtrāsura, pero cuando observaron que Indra estaba en grave peligro, se lamentaban: «¡Ay! ¡Ay!».
Sloka 5:
Obyvatelé různých planet, jako polobozi, démoni, Cāraṇové a Siddhové, vychvalovali Vṛtrāsurův čin, ale když viděli, že se Indra ocitl ve velkém nebezpečí, naříkali: “Běda! Běda!”
Text 6:
Habiéndosele caído el rayo en presencia de su enemigo, Indra estaba prácticamente vencido y se sentía muy avergonzado. No se atrevía a recoger de nuevo su arma. Sin embargo, Vṛtrāsura le dio ánimos, diciendo: «Recoge tu rayo y mata a tu enemigo. No es el momento de lamentarte por tu destino».
Sloka 6:
Jelikož Indra tváří v tvář svému nepříteli upustil blesk, byl prakticky poražen a velice se styděl. Neodvažoval se zbraň znovu zdvihnout. Vṛtrāsura ho však pobízel: “Zdvihni svůj blesk a zabij svého nepřítele. Teď není čas naříkat nad svým osudem.”
Text 7:
Vṛtrāsura continuó: ¡Oh, Indra!, nadie, con excepción del disfrutador original, la Suprema Personalidad de Dios, Bhagavān, tiene garantizada siempre la victoria. Él es la causa de la creación, el mantenimiento y la aniquilación, y Él lo sabe todo. Sus subordinados, en posición de dependencia y obligados a aceptar cuerpos materiales, a veces alcanzan la victoria y a veces son vencidos en sus enfrentamientos.
Sloka 7:
Vṛtrāsura pokračoval: Ó Indro, nikdo než původní poživatel, Nejvyšší Osobnost Božství, Bhagavān, nemá zaručeno, že bude vždy vítězný. To On je příčinou stvoření, udržování a zničení a ví vše. Válčící podřízené živé bytosti, které jsou závislé a nucené přijímat hmotná těla, někdy vítězí a jindy jsou poraženy.
Text 8:
Todas las entidades vivientes de todos los planetas del universo, y con ellas las deidades regentes de esos planetas, están completamente sometidas al control del Señor. En sus actividades, son como pájaros atrapados en una red, que no pueden moverse independientemente.
Sloka 8:
Všechny živé bytosti na všech planetách tohoto vesmíru, včetně vládnoucích božstev těchto planet, jsou zcela pod kontrolou Pána. Jednají jako ptáci chycení v síti, kteří se nemohou volně pohybovat.
Text 9:
El poder de nuestros sentidos, junto con el poder de la mente, el vigor físico, la fuerza viviente, la inmortalidad y la mortalidad, están sujetos a la supervisión de la Suprema Personalidad de Dios. Ignorantes de este hecho, los necios piensan que el cuerpo material inerte es la causa de sus actividades.
Sloka 9:
Síla našich smyslů, mysli a těla, životní síla, nesmrtelnost a smrtelnost — to vše podléhá svrchovanému dozoru Nejvyšší Osobnosti Božství. Hloupí lidé to nevědí a považují za příčinu svých činností tupé hmotné tělo.
Text 10:
¡Oh, rey Indra!, una muñeca de madera con aspecto de mujer, o un animal hecho de hierba y hojas, no pueden moverse ni danzar independientemente, sino que dependen por completo de la persona que los maneja; del mismo modo, todos nosotros danzamos conforme al deseo del controlador supremo, la Personalidad de Dios. Nadie es independiente.
Sloka 10:
Ó králi Indro, stejně jako se dřevěná loutka v podobě ženy nebo zvíře z trávy a listů nemohou pohybovat či tancovat samostatně, ale plně závisejí na osobě, která je ovládá, tak i my všichni tancujeme podle touhy svrchovaného vládce, Osobnosti Božství. Nikdo není nezávislý.
Text 11:
Los tres puruṣas Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, Garbhodakaśāyī Viṣṇu y Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, la naturaleza material, el conjunto de toda la energía material, el ego falso, los cinco elementos materiales, los sentidos materiales, la mente, la inteligencia y la conciencia, no pueden crear la manifestación material sin la dirección de la Suprema Personalidad de Dios.
Sloka 11:
Tři puruṣové — Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, Garbhodakaśāyī Viṣṇu a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu — hmotná příroda, celková hmotná energie, falešné ego, pět hmotných prvků, hmotné smysly, mysl, inteligence a vědomí nemohou stvořit hmotný projev bez vedení Nejvyšší Osobnosti Božství.
Text 12:
La persona necia e insensata no puede entender a la Suprema Personalidad de Dios. Aunque su posición es siempre de dependencia, falsamente se considera el Supremo. Cuando alguien piensa que el cuerpo material es creado por el padre y la madre conforme a las actividades fruitivas pasadas, y que ese mismo cuerpo es destruido por otro agente, como el animal que es devorado por un tigre, su modo de entender no es correcto. Es la Suprema Personalidad de Dios quien crea y devora a los seres vivos a través de otros seres vivos.
Sloka 12:
Pošetilý, hloupý člověk nemůže pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. I když je vždy závislý, falešně se považuje za Nejvyššího. Pokud si někdo myslí: “Hmotné tělo živé bytosti je podle jejích plodonosných činností stvořeno otcem a matkou a totéž tělo bude zničeno někým dalším, tak jako například tygr žere jiná zvířata,” není to správné porozumění. To Nejvyšší Osobnost Božství tvoří a pohlcuje živé bytosti prostřednictvím jiných živých bytostí.
Text 13:
En el momento de la muerte, la persona tiene que abandonar su larga vida, su opulencia, su fama y todas sus posesiones, aunque no quiere morir; del mismo modo, en el momento establecido para la victoria, puede obtener todos esos bienes, cuando el Señor Supremo se los conceda por Su misericordia.
Sloka 13:
I ten, kdo si nepřeje zemřít, se v okamžicích smrti musí vzdát svého života, bohatství, slávy a všeho ostatního. Stejně tak může člověk všechny tyto věci získat v době stanovené pro jeho vítězství, když mu je Nejvyšší Pán ze Své milosti přidělí.
Text 14:
Puesto que todo depende de la voluntad suprema de la Personalidad de Dios, debemos mantener una actitud equilibrada, tanto en la fama como en la difamación, en la victoria como en la derrota, en la vida como en la muerte. Y ante sus respectivos efectos, representados por la felicidad y la aflicción, debemos conservar el equilibrio, y permanecer libres de ansiedad.
Sloka 14:
Jelikož vše závisí na svrchované vůli Osobnosti Božství, člověk má být vyrovnaný ve slávě i haně, při vítězství i porážce, za života i smrti. V jejich důsledcích — projevených jako štěstí a neštěstí — si má zachovávat vyrovnanost a být prostý úzkosti.
Text 15:
Aquel que sabe que las tres cualidades (bondad, pasión e ignorancia) no son cualidades del alma, sino de la naturaleza material, y sabe también que el alma pura no es sino un observador de las acciones y reacciones de esas cualidades, debe ser considerado una persona liberada. Él no está atado por esas cualidades.
Sloka 15:
Ten, kdo ví, že tři kvality — dobro, vášeň a nevědomost — nejsou kvalitami duše, ale hmotné přírody, a že čistá duše je pouze pozorovatelem akcí a reakcí těchto kvalit, je osvobozenou osobou a tyto kvality ho nepoutají.
Text 16:
¡Oh, enemigo mío!, no tienes más que mirarme. Con mi arma y mi brazo despedazados, ya he sido vencido. Ya has acabado conmigo, pero yo, con el deseo de matarte, hago todo lo que puedo por seguir luchando. Pero no estoy triste en absoluto, ni siquiera en estas condiciones tan adversas. Tú, por lo tanto, debes abandonar esa amargura y continuar luchando.
Sloka 16:
Ó můj nepříteli, pohleď na mě. Jsem již poražen, neboť má zbraň a paže byly rozsekány na kousky. Již jsi mě přemohl, ale přesto se snažím bojovat ze všech sil, s touhou tě zabít. Ani za takových nepříznivých podmínek nepropadám zármutku. Měl by ses proto také vzdát své zasmušilosti a pokračovat v boji.
Text 17:
¡Oh, enemigo mío!, considera esta batalla como un juego de azar en que nuestras vidas son la apuesta, las flechas son los dados, y los animales que nos transportan, el tablero de juego. Nadie puede saber quién va a ser el vencedor y quién el vencido. Todo depende de la providencia.
Sloka 17:
Ó můj nepříteli, považuj tuto bitvu za hazardní hru, při níž jsou v sázce naše životy, šípy jsou kostky, a zvířata, která slouží jako přepravci, jsou hrací deskou. Nikdo neví, kdo bude poražen a kdo zvítězí — o všem rozhodne prozřetelnost.
Text 18:
Śukadeva Gosvāmī dijo: Al escuchar las palabras de Vṛtrāsura, francas e instructivas, el rey Indra le alabó y recogió de nuevo el rayo. Sin confusión ni duplicidad, sonrió y dijo a Vṛtrāsura lo siguiente.
Sloka 18:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Když král Indra vyslechl přímočarou, poučnou řeč Vṛtrāsury, vyjádřil mu úctu a znovu uchopil blesk. Potom se usmál, aniž by byl zmaten nebo se přetvařoval, a promluvil k Vṛtrāsurovi následovně.
Text 19:
Indra dijo: ¡Oh, gran demonio!, por tu discernimiento y por la constancia que muestras en el servicio devocional, a pesar de tu peligrosa situación, veo que eres un devoto perfecto de la Suprema Personalidad de Dios, que es la Superalma y el amigo de todos.
Sloka 19:
Indra řekl: Ó velký démone, podle tvé schopnosti rozlišovat a vytrvalosti v oddané službě bez ohledu na tvé nebezpečné postavení vidím, že jsi dokonalý oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství, Nadduše a přítele všech.
Text 20:
Tú has superado la energía ilusoria del Señor Viṣṇu, alcanzando la liberación; de ese modo has abandonado la mentalidad demoníaca y has alcanzado la posición de un devoto excelso.
Sloka 20:
Překonal jsi iluzorní energii Pána Viṣṇua a díky tomuto osvobození ses vzdal démonské mentality a dosáhl jsi postavení vznešeného oddaného.
Text 21:
¡Oh, Vṛtrāsura!, por lo general los demonios actúan bajo la influencia de la modalidad de la pasión. Por eso estoy maravillado de que tú, que eres un demonio, hayas adquirido la mentalidad de un devoto y hayas fijado tu mente en la Suprema Personalidad de Dios, Vāsudeva, que siempre está situado en el plano de la bondad pura.
Sloka 21:
Ó Vṛtrāsuro, démony obvykle ovládá kvalita vášně. Proto je velice udivující, že i když jsi démon, přijal jsi mentalitu oddaného a upřel svou mysl na Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, Jenž je vždy na úrovni čistého dobra.
Text 22:
La persona firmemente establecida en el servicio devocional del Señor Supremo, Hari, que es el Señor de la más elevada fuente de buena fortuna, nada en el océano de néctar. ¿De qué le sirve a él un pequeño charco de agua?
Sloka 22:
Ten, kdo je upevněný v oddané službě Nejvyššímu Pánu, Harimu, Pánu té nejvyšší přízně, plave v oceánu nektaru. Co pro něho znamená voda v malých strouhách?
Text 23:
Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo: Vṛtrāsura y el rey Indra estuvieron hablando acerca del servicio devocional, aunque se encontraban enzarzados en una batalla; después, como era su deber, volvieron a luchar. Mi querido rey, ambos eran grandes luchadores, y eran igual de poderosos.
Sloka 23:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Vṛtrāsura a král Indra dokonce i na bojišti rozmlouvali o oddané službě a pak začali znovu bojovat, aby splnili svou povinnost. Můj milý králi, oba byli velcí a stejně mocní bojovníci.
Text 24:
¡Oh, Mahārāja Parīkṣit!, Vṛtrāsura, que era perfectamente capaz de vencer a su enemigo, empuñó su maza de hierro, la hizo girar y, apuntando hacia Indra, se la arrojó con la mano izquierda.
Sloka 24:
Ó Mahārāji Parīkṣite, Vṛtrāsura, který byl plně schopen porazit svého nepřítele, vzal svůj železný kyj, roztočil ho, zamířil na Indru a levou rukou ho po něm hodil.
Text 25:
Con un solo golpe de su rayo, llamado Śataparvan, Indra cortó en pedazos la maza y el otro brazo de Vṛtrāsura.
Sloka 25:
Indra svým bleskem zvaným Śataparvan rozsekal na kusy Vṛtrāsurův kyj a zároveň i jeho zbývající ruku.
Text 26:
Vṛtrāsura, sangrando en abundancia, con los dos brazos cortados de raíz, presentaba el hermoso aspecto de una montaña voladora a la que Indra hubiera cortado las alas.
Sloka 26:
Silně krvácející Vṛtrāsura, s oběma pažemi useknutými hned u těla, vypadal překrásně — jako létající hora, jejíž křídla Indra rozsekal na kusy.
Texts 27-29:
Vṛtrāsura era muy poderoso, tanto por su fuerza física como por su influencia. Poniendo la mandíbula inferior en el suelo, levantó la superior hasta alcanzar el cielo. Su boca se hizo tan profunda como el propio cielo, y su lengua parecía una gran serpiente. Con sus dientes, espantosos como la muerte, parecía querer devorar el universo entero. De ese modo, el gran demonio Vṛtrāsura adoptó un cuerpo gigantesco, que sacudía a las mismas montañas aplastando la superficie de la Tierra con las piernas; era como si los Himālayas hubiesen echado a andar. Llegó ante Indra y se lo tragó, con su elefante Airāvata, del mismo modo que una gran serpiente pitón se tragaría un elefante.
Sloka 27-29:
Vṛtrāsura byl nesmírně silný a mocný. Svou dolní čelist položil na zem a horní se dotýkal oblohy. Jeho ústa tak byla hluboká jako samo nebe a jeho jazyk připomínal velkého hada. Se svými hrůzostrašnými, smrti podobnými zuby vypadal, jako by chtěl pohltit celý vesmír. Velký démon Vṛtrāsura, který přijal obří tělo, otřásal dokonce i horami a nohama začal drtit zemský povrch, jako kdyby byl Himalájemi procházejícími krajinou. Předstoupil před Indru a spolkl ho i s jeho přepravcem Airāvatou tak, jak by velká krajta spolkla slona.
Text 30:
Los semidioses, junto con Brahmā y otros prajāpatis y grandes personas santas, sintiendo un profundo pesar al ver que el demonio se había tragado a Indra, se lamentaban: «¡Ay!, ¡qué calamidad!, ¡qué calamidad!».
Sloka 30:
Když polobozi, Brahmā, další Prajāpatiové a jiní velcí světci viděli, že démon Indru spolkl, velice je to zarmoutilo. “Běda,” naříkali, “jaké neštěstí, jaké neštěstí!”
Text 31:
Sin embargo, Indra poseía la armadura protectora de Nārāyaṇa, que era idéntica al propio Nārāyaṇa, la Suprema Personalidad de Dios. Protegido por esa armadura y por su propio poder místico, el rey Indra, a pesar de haber sido tragado por Vṛtrāsura, no murió en el estómago del demonio.
Sloka 31:
Nārāyaṇův ochranný štít, který Indra vlastnil, byl totožný se Samotným Nārāyaṇem, Nejvyšší Osobností Božství. Přestože Vṛtrāsura Indru spolkl, nebeský král, jenž byl chráněný tímto štítem a svou vlastní mystickou silou, v démonově břiše nezemřel.
Text 32:
El rey Indra, que también era extraordinariamente poderoso, atravesó con su rayo el abdomen de Vṛtrāsura y salió. Acto seguido, Indra, el que mató al demonio Bala, cortó la cabeza de Vṛtrāsura, que era tan alta como el pico de una montaña.
Sloka 32:
Král Indra, který byl rovněž nesmírně mocný, svým bleskem prorazil Vṛtrāsurovo břicho a vyšel z něho ven. Poté Indra, hubitel démona Baly, usekl Vṛtrāsurovi hlavu, která byla vysoká jako vrchol hory.
Text 33:
Aun girando en torno al cuello de Vṛtrāsura a gran velocidad, el rayo tardó un año entero en separarla del cuerpo, es decir, 360 días, el tiempo en que el Sol, la Luna y los demás astros completan su recorrido por el norte y por el sur. Entonces, cuando llegó el momento adecuado para la muerte de Vṛtrāsura, su cabeza se desplomó al suelo.
Sloka 33:
I když blesk kroužil kolem Vṛtrāsurova krku velkou rychlostí, oddělení jeho hlavy od těla trvalo celý rok — 360 dní neboli tolik, kolik Slunce, Měsíc a další svítící tělesa potřebují na završení své severní a jižní cesty. V době, která byla vhodná pro zabití Vṛtrāsury, pak hlava tohoto démona spadla na zem.
Text 34:
Cuando Vṛtrāsura estuvo muerto, en los planetas celestiales los gandharvas y los siddhas, llenos de júbilo, hicieron redoblar timbales, y con himnos védicos alabaron el valor de Indra, el que mató a Vṛtrāsura, ensalzándole y derramando sobre él lluvias de flores, muy complacidos.
Sloka 34:
Gandharvové a Siddhové na nebeských planetách tloukli po zabití Vṛtrāsury radostně do kotlů. Védskými hymny oslavovali moc Indry, hubitele Vṛtrāsury, velebili ho a s velkým potěšením ho zasypávali květy.
Text 35:
¡Oh, rey Parīkṣit, subyugador de enemigos!, en ese momento, la chispa espiritual salió del cuerpo de Vṛtrāsura y fue de regreso al hogar, de vuelta a Dios. Ante la mirada de los semidioses, entró en el mundo trascendental para gozar de la compañía del Señor Saṅkarṣaṇa.
Sloka 35:
Ó králi Parīkṣite, přemožiteli nepřátel, z Vṛtrāsurova těla pak vyšla jiskra života a vrátila se domů, zpátky k Bohu. Zatímco se za ní všichni polobozi dívali, vstoupila do transcendentálního světa, kde se stala společníkem Pána Saṅkarṣaṇa.