Skip to main content

CAPÍTULO 11

KAPITOLA JEDENÁCTÁ

Las cualidades trascendentales de Vṛtrāsura

Vṛtrāsurovy transcendentální vlastnosti

Este capítulo describe las grandes cualidades de Vṛtrāsura. Mientras los insignes generales de los demonios huían sin escuchar los consejos de Vṛtrāsura, este los acusó de ser unos cobardes. Hablando con gran valentía, se dispuso a hacer frente, él solo, a los semidioses. Estos, al ver su actitud, sintieron tanto miedo, que prácticamente cayeron desmayados; Vṛtrāsura comenzó entonces a pisotearlos. Indra, el rey de los semidioses, no pudo tolerarlo, de modo que arrojó su maza contra Vṛtrāsura. Vṛtrāsura, sin embargo, era un gran héroe, y, atrapando la maza con su mano izquierda, se valió de ella para golpear al elefante de Indra. El golpe de Vṛtrāsura desplazó al elefante catorce metros hacia atrás, hasta que cayó, con Indra montado en él.

Tato kapitola popisuje Vṛtrāsurovy vznešené vlastnosti. Když přední velitelé démonů uprchli, aniž by vyslechli jeho radu, Vṛtrāsura je všechny prohlásil za zbabělce. Pronesl velice odvážná slova a sám se postavil proti polobohům. Když polobozi viděli jeho odhodlání, dostali takový strach, že omdlévali, a Vṛtrāsura po nich začal dupat. Indra, král polobohů, to nemohl snést a mrštil po Vṛtrāsurovi svůj kyj, ale Vṛtrāsura, který byl velký hrdina, kyj snadno chytil levou rukou a udeřil s ním Indrova slona. Ten byl jeho ranou odhozen téměř třináct metrů dozadu a s Indrou na zádech dopadl na zem.

El rey Indra mató a Viśvarūpa, a quien primero había aceptado como sacerdote. Vṛtrāsura recordó a Indra sus atrocidades, diciendo: «Cuando alguien es devoto de la Suprema Personalidad de Dios, el Señor Viṣṇu, y depende de Él en todo, suyas son, inevitablemente, la victoria, la opulencia y la paz de la mente. Esa persona no aspira a nada en los tres mundos. El Señor Supremo es tan bondadoso que favorece a ese devoto de modo especial, negándole toda opulencia que pueda suponer un obstáculo para su servicio devocional. Por eso, deseo abandonarlo todo por el servicio del Señor. Deseo cantar siempre Sus glorias y ocuparme en Su servicio. Que pueda desapegarme de mi familia mundana y hacer amistad con los devotos del Señor. No deseo la elevación a los sistemas planetarios superiores, ni aun a Dhruvaloka o Brahmaloka; tampoco deseo una posición invulnerable en el mundo material. No necesito nada de eso».

Král Indra nejprve přijal Viśvarūpu za svého kněze a potom ho zabil. Vṛtrāsura připomněl Indrovi jeho ohavné jednání a prohlásil: “Když je někdo oddaným Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství, a závisí na Něm v každém ohledu, pak nevyhnutelně získá vítězství, bohatství i klid mysli. Taková osoba nemá oč ve třech světech usilovat. Nejvyšší Pán je tak laskavý, že takového oddaného obdaří Svou zvláštní přízní — nedá mu bohatství, které by narušilo jeho oddanou službu. Chci se proto vzdát všeho ve prospěch služby Pánu. Přeji si neustále opěvovat Jeho slávu a sloužit Mu. Nechť se odpoutám od své světské rodiny a spřátelím s oddanými Pána. Netoužím po přemístění na vyšší planetární soustavy, ani na Dhruvaloku či Brahmaloku, a netoužím ani po nepřemožitelnosti v tomto hmotném světě. Ničeho takového nemám zapotřebí.”

Text 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo: ¡Oh, rey!, Vṛtrāsura, el gran general de los demonios, aconsejó a sus lugartenientes que siguiesen los principios de la religión, pero los cobardes generales de los demonios, resueltos a huir del campo de batalla, estaban tan alterados por el miedo que no pudieron aceptar sus palabras.
Sloka 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, Vṛtrāsura, hlavní velitel démonů, poučil své poručíky o náboženských principech, ale zbabělí démonští velitelé byli rozhodnutí uprchnout z boje. Byli tak vystrašení, že jeho slova nedokázali přijmout.
Texts 2-3:
¡Oh, rey Parīkṣit!, los semidioses, aprovechando la oportunidad favorable que el tiempo les brindaba, atacaron por la retaguardia al ejército de los demonios, y comenzaron a perseguir a sus soldados, dispersados por todas partes como si no tuvieran jefe. Al ver la lastimosa situación de sus soldados, Vṛtrāsura, el mejor de los asuras, que recibía el nombre de Indraśatru, «el enemigo de Indra», se sintió muy afligido. Sin poder tolerar esos reveses, detuvo a los semidioses y les reprendió con violencia, pronunciando las siguientes palabras con actitud iracunda.
Sloka 2-3:
Ó králi Parīkṣite, polobozi využili příznivé situace dané časem, napadli vojsko démonů zezadu a začali rozhánět démonské vojáky na všechny strany, jako kdyby jejich armáda neměla žádného vůdce. Když Vṛtrāsura, nejlepší z asurů, který byl zván Indraśatru (nepřítel Indry), viděl žalostnou situaci svých vojáků, velice ho to zarmoutilo. Takový obrat nemohl tolerovat, a proto polobohy zastavil a přísně je pokáral následujícími slovy plnými hněvu.
Text 4:
¡Oh, semidioses!, estos soldados demoníacos han nacido inútilmente. En verdad, han salido del cuerpo de sus madres como si de excremento se tratara. ¿De qué sirve matar por la espalda a unos enemigos que huyen presas del pánico? Quien se tenga por héroe, nunca debe matar a un enemigo que teme por su vida. Esa forma de matar nunca es gloriosa, ni da la elevación a los planetas celestiales.
Sloka 4:
Ó polobozi, tito démonští vojáci se narodili zbytečně — vyšli z těl svých matek jako trus. K čemu je dobré zabíjet takové nepřátele zezadu, když utíkají plni strachu? Ten, kdo se považuje za hrdinu, nemá zabíjet nepřítele, který se bojí o život. Takové zabití není nikdy slavné, ani nevede na nebeské planety.
Text 5:
¡Oh, insignificantes semidioses!, si de verdad tienen fe en su heroísmo, si tienen paciencia en lo más profundo del corazón, y si no ambicionan la complacencia de los sentidos, por favor, vengan ante mí por un momento.
Sloka 5:
Ó nepatrní polobozi, věříte-li skutečně ve své hrdinství, jste-li trpěliví v hloubi svých srdcí a netoužíte-li po smyslovém požitku, prosím, postůjte chvíli přede mnou.
Text 6:
Śukadeva Gosvāmī dijo: Vṛtrāsura, el iracundo y poderoso héroe, aterrorizó a los semidioses con su cuerpo de constitución fuerte y robusta. Cuando rugió con su estruendosa voz, casi todas las entidades vivientes se desmayaron.
Sloka 6:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Rozhněvaný Vṛtrāsura, nanejvýš mocný hrdina, vystrašil polobohy svým silným a dobře stavěným tělem. Když zařval pronikavým hlasem, téměř všechny živé bytosti upadly do bezvědomí.
Text 7:
Al oír el estruendoso rugido de Vṛtrāsura, semejante al de un león, los semidioses se desmayaron y cayeron al suelo, como golpeados por un rayo.
Sloka 7:
Když polobozi slyšeli Vṛtrāsurovo divoké řvaní připomínající lva, všichni padli v mdlobách na zem, jako by je zasáhl blesk.
Text 8:
Cuando los semidioses cerraron los ojos, llenos de temor, Vṛtrāsura empuñó su tridente, y, del mismo modo que un elefante enloquecido aplasta cañas huecas en el bosque, Vṛtrāsura pisoteó a los semidioses en el campo de batalla, haciendo temblar la Tierra con su gran fuerza.
Sloka 8:
Jak polobozi strachy zavírali oči, Vṛtrāsura se chopil svého trojzubce a dupal po nich stejně, jako šílený slon rozdupává duté bambusy v lese. Velkou silou otřásal celou Zemí.
Text 9:
Al ver la actitud de Vṛtrāsura, Indra, el rey del cielo, no lo pudo tolerar, y le arrojó una de sus grandes mazas, que son casi imposibles de detener. Sin embargo, Vṛtrāsura la atrapó al vuelo con la mano izquierda, sin la menor dificultad.
Sloka 9:
Když nebeský král Indra viděl Vṛtrāsurovo rozpoložení, nemohl to snést a hodil po něm jeden ze svých velkých kyjů, kterým je nesmírně těžké se ubránit. Vṛtrāsura ho však v letu snadno chytil levou rukou.
Text 10:
¡Oh, rey Parīkṣit!, el poderoso Vṛtrāsura, el enemigo del rey Indra, muy irritado, golpeó la cabeza del elefante de Indra con aquella misma maza, mientras rugía estruendosamente sobre el campo de batalla. Por aquel acto heroico, fue glorificado por los soldados de ambos ejércitos.
Sloka 10:
Ó králi Parīkṣite, mocný Vṛtrāsura, nepřítel krále Indry, pak tímto kyjem rozhněvaně udeřil do hlavy Indrova slona a bojištěm se rozlehl burácivý zvuk. Za tento hrdinský čin oslavovali Vṛtrāsuru vojáci na obou stranách.
Text 11:
Golpeado por la maza de Vṛtrāsura como una montaña golpeada por un rayo, el elefante Airāvata, que sentía un gran dolor y escupía sangre por la boca, partida por el golpe, se vio llevado catorce metros hacia atrás. Con gran sufrimiento, el elefante cayó, con Indra montado en él.
Sloka 11:
Slon Airāvata, zasažený Vṛtrāsurovým kyjem jako hora zasažená bleskem, nesmírně trpěl a z rozbité tlamy plival krev. Byl odhozen téměř třináct metrů dozadu a s Indrou na zádech v bolestech dopadl na zem.
Text 12:
Cuando vio al elefante de Indra fatigado y herido, y la tristeza de Indra por el daño que su montura había sufrido, la gran alma Vṛtrāsura, siguiendo los principios religiosos, se abstuvo de golpear de nuevo a Indra con la maza. Aprovechando la oportunidad, Indra tocó al elefante con su mano, que produce néctar, y de ese modo alivió el sufrimiento del animal y curó sus heridas. Entonces, Indra y el elefante se levantaron en silencio.
Sloka 12:
Když Vṛtrāsura, velká duše, viděl, že Indrův slon je vyčerpaný a zraněný a že Indra je nešťastný z utrpení svého přepravce, zachoval se podle náboženských zásad a zdržel se dalšího úderu. Indra využil této příležitosti a dotkl se slona svou rukou vytvářející nektar, čímž ho zbavil bolesti a vyléčil ho z ran. Slon a Indra potom zůstali tiše stát.
Text 13:
¡Oh, rey!, cuando el gran héroe Vṛtrāsura vio a Indra, su enemigo, el asesino de su hermano, de pie ante él, con un rayo en la mano y deseoso de luchar, Vṛtrāsura recordó la crueldad de Indra al matar a su hermano. Pensando en las actividades pecaminosas de Indra, la lamentación y el olvido le hacían enloquecer. Entre risas sarcásticas, dijo lo siguiente.
Sloka 13:
Ó králi, když velký hrdina Vṛtrāsura viděl před sebou Indru — svého nepřítele a bratrova vraha — stojícího s bleskem v ruce a toužícího po boji, vzpomněl si, jak krutě Indra zabil jeho bratra. Když myslel na Indrovo hříšné jednání, pomátl se nářkem a zapomněním. Se sarkastickým smíchem pak promluvil.
Text 14:
Śrī Vṛtrāsura dijo: Aquel que mató a un brāhmaṇa, el que mató a su maestro espiritual, el que, de hecho, mató a mi propio hermano, se encuentra ahora frente a mí, cara a cara, para enfrentarse conmigo. ¡Qué buena fortuna! ¡Oh, tú, el más abominable!, cuando atraviese tu corazón de piedra con mi tridente, quedaré libre de la deuda contraída con mi hermano.
Sloka 14:
Śrī Vṛtrāsura řekl: Mám to štěstí, že vrah brāhmaṇy, vrah svého gurua — a zároveň vrah mého bratra — nyní stojí přede mnou jako můj nepřítel. Ó ty nejodpornější ničemo, až probodnu tvé kamenné srdce svým trojzubcem, zbavím se dluhu vůči svému bratrovi.
Text 15:
Solo porque deseabas vivir en los planetas celestiales, mataste a mi hermano mayor, al mismo brāhmaṇacualificado, iluminado e intachable al que habías escogido como sumo sacerdote. Aunque era tu maestro espiritual y le habías encomendado la celebración de tu sacrificio, más tarde, con toda crueldad, le cortaste las cabezas, como un carnicero que mata a un animal.
Sloka 15:
Jen abys mohl žít na nebeských planetách, zabil jsi mého staršího bratra — seberealizovaného, kvalifikovaného brāhmaṇu, na kterém nebyla ani stopa hříchu a který byl určen za tvého hlavního kněze. Byl tvým duchovním mistrem, ale přestože jsi mu svěřil vykonání své oběti, později jsi mu nemilosrdně setnul hlavy jako zvířeti.
Text 16:
Indra, no tienes la menor vergüenza, ni tienes misericordia, gloria ni buena fortuna. Las reacciones de tus actividades fruitivas te han privado de esas buenas cualidades, de modo que hasta los antropófagos [rākṣasas] te condenan. Ahora voy a ensartar tu cuerpo en mi tridente, y después de que mueras en medio de grandes dolores, serás comido por los buitres, sin que el fuego llegue siquiera a tocarte.
Sloka 16:
Indro, postrádáš všechen stud, milosrdnost, slávu a štěstí. Reakce za tvé plodonosné činnosti tě zbavily těchto dobrých vlastností a nyní jsi hoden odsouzení i od lidojedů (Rākṣasů). Teď tě probodnu svým trojzubcem a poté, co ve velkých bolestech zemřeš, se tě nedotkne ani oheň; jen supi budou žrát tvé tělo.
Text 17:
Eres cruel por naturaleza. Si los demás semidioses, ignorando mi poder, te siguen y me atacan, levantando las armas contra mí, les cortaré el cuello con este afilado tridente, y con sus cabezas ofreceré un sacrificio a Bhairava y a los demás líderes de los fantasmas y sus secuaces.
Sloka 17:
Jsi od přírody krutý. Budou-li tě další polobozi, kteří si nejsou vědomi mé udatnosti, následovat v tvém útoku s pozdviženými zbraněmi, tímto ostrým trojzubcem jim urazím hlavy, které pak použiji na oběť Bhairavovi a dalším vůdcům duchů i s jejich hordami.
Text 18:
Pero, si en esta batalla me cortas la cabeza con tu rayo y matas a mis soldados, ¡oh, Indra!, ¡oh, gran héroe!, será para mí un gran placer ofrecer mi cuerpo a otras entidades vivientes [como los chacales y los buitres]. De ese modo, quedaré libre de mis obligaciones con las reacciones de mi karma, y mi fortuna será recibir el polvo de los pies de loto de grandes devotos como Nārada Muni.
Sloka 18:
Jestliže mi však v této bitvě usekneš hlavu svým bleskem a pobiješ mé vojáky, ó Indro, velký hrdino, s potěšením nabídnu své tělo jiným živým bytostem (jako jsou šakali a supi). Tak budu zbaven svých závazků spojených s karmickými reakcemi a mým štěstím bude přijmout prach z lotosových nohou velkých oddaných, jako je Nārada Muni.
Text 19:
¡Oh, rey de los semidioses!, soy tu enemigo y me tienes ante ti. ¿Por qué no me lanzas tu rayo? La verdad es que tu ataque con la maza fue tan inútil como pedir dinero a un avaro, pero el rayo que llevas no será inútil. No debes tener duda alguna al respecto.
Sloka 19:
Ó králi polobohů, já, tvůj nepřítel, teď stojím před tebou — proč po mně tedy nevrhneš svůj blesk? Útočit na mě s kyjem bylo sice stejně zbytečné jako žádat peníze od lakomce, ale blesk, který neseš, neselže. O tom nemusíš pochybovat.
Text 20:
¡Oh, Indra, rey del cielo!, el rayo que tienes para matarme lleva el poder del Señor Viṣṇu y la fuerza de las austeridades de Dadhīci. Puesto que has venido aquí para matarme conforme a la orden del Señor Viṣṇu, no cabe duda de que moriré cuando me lances tu rayo. El Señor Viṣṇu está de tu parte, y por lo tanto tienes asegurada la victoria, la opulencia y todas las buenas cualidades.
Sloka 20:
Ó Indro, nebeský králi, tvůj blesk, který má ukončit můj život, je posílený mocí Pána Viṣṇua a Dadhīciho askezí. Jelikož jsi mě sem přišel zabít v souladu s Viṣṇuovým pokynem, není pochyb o tom, že mě po vypuštění tvého blesku čeká smrt. Pán Viṣṇu je na tvé straně, a proto máš zaručené vítězství, bohatství a všechny dobré vlastnosti.
Text 21:
Por la fuerza de tu rayo, me liberaré del cautiverio material y abandonaré el cuerpo y este mundo de deseos materiales. Fijando mi mente en los pies de loto del Señor Saṅkarṣaṇa, alcanzaré el mismo destino que Nārada Muni y los grandes sabios, como el propio Señor Saṅkarṣaṇa ha dicho.
Sloka 21:
Zásahem tvého blesku budu vysvobozen z hmotného otroctví a vzdám se svého těla a tohoto světa hmotných tužeb. Jelikož upínám svou mysl na lotosové nohy Pána Saṅkarṣaṇa, dosáhnu místa určení takových velkých mudrců, jako je Nārada Muni — přesně jak to bylo řečeno Pánem Saṅkarṣaṇem.
Text 22:
Cuando una persona se entrega por completo a los pies de loto de la Suprema Personalidad de Dios y piensa constantemente en Sus pies de loto, el Señor la acepta, y la reconoce entre Sus sirvientes personales. El Señor nunca concede a esos sirvientes las deslumbrantes opulencias de los sistemas planetarios superiores, inferiores y medios del mundo material. El resultado de gozar de opulencia material en cualquiera de esas tres divisiones del universo es que, de un modo natural, aumenta la enemistad, la ansiedad, la agitación mental, el orgullo y la agresividad. Así, quien goza de esas opulencias tiene que realizar grandes esfuerzos para aumentar y mantener sus posesiones, y sufre y se siente muy desdichado cuando las pierde.
Sloka 22:
Ty, kdo se zcela odevzdávají u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství a neustále na ně myslí, Pán přijímá a uznává jako Své osobní společníky či služebníky. Takovým služebníkům nikdy neudílí oslnivé bohatství vyšších, nižších či středních planetárních soustav tohoto hmotného světa. Když někdo v kterékoliv z těchto tří částí vesmíru vlastní hmotné bohatství, přirozeně to zvyšuje jeho nenávist, úzkost, neklid mysli, pýchu a bojechtivost. Vynakládá proto velké usilí, aby zvětšil a udržel si své vlastnictví, a velmi se trápí, když je ztratí.
Text 23:
Nuestro Señor, la Suprema Personalidad de Dios, prohíbe a Sus devotos los inútiles esfuerzos en la vía de la religión, el crecimiento económico y la complacencia de los sentidos. ¡Oh, Indra!, de ello podemos deducir lo bondadoso que es el Señor. Esa misericordia solo pueden obtenerla los devotos puros, y no las personas que aspiran a ganancias materiales.
Sloka 23:
Náš Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, zakazuje Svým oddaným zbytečně usilovat o náboženství, hospodářský rozvoj a smyslový požitek. Ó Indro, z toho můžeme vyvodit, jak je Pán laskavý. Takovou milost mohou získat jedině čistí oddaní — nikoliv ti, kdo usilují o hmotný zisk.
Text 24:
¡Oh, mi Señor!, ¡oh, Suprema Personalidad de Dios!, ¿podré ser de nuevo el sirviente de Tus sirvientes eternos, cuyo único refugio son Tus pies de loto? ¡Oh, Señor de mi vida!, ¿podré ser de nuevo su servidor, de forma que mi mente piense siempre en Tus atributos trascendentales, mis palabras glorifiquen siempre esos atributos, y mi cuerpo se ocupe siempre en el servicio amoroso de Tu Señoría?
Sloka 24:
Ó můj Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, budu moci být zase služebníkem Tvých věčných služebníků, kteří nacházejí útočiště jedině u Tvých lotosových nohou? Ó Pane mého života, mohu se znovu stát jejich služebníkem, aby má mysl mohla vždy myslet na Tvé transcendentální vlastnosti, má slova mohla tyto vlastnosti vždy opěvovat a mé tělo Ti mohlo vždy s láskou sloužit?
Text 25:
¡Oh, mi Señor, fuente de toda oportunidad!, no deseo disfrutar en Dhruvaloka, ni en los planetas celestiales ni en el planeta en que reside el Señor Brahmā, ni deseo ser el gobernante supremo de todos los planetas terrenales o de los sistemas planetarios inferiores. No deseo ser amo de los poderes del yoga místico, ni deseo tampoco la liberación, si por ello tengo que abandonar Tus pies de loto.
Sloka 25:
Ó můj Pane, zdroji všech možností, nechci si užívat na Dhruvaloce, nebeských planetách nebo planetě, kde sídlí Pán Brahmā, ani nechci být svrchovaným vládcem všech zemských planet či nižších planetárních soustav. Netoužím být pánem mystických jógových sil a nechci ani osvobození, jestliže se musím vzdát Tvých lotosových nohou.
Text 26:
¡Oh, Señor de ojos de loto!, como los pajarillos todavía sin alas, que siempre esperan que su madre regrese a alimentarles, o como los terneros que, atados con cuerdas, esperan ansiosamente el momento del ordeño, en que se les dejará beber la leche de sus madres; como la esposa triste por la ausencia del esposo, que siempre anhela que regrese y la satisfaga por entero; así suspiro yo siempre por la oportunidad de ofrecerte servicio directamente.
Sloka 26:
Ó Pane s lotosovýma očima, tak jako ptáčata, kterým ještě nevyrostla křídla, neustále vyhlížejí, kdy se vrátí jejich matka a nakrmí je; tak jako telata přivázaná provazy dychtivě očekávají dobu dojení, kdy jim bude dovoleno pít mléko jejich matek, a tak jako sklíčená žena, jejíž manžel je daleko od domova, neustále touží, aby se vrátil a po všech stránkách ji uspokojil, tak i já neustále dychtím po příležitosti přímo Ti sloužit.
Text 27:
¡Oh, mi amo y Señor!, como resultado de mis actividades fruitivas, me encuentro vagando por el mundo material. Por eso, solo busco la amistad y la compañía de Tus piadosos e iluminados devotos. Debido al hechizo de Tu energía externa, mis apegos por el cuerpo, la esposa, los hijos y el hogar aún persisten, pero no deseo continuar con esos apegos. Haz que mi mente, mi conciencia y todo lo que tengo se apeguen solamente a Ti.
Sloka 27:
Ó můj Pane, můj vládce, putuji tímto hmotným světem v důsledku svých plodonosných činností. Jediné, co hledám, je proto přátelství ve společnosti Tvých zbožných a osvícených oddaných. Má připoutanost k tělu, manželce, dětem a domovu působením Tvé vnější energie i nadále trvá, ale já již nechci být takto poután. Nechť je má mysl, mé vědomí a vše, co mám, připoutáno pouze k Tobě.