Skip to main content

Text 3

Sloka 3

Texto

Verš

tatrāpi svajana-saṅgāc ca bhṛśam udvijamāno bhagavataḥ karma-bandha-vidhvaṁsana-śravaṇa-smaraṇa-guṇa-vivaraṇa-caraṇāravinda-yugalaṁ manasā vidadhad ātmanaḥ pratighātam āśaṅkamāno bhagavad-anugraheṇānusmṛta-sva-pūrva-janmāvalir ātmānam unmatta-jaḍāndha-badhira-svarūpeṇa darśayām āsa lokasya.
tatrāpi svajana-saṅgāc ca bhṛśam udvijamāno bhagavataḥ karma-bandha-vidhvaṁsana-śravaṇa-smaraṇa-guṇa-vivaraṇa-caraṇāravinda-yugalaṁ manasā vidadhad ātmanaḥ pratighātam āśaṅkamāno bhagavad-anugraheṇānusmṛta-sva-pūrva-janmāvalir ātmānam unmatta-jaḍāndha-badhira-svarūpeṇa darśayām āsa lokasya.

Palabra por palabra

Synonyma

tatra api — también en aquel nacimiento como brāhmaṇa; sva-jana-saṅgāt — de la relación con amigos y parientes; ca — y; bhṛśam — mucho; udvijamānaḥ — siempre temeroso de volver a caer; bhagavataḥ — de la Suprema Personalidad de Dios; karma-bandha — el cautiverio de las reacciones de las actividades fruitivas; vidhvaṁsana — que vence; śravaṇa — escuchar; smaraṇa — recordar; guṇa-vivaraṇa — escuchando descripciones de las cualidades del Señor; caraṇa-aravinda — pies de loto; yugalam — los dos; manasā — con la mente; vidadhat — pensar siempre en; ātmanaḥ — de su alma; pratighātam — obstáculo en el sendero del servicio devocional; āśaṅkamānaḥ — temiendo siempre; bhagavat-anugraheṇa — por la misericordia especial de la Suprema Personalidad de Dios; anusmṛta — recordados; sva-pūrva — sus anteriores; janma-āvaliḥ — sucesión de nacimientos; ātmānam — él mismo; unmatta — loco; jaḍa — tonto; andha — ciego; badhira — y sordo; svarūpeṇa — con esos atributos; darśayām āsa — manifestó; lokasya — para la gente.

tatra api — i v tom životě brāhmaṇy; sva-jana-saṅgāt — od společnosti příbuzných a přátel; ca — a; bhṛśam — velice; udvijamānaḥ — jelikož se neustále obával, že znovu poklesne; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; karma-bandha — pouto reakcí za plodonosné činnosti; vidhvaṁsana — jež ničí; śravaṇa — naslouchání; smaraṇa — vzpomínání; guṇa-vivaraṇa — naslouchání popisům vlastností Pána; caraṇa-aravinda — lotosové nohy; yugalam — dvě; manasā — s myslí; vidadhat — neustále myslící na; ātmanaḥ — své duše; pratighātam — překážky na cestě oddané služby; āśaṅkamānaḥ — vždy se bál; bhagavat-anugraheṇa — zvláštní milostí Nejvyšší Osobnosti Božství; anusmṛta — pamatoval si; sva-pūrva — své dřívější; janma-āvaliḥ — řada zrození; ātmānam — sebe; unmatta — šílený; jaḍa — tupý; andha — slepý; badhira — a hluchý; svarūpeṇa — s těmito rysy; darśayām āsa — projevil; lokasya — ostatním lidem.

Traducción

Překlad

Debido a que gozaba de la misericordia especial del Señor, Bharata Mahārāja podía recordar lo ocurrido en su vida anterior. A pesar de haber recibido un cuerpo de brāhmaṇa, sentía un gran temor de sus familiares y amigos no devotos. Siempre se cuidaba mucho de esa compañía, pues le asustaba caer de nuevo. Por esa razón, se manifestaba a los ojos de la gente como un loco tonto, ciego y sordo, a fin de que nadie tratara de hablarle. De ese modo se protegía de las malas compañías. En su fuero interno, siempre pensaba en los pies de loto del Señor, y cantaba continuamente Sus glorias, que nos protegen del cautiverio de la acción fruitiva. Así se resguardó de la peligrosa compañía de los no devotos.

Bharata Mahārāja si díky Pánově zvláštní milosti pamatoval události ze svého minulého života. I když dostal tělo brāhmaṇy, přesto se velice obával svých příbuzných a přátel, kteří nebyli oddaní. Na takovou společnost si vždy dával velký pozor, neboť se bál, že by mohl znovu poklesnout. Před očima veřejnosti proto vystupoval jako tupý, slepý a hluchý šílenec, aby se s ním druzí nepokoušeli bavit. Takto se chránil před špatnou společností. V nitru neustále myslel na lotosové nohy Pána a opěvoval Jeho slávu, která člověku poskytne ochranu před pouty plodonosného jednání. Tímto způsobem zůstal nedotčen vlivem neoddaných společníků.

Significado

Význam

Todas las entidades vivientes se ven atadas por diversas actividades, debido al contacto con las modalidades de la naturaleza. Como se afirma en el Bhagavad-gītā: kāraṇaṁ guṇa-saṅgo ’sya sad-asad-yoni-janmasu: «Ello se debe a su contacto con esa naturaleza material. De ese modo, se encuentran con el bien y el mal entre las diversas especies» (Bg.13.22).

Každá živá bytost je poutána různými činnostmi kvůli stykům s kvalitami přírody. Jak uvádí Bhagavad-gītā: kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu — “Je to následkem jejího spojení s hmotnou přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních druzích.” (Bg. 13.22)

Conforme a nuestro karma, recibimos distintos tipos de cuerpos de entre las 8 400 000 especies. Karmaṇā daiva-netreṇa: actuamos bajo la influencia de la naturaleza material contaminados por las tres modalidades, y de ese modo obtenemos un determinado tipo de cuerpo conforme a disposiciones superiores. Eso se denomina karma-bandha. Para liberarnos de ese karma-bandha, debemos ocuparnos en servicio devocional. Entonces, nos veremos libres de la influencia de las modalidades de la naturaleza material.

Podle své karmy dostáváme různé tělesné podoby v 8 400 000 životních druzích. Karmaṇā daiva-netreṇa — jednáme pod vlivem hmotné přírody, znečištěni třemi kvalitami, a tak dostáváme na vyšší pokyn určitý druh těla. To se nazývá karma-bandha. Abychom se z této karma-bandhy vyprostili, musíme se zaměstnat oddanou službou. Pak na nás kvality hmotné přírody nebudou působit.

māṁ ca yo ’vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

«Aquel que se dedica por completo al servicio devocional, firme en todas las circunstancias, trasciende de inmediato las modalidades de la naturaleza material y llega así al plano del Brahman» (Bg. 14.26). Para permanecer inmunes a las cualidades materiales, debemos ocuparnos en servicio devocional: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. Esa es la perfección de la vida. Mahārāja Bharata, cuando nació en cuerpo de brāhmaṇa, no sentía mucho interés por los deberes brahmínicos; en su fuero interno, sin embargo, era un vaiṣṇava puro, y pensaba siempre en los pies de loto del Señor. Como se aconseja en elBhagavad-gītā: man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. Ese es el único proceso mediante el cual podemos salvarnos del peligroso ciclo de nacimientos y muertes.

“Kdo naplno vykonává oddanou službu a za žádných okolností se neodchýlí, ten ihned překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” (Bg. 14.26) Abychom zůstali odolní vůči nátlaku hmotných kvalit, musíme se zaměstnat oddanou službou — śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. To je dokonalost života. Když se Mahārāja Bharata narodil jako brāhmaṇa, příliš se o povinnosti brāhmaṇy nezajímal. V nitru však zůstával čistým vaiṣṇavou a neustále myslel na lotosové nohy Pána. Bhagavad-gītā doporučuje: man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. To je jediná metoda, jak se můžeme zachránit před nebezpečím opakovaného rození a umírání.