Skip to main content

Text 15

Sloka 15

Texto

Verš

atha paṇayas taṁ sva-vidhinābhiṣicyāhatena vāsasācchādya bhūṣaṇālepa-srak-tilakādibhir upaskṛtaṁ bhuktavantaṁ dhūpa-dīpa-mālya-lāja-kisalayāṅkura-phalopahāropetayā vaiśasa-saṁsthayā mahatā gīta-stuti-mṛdaṅga-paṇava-ghoṣeṇa ca puruṣa-paśuṁ bhadra-kālyāḥ purata upaveśayām āsuḥ.
atha paṇayas taṁ sva-vidhinābhiṣicyāhatena vāsasācchādya bhūṣaṇālepa-srak-tilakādibhir upaskṛtaṁ bhuktavantaṁ dhūpa-dīpa-mālya-lāja-kisalayāṅkura-phalopahāropetayā vaiśasa-saṁsthayā mahatā gīta-stuti-mṛdaṅga-paṇava-ghoṣeṇa ca puruṣa-paśuṁ bhadra-kālyāḥ purata upaveśayām āsuḥ.

Palabra por palabra

Synonyma

atha — a continuación; paṇayaḥ — todos los secuaces del ḍakait; tam — a él (Jaḍa Bharata); sva-vidhinā — conforme a sus propios principios rituales; abhiṣicya — bañar; ahatena — con nuevas; vāsasā — ropas; ācchādya — cubrir; bhūṣaṇa — ornamentos; ālepa — ungir el cuerpo con pasta de sándalo; srak — un collar de flores; tilaka-ādibhiḥ — con marcas en el cuerpo, etc.; upaskṛtam — completamente adornado; bhuktavantam — habiendo comido; dhūpa — con incienso; dīpa — lámparas; mālya — collares de flores; lāja — arroz tostado; kisalaya-aṅkura — ramitas y brotes; phala — fruta; upahāra — otros artículos; upetayā — completamente provistos; vaiśasa-saṁsthayā — con todo lo necesario para el sacrificio; mahatā — grande; gīta-stuti — de canciones y oraciones; mṛdaṅga — de los tambores; paṇava — de las trompetas; ghoṣeṇa — con sonido; ca — también; puruṣa-paśum — al hombre-animal; bhadra-kālyāḥ — de la diosa Kālī; purataḥ — en frente mismo; upaveśayām āsuḥ — le hicieron sentarse.

atha — poté; paṇayaḥ — všichni stoupenci onoho lupiče; tam — jeho (Jaḍa Bharatu); sva-vidhinā — podle svých vlastních zásad týkajících se obřadů; abhiṣicya — vykoupali; ahatena — novými; vāsasā — šaty; ācchādya — zahalili; bhūṣaṇa — ozdoby; ālepa — potřeli tělo santálovou dření; srak — girlanda z květů; tilaka-ādibhiḥ — znaky na těle a tak dále; upaskṛtam — dokonale ozdobený; bhuktavantam — poté, co se najedl; dhūpa — vonnými tyčinkami; dīpa — lampami; mālya — girlandami; lāja — praženým obilím; kisalaya-aṅkura — větvičkami a výhonky; phala — ovocem; upahāra — dalšími předměty; upetayā — dokonale vybaveni; vaiśasa-saṁsthayā — vším potřebným pro vykonání oběti; mahatā — mocným; gīta-stuti — písní a modliteb; mṛdaṅga — bubnů; paṇava — trubek; ghoṣeṇa — zvukem; ca — také; puruṣa-paśum — lidské zvíře; bhadra-kālyāḥ — bohyni Kālī; purataḥ — přímo před; upaveśayām āsuḥ — přiměli ho usednout.

Traducción

Překlad

Después, los ladrones, siguiendo su imaginario ritual para matar hombres semejantes a animales, bañaron a Jaḍa Bharata, le vistieron con ropas nuevas, le engalanaron con los ornamentos adecuados para un animal, le ungieron el cuerpo con óleos aromáticos y le adornaron con tilaka, pasta de madera de sándalo y collares de flores. Después de alimentarle suntuosamente, le llevaron ante la diosa Kālī, a la que adoraron con incienso, lámparas, collares de flores, cereales tostados, ramitas verdes, brotes, frutas y flores. Antes de matar al hombre-animal, cantaron canciones y oraciones y tocaron tambores y trompetas; entonces hicieron sentarse a Jaḍa Bharata ante la deidad.

Poté všichni zloději podle svého vymyšleného obřadu pro zabíjení zvířecích lidí Jaḍa Bharatu vykoupali, oblékli do nových šatů, dali mu ozdoby vhodné pro zvíře, potřeli mu tělo vonnými oleji a ozdobili ho tilakem, santálovou dření a girlandami. Vydatně ho nakrmili a poté přivedli před bohyni Kālī, které obětovali vonné tyčinky, lampy, girlandy, pražené obilí, mladé větvičky, výhonky, ovoce a květy. Takto před zabitím lidského zvířete bohyni uctívali, zpívali písně, pronášeli modlitby a hráli na bubny a trubky. Poté přiměli Jaḍa Bharatu, aby usedl před božstvem.

Significado

Význam

En este verso es muy significativa la palabra sva-vidhinā (conforme a sus propios principios rituales). Según los śāstras védicos, todo debe hacerse siguiendo principios regulativos, pero aquí se explica que aquellos bandidos y ladrones se inventaron su propio proceso para matar a un hombre-animal. Los śāstras que regulan la modalidad de la ignorancia dan instrucciones para el sacrificio de animales como la cabra o el búfalo ante la diosa Kālī, pero nada se menciona de matar hombres, por retrasados que sean. Era una ceremonia inventada por los propios ḍakaits; por eso se emplea la palabra sva-vidhinā. Sin embargo, en la actualidad también se están celebrando muchos sacrificios que no están autorizados en las Escrituras védicas. En Calcuta, por ejemplo, no hace mucho, un matadero se anunciaba como templo de la diosa Kālī. Los necios comedores de carne compran carne en esos establecimientos, pensando que no es carne normal y corriente, sinoprasāda de la diosa Kālī. Cuando en los śāstras se menciona el sacrificio de cabras u otros animales ante la diosa Kālī, se hace con la única intención de evitar que la gente coma carne procedente de los mataderos y cargue con la responsabilidad de esa matanza de animales. El alma condicionada tiene una tendencia natural hacia la vida sexual y el consumo de carne; por esa razón, los śāstras hacen algunas concesiones. En realidad, los śāstras tienen por objeto acabar con esas abominables actividades, y para ello exponen ciertos principios regulativos, de manera que los comedores de carne y los adictos a la vida sexual, poco a poco, puedan corregirse.

V tomto verši je velice důležité slovo sva-vidhinā (“podle svých vlastních zásad týkajících se obřadů”). Ve védských śāstrách stojí, že vše je třeba dělat ve shodě s usměrňujícími zásadami. Zde je ovšem uvedeno, že zloději a lupiči si pro zabití člověka na úrovni zvířete vymysleli svůj vlastní postup. Śāstry v kvalitě nevědomosti dávají pokyny, jak obětovat bohyni Kālī zvířata, jako je koza nebo buvol, ale nikde se nehovoří o zabíjení člověka, i kdyby byl sebehloupější. Tento proces si lupiči vymysleli sami; proto je použito slova sva-vidhinā. Dokonce i dnes se koná mnoho obětí bez odkazu na védská písma. V Kalkatě byla například nedávno propagována jedna prodejní jatka jako chrám bohyně Kālī. Lidé, kteří jedí maso, si ho pošetile kupují v takových obchodech a myslí si o něm, že se liší od obyčejného masa — považují ho za prasādam bohyně Kālī. Śāstry uvádějí obětování kozy nebo podobného zvířete bohyni Kālī, aby zabránily lidem v jedení masa z jatek a přivedly je k zodpovědnosti za zabíjení zvířat. Podmíněné duše mají přirozené sklony k sexu a konzumaci masa, a śāstry jim proto poskytují jisté úlevy. Skutečným cílem śāster je tyto odporné činnosti ukončit, ale jsou v nich stanoveny určité usměrňující zásady, aby se ti, kdo jedí maso a vyhledávají sex, postupně napravili.