Skip to main content

Texts 1-2

Sloka 1-2

Texto

Verš

śrī-śuka uvāca
atha kasyacid dvija-varasyāṅgiraḥ-pravarasya śama-dama-tapaḥ-svādhyāyādhyayana-tyāga-santoṣa-titikṣā-praśraya-vidyānasūyātma-jñānānanda-yuktasyātma-sadṛśa-śruta-śīlācāra-rūpaudārya-guṇā nava sodaryā aṅgajā babhūvur mithunaṁ ca yavīyasyāṁ bhāryāyām yas tu tatra pumāṁs taṁ parama-bhāgavataṁ rājarṣi-pravaraṁ bharatam utsṛṣṭa-mṛga-śarīraṁ carama-śarīreṇa vipratvaṁ gatam āhuḥ.
śrī-śuka uvāca
atha kasyacid dvija-varasyāṅgiraḥ-pravarasya śama-dama-tapaḥ-svādhyāyādhyayana-tyāga-santoṣa-titikṣā-praśraya-vidyānasūyātma-jñānānanda-yuktasyātma-sadṛśa-śruta-śīlācāra-rūpaudārya-guṇā nava sodaryā aṅgajā babhūvur mithunaṁ ca yavīyasyāṁ bhāryāyām yas tu tatra pumāṁs taṁ parama-bhāgavataṁ rājarṣi-pravaraṁ bharatam utsṛṣṭa-mṛga-śarīraṁ carama-śarīreṇa vipratvaṁ gatam āhuḥ.

Palabra por palabra

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī continuó hablando; atha — a continuación; kasyacit — de cierto; dvija-varasya — brāhmaṇa; aṅgiraḥ-pravarasya — que pertenecía a la dinastía del gran santo Aṅgirā; śama — control de la mente; dama — control de los sentidos; tapaḥ — práctica de austeridades y penitencias; svādhyāya — recitación de las Escrituras védicas; adhyayana — estudio; tyāga — renunciación; santoṣa — satisfacción; titikṣā — tolerancia; praśraya — muy amable; vidyā — conocimiento; anasūya — libre de envidia; ātma-jñāna-ānanda — satisfecho en la autorrealización; yuktasya — poseía las cualidades de; ātma-sadṛśa — y exactamente como él mismo; śruta — en educación; śīla — en personalidad; ācāra — en conducta; rūpa — en belleza; audārya — en magnanimidad; guṇāḥ — poseyendo todas esas cualidades; nava sa-udaryāḥ — nueve hermanos nacidos del mismo vientre; aṅga-jāḥ — hijos; babhūvuḥ — nacieron; mithunam — un varón y una niña gemelos; ca — y; yavīyasyām — en la más joven; bhāryāyām — esposa; yaḥ — quien; tu — pero; tatra — allí; pumān — el niño varón; tam — a él; parama-bhāgavatam — el devoto más glorioso; rāja-ṛṣi — de los reyes santos; pravaram — el más honrado; bharatam — Bharata Mahārāja; utsṛṣṭa — habiendo abandonado; mṛga-śarīram — el cuerpo de ciervo; carama-śarīreṇa — con el último cuerpo; vipratvam — siendo un brāhmaṇa; gatam — obtuvo; āhuḥ — decían.

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pokračoval; atha — potom; kasyacit — nějakého; dvija-varasya — brāhmaṇy; aṅgiraḥ-pravarasya — který patřil k dynastii velkého světce Aṅgiry; śama — ovládání mysli; dama — ovládání smyslů; tapaḥ — praktikování askeze; svādhyāya — recitace védské literatury; adhyayana — studium; tyāga — odříkání; santoṣa — spokojenost; titikṣā — tolerance; praśraya — velice jemný; vidyā — poznání; anasūya — bez závisti; ātma-jñāna-ānanda — spokojený v seberealizaci; yuktasya — který byl kvalifikovaný s; ātma-sadṛśa — a přesně jako on; śruta — vzděláním; śīla — charakterem; ācāra — chováním; rūpa — krásou; audārya — velkodušností; guṇāḥ — se všemi těmito vlastnostmi; nava sa-udaryāḥ — devět bratrů zrozených ze stejného lůna; aṅga-jāḥ — synové; babhūvuḥ — narodili se; mithunam — dvojčata: bratr a sestra; ca — a; yavīyasyām — s nejmladší; bhāryāyām — manželkou; yaḥ — jenž; tu — ale; tatra — tam; pumān — chlapec; tam — jeho; parama-bhāgavatam — nejvznešenější oddaný; rāja-ṛṣi — ze svatých králů; pravaram — nejctěnější; bharatam — Bharata Mahārāja; utsṛṣṭa — když opustil; mṛga-śarīram — tělo jelena; carama-śarīreṇa — s posledním tělem; vipratvam — jakožto brāhmaṇa; gatam — obdržel; āhuḥ — říkali.

Traducción

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī continuó: Mi querido rey, después de abandonar el cuerpo de ciervo, Bharata Mahārāja nació en una familia de brāhmaṇas de gran pureza. Su padre era un brāhmaṇa perteneciente a la dinastía de Aṅgirā, y estaba plenamente dotado con las cualidades brahmínicas. Podía controlar su mente y sus sentidos, y había estudiado las Escrituras védicas y otros textos complementarios. Era experto en dar caridad, y siempre permanecía satisfecho; era tolerante, muy amable y culto; estaba libre de envidia. Era un alma iluminada que se ocupaba en el servicio devocional del Señor, y permanecía siempre en trance. Con su primera esposa tuvo nueve hijos, que compartían sus mismas cualidades, y su segunda esposa le dio gemelos: un varón y una niña. Al varón, Bharata Mahārāja, se le considera el más excelso de los devotos y el más importante de los reyes santos. Esta es, entonces, la historia de su vida tras abandonar el cuerpo de ciervo.

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, poté, co Bharata Mahārāja opustil tělo jelena, narodil se ve velice čisté bráhmanské rodině. Kdysi žil jeden brāhmaṇa, který patřil k Aṅgirově dynastii a byl plně obdařený bráhmanskými vlastnostmi: ovládal mysl a smysly, prostudoval védskou a další doplňkovou literaturu, vynikal v rozdávání milodarů, byl vždy spokojený, tolerantní, velice jemný, učený a nikomu nezáviděl. Byl seberealizovaný, praktikoval oddanou službu Pánu a setrvával neustále v tranzu. Se svou první manželkou měl devět synů, kvalifikovaných stejně jako on, a s druhou manželkou zplodil dvojčata — bratra a sestru. O chlapci je uvedeno, že byl nejvznešenějším oddaným a nejlepším ze svatých králů — Bharatou Mahārājem. Toto je tedy příběh jeho dalšího života, poté, co opustil tělo jelena.

Significado

Význam

Bharata Mahārāja was a great devotee, but he did not attain success in one life. In Bhagavad-gītā it is said that a devotee who does not fulfill his devotional duties in one life is given the chance to be born in a fully qualified brāhmaṇa family or a rich kṣatriya or vaiśya family. Śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe (Bg. 6.41). Bharata Mahārāja was the firstborn son of Mahārāja Ṛṣabha in a rich kṣatriya family, but due to his willful negligence of his spiritual duties and his excessive attachment to an insignificant deer, he was obliged to take birth as the son of a deer. However, due to his strong position as a devotee, he was gifted with the remembrance of his past life. Being repentant, he remained in a solitary forest and always thought of Kṛṣṇa. Then he was given the chance to take birth in a very good brāhmaṇa family.

Bharata Mahārāja byl velký oddaný, ale nedosáhl úspěchu v jednom životě. V Bhagavad-gītě je řečeno, že oddaný, který nesplní své duchovní povinnosti v jednom životě, dostane příležitost narodit se v rodině plně kvalifikovaného brāhmaṇy, bohatého kṣatriyi či v rodině vaiśyi. Śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe (Bg. 6.41). Bharata Mahārāja byl prvorozeným synem Mahārāje Ṛṣabhy v bohaté kšatrijské rodině, ale kvůli svévolnému zanedbání duchovních povinností a přehnané připoutanosti k bezvýznamnému jelínkovi byl nucen narodit se jako potomek jelena. Díky jeho silnému postavení oddaného mu však bylo dáno pamatovat si minulý život. Činil pokání, zdržoval se v odlehlém lese a neustále myslel na Kṛṣṇu. Poté dostal příležitost narodit se ve velice dobré bráhmanské rodině.