Skip to main content

Text 31

Sloka 31

Texto

Verš

tasminn api kālaṁ pratīkṣamāṇaḥ saṅgāc ca bhṛśam udvigna ātma-sahacaraḥ śuṣka-parṇa-tṛṇa-vīrudhā vartamāno mṛgatva-nimittāvasānam eva gaṇayan mṛga-śarīraṁ tīrthodaka-klinnam ut-sasarja.
tasminn api kālaṁ pratīkṣamāṇaḥ saṅgāc ca bhṛśam udvigna ātma-sahacaraḥ śuṣka-parṇa-tṛṇa-vīrudhā vartamāno mṛgatva-nimittāvasānam eva gaṇayan mṛga-śarīraṁ tīrthodaka-klinnam ut-sasarja.

Palabra por palabra

Synonyma

tasmin api — en aquel āśrama (Pulaha-āśrama); kālam — el final de su tiempo de vida en el cuerpo de ciervo; pratīkṣamāṇaḥ — siempre esperando; saṅgāt — de la relación; ca — y; bhṛśam — constantemente; udvignaḥ — lleno de ansiedad; ātma-sahacaraḥ — con la Superalma como único compañero constante (nadie debe pensar que está solo); śuṣka-parṇa-tṛṇa-vīrudhā — comiendo solo las hierbas y hojas secas; vartamānaḥ — existir; mṛgatva-nimitta — de la causa de un cuerpo de ciervo; avasānam — el final; eva — solamente; gaṇayan — considerar; mṛga-śarīram — el cuerpo de ciervo; tīrtha-udaka-klinnam — bañándose en las aguas de aquel lugar sagrado; utsasarja — abandonó.

tasmin api — v tom āśramu (Pulaha-āśramu); kālam — na konec života v těle jelena; pratīkṣamāṇaḥ — neustále čekal; saṅgāt — od společnosti; ca — a; bhṛśam — vždy; udvignaḥ — plný úzkosti; ātma-sahacaraḥ — s Nadduší jako jediným stálým společníkem (nikdo by si neměl myslet, že je sám); śuṣka-parṇa-tṛṇa-vīrudhā — z toho, že jedl pouze suché listy a byliny; vartamānaḥ — žil; mṛgatva-nimitta — příčiny jeleního těla; avasānam — konec; eva — pouze; gaṇayan — zvažoval; mṛga-śarīram — tělo jelena; tīrtha-udaka-klinnam — koupal se ve vodě toho posvátného místa; utsasarja — opustil.

Traducción

Překlad

Viviendo en aquel āśrama, ahora el gran rey Bharata Mahārāja se cuidaba mucho de caer víctima de las malas compañías. Vivía allí sin revelar a nadie su pasado, y solamente comía hojas secas. No puede decirse que estuviera solo, ya que la Superalma estaba con él. De ese modo, esperó la hora de la muerte en aquel cuerpo de ciervo. Bañándose en aquel lugar sagrado, finalmente abandonó aquel cuerpo.

Velký král Bharata Mahārāja žil v tomto āśramu a dával si nyní velký pozor, aby se nestal obětí špatné společnosti. Zdržoval se v āśramu a živil se pouze suchými listy, aniž by komukoliv vyjevil svou minulost. Nebyl tak docela sám, neboť měl společnost Nadduše. Takto čekal na smrt v těle jelena. Koupal se na onom svatém místě a nakonec opustil tělo.

Significado

Význam

La razón de ser de los lugares sagrados como Vṛndāvana, Hardwar, Prayāga y Jagannātha Purī es que en ellos la gente puede ofrecer servicio devocional. Vṛndāvana, en concreto, es el más excelso de los lugares sagrados, el preferido de los devotos vaiṣṇavas del Señor Kṛṣṇa que aspiran a regresar de vuelta a Dios, a los planetas Vaikuṇṭhas. En Vṛndāvana viven muchos devotos, los cuales, por el hecho de bañarse habitualmente en el Yamunā, se limpian por completo de la contaminación del mundo material. El proceso de cantar y escuchar constantemente los santos nombres y los pasatiempos del Señor Supremo nos purifica y nos convierte en candidatos adecuados para la liberación. Sin embargo, cuando alguien, por su propia voluntad, cae víctima de la complacencia de los sentidos, tiene que ser castigado por lo menos durante una vida, como le ocurrió a Bharata Mahārāja.

Svatá místa, jako je Vṛndāvan, Hardwar, Prayāg a Jagannāth Purī, jsou zvláště určena pro vykonávání oddané služby. Konkrétně Vṛndāvan je tím nejvznešenějším a nejvyhledávanějším svatým místem pro vaiṣṇavy, oddané Pána Kṛṣṇy, kteří se ucházejí o návrat k Bohu, na vaikuṇṭhské planety. Ve Vṛndāvanu žije mnoho oddaných, jež se pravidelně koupou v Yamuně, což odstraňuje veškeré nečistoty hmotného světa. Neustálým nasloucháním svatým jménům a zábavám Nejvyššího Pána a jejich opěvováním se člověk nepochybně očistí a stane se vhodným kandidátem pro osvobození. Pokud však někdo úmyslně propadne smyslovému požitku, musí být potrestán — přinejmenším na jeden život, jako Bharata Mahārāja.

Así terminan los significados de Bhaktivedanta correspondientes al capítulo octavo del Canto Quinto del Śrīmad-Bhāgavatam, titulado: «La personalidad de Bharata Mahārāja».

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmé kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Popis charakteru Bharaty Mahārāje”.