Skip to main content

Text 26

Sloka 26

Texto

Verš

evam aghaṭamāna-manorathākula-hṛdayo mṛga-dārakābhāsena svārabdha-karmaṇā yogārambhaṇato vibhraṁśitaḥ sa yoga-tāpaso bhagavad-ārādhana-lakṣaṇāc ca katham itarathā jāty-antara eṇa-kuṇaka āsaṅgaḥ sākṣān niḥśreyasa-pratipakṣatayā prāk-parityakta-dustyaja-hṛdayābhijātasya tasyaivam antarāya-vihata-yogārambhaṇasya rājarṣer bharatasya tāvan mṛgārbhaka-poṣaṇa-pālana-prīṇana-lālanānuṣaṅgeṇāvigaṇayata ātmānam ahir ivākhu-bilaṁ duratikramaḥ kālaḥ karāla-rabhasa āpadyata.
evam aghaṭamāna-manorathākula-hṛdayo mṛga-dārakābhāsena svārabdha-karmaṇā yogārambhaṇato vibhraṁśitaḥ sa yoga-tāpaso bhagavad-ārādhana-lakṣaṇāc ca katham itarathā jāty-antara eṇa-kuṇaka āsaṅgaḥ sākṣān niḥśreyasa-pratipakṣatayā prāk-parityakta-dustyaja-hṛdayābhijātasya tasyaivam antarāya-vihata-yogārambhaṇasya rājarṣer bharatasya tāvan mṛgārbhaka-poṣaṇa-pālana-prīṇana-lālanānuṣaṅgeṇāvigaṇayata ātmānam ahir ivākhu-bilaṁ duratikramaḥ kālaḥ karāla-rabhasa āpadyata.

Palabra por palabra

Synonyma

evam — de ese modo; aghaṭamāna — imposible de obtener; manaḥ-ratha — por deseos, que son como vehículos mentales; ākula — afligido; hṛdayaḥ — cuyo corazón; mṛga-dāraka-ābhāsena — parecido al hijo de un ciervo; sva-ārabdha-karmaṇā — por los malos resultados de sus invisibles actividades fruitivas; yoga-ārambhaṇataḥ — de las actividades y de las prácticas del yoga; vibhraṁśitaḥ — caído; saḥ — él (Mahārāja Bharata); yoga-tāpasaḥ — poniendo en práctica las actividades y austeridades del yoga místico; bhagavat-ārādhana-lakṣaṇāt — de las actividades del servicio devocional que se ofrece a la Suprema Personalidad de Dios; ca — y; katham — cómo; itarathā — otro; jāti-antare — perteneciente a una especie de vida diferente; eṇa-kuṇake — al cuerpo de un cervatillo; āsaṅgaḥ — tanto apego afectuoso; sākṣāt — directamente; niḥśreyasa — para alcanzar el objetivo supremo de la vida; pratipakṣatayā — con la cualidad de ser un obstáculo; prāk — quien anteriormente; parityakta — abandonados; dustyaja — aunque son muy difíciles de abandonar; hṛdaya-abhijātasya — a sus hijos, nacidos de su propio corazón; tasya — de él; evam — así; antarāya — por ese obstáculo; vihata — obstruido; yoga-ārambhaṇasya — cuyo sendero de prácticas de yoga místico; rāja-ṛṣeḥ — del gran rey santo; bharatasya — de Mahārāja Bharata; tāvat — de aquella manera; mṛga-arbhaka — el hijo de un ciervo; poṣaṇa — en mantener; pālana — en proteger; prīṇana — en hacer feliz; lālana — en ser cariñoso; anuṣaṅgeṇa — por la relación constante; avigaṇayataḥ — descuidar; ātmānam — su propia alma; ahiḥ iva — como una serpiente; ākhu-bilam — la madriguera de un ratón; duratikramaḥ — invencible; kālaḥ — muerte final; karāla — terrible; rabhasaḥ — con rapidez; āpadyata — llegó.

evam — takto; aghaṭamāna — nemožné dosáhnout; manaḥ-ratha — touhami, které jsou jako vozy mysli; ākula — zarmoucené; hṛdayaḥ — jehož srdce; mṛga-dāraka-ābhāsena — připomínající potomka jelena; sva-ārabdha-karmaṇā — špatnými výsledky jeho neviditelných plodonosných činností; yoga-ārambhaṇataḥ — z praktikování yogy; vibhraṁśitaḥ — poklesl; saḥ — on (Mahārāja Bharata); yoga-tāpasaḥ — praktikování mystické yogy a askeze; bhagavat-ārādhana-lakṣaṇāt — z činností oddané služby Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství; ca — a; katham — jak; itarathā — jinak; jāti-antare — jež patří k jinému životnímu druhu; eṇa-kuṇake — k tělu kolouška; āsaṅgaḥ — tolik láskyplné připoutanosti; sākṣāt — přímo; niḥśreyasa — pro dosažení konečného životního cíle; pratipakṣatayā — jsoucí překážkou; prāk — kdo dříve; parityakta — vzdal se; dustyaja — ačkoliv je velice těžké opustit; hṛdaya-abhijātasya — synů, zrozených z vlastního srdce; tasya — jeho; evam — takto; antarāya — touto překážkou; vihata — zahrazená; yoga-ārambhaṇasya — jehož cesta praktikování mystické yogy; rāja-ṛṣeḥ — velkého svatého krále; bharatasya — Mahārāje Bharaty; tāvat — takto; mṛga-arbhaka — potomek jelena; poṣaṇa — na udržování; pālana — na ochranu; prīṇana — na uspokojování; lālana — na mazlení se; anuṣaṅgeṇa — neustálým soustředěním; avigaṇayataḥ — zanedbával; ātmānam — vlastní duši; ahiḥ iva — jako had; ākhu-bilam — myší díra; duratikramaḥ — nepřekonatelná; kālaḥ — smrt, která přijde nakonec; karāla — hrozná; rabhasaḥ — s rychlostí; āpadyata — dospěla.

Traducción

Překlad

Śukadeva Gosvāmī continuó: Mi querido rey, de este modo Bharata Mahārāja se vio abrumado por un deseo incontrolable que se manifestó en la forma del ciervo. Debido a los resultados fruitivos de sus actividades pasadas, cayó del sendero del yogamístico, de la práctica de austeridades y de la adoración de la Suprema Personalidad de Dios. Si no fuera por sus actividades fruitivas pasadas, ¿cómo podría haberse sentido atraído por un ciervo, después de haber abandonado la compañía de sus propios hijos y de su propia familia, a quienes consideró obstáculos en el sendero de la vida espiritual? Definitivamente, se debía a su karma pasado. El rey estaba tan absorto en mimar y mantener al ciervo, que cayó del plano de las actividades espirituales. A su debido tiempo, la inexorable muerte, que se compara a una serpiente venenosa que entra en la madriguera hecha por el ratón, llegó ante él.

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, takto byl Bharata Mahārāja přemožen neovladatelnou touhou, která se projevila v podobě jelínka. Kvůli plodům svých minulých činů poklesl z úrovně praktikování mystické yogy, askeze a uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství. Jak jinak než kvůli svému dřívějšímu plodonosnému jednání by mohl ulpět na jelínkovi poté, co opustil společnost vlastního syna a rodiny, jež považoval za překážky na cestě duchovního života? Jak mohl projevovat tolik nekontrolovatelné lásky k jelínkovi? To bylo nepochybně způsobeno jeho minulou karmou. Král byl tak pohroužený do péče o jelínka, že poklesl z úrovně vykonávání svých duchovních činností. Po čase se před ním zjevila nepřekonatelná smrt, jež je přirovnávána k jedovatému hadu plazícímu se do díry, kterou si vyhrabala myš.

Significado

Význam

Como se verá en versos posteriores, Bharata Mahārāja a la hora de morir se vio forzado a recibir un cuerpo de ciervo, debido a la atracción que sentía por el cervatillo. Con respecto a esto, podría plantearse una pregunta. ¿Cómo es posible que un devoto se vea afectado por la mala conducta y los actos pecaminosos realizados en el pasado? En la Brahma-saṁhitā (5.54), se dice: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām: «A quienes se ocupan en servicio devocional, bhakti-bhajana, se les exime de los resultados de sus actividades pasadas». Conforme a esto, no se podía castigar a Bharata Mahārāja por sus pecados pasados. La conclusión debe ser que si Mahārāja Bharata se apegó en exceso al ciervo y descuidó su avance espiritual, lo hizo deliberadamente. A fin de corregir de inmediato ese error, durante un breve tiempo le fue impuesto un cuerpo de ciervo, con la única finalidad de que su deseo de madurar en el servicio devocional aumentase. A pesar del cuerpo de animal que le fue impuesto, Mahārāja Bharata no olvidó a dónde le había conducido el error que cometió voluntariamente. Estaba muy deseoso de liberarse del cuerpo de ciervo; esto indica que su apego por el servicio devocional era más intenso; tanto, que en su siguiente vida iba a obtener la perfección rápidamente en un cuerpo de brāhmaṇa. Con esta convicción, en nuestra revista Back to Godhead hemos declarado que los devotos de Vṛndāvana que cometen alguna actividad pecaminosa adrede, como algunos gosvāmīs, tienen que nacer en cuerpos de perros, monos y tortugas en aquella sagrada tierra. Así, durante un breve período tienen que vivir en esas formas inferiores de vida, y una vez que abandonan esos cuerpos animales, se elevan de nuevo al mundo espiritual. Se trata de un castigo breve y que no se debe al karma pasado. Podría parecer que sí se debe al karma, pero en realidad es un castigo que se impone al devoto para corregirle y llevarle al plano del servicio devocional puro.

V dalších verších uvidíme, že Bharata Mahārāja byl kvůli své připoutanosti k jelínkovi donucen v okamžiku smrti přijmout jelení tělo. V této souvislosti lze položit otázku: Jak může být oddaný ovlivněn svým minulým špatným jednáním? V Brahma-saṁhitě (5.54) je řečeno: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām — “Ti, kdo vykonávají oddanou službu (bhakti-bhajana), nepodléhají trestu za své minulé činy.” Podle toho nemohl být Bharata Mahārāja potrestán za své dřívější jednání. Závěr je, že Mahārāja Bharata úmyslně nadměrně přilnul k jelínkovi a zanedbal svůj duchovní pokrok. Dostal tedy na krátkou dobu tělo jelena, aby svou chybu okamžitě napravil. Účelem toho bylo zvětšit jeho touhu po zralé oddané službě. I když dostal tělo zvířete, nezapomněl, k čemu došlo kvůli jeho úmyslné chybě. Velice si přál zbavit se jeleního těla, což svědčí o tom, že jeho vztah k oddané službě zesílil, a to do takové míry, že v dalším životě rychle dosáhl dokonalosti v těle brāhmaṇy. Právě s tímto přesvědčením prohlašujeme v našem časopisu Back to Godhead, že oddaní, jako jsou gosvāmī ve Vṛndāvanu, kteří úmyslně páchají hříšné činnosti, se narodí v této svaté zemi v tělech psů, opic a želv. Nakrátko přijmou nižší životní podoby a poté, co tato zvířecí těla opustí, dosáhnou opět duchovního světa. Takový trest trvá jen krátkou dobu a nezpůsobuje ho minulá karma. Může vypadat jako důsledek minulé karmy, ale je dán oddanému za účelem napravit ho a přivést ho k čisté oddané službě.