Skip to main content

Text 5

Sloka 5

Texto

Verš

parābhavas tāvad abodha-jāto
yāvan na jijñāsata ātma-tattvam
yāvat kriyās tāvad idaṁ mano vai
karmātmakaṁ yena śarīra-bandhaḥ
parābhavas tāvad abodha-jāto
yāvan na jijñāsata ātma-tattvam
yāvat kriyās tāvad idaṁ mano vai
karmātmakaṁ yena śarīra-bandhaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

parābhavaḥ — derrota, miserias; tāvat — mientras; abodha-jātaḥ — producto de la ignorancia; yāvat — mientras que; na — no; jijñāsate — indaga acerca de; ātma-tattvam — la verdad del ser; yāvat — mientras que; kriyāḥ — actividades fruitivas; tāvat — mientras; idam — esta; manaḥ — mente; vai — en verdad; karma-ātmakam — absorta en actividades materiales; yena — por la cual; śarīra-bandhaḥ — cautiverio en el cuerpo material.

parābhavaḥ — neúspěch, utrpení; tāvat — do té doby; abodha-jātaḥ — pocházející z nevědomosti; yāvat — dokud; na — ne; jijñāsate — táže se na; ātma-tattvam — pravda o vlastním já; yāvat — dokud; kriyāḥ — plodonosné činnosti; tāvat — do té doby; idam — tato; manaḥ — mysl; vai — vskutku; karma-ātmakam — pohroužená v hmotných činnostech; yena — čímž; śarīra-bandhaḥ — otroctví v tomto hmotném těle.

Traducción

Překlad

Mientras no nos planteemos averiguar cuáles son los valores espirituales de la vida, estaremos expuestos a la derrota y a las miserias que surgen de la ignorancia. El karma, tanto si es piadoso como si es pecaminoso, trae consigo unas determinadas reacciones resultantes. Cuando una persona se ocupa en algún tipo de karma, se dice que su mente es karmātmaka, es decir, que está teñida de actividad fruitiva. Mientras la mente sea impura, la conciencia no es clara, y mientras estemos absortos en actividades fruitivas, tendremos que aceptar cuerpos materiales.

Dokud se člověk nezačne dotazovat na duchovní hodnoty života, zakouší jen porážku a podléhá utrpení pocházejícímu z nevědomosti. Karma, ať už hříšná či zbožná, přináší své reakce. Mysl toho, kdo se zabývá jakoukoliv karmou, se nazývá karmātmaka, zabarvená plodonosným jednáním. Dokud je mysl nečistá, vědomí je nejasné, a dokud je živá bytost pohroužena v plodonosných činnostech, musí přijímat hmotné tělo.

Significado

Význam

Por lo general, la gente piensa que para liberarse del sufrimiento es necesario actuar de forma muy piadosa; pero no es así. Aunque nos ocupemos en actividades piadosas y en especulación, nos espera la derrota. Nuestro único objetivo debe ser la emancipación de las garras de māyā y de todas las actividades materiales. El conocimiento especulativo y las actividades piadosas no resuelven los problemas de la vida material. Debemos ser inquisitivos y tratar de entender nuestra posición espiritual. Como se afirma en el Bhagavad-gītā (4.37):

Lidé si obvykle myslí, že pro úlevu od utrpení je třeba velice zbožného jednání, ale to není pravda. Člověk je neúspěšný, i když se věnuje zbožným činnostem a spekulaci. Jeho jediným cílem má být vysvobození ze zajetí māyi a ze všech hmotných činností. Spekulativní poznání a zbožné činnosti neřeší problémy hmotného života. Člověk se má snažit pochopit své duchovní postavení. Bhagavad-gītā (4.37) uvádí:

yathaidhāṁsi samiddho ’gnir
bhasmasāt kurute ’rjuna
jñānāgniḥ sarva-karmāṇi
bhasmasāt kurute tathā
yathaidhāṁsi samiddho 'gnir
bhasmasāt kurute 'rjuna
jñānāgniḥ sarva-karmāṇi
bhasmasāt kurute tathā

«Así como un fuego ardiente reduce la leña a cenizas, ¡oh, Arjuna!, el fuego del conocimiento reduce a cenizas todas las reacciones de las actividades materiales».

“Tak jako planoucí oheň mění dřevo v popel, ó Arjuno, oheň poznání spaluje na popel všechny reakce za hmotné jednání.”

Mientras no comprendamos el ser y sus actividades, debe considerarse que estamos bajo el cautiverio material. En elŚrīmad-Bhāgavatam (10.2.32), se dice también: ye ’nye ’ravindākṣa vimukta-māninas tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ: Una persona sin conocimiento del servicio devocional puede creerse liberada, pero en realidad, no lo está.Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ: Esa clase de personas pueden haberse acercado a la refulgencia impersonal del Brahman, pero como no tienen conocimiento acerca del servicio devocional, vuelven a caer en el disfrute material. Mientras sigamos interesados en el karma y en el jñāna, continuaremos padeciendo las miserias de la vida material: el nacimiento, la vejez, las enfermedades y la muerte. En efecto, los karmīs tienen que seguir pasando de un cuerpo a otro. Y en cuanto a los jñānīs, a no ser que se eleven al plano más elevado de conocimiento, tienen que regresar al mundo material. Como se explica en el Bhagavad-gītā (7.19): bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate. Lo esencial es saber que Kṛṣṇa, Vāsudeva, lo es todo, y entregarse a Él. Aunque los karmīs lo ignoran, el devoto que está dedicado al servicio devocional del Señor el cien por ciento de sus posibilidades, sabe perfectamente lo que es karma y lo que es jñāna; por esa razón, el devoto puro no tiene el menor interés ni en el karma ni en el jñāna. Anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam: El verdadero bhakta no está influenciado en lo más mínimo por elkarma y el jñāna. Su único objetivo en la vida es servir al Señor.

Dokud člověk nechápe vlastní já a jeho činnosti, nachází se v hmotných poutech. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.2.32) je rovněž řečeno: ye 'nye 'ravindākṣa vimukta-māninas tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ. Osoba, která nemá poznání o oddané službě, si o sobě může myslet, že je osvobozená, ale ve skutečnosti není. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ — takoví lidé se mohou dostat do neosobní záře Brahmanu, ale protože nevědí nic o oddané službě, znovu poklesnou a vrátí se k hmotnému požitku. Dokud se člověk zajímá o karmu a jñānu, musí i nadále snášet utrpení hmotného života—zrození, stáří, nemoc a smrt. Karmī nutně přijímají jedno tělo za druhým, a co se týče jñānīch, ti se musí vracet do hmotného světa, dokud nedosáhnou nejvyššího porozumění. Jak vysvětluje Bhagavad-gītā (7.19): bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate. Cílem je vědět, že Kṛṣṇa, Vāsudeva, je vším, a odevzdat se Mu. Karmī to nevědí, ale čistý oddaný, který je stoprocentně zaměstnaný oddanou službou Pánu, dobře ví, co je karma a jñāna, a proto se o ně již nezajímá. Anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna- karmādy-anāvṛtam. Skutečný bhakta není poznamenaný žádnou příměsí karmy a jñāny. Jeho jediným životním cílem je sloužit Pánu.