Skip to main content

Text 7

Sloka 7

Texto

Verš

dhyāyamānaḥ surāsuroraga-siddha-gandharva-vidyādhara-muni-gaṇair anavarata-mada-mudita-vikṛta-vihvala-locanaḥ sulalita-mukharikāmṛtenāpyāyamānaḥ sva-pārṣada-vibudha-yūtha-patīn aparimlāna-rāga-nava-tulasikāmoda-madhv-āsavena mādyan madhukara-vrāta-madhura-gīta-śriyaṁ vaijayantīṁ svāṁ vanamālāṁ nīla-vāsā eka-kuṇḍalo hala-kakudi kṛta-subhaga-sundara-bhujo bhagavān mahendro vāraṇendra iva kāñcanīṁ kakṣām udāra-līlo bibharti.
dhyāyamānaḥ surāsuroraga-siddha-gandharva-vidyādhara-muni-gaṇair anavarata-mada-mudita-vikṛta-vihvala-locanaḥ sulalita-mukharikāmṛtenāpyāyamānaḥ sva-pārṣada-vibudha-yūtha-patīn aparimlāna-rāga-nava-tulasikāmoda-madhv-āsavena mādyan madhukara-vrāta-madhura-gīta-śriyaṁ vaijayantīṁ svāṁ vanamālāṁ nīla-vāsā eka-kuṇḍalo hala-kakudi kṛta-subhaga-sundara-bhujo bhagavān mahendro vāraṇendra iva kāñcanīṁ kakṣām udāra-līlo bibharti.

Palabra por palabra

Synonyma

dhyāyamānaḥ — siendo el objeto de meditación de; sura — de semidioses; asura — demonios; uraga — serpientes; siddha — habitantes de Siddhaloka; gandharva — habitantes de Gandharvaloka; vidyādhara — vidyādharas; muni — y de grandes sabios; gaṇaiḥ — por grupos; anavarata — constantemente; mada-mudita — con las delicias de la embriaguez; vikṛta — moviéndose de un lugar a otro; vihvala — girando; locanaḥ — cuyos ojos; su-lalita — de excelente composición; mukharika — de palabras; amṛtena — con el néctar; āpyāyamānaḥ — complacer; sva-pārṣada — a Sus propios acompañantes; vibudha-yūtha-patīn — los jefes de los grupos de semidioses; aparimlāna — nunca apagado; rāga — cuyo lustre; nava — siempre frescas; tulasikā — de las flores de tulasī; āmoda — por la fragancia; madhu-āsavena — y la miel; mādyan — embriagadas; madhukara-vrāta — de las abejas; madhura-gīta — con el dulce canto; śrīyam — que se hace más hermoso; vaijayantīm — el collar de flores que recibe el nombre devaijayantī; svām — Su propio; vanamālām — collar de flores; nīla-vāsāḥ — cubierto con ropas azules; eka-kuṇḍalaḥ — llevando un solo pendiente; hala-kakudi — en la empuñadura de un arado; kṛta — puestas; subhaga — auspiciosas; sundara — hermosas; bhujaḥ — manos; bhagavān — de la Suprema Personalidad de Dios; mahā-indraḥ — el rey del cielo; vāraṇa-indraḥ — el elefante; iva — como; kāñcanīm — dorado; kakṣām — cinturón; udāra-līlaḥ — ocupado en pasatiempos trascendentales; bibharti — lleva.

dhyāyamānaḥ — o Němž meditují; sura — polobohů; asura — démonů; uraga — hadů; siddha — obyvatel Siddhaloky; gandharva — obyvatel Gandharvaloky; vidyādhara — Vidyādharů; muni — a velkých mudrců; gaṇaiḥ — skupinami; anavarata — neustále; mada-mudita — rozradostněn opojením; vikṛta — pohybují se sem a tam; vihvala — koulející se; locanaḥ — Jehož oči; su-lalita — znamenitě sestavené; mukharika — řeči; amṛtena — nektarem; āpyāyamānaḥ — těšící; sva-pārṣada — Své společníky; vibudha-yūtha-patīn — vůdci různých skupin polobohů; aparimlāna — nikdy se neztrácí; rāga — jejichž lesk; nava — stále svěží; tulasikā — květů tulasī; āmoda — vůní; madhu-āsavena — a medem; mādyan — opojených; madhukara-vrāta — včel; madhura-gīta — sladkým zpěvem; śrīyam — která je zkrášlená; vaijayantīm — girlanda zvaná vaijayantī; svām — Jeho vlastní; vanamālām — girlanda; nīla-vāsāḥ — oblečený v modrých šatech; eka-kuṇḍalaḥ — jen s jednou náušnicí; hala-kakudi — na držadle pluhu; kṛta — položené; subhaga — blahodárné; sundara — krásné; bhujaḥ — ruce; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; mahā-indraḥ — král nebes; vāraṇa-indraḥ — slon; iva — jako; kāñcanīm — zlatý; kakṣām — opasek; udāra-līlaḥ — věnující se transcendentálním zábavám; bibharti — nosí.

Traducción

Překlad

Śukadeva Gosvāmī continuó: Los semidioses, los demonios, los uragas [semidioses con forma de serpiente], los siddhas, los gandharvas, los vidyādharas y muchos sabios gloriosos ofrecen constantes oraciones al Señor. Debido a la embriaguez, el Señor parece confuso, y Sus ojos, con aspecto de flores en todo su esplendor, se mueven inquietos. Él complace a Sus acompañantes personales, los semidioses principales, con los dulces sonidos que emanan de Su boca. Vestido con ropas azules y adornado con un solo pendiente, lleva sobre la espalda un arado, que sostiene con Sus dos manos, hermosas y bien formadas. Es tan blanco como Indra, el rey celestial, y ciñe Su cintura con un cinturón dorado; alrededor del cuello lleva un collar vaijayantī de flores de tulasī siempre frescas, cuya fragancia de miel embriaga a las abejas que zumban dulcemente a su alrededor, realzando cada vez más la belleza del collar. De ese modo, el Señor disfruta de Sus muy magnánimos pasatiempos.

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Polobozi, démoni, Uragové (hadí polobozi), Siddhové, Gandharvové, Vidyādharové a mnozí vznešení mudrci se k Pánu neustále modlí. Jelikož je Pán omámený, vypadá zmateně a Jeho oči, které připomínají plně rozkvetlé květy, se pohybují sem a tam. Své osobní společníky, vůdce polobohů, těší sladkými slovy, jež se linou z Jeho úst. Je oblečen v modrých šatech, má jen jednu náušnici a na rameni drží Svýma krásnýma, pěkně stavěnýma rukama pluh. Jeví se stejně bílý jako nebeský král Indra, kolem pasu má zlatý opasek a kolem krku girlandu vaijayantī z věčně svěžích květů tulasī. Včely, opojené medovou vůní těchto květů, velmi sladce bzučí a krouží kolem girlandy, čímž neustále zvyšují její krásu. Tímto způsobem si Pán užívá Svých nanejvýš vznešených zábav.