Skip to main content

Text 13

Sloka 13

Texto

Verš

evaṁ surodād bahis tad-dvi-guṇaḥ samānenāvṛto ghṛtodena yathā-pūrvaḥ kuśa-dvīpo yasmin kuśa-stambo deva-kṛtas tad-dvīpākhyākaro jvalana ivāparaḥ sva-śaṣpa-rociṣā diśo virājayati.
evaṁ surodād bahis tad-dvi-guṇaḥ samānenāvṛto ghṛtodena yathā-pūrvaḥ kuśa-dvīpo yasmin kuśa-stambo deva-kṛtas tad-dvīpākhyākaro jvalana ivāparaḥ sva-śaṣpa-rociṣā diśo virājayati.

Palabra por palabra

Synonyma

evam — así; surodāt — del océano de licor; bahiḥ — por fuera de; tat-dvi-guṇaḥ — el doble de aquel; samānena — de la misma anchura; āvṛtaḥ — rodeada; ghṛta-udena — un océano de mantequilla clarificada; yathā-pūrvaḥ — como anteriormente Śālmalīdvīpa; kuśa-dvīpa — la isla llamada Kuśadvīpa; yasmin — en la cual; kuśa-stambaḥ — hierba kuśa; deva-kṛtaḥ — creada por la voluntad suprema de la Suprema Personalidad de Dios; tat-dvīpa-ākhyā-karaḥ — que da su nombre a la isla; jvalanaḥ — fuego; iva — como; aparaḥ — otro; sva-śaṣpa-rociṣā — por la refulgencia de los brotes de hierba tierna; diśaḥ — todas las direcciones; virājayati — ilumina.

evam — takto; surodāt — z oceánu alkoholu; bahiḥ — vně; tat-dvi-guṇaḥ — dvakrát tolik; samānena — stejně široký; āvṛtaḥ — obklopený; ghṛta-udena — oceán přečištěného másla; yathā-pūrvaḥ — jako tomu bylo v případě Śālmalīdvīpu; kuśa-dvīpa — ostrov zvaný Kuśadvīp; yasmin — na němž; kuśa-stambaḥ — tráva kuśa; deva-kṛtaḥ — stvořená svrchovanou vůlí Nejvyšší Osobnosti Božství; tat-dvīpa-ākhyā-karaḥ — dávající ostrovu jeho jméno; jvalanaḥ — oheň; iva — jako; aparaḥ — další; sva-śaṣpa-rociṣā — leskem rostoucí trávy; diśaḥ — všechny strany; virājayati — osvětluje.

Traducción

Překlad

Más allá del océano de licor hay otra isla, Kuśadvīpa, de 800 000 yojanas [10 300 000 kilómetros] de ancho, es decir, el doble de ancha que el océano de licor. Del mismo modo Śālmalīdvīpa está rodeada por un océano de licor, Kuśadvīpa está rodeada por un océano de ghī líquido, tan ancho como la propia isla. En Kuśadvīpa hay macizos de hierba kuśa, de los cuales recibe su nombre la isla. Esa hierba kuśa, que fue creada por los semidioses por voluntad del Señor Supremo, es como una segunda forma del fuego, pero sus llamas son muy suaves y agradables. Sus tiernos brotes iluminan todas las direcciones.

Vně oceánu alkoholu je další ostrov, známý jako Kuśadvīp, který je široký 800 000 yojanů (10 240 000 kilometrů); dvakrát tolik co oceán alkoholu. Tak jako je kolem Śālmalīdvīpu oceán alkoholu, Kuśadvīp obklopuje oceán tekutého ghí, jenž je stejně široký jako ostrov samotný. Ostrov je porostlý trsy trávy kuśa, podle níž dostal své jméno. Tato tráva kuśa, kterou stvořili polobozi vůlí Nejvyššího Pána, vypadá jako druhá podoba ohně, ale s velmi mírnými a příjemnými plameny. Její mladé výhonky osvětlují všechny strany.

Significado

Význam

Partiendo de las descripciones de este verso, podemos establecer una hipótesis bien fundada acerca de la naturaleza de las llamas que arden sobre la Luna. Como el Sol, la Luna también tiene que estar en llamas, pues no puede haber luz si no hay llamas, Sin embargo, las llamas de la Luna, a diferencia de las del Sol, tienen que ser suaves y agradables. Estamos convencidos de ello. En los versos del Śrīmad-Bhāgavatam no se acepta la teoría actual de que la Luna está cubierta de polvo. En relación con este verso, Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dice: suśaṣpāṇi sukomala-śikhās teṣāṁ rociṣā: La hierba kuśailumina todas las direcciones, pero sus llamas son muy suaves y agradables. Esto da una idea de la naturaleza de las llamas que arden sobre la Luna.

Z popisu daného v tomto verši můžeme kvalifikovaně odhadnout povahu plamenů na Měsíci. Na Měsíci musí být všude plameny — tak jako jsou na Slunci — protože bez nich nemůže existovat světlo. Plameny na Měsíci však musí být, na rozdíl od slunečních, mírné a příjemné. To je naše přesvědčení. Moderní teorii, že na Měsíci je jen prach, verše Śrīmad-Bhāgavatamu neuznávají. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká: suśaṣpāṇi sukomala-śikhās teṣāṁ rociṣā — tráva kuśa osvětluje všechny strany, ale její plameny jsou velmi mírné a příjemné. To nám dává určitou představu o plamenech na Měsíci.