Skip to main content

Text 21

Sloka 21

Texto

Verš

yā tasya te pāda-saroruhārhaṇaṁ
nikāmayet sākhila-kāma-lampaṭā
tad eva rāsīpsitam īpsito ’rcito
yad-bhagna-yācñā bhagavan pratapyate
yā tasya te pāda-saroruhārhaṇaṁ
nikāmayet sākhila-kāma-lampaṭā
tad eva rāsīpsitam īpsito ’rcito
yad-bhagna-yācñā bhagavan pratapyate

Palabra por palabra

Synonyma

— una mujer que; tasya — de Él; te — de Ti; pāda-saroruha — de los pies de loto; arhaṇam — la adoración; nikāmayet — desea completamente; — esa mujer; akhila-kāma-lampaṭā — aunque alimenta todo tipo de deseos materiales; tat — eso; eva — solamente; rāsi — Tú concedes; īpsitam — alguna otra bendición que se desee; īpsitaḥ — que se busca; arcitaḥ — adorados; yat — de lo cual; bhagna-yācñā — aquel que desea otros objetos aparte de Tus pies de loto, y que, de ese modo, acaba con el corazón roto; bhagavan — ¡oh, mi Señor!; pratapyate — sufre.

— žena, která; tasya — Jeho; te — Tebe; pāda-saroruha — lotosových nohou; arhaṇam — uctívání; nikāmayet — nadevše touží; — taková žena; akhila-kāma-lampaṭā — i když si uchovává nejrůznější hmotné touhy; tat — to; eva — pouze; rāsi — udělíš; īpsitam — nějaké jiné vytoužené požehnání; īpsitaḥ — pro které jsi vyhledávaný; arcitaḥ — uctívaný; yat — z čeho; bhagna-yācñā — ta, která touží po něčem jiném než Tvých lotosových nohách, a je proto později zdrcená; bhagavan — ó můj Pane; pratapyate — trpí bolestí.

Traducción

Překlad

Mi querido Señor, Tú satisfaces de inmediato todos los deseos de la mujer que adora Tus pies de loto con amor puro. Cuando, sin embargo, los adora con un propósito en mente, también se los satisfaces, pero al final acaba con el corazón destrozado y lamentándose. No hay, por lo tanto, necesidad de adorar Tus pies de loto para obtener beneficios materiales.

Můj milý Pane, automaticky plníš všechny touhy ženy, která uctívá Tvé lotosové nohy s čistou láskou. Pokud je však nějaká žena uctívá za určitým účelem, vyplníš brzy i její touhy, ale nakonec bude zoufat a naříkat. Uctívat Tvé lotosové nohy pro dosažení nějakého hmotného zisku proto není zapotřebí.

Significado

Význam

Śrīla Rūpa Gosvāmī describe el servicio devocional puro con las palabras anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam: No debemos adorar a la Suprema Personalidad de Dios deseando que nos conceda algún resultado material de las actividades fruitivas o la especulación mental. Servir los pies de loto del Señor significa servirle a Él del modo que Él desee. Por esa razón, al devoto neófito se le ordena que adore al Señor siguiendo estrictamente los principios regulativos enunciados por el maestro espiritual y los śāstras. Quien desempeñe servicio devocional de este modo se irá apegando a Kṛṣṇa, y poco a poco, cuando su amor original latente por el Señor se manifieste, le servirá de modo espontáneo y sin ninguna motivación. Ese estado es la situación perfecta en nuestra relación con el Señor. El Señor, entonces, vela por la comodidad y seguridad de Su devoto sin que este se lo pida. En el Bhagavad-gītā (9.22), Kṛṣṇa promete:

Śrīla Rūpa Gosvāmī popisuje čistou oddanou službu slovy anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam. Není správné uctívat Nejvyšší Osobnost Božství pro splnění nějaké hmotné touhy po úspěchu v plodonosných činnostech nebo mentální spekulaci. Sloužit lotosovým nohám Pána znamená sloužit Mu přesně tak, jak si On přeje. Začínající oddaný proto musí uctívat Pána striktně podle usměrňujících zásad daných duchovním mistrem a śāstrami. Bude-li vykonávat oddanou službu tímto způsobem, postupně vyvine připoutanost ke Kṛṣṇovi, a když se projeví jeho původní, nyní spící láska k Pánu, bude Mu spontánně sloužit bez jakéhokoliv motivu. Tento stav je dokonalým stádiem vztahu s Pánem. Pán se potom stará o pohodlí a bezpečí Svého oddaného, aniž by o to byl žádán. Kṛṣṇa slibuje v Bhagavad-gītě (9.22):

ananyāś cintayanto māṁ
ye janāḥ paryupāsate
teṣāṁ nityābhiyuktānāṁ
yoga-kṣemaṁ vahāmy aham
ananyāś cintayanto māṁ
ye janāḥ paryupāsate
teṣāṁ nityābhiyuktānāṁ
yoga-kṣemaṁ vahāmy aham

Cuando alguien se consagra por completo al servicio devocional del Señor Supremo, Él le cuida personalmente. Él protege todas sus posesiones, y le abastece de todo lo que necesita. ¿Por qué, entonces, molestar al Señor pidiendo cosas materiales? No hay necesidad de esas oraciones.

Nejvyšší Pán se Osobně stará o každého, kdo je plně zaměstnaný oddanou službou Jemu. Pán chrání vše, co má, a dodává mu vše, co potřebuje. Proč bychom tedy měli Pána obtěžovat s žádostmi o něco hmotného? Takové modlitby nejsou zapotřebí.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura explica que, si un devoto desea que el Señor le satisfaga algún deseo concreto, no por ello se le debe considerar sakāma-bhakta (devoto con motivaciones personales). En el Bhagavad-gītā (7.16), Kṛṣṇa dice:

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětluje, že ani ten oddaný, který chce, aby mu Pán splnil určitou touhu, nemá být považován za sakāma-bhaktu (oddaného s nějakým motivem). V Bhagavad-gītě (7.16) Kṛṣṇa říká:

catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino ’rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino 'rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha

«¡Oh, tú, el mejor de los Bharatas [Arjuna]!, cuatro clases de hombres piadosos comienzan a ofrecerme servicio devocional: el afligido, el que desea riquezas, el inquisitivo, y el que busca conocimiento acerca del Absoluto». El ārta y el arthārthī, que acuden a la Suprema Personalidad de Dios para que les libere del sufrimiento o en busca de dinero, no son sakāma-bhaktas, aunque quizá lo parezcan. Como devotos neófitos, son simplemente ignorantes. Más adelante, en el Bhagavad-gītā, el Señor dice: udārāḥ sarva evaite: Todos ellos son magnánimos (udārāḥ). Al principio el devoto puede abrigar algún deseo personal, pero con el paso del tiempo ese deseo desaparecerá. Por eso el Śrīmad-Bhāgavatam afirma:

“Ó nejlepší z Bharatovců, čtyři druhy zbožných lidí Mi začínají oddaně sloužit — nešťastný, toužící po bohatství, zvídavý a hledající poznání Absolutního.” Ārta a ārthārthī, kteří přicházejí za Nejvyšší Osobností Božství pro úlevu od utrpení nebo pro peníze, nejsou sakāma-bhaktové, i když tak vypadají. Jakožto začínající oddaní jsou jen nevědomí. Později v Bhagavad-gītě Pán říká: udārāḥ sarva evaite — jsou všichni velkodušní (udārāḥ). I když oddaný na začátku možná uchovává v mysli nějakou touhu, časem tato touha zanikne. Śrīmad-Bhāgavatam proto přikazuje:

akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param
akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param

«La persona de inteligencia amplia, tanto si está llena de deseos materiales, como si está libre de ellos, o desea la liberación, debe adorar por todos los medios al todo supremo, la Personalidad de Dios» (Bhāg. 2.3.10).

“Člověk, který má větší inteligenci — ať už nemá žádnou hmotnou touhu, je plný hmotných tužeb nebo touží po osvobození — musí všemi prostředky uctívat svrchovaný celek, Osobnost Božství.” (Bhāg. 2.3.10)

Incluso quien desee algo material debe orar por la satisfacción de su deseo única y exclusivamente al Señor. A quien acude a un semidiós en busca de la satisfacción de los deseos se le considera naṣṭa-buddhi, es decir, carente por completo de buen juicio. En el Bhagavad-gītā (7.20), Kṛṣṇa dice:

I když chce člověk něco hmotného, nemá se o splnění své touhy modlit k nikomu jinému než k Pánu. Žádá-li splnění svých tužeb od polobohů, znamená to, že je naṣṭa-buddhi — přišel o všechen zdravý rozum. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.20):

kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ
prapadyante ’nya-devatāḥ
taṁ taṁ niyamam āsthāya
prakṛtyā niyatāḥ svayā
kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ
prapadyante 'nya-devatāḥ
taṁ taṁ niyamam āsthāya
prakṛtyā niyatāḥ svayā

«Aquellos cuya inteligencia les ha sido robada por los deseos materiales se entregan a los semidioses y siguen las reglas y regulaciones de adoración específicas que corresponden a su naturaleza».

“Ti, jež hmotné touhy připravily o inteligenci, se odevzdávají polobohům a uctívají je podle pravidel a předpisů, které odpovídají jejich povahám.”

A los devotos que acuden al Señor con deseos materiales, Lakṣmīdevī, según su propia experiencia práctica, les recuerda que el Señor es Kāmadeva, de modo que no hay necesidad de pedirle nada material. Dice también que lo único que debe hacer todo el mundo es servir al Señor sin ninguna motivación personal. La Suprema Personalidad de Dios está en el corazón de todos, y conoce nuestros pensamientos. Con el tiempo, Él satisfará todos los deseos. Por lo tanto, dependamos por completo del servicio del Señor sin molestarle con nuestras peticiones materiales.

Lakṣmīdevī radí všem oddaným, kteří se na Pána obracejí s hmotnými touhami, že Ho není třeba žádat o nic hmotného, protože má zkušenost, že Pán je Kāmadeva. Říká, že každý má sloužit Pánu bez jakéhokoliv motivu. Jelikož Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, sídlí v srdci každého, zná myšlenky všech a časem splní všechny touhy. Buďme tedy zcela závislí na službě Pánu a neobtěžujme Ho svými hmotnými žádostmi.