Skip to main content

Text 25

Sloka 25

Texto

Verš

yān upajuṣāṇānāṁ na kadācid api prajānāṁ valī-palita-klama-sveda-daurgandhya-jarāmaya-mṛtyu-śītoṣṇa-vaivarṇyopasargādayas tāpa-viśeṣā bhavanti yāvaj jīvaṁ sukhaṁ niratiśayam eva.
yān upajuṣāṇānāṁ na kadācid api prajānāṁ valī-palita-klama-sveda-daurgandhya-jarāmaya-mṛtyu-śītoṣṇa-vaivarṇyopasargādayas tāpa-viśeṣā bhavanti yāvaj jīvaṁ sukhaṁ niratiśayam eva.

Palabra por palabra

Synonyma

yān — los cuales (todos los productos debidos a los ríos mencionados); upajuṣāṇānām — de personas que están utilizando completamente; na — no; kadācit — en ningún momento; api — ciertamente; prajānām — de los ciudadanos; valī — arrugas; palita — canas; klama — fatiga; sveda — sudor; daurgandhya — malos olores debidos a la transpiración; jarā — vejez; āmaya — enfermedad; mṛtyu — muerte prematura; śīta — frío intenso; uṣṇa — calor sofocante; vaivarṇya — pérdida del lustre corporal; upasarga — problemas; ādayaḥ — etc.; tāpa — de sufrimientos; viśeṣāḥ — diversidad; bhavanti — son; yāvat — mientras que; jīvam — vida; sukham — felicidad; niratiśayam — ilimitada; eva — solamente.

yān — které (všechny produkty získané z výše zmíněných řek); upajuṣāṇānām — těch, kdo plně využívají; na — ne; kadācit — kdykoliv; api — jistě; prajānām — občanů; valī — vrásky; palita — šediny; klama — únava; sveda — pot; daurgandhya — nepříjemný zápach nečistého potu; jarā — stáří; āmaya — nemoc; mṛtyu — předčasná smrt; śīta — tuhá zima; uṣṇa — spalující horko; vaivarṇya — ztráta tělesného lesku; upasarga — potíže; ādayaḥ — a tak dále; tāpa — utrpení; viśeṣāḥ — různé druhy; bhavanti — jsou; yāvat — dokud; jīvam — život; sukham — štěstí; niratiśayam — neomezené; eva — pouze.

Traducción

Překlad

Los habitantes del mundo material que disfrutan de los productos de esos ríos nunca tienen arrugas ni canas. Nunca sienten fatiga, y, cuando sudan, sus cuerpos no huelen mal. No tienen que sufrir la vejez, las enfermedades ni la muerte prematura; no tienen que soportar fríos intensos ni calores sofocantes; sus cuerpos nunca pierden el lustre. Todos ellos viven muy felices, sin ansiedades, hasta la muerte.

Obyvatelé hmotného světa, kteří se těší z produktů těchto řek, nemají žádné vrásky ani šediny. Nikdy necítí únavu a pot nedodává jejich tělům nepříjemný zápach. Nesouží je stáří a nemoc, neumírají předčasně, netrpí mrazivou zimou ani spalujícím horkem a jejich těla neztrácejí svůj lesk. Až do smrti žijí všichni velice šťastně, bez jakékoliv úzkosti.

Significado

Význam

Este verso alude a la perfección de la sociedad humana incluso dentro del mundo material. Los miserables condicionamientos del mundo material pueden corregirse con una provisión suficiente de leche, yogur, miel, ghī, melaza, cereales, alhajas, camas, asientos, etc. Eso es civilización humana. Mediante empresas agrícolas se pueden producir cereales en gran cantidad, y mediante la protección de la vaca se puede tener leche, yogur y ghī en abundancia. Si se protegen los bosques, habrá mucha miel. Por desgracia, en la civilización actual, los hombres se dedican a matar a las vacas, que son la fuente del yogur, la leche y el ghī, están talando los árboles que nos abastecen de miel, y, en lugar de dedicarse a la agricultura, abren industrias para fabricar vino, automóviles, tuercas y tornillos. ¿Cómo puede ser feliz la gente? Tienen que sufrir toda la miseria del materialismo. Sus cuerpos se arrugan, y se van deteriorando hasta que parecen enanos; una transpiración insana, consecuencia de comer toda clase de porquerías, les da mal olor. Eso no es civilización humana. La gente, si de verdad quiere ser feliz en esta vida y prepararse para lo mejor en la siguiente, debe adoptar la civilización védica. Esa civilización védica nos provee en abundancia de todo lo necesario para la vida, como antes se mencionó.

Tento verš poukazuje na to, co je dokonalostí lidské společnosti dokonce i v tomto hmotném světě. Strastiplné podmínky hmotného světa lze odstranit dostatkem mléka, jogurtu, medu, ghí, melasy, obilí, ozdob, lůžek, sedátek a tak dále. To je lidská civilizace. Hojné množství obilí lze získat zemědělským podnikáním a bohaté zásoby mléka, jogurtu a ghí lze zajistit ochranou krav. Jsou-li chráněny lesy, lze získat spoustu medu. V moderní civilizaci se bohužel neustále zabíjejí krávy, které jsou zdrojem jogurtu, mléka a ghí, kácejí se všechny stromy, které dávají med, a místo práce v zemědělství se otevírají továrny na výrobu matic, šroubů, automobilů a vína. Jak by potom mohli být lidé šťastní? Neustále musí trpět veškerou bídou materialismu. Přibývá jim vrásek a postupně chřadnou, až se z nich stávají téměř trpaslíci, a šíří kolem sebe nepříjemný zápach nečistého potu, který je výsledkem toho, že jedí odporné věci všeho druhu. To není lidská civilizace. Jestliže si lidé skutečně přejí dosáhnout v tomto životě štěstí a připravit se na co nejlepší příští život, musí přijmout védskou civilizaci, kde je vždy dostatek všech výše uvedených potřeb.