Text 15
Sloka 15
Texto
Verš
Palabra por palabra
Synonyma
kvacit — a veces; āsādya — experimentar; gṛham — la vida hogareña; dāva-vat — exactamente como un incendio abrasador en el bosque; priya-artha-vidhuram — sin ningún objeto beneficioso; asukha-udarkam — que solo trae una infelicidad cada vez mayor; śoka-agninā — por el fuego de la lamentación; dahyamānaḥ — quemada; bhṛśam — muy grande; nirvedam — desánimo; upagacchati — obtiene.
kvacit — někdy; āsādya — zakouší; gṛham — domácí život; dāva-vat — přesně jako planoucí lesní požár; priya-artha-vidhuram — bez čehokoliv prospěšného; asukha-udarkam — jehož výsledkem je jen čím dál více neštěstí; śoka-agninā — ohněm nářku; dahyamānaḥ — spalovaný; bhṛśam — velké; nirvedam — zklamání; upagacchati — obdrží.
Traducción
Překlad
En este mundo, la vida familiar es exactamente como un incendio abrasador en el bosque. En ella no hay el menor rastro de felicidad, y poco a poco el enredo en la infelicidad se va haciendo cada vez mayor. En la vida de casado no hay nada que favorezca la felicidad eterna. El alma condicionada, implicada en la vida hogareña, arde en el fuego de la lamentación. A veces reniega de sí misma por ser tan desdichada, y a veces declara que sufre por no haber realizado actividades piadosas en su vida anterior.
Rodinný život v tomto světě je totéž co planoucí lesní požár. Není v něm ani trocha štěstí a člověk postupně čím dál více upadá do neštěstí. V životě hospodáře není nic příznivého, co by přinášelo trvalý prospěch. Takto zapletenou podmíněnou duši spaluje oheň nářku. Někdy se zatracuje, jak je nešťastná, a jindy prohlašuje, že trpí, protože v minulém životě nevykonala žádné zbožné činnosti.
Significado
Význam
En el Gurv-aṣṭaka, Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dice:
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura zpívá ve své Gurv-aṣṭace:
trāṇāya kāruṇya-ghanāghanatvam
trāṇāya kāruṇya-ghanāghanatvam
A life in this material world is exactly like a blazing forest fire. No one goes to set fire to the forest, yet the fire takes place. Similarly, everyone wants to be happy in the material world, but the miserable conditions of material life simply increase. Sometimes a person caught in the blazing fire of material existence condemns himself, but due to his bodily conception he cannot get out of the entanglement, and thus he suffers more and more.
Život v tomto hmotném světě je jako planoucí lesní požár. Nikdo nejde do lesa požár založit, ale oheň se přesto vznítí. Každý chce být v hmotném světě šťastný, avšak utrpení hmotného života stále jen přibývá. Ten, kdo se ocitne v planoucím požáru hmotné existence, se někdy proklíná, ale kvůli svému tělesnému pojetí se nedokáže ze zapletení vyprostit, a proto trpí víc a víc.