Skip to main content

CAPÍTULO 11

KAPITOLA JEDENÁCTÁ

Jaḍa Bharata instruye al rey Rahūgaṇa

Jaḍa Bharata poučuje krále Rahūgaṇu

En este capítulo, el brāhmaṇa Jaḍa Bharata instruye con todo detalle a Mahārāja Rahūgaṇa. El sabio dice al rey: «Tú no tienes mucha experiencia, pero te presentas como una persona erudita porque estás muy orgulloso de tu conocimiento. En realidad, a una persona situada en el plano trascendental no le preocupan las pautas de conducta social, si estas van en detrimento del avance espiritual. Esas pautas de conducta social entran en la jurisdicción de karma-kāṇḍa, la senda del beneficio material. Nadie puede hacer avance espiritual por medio de esas actividades. El alma condicionada siempre está bajo el control de las modalidades de la naturaleza material, y por consiguiente, no tiene otra preocupación que los beneficios materiales y las cosas materiales auspiciosas o no auspiciosas. En otras palabras, la mente, que está al frente de los demás sentidos, se absorbe en actividades materiales vida tras vida. De ese modo, la entidad viviente va obteniendo distintos tipos de cuerpos, uno tras otro, y sufre en condiciones materiales miserables. La formulación de las pautas de conducta social se basa en invenciones mentales. Si la mente está absorta en esas actividades, permanecemos condicionados en el mundo material. De acuerdo con distintas opiniones, hay once o doce actividades mentales básicas, que pueden llegar a transformarse en cientos o miles. La persona que no es consciente de Kṛṣṇa es víctima de todas esas invenciones mentales y, de ese modo, se convierte en un títere en manos de la energía material. La entidad viviente que está libre de las invenciones mentales alcanza el plano del alma espiritual pura, libre de la contaminación material. Hay dos tipos de entidades vivientes: jīvātmā y Paramātmā, el alma individual y el Alma Suprema. Desde el plano de comprensión más elevado, ese Alma Suprema es el Señor Vāsudeva, Kṛṣṇa, quien entra en el corazón de todos y controla a la entidad viviente en sus diversas actividades. Él es, por lo tanto, el refugio supremo de todas las entidades vivientes. Para comprender al Alma Suprema y nuestra posición en relación con Él, es necesario estar completamente liberado de la indeseable relación con personas corrientes. De ese modo podemos capacitarnos para cruzar el océano de la nesciencia. La causa de la vida condicionada es el apego a la energía externa. Hay que superar esas invenciones mentales; quien no lo haga, nunca estará libre de las ansiedades materiales. Las invenciones mentales no tienen valor alguno, pero no por eso su influencia es menos formidable. No debemos descuidar el control de la mente; si lo hacemos, la mente se volverá tan poderosa que olvidaremos inmediatamente nuestra verdadera posición. Al olvidar que somos sirvientes eternos de Kṛṣṇa y que el servicio a Kṛṣṇa es nuestra única ocupación, la naturaleza material nos condena a servir a los objetos de los sentidos. Debemos acabar con las invenciones mentales, matándolas con la espada del servicio a la Suprema Personalidad de Dios y a Su devoto [guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā bīja]».

V této kapitole brāhmaṇa Jaḍa Bharata podrobně poučuje Mahārāje Rahūgaṇu. Říká mu: “Nejsi nijak zvlášť zkušený, a přesto se vydáváš za učence, neboť jsi velice pyšný na své poznání. Ten, kdo je skutečně na transcendentální úrovni, se nestará o společenské chování, které si vyžaduje za oběť duchovní pokrok. Společenské chování patří do oblasti karma-kāṇḍy, hmotného prospěchu. Takovými činnostmi nemůže nikdo duchovně pokročit. Podmíněná duše vždy podléhá kvalitám hmotné přírody, a proto se zajímá pouze o hmotný zisk a příznivé či nepříznivé hmotné věci. Mysl, která je vůdcem smyslů, je tedy život za životem pohroužená v hmotných činnostech. Kvůli tomu živá bytost znovu a znovu dostává různé druhy těl a trpí v neblahých hmotných podmínkách. Společenské chování se utváří na základě mentálních výmyslů. Ten, jehož mysl je pohroužená v těchto činnostech, zůstane určitě podmíněný v hmotném světě. Podle různých názorů existuje jedenáct či dvanáct mentálních činností, které lze transformovat ve stovky a tisíce. Člověk, který si není vědom Kṛṣṇy, je v područí všech těchto mentálních výmyslů, a podléhá tedy hmotné energii. Živá bytost, jež je osvobozená od mentálních výmyslů, dosahuje úrovně čisté duše, zbavené hmotného znečištění. Existují dva druhy živých bytostí — jīvātmā a paramātmā, individuální duše a Nejvyšší Duše. Tato Nejvyšší Duše je ve Své konečné realizaci Pán Vāsudeva, Kṛṣṇa. Vstupuje do srdce každého a ovládá živou bytost při jejím různém jednání. Vāsudeva je tedy nejvyšším útočištěm všech živých bytostí. Pochopit Nejvyšší Duši a své postavení ve vztahu k Pánu může ten, kdo se zcela zbavil nežádoucí společnosti obyčejných lidí. Tak se člověk může stát způsobilým k překonání oceánu nevědomosti. Příčinou podmíněného života je připoutanost k vnější energii. Člověk musí tyto mentální výmysly přemoci; dokud je nepřemůže, nikdy se nezbaví hmotné úzkosti. Přestože mentální výmysly nemají žádnou hodnotu, jejich vliv nelze podceňovat. Nikdo by neměl zanedbat ovládání mysli. Zanedbá-li je, mysl se stane tak mocnou, že její majitel okamžitě zapomene na své skutečné postavení. Jakmile živá bytost zapomene, že je věčným služebníkem Kṛṣṇy a že služba Kṛṣṇovi je jejím jediným zaměstnáním, hmotná příroda ji odsoudí k tomu, aby sloužila smyslovým předmětům. Mentální výmysly je třeba zabít mečem v podobě služby Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a Jeho oddanému (guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja).”

Text 1:
El brāhmaṇa Jaḍa Bharata dijo: Mi querido rey, aunque eres completamente inexperto, tratas de hablar como una persona de gran experiencia. Por lo tanto, está claro que no lo eres. Una persona experimentada no habla de los placeres y sufrimientos materiales, ni de la relación entre amo y sirviente, del modo en que tú lo has hecho. Todo eso son simples actividades externas. Un hombre avanzado y con experiencia, conociendo la Verdad Absoluta, no habla de ese modo.
Sloka 1:
Brāhmaṇa Jaḍa Bharata řekl: Můj milý králi, přestože jsi zcela nezkušený, snažíš se mluvit jako velice zkušený člověk. Nelze tě tedy považovat za zkušeného. Zkušený člověk neprohlašuje to co ty o vztahu mezi pánem a služebníkem či o hmotných bolestech a radostech. To jsou pouze vnější činnosti. Žádný pokročilý, zkušený člověk, který zvažuje Absolutní Pravdu, takto nemluví.
Text 2:
Mi querido rey, hablar de la relación entre amo y sirviente, o entre rey y súbdito, etc., es hablar simplemente de temas materiales. La gente que tiene interés en las actividades materiales que presentan los Vedas, está absorta en la celebración de sacrificios materiales y deposita su fe en sus actividades materiales. En esas personas no se manifiesta el más mínimo avance espiritual.
Sloka 2:
Můj milý králi, rozpravy o vztahu mezi pánem a služebníkem, králem a poddaným a podobně jsou pouhými hovory o hmotných činnostech. Lidé, kteří se zajímají o hmotné jednání vyložené ve Vedách, jsou zabráni do vykonávání hmotných obětí a vkládají víru do svých hmotných činností. U takových lidí se duchovní pokrok rozhodně nemůže projevit.
Text 3:
De modo natural descubrimos que los sueños son falsos e inmateriales; de la misma manera, llega un momento en que comprendemos que la felicidad material es insignificante, tanto en esta vida como en la próxima, y tanto en este planeta como en los planetas superiores. Cuando comprendemos eso, los Vedas, a pesar de que son una excelente fuente de conocimiento, resultan insuficientes para darnos conocimiento directo de la verdad.
Sloka 3:
O snu člověk automaticky ví, že byl iluzorní a nedůležitý, a stejně tak si nakonec uvědomí, že hmotné štěstí v tomto či v příštím životě, na této či na nějaké vyšší planetě, je zanedbatelné. Když toto realizuje, nebudou mu Vedy pro získání přímého poznání pravdy stačit, přestože jsou jedinečným pramenem.
Text 4:
La mente de la entidad viviente, mientras está contaminada por las tres modalidades de la naturaleza material (bondad, pasión e ignorancia), es como un elefante que anda suelto y fuera de control. No hace otra cosa que expandir el ámbito de sus actividades piadosas e impías valiéndose de los sentidos. Como resultado, la entidad viviente permanece en el mundo material para disfrutar y sufrir de los placeres y sufrimientos debidos a esas actividades materiales.
Sloka 4:
Dokud je mysl živé bytosti znečištěná třemi kvalitami hmotné přírody (dobrem, vášní a nevědomostí), je jako nezávislý, neovládaný slon a s pomocí smyslů pouze zvětšuje rozsah svých zbožných a bezbožných činností. Výsledkem je, že živá bytost zůstává v hmotném světě, aby si užívala radostí a trpěla bolestmi, což povstává z hmotného jednání.
Text 5:
La mente está absorta en deseos de realizar actividades piadosas e impías; debido a ello, por naturaleza está expuesta a las transformaciones de la lujuria y la ira. De ese modo, siente atracción por el disfrute material de los sentidos. En otras palabras, está dirigida por las modalidades de la bondad, la pasión y la ignorancia. Hay once sentidos y cinco elementos materiales; de ese conjunto de dieciséis factores, el principal es la mente. Por lo tanto, ella es quien provoca el nacimiento en distintos tipos de cuerpos, entre los semidioses, los seres humanos, los animales y las aves. Según se sitúe en una posición más o menos elevada, recibirá un cuerpo material más o menos elevado.
Sloka 5:
Jelikož je mysl pohroužená v touhách po zbožném a bezbožném jednání, přirozeně podléhá proměnám chtíče a hněvu, a proto ji přitahuje hmotný smyslový požitek. Je tedy řízena kvalitami dobra, vášně a nevědomosti. Existuje jedenáct smyslů a pět hmotných prvků, a z těchto šestnácti složek je mysl tou hlavní. To ona způsobuje zrození v různých druzích těl — polobohů, lidských bytostí, zvířat a ptáků. Podle toho, zda se mysl nachází na vyšší či nižší úrovni, přijímá vyšší či nižší hmotné tělo.
Text 6:
La mente materialista que cubre al alma de la entidad viviente la lleva por diversas especies de vida. Eso se denomina existencia material continuada. Debido a la mente, la entidad viviente sufre o disfruta de los sufrimientos o la felicidad materiales. Así, bajo la influencia de la ilusión, la mente sigue creando actividades piadosas e impías con su karma resultante. Con ello, el alma queda condicionada.
Sloka 6:
Materialistická mysl zahaluje duši živé bytosti a přenáší ji do různých životních druhů. To se nazývá pokračující hmotná existence. Živá bytost kvůli mysli trpí hmotným neštěstím nebo si užívá hmotného štěstí. Mysl, která je takto ovlivněna iluzí, vytváří další zbožné a bezbožné činnosti a jejich karmu, a tak se duše stává podmíněnou.
Text 7:
La mente hace que la entidad viviente vague por el mundo material en distintas especies de vida, y de ese modo, la entidad viviente experimenta las circunstancias materiales en distintos cuerpos, como ser humano, semidiós, persona gruesa, persona delgada, etc. Los sabios eruditos dicen que la mente es la causa del cautiverio, de la liberación y del aspecto del cuerpo.
Sloka 7:
Mysl nutí podmíněnou duši v tomto hmotném světě putovat různými životními druhy, a živá bytost tak prožívá světské události v různých podobách — jako člověk či polobůh, tlustý či hubený a tak dále. Učenci říkají, že mysl je příčinou tělesného vzhledu, spoutanosti a osvobození.
Text 8:
La mente de la entidad viviente, cuando queda absorta en la complacencia de los sentidos en el mundo material, es la causa de su vida condicionada y de su sufrimiento en el ámbito material. Sin embargo, cuando se desapega del disfrute material, se convierte en la causa de la liberación. Cuando la llama de una lámpara no quema correctamente la mecha, la lámpara ennegrece, pero la misma lámpara, llena de ghī y ardiendo perfectamente, da una luz muy brillante. De manera similar, la mente, cuando está absorta en la complacencia material de los sentidos, provoca el sufrimiento, y cuando se desapega de esa complacencia material, trae consigo el brillo original del estado de conciencia de Kṛṣṇa.
Sloka 8:
Když se mysl živé bytosti pohrouží do smyslového požitku hmotného světa, způsobuje podmíněný život a utrpení v hmotné existenci. Jakmile se však od hmotného požitku odpoutá, stane se příčinou osvobození. Když plamen spaluje knot nesprávným způsobem, lampa zčerná, ale když je lampa plná ghí a hoří správně, dává jasné světlo. Je-li mysl pohroužená v hmotném smyslovém požitku, způsobuje utrpení, a je-li od něho odpoutaná, září původním jasem vědomí Kṛṣṇy.
Text 9:
Hay cinco sentidos para la acción y cinco sentidos para adquirir conocimiento. También está el ego falso. De este modo, la mente cuenta con once elementos para sus funciones. ¡Oh, héroe!, los sabios eruditos estiman que los objetos de los sentidos [como el sonido y el tacto], las actividades orgánicas [como la evacuación], junto con las distintas clases de cuerpos, la sociedad, la amistad y la personalidad, son los campos de actividad para las funciones de la mente.
Sloka 9:
Existuje pět činných smyslů, pět poznávacích smyslů a dále je tu falešné ego. To vše představuje jedenáct oblastí působení mysli. Ó hrdino, předměty smyslového vnímání (jako je zvuk a dotek), činnosti orgánů (jako je vyměšování) a různé druhy těl, společnosti, přátelství a osobnosti považují učenci za pole činností pro funkce mysli.
Text 10:
El sonido, el tacto, la forma, el sabor y el olor son los objetos de los cinco sentidos de adquisición de conocimiento. El habla, el tacto, el movimiento, la evacuación y la relación sexual son los objetos de los sentidos de trabajo. Además de esto, existe otro concepto, mediante el cual pensamos: «Este es mi cuerpo, esta es mi sociedad, estas son mi familia y mi nación, etc.». Esa undécima función propia de la mente se denomina ego falso. Según algunos filósofos, esa función es la duodécima, y su campo de actividad es el cuerpo.
Sloka 10:
Zvuk, dotek, podoba, chuť a vůně jsou předměty vnímání pěti poznávacích smyslů. Řeč, dotek, pohyb, vyměšování a pohlavní styk jsou funkce činných smyslů. Kromě toho existuje ještě další pojetí, na základě kterého si živá bytost myslí: “Toto je mé tělo, má společnost, má rodina, můj národ,” a tak dále. Tato jedenáctá funkce, která náleží mysli, se nazývá falešné ego. Podle některých filozofů se jedná o dvanáctou funkci a jejím polem činností je tělo.
Text 11:
Los elementos físicos, la naturaleza, que es la causa original, la cultura, el destino y el factor tiempo son todos causas materiales. Agitadas por esas causas materiales, las once funciones de la mente se transforman en cientos, y de ahí pasan a ser miles y millones. Pero todas esas transformaciones no se producen automáticamente, por la combinación de los elementos. No; tienen lugar bajo la dirección de la Suprema Personalidad de Dios.
Sloka 11:
Fyzické prvky, příroda jakožto původní příčina, prostředí, osud a prvek času — to vše jsou hmotné příčiny. Jedenáct funkcí se po vzrušení těmito hmotnými příčinami mění na stovky, potom na tisíce a potom na milióny funkcí. K těmto proměnám však nedochází automaticky, vzájemnou kombinací — všechny podléhají řízení Nejvyšší Osobnosti Božství.
Text 12:
El alma individual carente de conciencia de Kṛṣṇa tiene muchas ideas y actividades creadas en su mente por la energía externa. Han estado existiendo desde tiempo inmemorial. A veces, se manifiestan, tanto en el estado consciente como en el estado de sueño, pero durante el sueño profundo [inconsciencia], o en el estado de trance, desaparecen. Una persona que está liberada en vida [jīvan-mukta] puede ver claramente todas estas cosas.
Sloka 12:
V mysli individuální duše, která postrádá vědomí Kṛṣṇy, vytváří vnější energie mnoho nápadů a činností. Ty existují již od nepaměti. Někdy jsou projevené — ve stavu bdění a snění — ale během hlubokého spánku (nevědomí) či tranzu zmizí. Ten, kdo je osvobozený již v tomto životě (jīvan-mukta), to vše zřetelně vidí.
Texts 13-14:
Hay dos clases de kṣetrajñas: La entidad viviente, de quien acabo de hablarte, y la Suprema Personalidad de Dios, de quien te hablaré a continuación. Él es la causa omnipresente de la creación. Goza de plenitud en Sí mismo, y no depende de nadie más. A Él se Le percibe, o bien directamente, o por medio de la escucha. Es autorrefulgente, y no está sometido al nacimiento, la muerte, la vejez ni las enfermedades. Es el controlador de todos los semidioses, comenzando con el Señor Brahmā. Recibe el nombre de Nārāyaṇa, y es el refugio de las entidades vivientes después de la aniquilación del mundo material. Goza en plenitud de todas las opulencias, y es el lugar en que reposa todo lo material. Por eso se Le conoce con el nombre de Vāsudeva, la Suprema Personalidad de Dios. Mediante Su propia potencia, Se encuentra en el corazón de todas las entidades vivientes, del mismo modo en que el aire y la fuerza vital están en los cuerpos de todos los seres, tanto móviles como inmóviles. De ese modo, Él controla el cuerpo. En Su aspecto parcial, la Suprema Personalidad de Dios entra en todos los cuerpos y los controla.
Sloka 13-14:
Kṣetrajña může být dvojího druhu — živá bytost, jak bylo uvedeno výše, a Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který je popsán takto: Je všeprostupující příčinou stvoření. Je plný Sám v Sobě a nezávisí na druhých. Lze Ho vnímat nasloucháním a přímým vnímáním. Vydává Svou vlastní záři a nezakouší zrození, smrt, stáří ani nemoc. Je vládcem všech polobohů počínaje Pánem Brahmou. Nazývá se Nārāyaṇa a je útočištěm živých bytostí po zničení hmotného světa. Oplývá v plné míře všemi vznešenými vlastnostmi a vše hmotné spočívá v Něm; proto je známý jako Vāsudeva, Nejvyšší Osobnost Božství. Prostřednictvím Své vlastní energie je přítomný v srdcích všech živých bytostí, stejně jako se vzduch či životní síla nachází v tělech všech tvorů, pohyblivých i nehybných. Tímto způsobem ovládá tělo. Ve Svém částečném aspektu vstupuje Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, do všech těl a ovládá je.
Text 15:
Mi querido rey Rahūgaṇa, el alma condicionada, mientras acepte un cuerpo material y no se libere de la contaminación del disfrute material, y mientras no domine a sus seis enemigos y llegue al plano de la autorrealización mediante el despertar de su conocimiento espiritual, tendrá que vagar por diversos lugares y diferentes especies de vida en el mundo material.
Sloka 15:
Můj milý králi Rahūgaṇo, dokud podmíněná duše přijímá hmotné tělo a nezbaví se znečištění hmotným požitkem, dokud nepřemůže šest nepřátel a nedospěje na úroveň seberealizace probuzením svého duchovního poznání — do té doby musí bloudit různými místy a různými životními druhy v tomto hmotném světě.
Text 16:
La identificación del alma, la mente, es la causa de todas las dificultades que padecemos. Mientras la entidad viviente condicionada no sea consciente de ese hecho, tendrá que aceptar las miserables condiciones del cuerpo material y vagar por el universo en diversas posiciones. La mente, al verse afectada por las enfermedades, la lamentación, la ilusión, el apego, la codicia y la enemistad, crea el cautiverio y una ilusoria sensación de intimidad en el mundo material.
Sloka 16:
Mysl jakožto označení duše je příčinou všeho utrpení v hmotném světě. Dokud podmíněná živá bytost nezná tuto skutečnost, musí přijímat strastiplné podmínky hmotného těla a putovat v různých postaveních tímto vesmírem. Jelikož je mysl ovlivněna nemocí, nářkem, iluzí, připoutaností, chamtivostí a nepřátelstvím, vytváří pouta a falešný pocit důvěrnosti v rámci tohoto hmotného světa.
Text 17:
Esa mente fuera de control es el mayor enemigo de la entidad viviente. Si no somos cuidadosos con ella y le damos una oportunidad, se irá haciendo cada vez más poderosa y conseguirá vencernos. Aunque no sea real, es muy poderosa, y cubre la posición constitucional del alma. ¡Oh, rey!, por favor, trata de vencer a esa mente con el arma del servicio a los pies de loto del maestro espiritual y de la Suprema Personalidad de Dios. Pon en ello todo tu empeño.
Sloka 17:
Tato neovládnutá mysl je největším nepřítelem živé bytosti. Pokud ji člověk zanedbá a nechá jí volnost, mysl bude čím dál mocnější a nakonec ho porazí. I když není skutečná, je velice silná a zahaluje přirozené postavení duše. Ó králi, snaž se prosím přemoci tuto mysl zbraní v podobě služby lotosovým nohám duchovního mistra a Nejvyšší Osobnosti Božství. Věnuj se tomu s velkou péčí.