Skip to main content

Text 7

Sloka 7

Texto

Verš

tāvān ayaṁ vyavahāraḥ sadāviḥ
kṣetrajña-sākṣyo bhavati sthūla-sūkṣmaḥ
tasmān mano liṅgam ado vadanti
guṇāguṇatvasya parāvarasya
tāvān ayaṁ vyavahāraḥ sadāviḥ
kṣetrajña-sākṣyo bhavati sthūla-sūkṣmaḥ
tasmān mano liṅgam ado vadanti
guṇāguṇatvasya parāvarasya

Palabra por palabra

Synonyma

tāvān — hasta ese momento; ayam — esto; vyavahāraḥ — las identificaciones artificiales (ser grueso o delgado, estar entre los semidioses o entre los seres humanos); sadā — siempre; āviḥ — manifestar; kṣetra-jña — de la entidad viviente; sākṣyaḥ — testimonio; bhavati — es; sthūla-sūkṣmaḥ — gordo y delgado; tasmāt — por lo tanto; manaḥ — la mente; liṅgam — la causa; adaḥ — esto; vadanti — ellos dicen; guṇa-aguṇatvasya — de estar absorto en cualidades materiales o libre de cualidades materiales; para-avarasya — y de condiciones de vida superiores e inferiores.

tāvān — do té doby; ayam — tato; vyavahāraḥ — umělá označení (být tlustý či hubený, patřit k polobohům či lidským bytostem); sadā — vždy; āviḥ — projevující; kṣetra-jña — živé bytosti; sākṣyaḥ — svědectví; bhavati — je; sthūla-sūkṣmaḥ — tlustá a hubená; tasmāt — proto; manaḥ — mysl; liṅgam — příčina; adaḥ — toto; vadanti — říkají; guṇa-aguṇatvasya — pohroužení v hmotných vlastnostech nebo ve stavu bez hmotných vlastností; para-avarasya — a horších či lepších životních podmínek.

Traducción

Překlad

La mente hace que la entidad viviente vague por el mundo material en distintas especies de vida, y de ese modo, la entidad viviente experimenta las circunstancias materiales en distintos cuerpos, como ser humano, semidiós, persona gruesa, persona delgada, etc. Los sabios eruditos dicen que la mente es la causa del cautiverio, de la liberación y del aspecto del cuerpo.

Mysl nutí podmíněnou duši v tomto hmotném světě putovat různými životními druhy, a živá bytost tak prožívá světské události v různých podobách — jako člověk či polobůh, tlustý či hubený a tak dále. Učenci říkají, že mysl je příčinou tělesného vzhledu, spoutanosti a osvobození.

Significado

Význam

La mente es la causa del cautiverio, pero también puede serlo de la liberación. En este verso se explica que la mente es para-avara. Para significa trascendental, y avara significa material. Cuando la mente se ocupa en el servicio del Señor (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ), se dice que es para, trascendental. Cuando se ocupa en la complacencia material de los sentidos, se dice que es avara, material. En nuestra situación actual, en el estado condicionado, nuestra mente está completamente absorta en la complacencia material de los sentidos; pero mediante el proceso de servicio devocional puede purificarse y volver a su estado original de conciencia de Kṛṣṇa. A menudo hemos citado el ejemplo de Ambarīṣa Mahārāja. Sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayor vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane: la mente debe ser controlada mediante el proceso de conciencia de Kṛṣṇa. La lengua puede emplearse para propagar el mensaje de Kṛṣṇa y glorificar al Señor, o para tomar prasāda, los remanentes del alimento ofrecido a Kṛṣṇa. Sevonmukhe hi jihvādau: cuando empleamos la lengua en el servicio del Señor, los demás sentidos pueden purificarse. Como se afirma en el Nārada-pañcarātra: sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam: cuando la mente y los sentidos se purifican, toda nuestra existencia y nuestras identificaciones se purifican también. Entonces ya no nos consideramos semidioses, seres humanos, gatos, perros, hindúes, musulmanes, etc. Cuando los sentidos y la mente se purifican y estamos plenamente ocupados en el servicio de Kṛṣṇa, podemos liberarnos y regresar al hogar, de vuelta a Dios.

Stejně jako je mysl příčinou spoutanosti, může být i příčinou osvobození. Zde je označena výrazem para-avara. Para znamená transcendentální a avara znamená hmotná. Když je mysl zaměstnána službou Pánu (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ), nazývá se para, transcendentální. Když je zaměstnána hmotným smyslovým požitkem, nazývá se avara, hmotná. V tuto chvíli, v našem podmíněném stavu, je naše mysl plně pohroužená v hmotném smyslovém požitku, ale procesem oddané služby může být očištěna a přivedena ke svému původnímu vědomí Kṛṣṇy. Často uvádíme příklad Ambarīṣe Mahārāje. Sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayor vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane. Mysl musí být ovládnutá ve vědomí Kṛṣṇy. Jazyk lze použít k šíření Kṛṣṇova poselství a oslavování Pána nebo k přijímání prasādam, zbytků potravy obětované Kṛṣṇovi. Sevonmukhe hi jihvādau — když člověk používá jazyk ve službě Pánu, mohou se očistit i ostatní smysly. Nārada-pañcarātra uvádí: sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam — když jsou mysl a smysly živé bytosti očištěné, je očištěna celá její existence a také všechna její označení. Již se nepovažuje za člověka, poloboha, kočku, psa, hinduistu, muslima a tak dále. Když jsou smysly a mysl očištěné a živá bytost je plně zaměstnaná službou Kṛṣṇovi, může být vysvobozena a vrátit se domů, zpátky k Bohu.