Skip to main content

Text 8

Sloka 8

Texto

Verš

evaṁ bahv abaddham api bhāṣamāṇaṁ nara-devābhimānaṁ rajasā tamasānuviddhena madena tiraskṛtāśeṣa-bhagavat-priya-niketaṁ paṇḍita-māninaṁ sa bhagavān brāhmaṇo brahma-bhūta-sarva-bhūta-suhṛd-ātmā yogeśvara-caryāyāṁ nāti-vyutpanna-matiṁ smayamāna iva vigata-smaya idam āha.
evaṁ bahv abaddham api bhāṣamāṇaṁ nara-devābhimānaṁ rajasā tamasānuviddhena madena tiraskṛtāśeṣa-bhagavat-priya-niketaṁ paṇḍita-māninaṁ sa bhagavān brāhmaṇo brahma-bhūta-sarva-bhūta-suhṛd-ātmā yogeśvara-caryāyāṁ nāti-vyutpanna-matiṁ smayamāna iva vigata-smaya idam āha.

Palabra por palabra

Synonyma

evam — de este modo; bahu — muy; abaddham — fuera de lugar; api — aunque; bhāṣamāṇam — hablando; nara-deva-abhimānam — el rey Rahūgaṇa, que se consideraba el gobernante; rajasā — por la modalidad material de la pasión; tamasā — y por la modalidad de la ignorancia; anuviddhena — aumentada; madena — por la locura; tiraskṛta — que reprendió; aśeṣa — incontables; bhagavat-priya-niketam — devotos del Señor; paṇḍita-māninam — considerándose un sabio muy culto; saḥ — ese; bhagavān — espiritualmente muy poderoso (Jaḍa Bharata); brāhmaṇaḥ — un brāhmaṇa perfectamente cualificado; brahma-bhūta — plenamente iluminado; sarva-bhūta-suhṛt-ātmā — que, de esta forma, era el amigo de todas las entidades vivientes; yoga-īśvara — de los yogīs místicos más avanzados; caryāyām — en el comportamiento; na ati-vyutpanna-matim — al rey Rahūgaṇa, que en realidad no era experimentado; smayamānaḥ — esbozando una sonrisa; iva — como; vigata-smayaḥ — que estaba liberado de todo orgullo material; idam — así; āha — habló.

evam — tak; bahu — mnoho; abaddham — nesmyslů; api — ačkoliv; bhāṣamāṇam — říkal; nara-deva-abhimānam — král Rahūgaṇa, který se považoval za vládce; rajasā — hmotnou kvalitou vášně; tamasā — jakož i kvalitou nevědomosti; anuviddhena — rostoucí; madena — šílenstvím; tiraskṛta — který káral; aśeṣa — nesčetní; bhagavat-priya-niketam — oddaní Pána; paṇḍita-māninam — a považoval se za velkého učence; saḥ — ten; bhagavān — duchovně velice mocný (Jaḍa Bharata); brāhmaṇaḥ — plně kvalifikovaný brāhmaṇa; brahma-bhūtaḥ — zcela seberealizovaný; sarva-bhūta-suhṛt-ātmā — který byl proto přítelem všech živých bytostí; yoga-īśvara — z nejpokročilejších mystických yogīnů; caryāyām — chováním; na ati-vyutpanna-matim — králi Rahūgaṇovi, který ve skutečnosti nebyl zkušený; smayamānaḥ — s nepatrným úsměvem; iva — jako; vigata-smayaḥ — ten, kdo se zbavil veškeré hmotné pýchy; idam — toto; āha — pravil.

Traducción

Překlad

Creyéndose el rey, Mahārāja Rahūgaṇa estaba bajo la influencia del concepto corporal, sometido a las modalidades de la pasión y la ignorancia de la naturaleza material. En un arranque de locura, reprendió a Jaḍa Bharata con palabras absurdas y fuera de lugar. Jaḍa Bharata era un devoto sublime, morada querida de la Suprema Personalidad de Dios. El rey, aunque se consideraba muy culto, no conocía las características ni la posición del devoto avanzado que está situado en el plano del servicio devocional. Jaḍa Bharata era la residencia de la Suprema Personalidad de Dios; en su corazón llevaba siempre la forma del Señor. Era el amigo querido de todos los seres vivos, estaba completamente libre del concepto corporal. Esbozando una sonrisa, dijo las siguientes palabras.

Král Rahūgaṇa, který se považoval za krále, žil v tělesném pojetí a byl pod vlivem hmotných kvalit vášně a nevědomosti. Ve svém šílenství tedy káral Jaḍa Bharatu nemístnými a rozporuplnými slovy. Jaḍa Bharata byl prvotřídním oddaným a milovaným sídlem Nejvyšší Osobnosti Božství. Přestože se král považoval za velice učeného, neznal postavení ani vlastnosti pokročilého oddaného, zaměstnaného oddanou službou. Jaḍa Bharata byl sídlem Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť ve svém srdci neustále nosil podobu Pána. Byl drahým přítelem všech živých bytostí a neměl žádné tělesné pojetí. Usmál se tedy a pronesl následující slova.

Significado

Význam

En este verso se expone la diferencia entre una persona inmersa en el concepto corporal y una persona que está más allá de ese concepto. Mahārāja Rahūgaṇa, bajo la influencia del concepto corporal, se consideraba un rey, y reprendió a Jaḍa Bharata con una sarta de improperios. Jaḍa Bharata, que estaba perfectamente establecido en el plano trascendental de la autorrealización, no se enfadó lo más mínimo; en lugar de ello, sonrió y comenzó a impartir sus enseñanzas al rey. El devoto vaiṣṇava muy avanzado es amigo de todas las entidades vivientes; por esa razón, también es amigo de sus enemigos. De hecho, no considera enemigo a nadie. Suhṛdaḥ sarva-dehinām. A veces un vaiṣṇava se irrita externamente contra un no devoto, pero esa ira es buena para el no devoto. Las Escrituras védicas nos dan ejemplos de esto. Nārada, en cierta ocasión, se enfadó con Nalakūvara y Maṇigrīva, los dos hijos de Kuvera, y les castigó convirtiéndoles en árboles. Como resultado de ello, más adelante fueron liberados por el Señor Śrī Kṛṣṇa. El devoto está situado en el plano absoluto, y tanto si está enfadado como si se muestra complacido, no hay diferencia, ya que en ambos casos concede su bendición.

Zde je vyložen rozdíl mezi tím, kdo žije v tělesném pojetí, a tím, kdo toto pojetí překonal. Král Rahūgaṇa se v tělesném pojetí považoval za krále a mnoha nežádoucími způsoby Jaḍa Bharatu káral. Jaḍa Bharata byl seberealizovaný, dokonale situovaný na transcendentální úrovni, a proto se vůbec nehněval; místo toho se usmál a začal králi Rahūgaṇovi předávat své učení. Vysoce pokročilý vaiṣṇava, oddaný, je přítelem všech živých bytostí, a tedy i svých nepřátel. Ve skutečnosti nikoho za nepřítele nepovažuje. Suhṛdaḥ sarva-dehinām. Někdy se zdánlivě rozhněvá na neoddaného, ale tomu to přinese jen prospěch. Ve védské literatuře to dokládají různé příklady. Jednou se například Nārada rozhněval na dva Kuverovy syny, Nalakūvaru a Maṇigrīvu, a potrestal je tím, že je proměnil ve stromy. Výsledkem ovšem bylo, že je později osvobodil Pán Śrī Kṛṣṇa. Oddaný se nachází na absolutní úrovni a není rozdíl mezi tím, zda se hněvá nebo je potěšen, protože v obou případech dává požehnání.