Skip to main content

Text 5

Sloka 5

Texto

Verš

sāṁsargiko doṣa eva nūnam ekasyāpi sarveṣāṁ sāṁsargikāṇāṁ bhavitum arhatīti niścitya niśamya kṛpaṇa-vaco rājā rahūgaṇa upāsita-vṛddho ’pi nisargeṇa balāt kṛta īṣad-utthita-manyur avispaṣṭa-brahma-tejasaṁ jāta-vedasam iva rajasāvṛta-matir āha.
sāṁsargiko doṣa eva nūnam ekasyāpi sarveṣāṁ sāṁsargikāṇāṁ bhavitum arhatīti niścitya niśamya kṛpaṇa-vaco rājā rahūgaṇa upāsita-vṛddho ’pi nisargeṇa balāt kṛta īṣad-utthita-manyur avispaṣṭa-brahma-tejasaṁ jāta-vedasam iva rajasāvṛta-matir āha.

Palabra por palabra

Synonyma

sāṁsargikaḥ — fruto de la relación íntima; doṣaḥ — una falta; eva — en verdad; nūnam — ciertamente; ekasya — de uno; api — aunque; sarveṣām — de todos los demás; sāṁsargikāṇām — personas relacionadas con él; bhavitum — llegar a ser; arhati — puede; iti — así; niścitya — discernir; niśamya — por escuchar; kṛpaṇa-vacaḥ — las palabras de los pobres sirvientes, que temían ser castigados; rājā — el rey; rahūgaṇaḥ — Rahūgaṇa; upāsita-vṛddhaḥ — habiendo servido y escuchado a muchos sabios ancianos; api — a pesar de; nisargeṇa — por su naturaleza personal de kṣatriya; balāt — por fuerza; kṛtaḥ — hecha; īṣat — ligeramente; utthita — despertada; manyuḥ — cuya ira; avispaṣṭa — que no era claramente visible; brahma-tejasam — su refulgencia espiritual (de Jaḍa Bharata); jāta-vedasam — un fuego cubierto por cenizas en las ceremonias rituales védicas; iva — como; rajasā āvṛta — cubierta por la modalidad de la pasión; matiḥ — cuya mente; āha — dijo.

sāṁsargikaḥ — která je výsledkem důvěrné společnosti; doṣaḥ — chyba; eva — vskutku; nūnam — jistě; ekasya — jednoho; api — ačkoliv; sarveṣām — všech ostatních; sāṁsargikāṇām — těch, kdo jsou s ním ve styku; bhavitum — stát se; arhati — může; iti — takto; niścitya — když zjistil; niśamya — nasloucháním; kṛpaṇa-vacaḥ — slova nebohých služebníků, kteří se velice báli trestu; rājā — král; rahūgaṇaḥ — Rahūgaṇa; upāsita-vṛddhaḥ — jenž sloužil a naslouchal mnoha starším mudrcům; api — přestože; nisargeṇa — kvůli své osobní povaze kṣatriyi; balāt — silou; kṛtaḥ — vyvolaný; īṣat — mírně; utthita — probuzený; manyuḥ — jehož hněv; avispaṣṭa — nebylo zřetelně vidět; brahma-tejasam — jeho (Jaḍa Bharatova) duchovní záře; jāta-vedasam — oheň zakrytý popelem při védských obřadech; iva — jako; rajasā āvṛta — zahalená kvalitou vášně; matiḥ — jehož mysl; āha — řekl.

Traducción

Překlad

El rey Rahūgaṇa entendió las razones de los porteadores, que temían ser castigados. También comprendió que las irregularidades en la marcha del palanquín eran culpa de una sola persona. Perfectamente convencido de esto, escuchó la explicación de los porteadores, y aunque era un hombre de gran experiencia y muy versado en la ciencia política, se irritó un poco. Esa ira se debía a su naturaleza innata de rey. En realidad, la mente del rey Rahūgaṇa estaba cubierta por la modalidad de la pasión; por esa razón, dirigió las siguientes palabras a Jaḍa Bharata, cuya refulgencia Brahman estaba velada como un fuego cubierto por cenizas y no era claramente visible.

Král Rahūgaṇa rozuměl slovům nosičů, kteří se báli, že budou potrestáni. Bylo mu také jasné, že se nosítka kymácela vinou jen jednoho z nich. S tímto vědomím a po vyslechnutí jejich stížnosti se mírně rozhněval, a to i přesto, že měl hluboké znalosti politické vědy a velké zkušenosti. Hněv se v něm probudil kvůli jeho vrozené povaze krále. Mysl krále Rahūgaṇy zahalovala kvalita vášně, a proto promluvil k Jaḍa Bharatovi, jehož záři Brahmanu nebylo zřetelně vidět, jelikož byla zakrytá jako oheň popelem.

Significado

Význam

En este verso se explica la diferencia entre rajo-guṇa y sattva-guṇa. El rey era muy justo y estaba muy versado en la ciencia política y en la administración del gobierno, pero, a pesar de ello, estaba bajo la influencia de la modalidad de la pasión; por esta razón, bastó una pequeña agitación para que se irritase. Jaḍa Bharata, a pesar de todas las injusticias que había tenido que soportar por actuar como un sordomudo, gracias a la fuerza de su avance espiritual, permaneció callado. No obstante, su brahma-tejaḥ, su refulgencia Brahman, no se podía apreciar con claridad.

Tento verš vysvětluje rozdíl mezi rajo-guṇou a sattva-guṇou. Přestože byl král spravedlivý a pokročilý v politické vědě a řízení vlády, ovládala ho kvalita vášně, a proto se kvůli nepatrnému popudu rozhněval. Jaḍa Bharata sice kvůli své hře na hluchého a němého zakoušel různé urážky, ale díky své duchovní pokročilosti zachovával mlčení. Jeho brahma-tejaḥ, záři Brahmanu, však u něho nebylo zřetelně vidět.