Skip to main content

Text 23

Sloka 23

Texto

Verš

śāstābhigoptā nṛpatiḥ prajānāṁ
yaḥ kiṅkaro vai na pinaṣṭi piṣṭam
sva-dharmam ārādhanam acyutasya
yad īhamāno vijahāty aghaugham
śāstābhigoptā nṛpatiḥ prajānāṁ
yaḥ kiṅkaro vai na pinaṣṭi piṣṭam
sva-dharmam ārādhanam acyutasya
yad īhamāno vijahāty aghaugham

Palabra por palabra

Synonyma

śāstā — el gobernante; abhigoptā — un bienqueriente de los súbditos, como el padre es el bienqueriente de sus hijos; nṛ-patiḥ — el rey; prajānām — de los súbditos; yaḥ — aquel que; kiṅkaraḥ — quien lleva a cabo la orden; vai — en verdad; na — no; pinaṣṭi piṣṭam — muele lo que ya está molido; sva-dharmam — el propio deber prescrito; ārādhanam — adorando; acyutasya — de la Suprema Personalidad de Dios; yat — el cual; īhamānaḥ — cumpliendo; vijahāti — se liberan de; agha-ogham — toda clase de faltas y actividades pecaminosas.

śāstā — vládce; abhigoptā — dobrodinec občanů, stejně jako otec je dobrodincem svých dětí; nṛ-patiḥ — král; prajānām — občanů; yaḥ — ten, kdo; kiṅkaraḥ — kdo vykonává příkazy; vai — vskutku; na — ne; pinaṣṭi piṣṭam — drtí již rozdrcené; sva-dharmam — své předepsané povinnosti; ārādhanam — uctívání; acyutasya — Nejvyšší Osobnosti Božství; yat — co; īhamānaḥ — vykonává; vijahāti — jsou osvobozeni od; agha-ogham — veškerého hříšného a nesprávného jednání.

Traducción

Překlad

Mi querido señor, has dicho que la relación entre el rey y el súbdito, o entre el amo y el sirviente, no es eterna; pero aunque sea temporal, cuando una persona asume la posición de rey, tiene el deber de gobernar a sus súbditos y de castigar a los que desobedecen las leyes. Mediante ese castigo, enseña a los ciudadanos a obedecer las leyes del estado. Has dicho, además, que castigar a una persona que es sorda y muda es como masticar lo ya masticado o moler lo ya molido; es decir, con ello no se gana nada. Sin embargo, cuando alguien cumple con el deber propio de su ocupación como lo ordena el Señor Supremo, sus actividades pecaminosas sin duda alguna disminuyen. Por lo tanto, si se fuerza a una persona a que cumpla con su deber, esa persona se beneficia, pues de ese modo puede eliminar todas sus actividades pecaminosas.

Můj drahý pane, řekl jsi, že vztah mezi králem a poddaným nebo mezi pánem a služebníkem není věčný, ale i přes pomíjivost těchto vztahů je povinností toho, kdo zaujme postavení krále, vládnout občanům a trestat ty, kdo se neřídí zákony státu. Tím, že je trestá, učí občany poslušnosti vůči zákonům. Dále jsi řekl, že trestat člověka, který je hluchý a němý, je totéž jako žvýkat již přežvýkané nebo drtit již rozmělněnou drť — nepřináší to žádný prospěch. Pokud však člověk vykonává svou předepsanou povinnost, jak nařizuje Nejvyšší Pán, nepochybně to omezí jeho hříšné jednání. Je-li tedy násilím zaměstnán plněním své povinnosti, získá z toho prospěch, neboť tak může zničit všechny své hříšné činnosti.

Significado

Význam

Este argumento de Mahārāja Rahūgaṇa es, sin lugar a dudas, muy bueno. En su Bhakti-rasāmṛta-sindhu(1.2.4), Śrīla Rūpa Gosvāmī dice: tasmāt kenāpy upāyena manaḥ kṛṣṇe niveśayet: de una forma u otra, debemos ocuparnos en actividades conscientes de Kṛṣṇa. De hecho, todos los seres vivos son sirvientes eternos de Kṛṣṇa, pero el olvido lleva a las entidades vivientes a ocuparse como sirvientes eternos de māyā. Mientras estén ocupadas en el servicio demāyā, no podrán ser felices. Nuestro movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa tiene por objeto ocupar a la gente en el servicio del Señor Kṛṣṇa. Eso les ayudará a liberarse de todas las contaminaciones materiales y actividades pecaminosas. Esto se confirma en el Bhagavad-gītā (4.10): vīta-rāga-bhaya-krodhāḥ: si nos desapegamos de las actividades materiales, nos liberaremos de la ira y el temor. Mediante la austeridad, nos purificamos y llegamos a ser merecedores de regresar al hogar, de vuelta a Dios. El rey tiene el deber de gobernar a sus súbditos de manera que puedan volverse conscientes de Kṛṣṇa. Eso sería muy beneficioso para todo el mundo. Por desgracia, los reyes y presidentes, en lugar de ocupar a la gente en el servicio del Señor, les ocupan en actividades de complacencia de los sentidos, actividades que, sin duda alguna, no benefician a nadie. El rey Rahūgaṇa trató de ocupar a Jaḍa Bharata en llevar su palanquín, lo cual es una forma de complacencia de los sentidos del rey. Sin embargo, si alguien carga con un palanquín puesto al servicio del Señor, eso, sin duda, le beneficiará. Si, en esta sociedad atea, un presidente ocupa a la gente en servicio devocional o en alguna actividad que despierte su conciencia de Kṛṣṇa, estará ofreciendo a los ciudadanos el mejor de los servicios.

Mahārāja Rahūgaṇa zde předkládá velice pádný argument. Śrīla Rūpa Gosvāmī říká ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.4): tasmāt kenāpy upāyena manaḥ kṛṣṇe niveśayet — člověk má být jakýmkoliv způsobem zaměstnán ve vědomí Kṛṣṇy. Každá živá bytost je ve skutečnosti věčným služebníkem Kṛṣṇy, ale vlivem svého zapomnění jedná jako věčný služebník māyi. Dokud slouží māyi, nemůže být šťastná. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy si klade za cíl zaměstnat lidi službou Pánu Kṛṣṇovi, což jim pomůže zbavit se všeho hmotného znečištění a hříšného jednání. To potvrzuje Bhagavad-gītā (4.10): vīta-rāga-bhaya-krodhāḥ. Odpoutáme-li se od hmotných činností, zbavíme se strachu a hněvu. Askezí se živá bytost očistí a dosáhne způsobilosti k návratu domů, zpátky k Bohu. Povinností krále je vládnout občanům tak, aby mohli vyvinout vědomí Kṛṣṇy. To by bylo velice prospěšné pro každého. Král či prezident dnes bohužel místo ke službě Pánu vede lidi ke smyslovému požitku, a takové činnosti zajisté nikomu neprospívají. Král Rahūgaṇa chtěl, aby Jaḍa Bharata nesl nosítka, což bylo pro krále jistou formou smyslového požitku. Je-li však někdo zaměstnán jako nosič nosítek ve službě Pánu, je to nepochybně prospěšné. Jestliže prezident v této bezbožné civilizaci nějakým způsobem zaměstná občany oddanou službou — probouzením vědomí Kṛṣṇy — prokáže jim to největší dobro.