Skip to main content

Text 17

Sloka 17

Texto

Verš

nāhaṁ viśaṅke sura-rāja-vajrān
na tryakṣa-śūlān na yamasya daṇḍāt
nāgny-arka-somānila-vittapāstrāc
chaṅke bhṛśaṁ brahma-kulāvamānāt
nāhaṁ viśaṅke sura-rāja-vajrān
na tryakṣa-śūlān na yamasya daṇḍāt
nāgny-arka-somānila-vittapāstrāc
chaṅke bhṛśaṁ brahma-kulāvamānāt

Palabra por palabra

Synonyma

na — no; aham — yo; viśaṅke — siento temor; sura-rāja-vajrāt — del rayo de Indra, el rey del cielo; na — no; tryakṣa-śūlāt — del punzante tridente del Señor Śiva; na — no; yamasya — del superintendente de la muerte, Yamarāja; daṇḍāt — del castigo; na — no; agni — del fuego; arka — del abrasador calor del Sol; soma — de la Luna; anila — del viento; vitta-pa — del propietario de riquezas, Kuvera, el tesorero de los planetas celestiales; astrāt — de las armas; śaṅke — siento temor; bhṛśam — mucho; brahma-kula — el grupo de los brāhmaṇas; avamānāt — de ofender.

na — ne; aham — já; viśaṅke — bojím se; sura-rāja-vajrāt — blesku krále nebes, Indry; na — ani; tryakṣa-śūlāt — ostrého trojzubce Pána Śivy; na — ani; yamasya — Yamarāje, vládce smrti; daṇḍāt — trestu; na — ani; agni — ohně; arka — spalujícího žáru slunce; soma — měsíce; anila — větru; vitta-pa — majitele bohatství Kuvery (pokladníka z nebeských planet); astrāt — zbraní; śaṅke — bojím se; bhṛśam — velice; brahma-kula — třídy brāhmaṇů; avamānāt — urážky.

Traducción

Překlad

Mi querido señor, no le temo al rayo del rey Indra, ni al serpentino y punzante tridente del Señor Śiva. No me preocupa el castigo de Yamarāja, el superintendente de la muerte; tampoco le temo al fuego, ni al Sol abrasador, ni a la Luna, el viento o las armas de Kuvera. Pero sí siento temor de ofender a un brāhmaṇa. En verdad, eso me produce verdadero temor.

Můj drahý pane, vůbec se nebojím blesku krále Indry ani hadovitého, ostrého trojzubce Pána Śivy. Nedělám si starosti ohledně trestu od Yamarāje, vládce smrti, a nebojím se ani ohně, palčivého slunce, měsíce, větru či zbraní Kuvery. Bojím se však urazit brāhmaṇu. Z toho mám velký strach.

Significado

Význam

Śrī Caitanya Mahāprabhu instruyó a Rūpa Gosvāmī en el Daśāśvamedha-ghāṭa, en Prayāga. Allí le señaló muy claramente la gravedad de la ofensa contra un vaiṣṇava, comparando esa vaiṣṇava-aparādha con hātī mātā, un elefante enloquecido que entra en un jardín y destroza todos los frutos y flores. De manera similar, quien ofende a unvaiṣṇava echa a perder todos sus logros espirituales. Mahārāja Rahūgaṇa sabía lo peligroso que es ofender a un brāhmaṇa,y por eso admitió con franqueza su falta. Hay muchas cosas peligrosas, como los rayos, el fuego, el castigo de Yamarāja, el castigo del tridente del Señor Śiva, etc., pero ninguna de ellas es tan seria como ofender a un brāhmaṇa de la talla de Jaḍa Bharata. Por esa razón, Mahārāja Rahūgaṇa descendió inmediatamente de su palanquín y se tendió a los pies de loto delbrāhmaṇa Jaḍa Bharata para que lo perdonase.

Když Śrī Caitanya Mahāprabhu poučoval Rūpu Gosvāmīho na Daśāśvamedha-ghāṭu v Prayāgu, velice jasně poukázal na to, jak vážným přestupkem je urazit vaiṣṇavu. Přirovnal vaiṣṇava-aparādhu k šílenému slonu (hātī mātā). Dostane-li se šílený slon do zahrady, zničí všechny plody a květy. Stejně tak ten, kdo se dopustí přestupku proti vaiṣṇavovi, zničí celý svůj duchovní pokrok. Urazit brāhmaṇu je velice nebezpečné a Mahārāja Rahūgaṇa to věděl. Otevřeně proto přiznal svoji chybu. Existuje mnoho nebezpečných věcí — blesky, oheň, Yamarājův trest, potrestání trojzubcem Pána Śivy a podobně — ale žádná se svou závažností nevyrovná urážce brāhmaṇy, jako je Jaḍa Bharata. Mahārāja Rahūgaṇa proto okamžitě sestoupil z nosítek a padl na zem u jeho lotosových nohou, jen aby mu brāhmaṇa Jaḍa Bharata prominul.